Berlín 3. září (zpravodaj ČTK) – Režim ruského prezidenta Vladimira Putina opovrhuje lidskými životy, proto si případ otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného žádá jasnou a tvrdou evropskou reakci. Ve veřejnoprávní televizi ARD to prohlásil šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který by rád vystřídal na kancléřském postu Angelu Merkelovou. V rozhovoru zároveň zpochybnil brzké dokončení plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře přiváděn zemní plyn z Ruska do Německa. Naopak vlivný bavorský premiér Markus Söder, který podle analytiků na úřad kancléře rovněž pomýšlí, zatím nechce do projektu plynovodu zasáhnout.
<blockquote>„Kdyby nyní měl být plynovod Nord Stream 2 dokončen, bylo by to pro Vladimira Putina jen naprostým potvrzením toho, aby v takovéto politice pokračoval, dokonce by se mu to ještě vyplatilo,“ řekl Röttgen, který chce vést kancléřčinu Křesťanskodemokratickou unii (CDU).</blockquote>
Na dotaz, zda by to nepoškodilo především německé hospodářství, odpověděl, že již nyní Německo odebírá 40 procent plynu z Ruska, takže dokončený plynovod by ještě více zvýšil německou energetickou závislost na Moskvě.
<blockquote>„Mohu před tím jen varovat,“ řekl Röttgen k energetické závislosti.</blockquote>
„Nedostatkem plynu rozhodně netrpíme,“ dodal. „Navíc opakuji, nemůžeme obchod oddělovat od agresivního jednání,“ zdůraznil.
Podle Röttgena je nyní nemyslitelné, aby vláda prezidenta Emanuela Macrona nadále udržovala s Putinem nadstandardní vztahy. „Měli bychom nyní učinit evropskou odpověď a jako Evropané se postavit za jakési minimum úcty k lidským právům,“ řekl.
<blockquote>„Musíme přejít k tvrdé politice a musíme odpovědět jazykem, kterému jako jedinému Putin rozumí, a to je obchod s plynem,“ řekl Röttgen.</blockquote>
Röttgen rovněž řekl, že se obává, že přístup Ruska se bez rázné odpovědi nezmění, což prokázal v roce 2018 incident s otravou bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v anglickém Salisbury. Podle britských vyšetřovatelů byla tehdy stejně jako v Navalného případě použita sovětská nervově paralytická látka ze skupiny novičok. Londýn následně vyhostil 23 ruských diplomatů, Moskva ale okolnosti otravy nevysvětlila.
<blockquote>„Nyní by to mělo být jinak, ale nebude,“ řekl Röttgen k možnému ruskému vysvětlení.</blockquote>
„Kreml všechno popře. A jak z prvních ohlasů vidíme, hlavním podezřelým za otravu Navalného se stane dokonce Německo,“ uvedl. Nezbytná je proto evropská a nikoli pouze německá odpověď.
Bavorský premiér a šéf Křesťanskosociální unie (CSU), sestry CDU, Söder se k omezení projektu plynovodu staví zatím odmítavě. „To s tím zatím z našeho pohledu nemá co dělat,“ řekl dnes Söder. Stavbu plynovodu označil za nikoli státní rozhodnutí, ale za rozhodnutí soukromého průmyslového sektoru. „Nyní je třeba učinit první krok a objasnit politické a diplomatické otázky,“ řekl. Dodal, že podporuje postoj Merkelové, která od Ruska důrazně žádá odpovědi na okolnosti otravy.
Proti pozastavení stavby plynovodu je i Oliver Hermes, který stojí v čele německé východoevropské hospodářské iniciativy OAOEV. Uvedl, že cestu sankcí, která potrestá nezúčastněné podnikatele a nevinné ruské obyvatelstvo, považuje spolek za chybnou.
Šéf mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger dnes varoval před tím, aby bylo Rusko bojkotováno. „Rusko potřebujeme v klimatické politice, v ukrajinské politice a v řadě dalších oblastí,“ řekl.
Místopředseda německého Spolkového sněmu a liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Wolfgang Kubicki rovněž zpochybnil rychlé zablokování stavby plynovodu. Je skeptický k tomu, zda by v této fázi měl být takto velký projekt zpochybňován.
Projekt Nord Stream 2 vede ruský plynárenský gigant Gazprom, který ho také z poloviny financuje. Dalšími partnery v projektu jsou rakouská OMV, německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Royal Dutch Shell a francouzská Engie. Podle srpnového prohlášení ministrů zahraničí Ruska a Německa Sergeje Lavrova a Heika Maase, je plynovod těsně před dokončením. Plyn z Nord Stream 2 chce využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Německo

