Jørgensen: Evropa bude potřebovat vedle elektřiny i biometan

Evropský sektor biometanu disponuje značným potenciálem, jeho rozvoj však brzdí regulatorní překážky a nedostatek investiční jistoty. Na Evropském týdnu biometanu v Bruselu vyzvala Evropská bioplynová asociace (EBA) k vytvoření podmínek, které podpoří výrobu i průmyslovou poptávku. Energetický komisař Dan Jørgensen zdůraznil význam domácích zdrojů pro nezávislost Evropy.

Výrobní kapacita biometanu v Evropě překročila 8 miliard m³ ročně. Bioplyn a biometan společně dodaly v roce 2024 přibližně 22 miliard m³ plynné energie, což odpovídá zhruba 7 % evropské spotřeby plynu.

V Evropě funguje více než 20 000 bioplynových stanic a téměř 1 700 zařízení na úpravu bioplynu na biometan. Sektor zároveň přitahuje kapitál, podle EBA dosahuje objem oznámených investic 36 miliard eur.

Jørgensen: Evropa bude potřebovat obnovitelné molekuly

Energetický komisař Dan Jørgensen zařadil biometan mezi řešení, která mohou přispět k energetické nezávislosti EU.

„Není nic důležitějšího než bezpečnost. Ano, musíme brát v úvahu ceny i flexibilitu, ale prioritou musí být nezávislost. Za druhé, klimatická změna je realitou a víme, že musíme jednat rychle a udělat mnohem více. Obnovitelné zdroje energie hrají významnou roli při odklonu od znečišťujících elektronů, ale i nadále budeme potřebovat molekuly a bioplyn – biometan je součástí těchto řešení,“ uvedl na konferenci. 

Obnovitelné zdroje energie a elektrifikace budou hrát zásadní roli v transformaci energetiky, ne všechny sektory však mohou snadno přejít výhradně na elektřinu. Obnovitelné plyny proto mohou doplnit dekarbonizaci průmyslu i dalších částí energetického systému.

Potenciál do roku 2030 naráží na pomalé tempo rozvoje

Podle technického posouzení citovaného EBA by evropská produkce biometanu mohla do roku 2030 dosáhnout 35 miliard m³ ročně.

K jeho využití bude podle asociace nutné zrychlit povolovací procesy, posílit poptávku a zajistit stabilnější investiční podmínky. Významnou roli má také lepší propojení evropského trhu, které usnadní uplatnění biometanu napříč jednotlivými zeměmi.

Závazné cíle a digestát jako další příležitost

Předseda EBA Piero Gattoni požaduje regulační rámec, který umožní převést potenciál sektoru do skutečných investic a výroby.

„Nežádáme zvláštní výsady. Žádáme regulační rámec, který evropskému biometanu umožní naplnit jeho potenciál,“ uvedl.

Generální ředitel asociace Harmen Dekker upozornil na chybějící závazné cíle a nedostatečné ocenění vedlejších produktů vznikajících při výrobě bioplynu, tzv digestátu. Přibližně 98 % digestátu se podle něj vrací na zemědělskou půdu, jeho tržní hodnota je však často nízká nebo žádná.

Jasná pravidla pro ukončení statusu odpadu by mohla podpořit vznik trhu s kvalitními organickými hnojivy a omezit závislost Evropy na minerálních hnojivech.

Elektrifikace a obnovitelné plyny se doplňují

Paolo Frankl z Mezinárodní energetické agentury (IEA) připomněl, že přímá elektrifikace a energetická účinnost jsou pro odklon od fosilních paliv zásadní. Energetická bezpečnost a dekarbonizace však podle něj vyžadují také udržitelné plynné zdroje.

Pro další rozvoj biometanu tak nebude rozhodující pouze dostupnost surovin a technologií, ale také předvídatelná regulace, funkční trh a dostatečná poptávka ze strany průmyslu.