Příjmy ruské plynárenské společnosti Gazprom z vývozu zemního plynu prostřednictvím plynovodů se v prvních pěti měsících letošního roku propadly o 53 procent na 9,7 miliardy dolarů (229 miliard Kč). S odvoláním na údaje celního úřadu o tom dnes informovaly tiskové agentury.
Ruská agentura Interfax upozornila, že průměrná exportní cena Gazpromu v květnu klesla na 94 dolarů (2224 Kč) za 1000 metrů krychlových plynu. Podle Interfaxu se tak dostala pod úroveň, při které jsou dodávky firmy do Evropy ziskové.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.

Komoditní trhy

Příjmy Gazpromu z vývozu plynu prudce klesly

Německá plynárenská aliance, zahrnující mimo jiné společnosti Wintershall Dea, Uniper, Shell či Equinor, zveřejnila v pondělí <a href="https://wintershalldea.com/sites/default/files/media/files/2020_06_Positionspapier_Energiewende%20_Klimaschutz.pdf" target="_blank" rel="noopener">stanovisko</a> volající po větší podpoře pro zemní plyn, přičemž zdůraznila jeho potenciální přínos v rámci zotavení ekonomiky, aniž by došlo k narušení klimatických cílů. Kromě toho aliance volá také po podpoře dekarbonizovaného vodíku vyrobeného ze zemního plynu.
Neformální aliance 15 společností zahrnuje kromě výše uvedených společností například společnosti BP, ExxonMobil, Thuega či provozovatele plynárenských sítí.
<blockquote>„Zemní plyn může učinit zásadní přínos v rámci zotavení ekonomiky v Německu a v Evropě, aniž by narušil cíle v oblasti ochrany klimatu,“ <a href="https://wintershalldea.com/en/newsroom/rebooting-economy-natural-gas" target="_blank" rel="noopener">řekl Thilo Wieland</a>, člen představenstva ve společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/062920-german-gas-coalition-calls-for-more-support-amid-coal-exit-hydrogen-plans?ite=107799&amp;ito=1444&amp;itq=7012df00-ffdb-41fd-b85d-2256cd11fab4&amp;itx[idio]=8387879&amp;fbclid=iwar1jvaunaxpz_e5gkxhvjvudwq_fbl2k6au4y8ldvkbwltf0iamitlnqzdg" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> přinesl loni tzv. coal-to-gas switch v sektoru výroby elektřiny úsporu emisí CO2 ve výši 6 milionů tun a letos tento trend dále roste.
<blockquote>„Zákonodárci musí zlepšit investiční podmínky pro flexibilní elektrárny spalující zemní plyn, aby byl využit plný potenciál zemního plynu,“ uvádí stanovisko zveřejněné na webu společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) začátkem června uvedl, že je třeba navýšit cíle v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Právě černouhelné zdroje KVET by přitom podle zákona o odklonu od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-provozovatele-cernouhelnych-elektraren-se-dockali-vyssich-kompenzaci-za-odstavky-prechod-plyn" target="_blank" rel="noopener">měly mít nárok na investiční podporu ve výši 390 eur/kWe</a> v případě konverze na zemní plyn.
<h2>Podpora modrého vodíku</h2>
Kromě vyšší podpory zemního plynu koalice zdůraznila potřebu podpory tzv. modrého vodíku, tedy vodíku vyrobeného ze zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání CO2.
<blockquote>„Díky svým významným cenovým a objemovým výhodám může dekarbonizovaný vodík ze zemního plynu doplnit nedostatek výkonu v obnovitelných zdrojích a urychlit tak tolik potřebný rozvoj a růst trhu s vodíkem,“ uvedla společnost Wintershall Dea.</blockquote>
Podpora modrého vodíku vedle podpory tzv. zeleného vodíku vyrobeného pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/unikly-draft-vodikove-strategie-eu-predpoklada-masivni-investice-vyloucena-neni-vyroba-vodiku-fosilnich-paliv/" target="_blank" rel="noopener">není přitom podle uniklého draftu vodíkové strategie EU do budoucna vyloučena</a>.
<blockquote>„Plynová lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>

Německo

Německá plynárenská aliance volá po vyšší podpoře v rámci plánovaného odklonu od uhlí