Možný nástupce Merkelové zpochybnil dokončení Nord Stream 2

Australský operátor trhu <a href="https://aemo.com.au/">AEMO</a> vydal zprávu s výhledem rozvoje elektrizační soustavy do roku 2040, ve které uvádí, že pokud chtějí plynové elektrárny konkurovat obnovitelným zdrojům energie, budou potřebovat současné nízké ceny plynu.
AEMO <a href="https://aemo.com.au/newsroom/media-release/isp-2020">vydal zprávu</a> o optimalizaci australské elektrizační soustavy do roku 2040 s ohledem na bezpečnost, spolehlivost a cenovou dostupnost elektřiny. Ve zprávě uvádí, že pro soustavu není nezbytně nutné stavět nové plynové zdroje. I stávající zdroje bude výhodné provozovat, pokud zůstanou nízké náklady na plyn. Plán vznikal poslední rok a půl a do budoucna se v něm počítá s decentralizací do menších zdrojů, které bude možné dle potřeby řídit.
„Nyní jsme se posunuli od váhání, zda jsou solár a vítr naše nejlevnější zdroje elektřiny, k novému problému, kterým je: jak dokážeme tyto zdroje zapojit do našeho sytému tak, abychom mohli naplno využít faktu, že poprvé v historii můžeme mít palivo zadarmo?“ uvedla Audrey Zibelman, generální ředitelka AEMO.
Dokument dále uvádí, že je možné aby do roku 2035 pocházelo 95 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podíl plynových zdrojů má klesat přímo úměrně s rozvojem baterií a vodních elektráren. Vůbec se do budoucna v Austrálii již nepočítá s novými uhelnými zdroji.
Stejně jako například v Německu, kde OZE již dosahují vysokého podílu, bude i v Austrálii brzy problém ne se zdroji, ale s přenosovou kapacitou sítí. Malé FVE s bateriovými systémy mají do 20 let pokrývat zhruba 13 – 22 % spotřeby elektřiny. Náhrada 15 GW výkonu uhelných zdrojů má být zajištěna cca 26 GW velkých FVE a větrných zdrojů. Výkon záložních zdrojů je odhadován na 6-19 GW.
Plyn není ze studie naprosto vyloučen. Jako šest možných zdrojů pro záložní zdroje jsou uvedeny: přečerpávací elektrárny, velké bateriové systémy (jako např. <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/australska-megabaterie-od-tesly-se-sveho-provozovatele-stala-zlatym-dolem">od Tesly</a>), baterie u domácích systémů, virtuální elektrárny, regulace na straně spotřebitele a právě plynové zdroje. U nich je ale poznámka, že investice do nich se jeví jako méně pravděpodobná a nový zdroj by dávalo smysl stavět, jen pokud by cena plynu zůstala na stávajících hodnotách po celou dobu do roku 2040.

