EU v posledních třech měsících zesílila své úsilí v přechodu na novou energetiku

Od zveřejnění Draghiho zprávy o „Budoucnosti evropské konkurenceschopnosti“ uplynulo něco málo přes půl roku. Tento dokument odstartoval období intenzivní debaty, a to zejména na úrovni EU, ve kterých se Evropská komise snažila najít správnou rovnováhu mezi konkurenceschopností evropského průmyslu a dlouhodobým programem dekarbonizace. 

Váhá EU v otázce Zelené dohody?

Po vlně politických oznámení EU v posledních několika týdnech se snadno našly osoby, které se ptaly, zda EU neztrácí dech v otázce přechodu na zelenou ekonomiku. Abychom byli objektivní, existuje několik údajů, které tento názor podporují, například:

• Komise 26. února zveřejnila svůj první balíček "Omnibus" zjednodušujících opatření, který vyškrtl přibližně 80 % podniků z působnosti směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD). Návrh rovněž o dva roky odložil požadavky na podávání zpráv pro společnosti, které v současnosti spadají do oblasti působnosti CSRD a které měly povinnost podávat zprávy od roku 2026 nebo 2027. Návrh také výrazně oslabil směrnici o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků, která ukládá společnostem odpovědnost za škody na životním prostředí v jejich dodavatelských řetězcích.
• Týden poté byl v Industrial Action Plan for the European Automotive Sector prodloužen časový úsek pro splnění cílů snížení emisí CO₂ do roku 2025 z jednoho roku na tříleté období zahrnující roky 2025 až 2027.
• Komise, která se zavázala oznámit nový klimatický cíl pro rok 2040 v prvním čtvrtletí, jej odsunula na pozdější období roku.

 Ve skutečnosti jsme byli svědky zdvojnásobení objemu obnovitelných zdrojů a PPA

Je však poučné zaměřit se na to, co je pro mnohé z nás hlavním pilířem zelené transformace: přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie. V posledních třech měsících jsme byli svědky výrazného posílení dlouhodobého závazku EU k obnovitelným zdrojům energie, a navíc potvrzení role smluv o nákupu elektřiny (PPA) jako klíčového prostředku usnadňujícího přechod k zelené energii.

Výstavba větrné elektrárny. Zdroj: WindEurope

Klíčovým potvrzením směru, kterým se Komise vydala, byl Clean Industrial Deal (CID), reakce Komise na Draghiho zprávu. CID, zveřejněná ve stejný den jako zjednodušující balíček Omnibus, stanovila jako klíčový cíl, že EU by měla do roku 2030 instalovat 100 GW elektrického instalovaného výkonu z obnovitelných zdrojů ročně. K naplnění této ambice má přispět:

• Zjednodušení pravidel státní podpory do června 2025, aby se urychlilo zavádění obnovitelných zdrojů energie, zavádění průmyslové dekarbonizace a zajištění dostatečné výrobní kapacity v oblasti čistých technologií v Evropě (konzultace o tomto opatření byla následně zahájena 11. března).

• Zkrácení doby povolování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přičemž uvedla, že „dosud pouze sedm členských států oznámilo provedení těchto zjednodušených pravidel pro povolování v nové směrnici o obnovitelných zdrojích energie“.
• Nutnost provést reformy zavedené v nedávno přijatém návrhu trhu s elektřinou, který vyžaduje, aby členské státy zajistily správné podmínky pro rozvoj trhu s PPA v celé Evropě.
• Zahájení pilotního programu s Evropskou investiční bankou pro podnikové PPA ve výši 500 milionů eur. V rámci tohoto pilotního programu bude EIB poskytovat protizáruky na část PPA, které uzavřou podniky za účelem dlouhodobého nákupu zelené elektřiny. Tento program vstoupí řádně v platnost ve druhém čtvrtletí.
• Závazek, že ve 4. čtvrtletí tohoto roku poskytne členským státům pokyny k tomu, jak navrhovat smlouvy o rozdílových cenách (CfD), včetně jejich případné kombinace s PPA.

Action Plan for Affordable Energy, který byl zveřejněn ve stejné době, rovněž zopakoval, že PPA umožňují „průmyslovým podnikům využívat dlouhodobě stabilní a levné ceny elektřiny“ a že „tyto smlouvy je třeba dále podporovat a rozšiřovat, a to i do energeticky náročných podniků, které k nim nemají přístup a mohou se stále potýkat s překážkami“.

O tři týdny později Komise ve svém European Steel and Metals Action Plan potvrdila, že „bude třeba zvážit všechny potenciální překážky využívání PPA, včetně možných dopadů na rozpočty společností. Komise bude analyzovat tržní nebo regulační nedostatky, které brání optimálnímu využívání těchto smluv pro energeticky náročná odvětví, a v případě potřeby je bude řešit.“

„Závazek EU k zelenému přechodu a k tomu, aby si podniky mohly zajistit čistou energii prostřednictvím PPA smluv, zůstává neochvějný. Dlouhodobá trajektorie evropského programu dekarbonizace je jasně stanovena," uvedl Matej Krušpán, Chief Commercial Officer, Rezolv Energy.

Jednou z takových překážek využívání PPA je nedostatek veřejně dostupných smluvních vzorů PPA. Tento nedostatek se snaží vyřešit Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), která v březnu 2025 oznámila sběr vzorů smluv o nákupu elektřiny (PPA) napříč členskými státy. Cílem iniciativy je poskytnout přehled o osvědčených postupech, identifikovat překážky a podpořit tvorbu harmonizovaných standardních smluv, které usnadní širší využití PPA v celé EU.

Co to znamená pro průmyslové odběratele?

Stručně řečeno, nelze si plést modifikaci s ústupem, ačkoli nedávná rozhodnutí možná zmírnila některá zelená pravidla, širší trajektorie energetické politiky EU vypovídá o něčem jiném. Upřednostněním rychlého zavádění obnovitelných zdrojů energie a posílením úlohy PPA dala Komise jasně najevo, že dlouhodobý program dekarbonizace zůstává pevně na místě.

Pro průmyslové odběratele to bylo potvrzení politické podpory, která pro PPA na úrovni EU existuje. Pro případné pochybovače odstranila rizikový faktor a umožňuje jim s jistotou pokračovat v plánech nákupu zelené energie.