Osmička zemí Evropské unie včetně Česka usiluje o to, aby byl zemní plyn považován za ekologicky čistý zdroj energie a měl nárok na unijní financování. Krátce před středečním zveřejněním bilionového plánu obnovy ekonomik stižených koronavirovou krizí se skupina státu převážně z východního křídla EU obrátila na Evropskou komisi, aby se z rozpočtu EU mohla platit i výstavba plynové infrastruktury. ČTK to sdělily diplomatické zdroje.
Komise hodlá podmínit čerpání peněz z chystaného fondu oživení tím, že budou investovány v souladu s jejími prioritami. Mezi ty hlavní patří přechod ke klimaticky šetrnému hospodářství.
O to, aby byl plyn považován za zdroj neškodící životnímu prostředí dlouhodobě usiluje zejména Polsko, které se spolu s Českem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem, Litvou a Řeckem obrátilo na Brusel. Skupina zemí, které se obávají velkého sociálního dopadu přechodu na čisté zdroje energie, označuje podporu plynových projektů za „zásadně důležitou“.
<figure id="attachement_6256" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/plyn-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/plyn-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Komise letos začíná pracovat na podrobné klasifikaci energetických zdrojů podle ekologické udržitelnosti, na čemž bude založena budoucí finanční podpora. Právě plyn spolu s jádrem jsou největším předmětem sporů mezi členskými státy. Koncem loňského roku při předběžné dohodě dospěly země ke kompromisu, který tyto dva zdroje sice nezmínil jako čisté, avšak ani jako ekologicky škodlivé.
Polsko si loni jako jediná země vyjednalo výjimku ze závazku dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Tato neutralita spočívá v co největším omezení emisí skleníkových plynů a vyvážení těch zbývajících například výsadbou stromů.
Varšava požadovala kompenzaci za zavírání uhelných provozů. Podle informací ČTK je cílem současné výzvy přesvědčit Brusel, že při podpoře plynu bude pro postkomunistické země snazší cesta k zavření „nejšpinavějších“ uhelných provozů.
Kritici využívání zemního plynu však tvrdí, že pokud se EU nezaměří výhradně na investice do obnovitelných zdrojů a bude podporovat fosilní paliva, nedokáže být do roku 2050 klimaticky neutrální.

Rychlé zprávy

Osm zemí EU včetně ČR žádá Evropskou komisi o podporu plynových projektů

Saúdská Arábie, největší světový exportér ropy, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/021620-saudi-arabia-aims-to-export-gas-petrochemicals-soon-energy-minister?fbclid=iwar2rs-3vh4kycl_92tipfbsuvqhowlij4nckmgxwi3zmg3gpme-pmj-3mnq">plánuje</a> přidat do svého portfolia exportovaných produktů také zemní plyn. Tamní ministr energetiky naznačil, že ohledně zemního plynu ze Saúdské Arábie můžeme brzy čekat velké oznámení.
<h2>Zemní plyn v Saúdské Arábii</h2>
<blockquote>„Brzy uslyšíte o schopnosti království být exportérem zemního plynu,“ uvedl princ Abdulaziz bin Salman ve svém televizním projevu. Další podrobnosti ovšem neposkytl.</blockquote>
Není ale tajemství, že Saúdská Arábie v posledních letech zintenzivňuje průzkumy svých ložisek plynu. V březnu loňského roku království <a href="https://oenergetice.cz/plyn/saudska-arabie-tvrdi-ze-nalezla-velke-zasoby-zemniho-plynu-rudem-mori">oznámilo</a> nález velkého množství zemního plynu v Rudém moři.
Odhad zásob zemního plynu byl královstvím po nezávislém auditu  v roce 2019 aktualizován a je odhadován na 9,05 triliónů m³ plynu.
Království má v plánu postupně nahrazovat ropu plynem, alespoň co se týče tamní výroby elektrické energie a v budoucnu má vyrobit 70 % elektrické energie právě z plynu a zbylých 30 % by pak spadalo na výrobu obnovitelných zdrojů energie. V současnosti se za účelem výroby elektrické energie spaluje především ropa.
<h2>Saudi Aramco</h2>
Saudi Aramco, státní ropná společnost, která již oznámila svůj záměr investovat do zkapalněného zemního plynu, respektive do potřebné infrastruktury, měla v roce 2018 produkci zemního plynu 8,9 miliard krychlových stop za den (odpovídá 0,3 miliardám m³/den).
Aramco je mimo jiné také uprostřed převzetí společnosti SABIC, největšího petrochemického producenta na Středním východě. Zpráva o odkupu 70% podílu byla oznámena v loňském roce.
Své výsledky hospodaření za rok 2019 pak Aramco zveřejní 16. března.
<h2>Největší ropný producent kartelu OPEC</h2>
Saúdská Arábie, největší ropný producent kartelu OPEC, dodávala podle nejnovějšího průzkumu společnosti S&amp;P Global Platts v lednu na trh 9,74 miliónů barelů ropy denně, což je o 400 tis. b/d pod kvótou země, která byla kartelem v rámci ropných škrtů odsouhlasena. Pro proveditelnost svých ekonomických reforem totiž potřebuje vyšší cenu ropy.