Energetika v zahraničí

AEMO: Austrálie nebude nezbytně potřebovat nové plynové zdroje

Normy až dvou třetin států Evropské unie, včetně Česka, neumožňují přepravu a distribuci vodíku s využitím současné plynárenské infrastruktury. Evropská komise (EK) přitom počítá v dalším období s používáním vodíku pro dlouhodobou akumulaci elektřiny a tento plyn by měl také ve větší míře nahradit fosilní paliva v energeticky náročných oborech jako je ocelářský nebo petrochemický průmysl, kde nelze spoléhat pouze na elektřinu. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS).
<blockquote>&#8222;Přimíchávání vodíku do zemního plynu v místních sítích EK připouští, nicméně s jistou dávkou opatrnosti. Je potřeba zharmonizovat standardy napříč EU, aby nedocházelo k ohrožení přeshraničních toků při různých povolených koncentracích na národní úrovni,&#8220; řekla dnes výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Z toho důvodu je nutné posoudit technické možnosti. Počítá se s investicemi především do přístrojů měřících koncentraci vodíku a do jeho skladování. Nutné budou i technické úpravy na úrovni propojení mezi přepravními a distribučními soustavami,&#8220; doplnila.</blockquote>
Svaz uvedl, že v Česku dosud výzkumné projekty ohledně výzkumu vlivů obohacování zemního plynu vodíkem nezačaly. ČPS proto spoléhá na data ze zahraničních studií. Podle svazu lze aktuálně mísit zemní plyn s vodíkem o čistotě 98 procent.
<blockquote>&#8222;V takovém případě není pochyb o tom, že dnešní spotřebiče konstruované na zemní plyn takto vytvořenou směs efektivně, a hlavně bezpečně spálí. Stále ale chybí praktická ověření, legislativa a normy, které by ustanovily, jakým procentem vodíku může být zemní plyn v České republice obohacený. S ministerstvem průmyslu jednáme pro počátek o dvouprocentním limitu, ale s ohledem na plány Evropské komise to rozhodně nebude limit konečný,&#8220; sdělila Kovačovská.</blockquote>
Výsledky zahraničních studií podle svazu potvrzují, že například u domácích spotřebičů malé navýšení podílu vodíku (do deseti procent) v zemním plynu dramaticky neovlivnilo jejich spolehlivý a efektivní chod.
<blockquote>&#8222;Každé zařízení však může reagovat na změnu složení paliva individuálně, a proto bude nutné, aby výrobci podrobovali zařízení komplexnějším testům. Při koncentracích do deseti procent nebudou potřebné úpravy nijak významné, pro podíl vodíku deset až 30 procent je však zřejmé, že se většina plynárenských zařízení neobejde bez menších či větších úprav. Pro ještě vyšší koncentrace bude nutný další výzkum a vývoj,&#8220; dodal svaz.</blockquote>
Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku vyčíslilo 11 evropských provozovatelů přepravních soustav, mezi nimi i provozovatel české soustavy Net4Gas, na 27 až 64 miliard eur (709 miliard až 1,68 bilionu korun). Podle nově zveřejněné studie nazvané European Hydrogen Backbone by měla být přepravní soustava pro vodík založená ze tří čtvrtin na současné plynárenské infrastruktuře, zbylou čtvrtinu bude zapotřebí nově vybudovat.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Evropská Unie

Svaz: Chybějí normy, které umožní distribuci vodíku v plynovodech

Příjmy ruské plynárenské společnosti Gazprom z vývozu zemního plynu prostřednictvím plynovodů se v prvních pěti měsících letošního roku propadly o 53 procent na 9,7 miliardy dolarů (229 miliard Kč). S odvoláním na údaje celního úřadu o tom dnes informovaly tiskové agentury.
Ruská agentura Interfax upozornila, že průměrná exportní cena Gazpromu v květnu klesla na 94 dolarů (2224 Kč) za 1000 metrů krychlových plynu. Podle Interfaxu se tak dostala pod úroveň, při které jsou dodávky firmy do Evropy ziskové.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.

Komoditní trhy

Příjmy Gazpromu z vývozu plynu prudce klesly

Německá plynárenská aliance, zahrnující mimo jiné společnosti Wintershall Dea, Uniper, Shell či Equinor, zveřejnila v pondělí <a href="https://wintershalldea.com/sites/default/files/media/files/2020_06_Positionspapier_Energiewende%20_Klimaschutz.pdf" target="_blank" rel="noopener">stanovisko</a> volající po větší podpoře pro zemní plyn, přičemž zdůraznila jeho potenciální přínos v rámci zotavení ekonomiky, aniž by došlo k narušení klimatických cílů. Kromě toho aliance volá také po podpoře dekarbonizovaného vodíku vyrobeného ze zemního plynu.
Neformální aliance 15 společností zahrnuje kromě výše uvedených společností například společnosti BP, ExxonMobil, Thuega či provozovatele plynárenských sítí.
<blockquote>„Zemní plyn může učinit zásadní přínos v rámci zotavení ekonomiky v Německu a v Evropě, aniž by narušil cíle v oblasti ochrany klimatu,“ <a href="https://wintershalldea.com/en/newsroom/rebooting-economy-natural-gas" target="_blank" rel="noopener">řekl Thilo Wieland</a>, člen představenstva ve společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/062920-german-gas-coalition-calls-for-more-support-amid-coal-exit-hydrogen-plans?ite=107799&amp;ito=1444&amp;itq=7012df00-ffdb-41fd-b85d-2256cd11fab4&amp;itx[idio]=8387879&amp;fbclid=iwar1jvaunaxpz_e5gkxhvjvudwq_fbl2k6au4y8ldvkbwltf0iamitlnqzdg" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> přinesl loni tzv. coal-to-gas switch v sektoru výroby elektřiny úsporu emisí CO2 ve výši 6 milionů tun a letos tento trend dále roste.
<blockquote>„Zákonodárci musí zlepšit investiční podmínky pro flexibilní elektrárny spalující zemní plyn, aby byl využit plný potenciál zemního plynu,“ uvádí stanovisko zveřejněné na webu společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) začátkem června uvedl, že je třeba navýšit cíle v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Právě černouhelné zdroje KVET by přitom podle zákona o odklonu od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-provozovatele-cernouhelnych-elektraren-se-dockali-vyssich-kompenzaci-za-odstavky-prechod-plyn" target="_blank" rel="noopener">měly mít nárok na investiční podporu ve výši 390 eur/kWe</a> v případě konverze na zemní plyn.
<h2>Podpora modrého vodíku</h2>
Kromě vyšší podpory zemního plynu koalice zdůraznila potřebu podpory tzv. modrého vodíku, tedy vodíku vyrobeného ze zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání CO2.
<blockquote>„Díky svým významným cenovým a objemovým výhodám může dekarbonizovaný vodík ze zemního plynu doplnit nedostatek výkonu v obnovitelných zdrojích a urychlit tak tolik potřebný rozvoj a růst trhu s vodíkem,“ uvedla společnost Wintershall Dea.</blockquote>
Podpora modrého vodíku vedle podpory tzv. zeleného vodíku vyrobeného pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/unikly-draft-vodikove-strategie-eu-predpoklada-masivni-investice-vyloucena-neni-vyroba-vodiku-fosilnich-paliv/" target="_blank" rel="noopener">není přitom podle uniklého draftu vodíkové strategie EU do budoucna vyloučena</a>.
<blockquote>„Plynová lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>

Německá plynárenská aliance volá po vyšší podpoře v rámci plánovaného odklonu od uhlí

Osmička zemí Evropské unie včetně Česka usiluje o to, aby byl zemní plyn považován za ekologicky čistý zdroj energie a měl nárok na unijní financování. Krátce před středečním zveřejněním bilionového plánu obnovy ekonomik stižených koronavirovou krizí se skupina státu převážně z východního křídla EU obrátila na Evropskou komisi, aby se z rozpočtu EU mohla platit i výstavba plynové infrastruktury. ČTK to sdělily diplomatické zdroje.
Komise hodlá podmínit čerpání peněz z chystaného fondu oživení tím, že budou investovány v souladu s jejími prioritami. Mezi ty hlavní patří přechod ke klimaticky šetrnému hospodářství.
O to, aby byl plyn považován za zdroj neškodící životnímu prostředí dlouhodobě usiluje zejména Polsko, které se spolu s Českem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem, Litvou a Řeckem obrátilo na Brusel. Skupina zemí, které se obávají velkého sociálního dopadu přechodu na čisté zdroje energie, označuje podporu plynových projektů za „zásadně důležitou“.
<figure id="attachement_6256" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/plyn-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/plyn-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Komise letos začíná pracovat na podrobné klasifikaci energetických zdrojů podle ekologické udržitelnosti, na čemž bude založena budoucí finanční podpora. Právě plyn spolu s jádrem jsou největším předmětem sporů mezi členskými státy. Koncem loňského roku při předběžné dohodě dospěly země ke kompromisu, který tyto dva zdroje sice nezmínil jako čisté, avšak ani jako ekologicky škodlivé.
Polsko si loni jako jediná země vyjednalo výjimku ze závazku dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Tato neutralita spočívá v co největším omezení emisí skleníkových plynů a vyvážení těch zbývajících například výsadbou stromů.
Varšava požadovala kompenzaci za zavírání uhelných provozů. Podle informací ČTK je cílem současné výzvy přesvědčit Brusel, že při podpoře plynu bude pro postkomunistické země snazší cesta k zavření „nejšpinavějších“ uhelných provozů.
Kritici využívání zemního plynu však tvrdí, že pokud se EU nezaměří výhradně na investice do obnovitelných zdrojů a bude podporovat fosilní paliva, nedokáže být do roku 2050 klimaticky neutrální.