Saúdská Arábie brzy vydá důležité oznámení týkající se zemního plynu

Miliardu dolarů (23 miliard Kč) pošlou Spojené státy zemím střední a východní Evropy sdruženým v iniciativě Trojmoří, aby podpořily jejich energetickou nezávislost na Rusku. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Členem iniciativy je též Česko.
Investicí ve výši miliardy dolarů chtějí Spojené státy podle Pompea podpořit soukromé podnikání v energetickém sektoru.
Spojené státy dlouhodobě kritizují dokončovaný plynovod Nord Stream 2, který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, a obejde tak země střední a východní Evropy. Washington se obává přílišné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Moskvy jsou však Spojené státy motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) z USA. Česká republika bude k plynovodu Nord Stream 2 připojena plynovodem Eugal.
Iniciativa Trojmoří sdružuje dvanáct zemí střední a východní Evropy mezi Jaderským, Černým a Baltským mořem. Vznikla v roce 2016 s cílem zajistit politickou podporu významným přeshraničním projektům v energetice, dopravě nebo digitální komunikaci, a zlepšit tak dopravní spojení, posílit energetickou bezpečnost a hospodářsky posílit východní část Evropské unie.

Plynárenství

Pompeo: USA podpoří nezávislost východní Evropy na ruském plynu

Americké uhelné zdroje čelí tuto zimu silné konkurenci. Zatím mírná zima a klesající ceny zemního plynu prohlubují dlouhodobé problémy konkurenceschopnosti uhelných zdrojů v USA.
Průběh letošní zimy v USA má za následek<a href="https://ieefa.org/warm-winter-low-gas-prices-put-squeeze-on-u-s-coal-fired-electric-output/?fbclid=IwAR1_mN6TgxXMfQAmArwPAsk6piF2bgmyNEsjd9bpIhDSbpdr8Bt__MVabhQ"> snížení poptávky</a> po elektřině, díky levnému zemnímu plynu se zároveň více uplatňují v tzv. merit orderu plynové zdroje. Konkrétně v Henry hubu v Louisianě klesla cena plynu s dodáním v březnu 2020 na 1,92 USD za milion BTU, což je pokles z 2,24 USD minulý měsíc a pokles o 35 % oproti ceně z minulého roku, kdy byla cena dokonce 2,94 USD. Tento významný pokles cen je výsledkem mírného průběhu letošní zimy a zvýšené produkce americého plynu, která stoupla o 10 % oproti loňskému roku.
Pro mnoho provozovatelů elektráren je nyní plyn levnější než uhlí, pokud se započítají náklady na přepravu a rozdílné učinosti uhelných a paroplynových elektráren. Tento fakt vede k tomu, že mnoho uhelných zdrojů snižuje výkon, případně je omezena doba jejich provozu.
V říjnu 2019, což je poslední měsíc za který jsou dostupná data, poklesl v USA instalovaný výkon v uhelných zdrojích na 234 GW oproti 245 GW v říjnu 2018 a 258 GW v roce 2017. Kromě toho poklesl také koeficient využití instalovaného výkonu těchto elektráren, a to na 39 % v říjnu 2019. V řijnu roku 2018 to bylo 49 %.
Opačný trend zaznamenávají plynové elektrárny, jejichž instalovaný výkon vzrostl v říjnu 2019 na 268 GW, což je o 9 GW více ve srovnání s řijnem 2018 a dokonce o 22 GW více ve srovnání s říjnem 2017. Koeficient využití instalovaného výkonu plynových elektráren dosáhl v říjnu 2019 hodnoty 55 %.

Elektrárny ve světě

Teplá zima a nízká cena zemního plynu vytlačují v USA uhelné zdroje

Moskva a Kyjev podepsaly protokol o pokračování tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Oznámila to dnes ruská plynárenská společnost Gazprom. Rusko a Ukrajina se podle firmy rovněž dohodly, že urovnají nároky, které vůči sobě vznesly v souvislosti se spory kolem plynu. Podle agentury RIA nyní Gazprom uzavře s ukrajinským Naftogazem pětiletou smlouvu o tranzitu plynu. Platnost současné tranzitní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyprší na konci roku.
Ukrajina je klíčovou cestou pro přepravu ruského plynu k evropským zákazníkům. Spory kolem plynu jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Pro Kyjev je tranzit ruského plynu důležitý, protože z něj finančně profituje. Ukrajina &#8211; i další země jako Polsko či USA &#8211; se proto tvrdě staví proti zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který spojí Rusko a Německo po dně Baltského moře a vyhne se tak tradičním tranzitním zemím.
Dohoda o pokračování tranzitu by měla zabránit opakování situace z roku 2009, kdy se kvůli sporům Moskvy a Kyjeva část východní Evropy potýkala s nedostatkem zemního plynu.
Loni Gazprom dodal do Evropy více než 200 miliard metrů krychlových plynu, z toho 87 miliard metrů krychlových bylo dopraveno přes Ukrajinu. Pro Kyjev tranzit představuje významné příjmy, přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky.
pmh ank