Rychlé zprávy

Osm zemí EU včetně ČR žádá Evropskou komisi o podporu plynových projektů

Saúdská Arábie, největší světový exportér ropy, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/021620-saudi-arabia-aims-to-export-gas-petrochemicals-soon-energy-minister?fbclid=iwar2rs-3vh4kycl_92tipfbsuvqhowlij4nckmgxwi3zmg3gpme-pmj-3mnq">plánuje</a> přidat do svého portfolia exportovaných produktů také zemní plyn. Tamní ministr energetiky naznačil, že ohledně zemního plynu ze Saúdské Arábie můžeme brzy čekat velké oznámení.
<h2>Zemní plyn v Saúdské Arábii</h2>
<blockquote>„Brzy uslyšíte o schopnosti království být exportérem zemního plynu,“ uvedl princ Abdulaziz bin Salman ve svém televizním projevu. Další podrobnosti ovšem neposkytl.</blockquote>
Není ale tajemství, že Saúdská Arábie v posledních letech zintenzivňuje průzkumy svých ložisek plynu. V březnu loňského roku království <a href="https://oenergetice.cz/plyn/saudska-arabie-tvrdi-ze-nalezla-velke-zasoby-zemniho-plynu-rudem-mori">oznámilo</a> nález velkého množství zemního plynu v Rudém moři.
Odhad zásob zemního plynu byl královstvím po nezávislém auditu  v roce 2019 aktualizován a je odhadován na 9,05 triliónů m³ plynu.
Království má v plánu postupně nahrazovat ropu plynem, alespoň co se týče tamní výroby elektrické energie a v budoucnu má vyrobit 70 % elektrické energie právě z plynu a zbylých 30 % by pak spadalo na výrobu obnovitelných zdrojů energie. V současnosti se za účelem výroby elektrické energie spaluje především ropa.
<h2>Saudi Aramco</h2>
Saudi Aramco, státní ropná společnost, která již oznámila svůj záměr investovat do zkapalněného zemního plynu, respektive do potřebné infrastruktury, měla v roce 2018 produkci zemního plynu 8,9 miliard krychlových stop za den (odpovídá 0,3 miliardám m³/den).
Aramco je mimo jiné také uprostřed převzetí společnosti SABIC, největšího petrochemického producenta na Středním východě. Zpráva o odkupu 70% podílu byla oznámena v loňském roce.
Své výsledky hospodaření za rok 2019 pak Aramco zveřejní 16. března.
<h2>Největší ropný producent kartelu OPEC</h2>
Saúdská Arábie, největší ropný producent kartelu OPEC, dodávala podle nejnovějšího průzkumu společnosti S&amp;P Global Platts v lednu na trh 9,74 miliónů barelů ropy denně, což je o 400 tis. b/d pod kvótou země, která byla kartelem v rámci ropných škrtů odsouhlasena. Pro proveditelnost svých ekonomických reforem totiž potřebuje vyšší cenu ropy.

Saúdská Arábie brzy vydá důležité oznámení týkající se zemního plynu

Miliardu dolarů (23 miliard Kč) pošlou Spojené státy zemím střední a východní Evropy sdruženým v iniciativě Trojmoří, aby podpořily jejich energetickou nezávislost na Rusku. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Členem iniciativy je též Česko.
Investicí ve výši miliardy dolarů chtějí Spojené státy podle Pompea podpořit soukromé podnikání v energetickém sektoru.
Spojené státy dlouhodobě kritizují dokončovaný plynovod Nord Stream 2, který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, a obejde tak země střední a východní Evropy. Washington se obává přílišné závislosti Evropy na ruském plynu. Podle Moskvy jsou však Spojené státy motivovány vlastními ekonomickými zájmy a snaží se zajistit v Evropě odbyt dražšímu zkapalněnému zemnímu plynu (LNG) z USA. Česká republika bude k plynovodu Nord Stream 2 připojena plynovodem Eugal.
Iniciativa Trojmoří sdružuje dvanáct zemí střední a východní Evropy mezi Jaderským, Černým a Baltským mořem. Vznikla v roce 2016 s cílem zajistit politickou podporu významným přeshraničním projektům v energetice, dopravě nebo digitální komunikaci, a zlepšit tak dopravní spojení, posílit energetickou bezpečnost a hospodářsky posílit východní část Evropské unie.