Gazprom: Moskva a Kyjev podepsaly dokument o tranzitu plynu

Rusko a Ukrajina se včera v zásadě dohodly na nové smlouvě o transportu zemního plynu. Detaily chtějí doladit v příštích dnech, uvedla agentura DPA s odvoláním na místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, který se vyjednávání v Berlíně účastnil. Dosavadní smlouva obou znesvářených zemí vyprší na konci roku, a proto už k dohodě nezbývalo mnoho času.
Včerejší kompromis podle DPA obsahuje jak dohodu o délce nové smlouvy, tak o množství ruského plynu, který bude přes Ukrajinu směřovat dál do Evropy. Konkrétní čísla ale agentura neuvedla.
Pro Kyjev je tranzit ruského plynu důležitý, protože z něj finančně profituje. Ukrajina &#8211; i další země jako Polsko či USA &#8211; se proto tvrdě staví proti zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který spojí Rusko a Německo po dně Baltského moře a vyhne se tak tradičním tranzitním zemím.
Německá kancléřka Angela Merkelová, která Nord Stream 2 dlouhodobě prosazuje, i proto opakovaně zdůrazňovala, že je nutné, aby Ukrajina zůstala důležitou tranzitní zemí. To by dnešní dohoda měla podle všeho umožnit. Podle DPA také zabrání opakování situace z roku 2009, kdy se kvůli sporům Moskvy a Kyjeva část východní Evropy potýkala s nedostatkem zemního plynu.

Rusko a Ukrajina se v zásadě dohodly na nové smlouvě o tranzitu plynu

Pravděpodobnost, že Ukrajina do konce letošního roku podepíše s ruskou plynárenskou společností Gazprom novou dohodu o tranzitu ruského plynu, je velmi nízká. Uvedl to dnes generální ředitel ukrajinské energetické firmy Naftogaz Andrij Kobolev. Ukrajina je klíčovou cestou pro přepravu ruského plynu k evropským zákazníkům. Platnost současné tranzitní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou však na konci roku vyprší, napsala agentura Reuters.
Pravděpodobnost podpisu nové dohody se podle Koboleva &#8222;postupně blíží k nule&#8220;. Spory kolem plynu jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Ve čtvrtek by se mělo konat další kolo rozhovorů o nové tranzitní dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle Koboleva však zatím nebylo definitivně potvrzeno, že ruská strana na jednání dorazí.
Loni Gazprom dodal do Evropy více než 200 miliard metrů krychlových plynu, z toho 87 miliard metrů krychlových bylo dopraveno přes Ukrajinu. Pro Kyjev tranzit představuje významné příjmy, přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky.
pmh šeb

Naftogaz: Šance na podpis tranzitní dohody do konce roku je nízká

Bratislava 18. prosince (zpravodaj ČTK) &#8211; Slovensko zmrazí ceny, za které domácnostem dodává zemní plyn státní společnost SPP. Rozhodla o tom dnes vláda. Premiér Peter Pellegrini odmítl, že jde o součást kampaně před únorovými parlamentními volbami. Energetický regulační úřad ÚRSO dříve plynárenskému podniku povolil ceny rodinám od ledna příštího roku zvýšit bezmála o pět procent. SPP je na Slovensku největším dodavatelem plynu.
Kabinet uložil ministrovi hospodářství, aby ministerstvo jako jediný akcionář SPP přikázalo podniku udržet v nynější topné sezoně ceny na úrovni letošního roku.
Podle ministerstva hospodářství SPP kvůli zachování stávajících cen do května příštího roku přijde na tržbách o 10,8 milionu eur (275 milionů Kč). Úřad tvrdil, že udržením stávajících cen podnik neporuší pravidla hospodářské soutěže. SPP hospodaří se ziskem hlavně kvůli dividendám z dceřiných firem.
<blockquote>&#8222;Věřím, že (SPP) tím nastaví laťku na trhu a že ho budou následovat konkurenční soukromé společnosti, které uvažovaly o zvýšení cen,&#8220; řekl Pellegrini.</blockquote>
Na novinářský dotaz, zda rozhodnutí kabinetu nebude považováno za předvolební kampaň, Pellegrini uvedl, že vláda nemůže přestat pracovat jen kvůli blížícím se volbám.
Náklady na energie a bydlení, stejně jako na potraviny tvoří dohromady značnou část výdajů slovenských domácností.
Slovenským ministrem hospodářství je místopředseda nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Peter Žiga, který návrh na zmrazení cen SPP do vlády předložil. Popularita Směru-SD v posledních letech klesla. Před parlamentními volbami v roce 2016 zase Směr-SD v době své jednobarevné vlády prosadil, že stát poslal domácnostem příspěvek na kompenzaci části výdajů ze zemní plyn.