Plynárenství

Pompeo: USA podpoří nezávislost východní Evropy na ruském plynu

Americké uhelné zdroje čelí tuto zimu silné konkurenci. Zatím mírná zima a klesající ceny zemního plynu prohlubují dlouhodobé problémy konkurenceschopnosti uhelných zdrojů v USA.
Průběh letošní zimy v USA má za následek<a href="https://ieefa.org/warm-winter-low-gas-prices-put-squeeze-on-u-s-coal-fired-electric-output/?fbclid=IwAR1_mN6TgxXMfQAmArwPAsk6piF2bgmyNEsjd9bpIhDSbpdr8Bt__MVabhQ"> snížení poptávky</a> po elektřině, díky levnému zemnímu plynu se zároveň více uplatňují v tzv. merit orderu plynové zdroje. Konkrétně v Henry hubu v Louisianě klesla cena plynu s dodáním v březnu 2020 na 1,92 USD za milion BTU, což je pokles z 2,24 USD minulý měsíc a pokles o 35 % oproti ceně z minulého roku, kdy byla cena dokonce 2,94 USD. Tento významný pokles cen je výsledkem mírného průběhu letošní zimy a zvýšené produkce americého plynu, která stoupla o 10 % oproti loňskému roku.
Pro mnoho provozovatelů elektráren je nyní plyn levnější než uhlí, pokud se započítají náklady na přepravu a rozdílné učinosti uhelných a paroplynových elektráren. Tento fakt vede k tomu, že mnoho uhelných zdrojů snižuje výkon, případně je omezena doba jejich provozu.
V říjnu 2019, což je poslední měsíc za který jsou dostupná data, poklesl v USA instalovaný výkon v uhelných zdrojích na 234 GW oproti 245 GW v říjnu 2018 a 258 GW v roce 2017. Kromě toho poklesl také koeficient využití instalovaného výkonu těchto elektráren, a to na 39 % v říjnu 2019. V řijnu roku 2018 to bylo 49 %.
Opačný trend zaznamenávají plynové elektrárny, jejichž instalovaný výkon vzrostl v říjnu 2019 na 268 GW, což je o 9 GW více ve srovnání s řijnem 2018 a dokonce o 22 GW více ve srovnání s říjnem 2017. Koeficient využití instalovaného výkonu plynových elektráren dosáhl v říjnu 2019 hodnoty 55 %.

Elektrárny ve světě

Teplá zima a nízká cena zemního plynu vytlačují v USA uhelné zdroje

Moskva a Kyjev podepsaly protokol o pokračování tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Oznámila to dnes ruská plynárenská společnost Gazprom. Rusko a Ukrajina se podle firmy rovněž dohodly, že urovnají nároky, které vůči sobě vznesly v souvislosti se spory kolem plynu. Podle agentury RIA nyní Gazprom uzavře s ukrajinským Naftogazem pětiletou smlouvu o tranzitu plynu. Platnost současné tranzitní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyprší na konci roku.
Ukrajina je klíčovou cestou pro přepravu ruského plynu k evropským zákazníkům. Spory kolem plynu jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Pro Kyjev je tranzit ruského plynu důležitý, protože z něj finančně profituje. Ukrajina &#8211; i další země jako Polsko či USA &#8211; se proto tvrdě staví proti zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který spojí Rusko a Německo po dně Baltského moře a vyhne se tak tradičním tranzitním zemím.
Dohoda o pokračování tranzitu by měla zabránit opakování situace z roku 2009, kdy se kvůli sporům Moskvy a Kyjeva část východní Evropy potýkala s nedostatkem zemního plynu.
Loni Gazprom dodal do Evropy více než 200 miliard metrů krychlových plynu, z toho 87 miliard metrů krychlových bylo dopraveno přes Ukrajinu. Pro Kyjev tranzit představuje významné příjmy, přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky.
pmh ank