S experty o dopadech emisních povolenek na domácnosti a firmy. A o tom, jak vlastně fungují. Hosty jsou ekonomové Karel Kotoun z Green0meteru a Tomáš Protivínský z CERGE-EI. Moderuje Filip Černý. Archiv podcastů a teké videoarchiv pořadu: ZDE

Přinesou chudobu nebo změnu? Emisní povolenky od A do Z

Cena ropy Brent v dubnu vzrostla o 21,5 %

Kdo vyšachuje Slováky? Češi hlavním viníkem nebudou

Názor: Roman Kubišta

Proč by měly začít vznikat MOSTy?

Ceny lithia na trhu výrazně rostou, může za to i Tesla

OKD chce dohodu se státem do pátku, jinak zváží insolvenci

MMF: Levná ropa loni připravila Blízký východ o 390 miliard USD

Ministr Brabec podepsal za ČR Pařížskou klimatickou dohodu

Názor: Jan Veselý

USA, země s uhelnou energetikou ve fázi volného pádu

Venezuela bude každý den 4 hodiny bez elektřiny

Future Energy Forum: transformace norské energetiky je nutná

Ako ja rozumiem vášmu nadšeniu z HVDC – presné riadenie toku, super na more (vid to Japonsko) a medzi asynchrónnymi sústavami. Ale robiť z HVDC „páteř krížom-krážom EÚ“ zlyhá na logistike a cene: 1–2 GW na linku znamená, že na presun 20–30 GW sever→juh potrebujete 10–15 koridorov, každý s konvertormi za stovky miliónov a linkou za miliardy + posilnenie AC v uzloch. K tomu roky povoľovaní. Posun časových pások v Európe (1–2 h) tiež nespraví z variabilných zdrojov stabilné – HVDC variabilitu hlavne presúva. Najrozumnejšie je HVDC používať cielene: pod morom, medzi asynchrónnymi oblasťami a ako „by-pass“ preťažených AC vetiev. Zvyšok je o regionálnej bilancii, flexibilnej spotrebe, skladovaní a reálnych dispečerských zdrojoch.

Nemci si zvolili že budú mat dve dominantné energetické centrá - VTE na severe a FVE prevažne na juhu a majú teraz problém s internou distribúciou (vyrazny nepomer medzi výrobnou a prenosovou kapacitou) - a riešia to už vyše 20rokov a stále sú len na začiatku (konečne dokončujú 3 krátke úseky, pričom by ich potrebovali desiatky a dlhších a k tomu ešte posilniť AC pri termináloch).

Tak ešte raz, HVDC ma svoje miesto, ale „liek na všetko“ z nej neurobí ani fyzika, ani geografia Európy.

Emise CO2 v EU vzrostly v 1. čtvrtletí o 3,4 %, nejvyšší nárůst byl v Bulharsku a Česku

len je veľmi otázne aké budú mat tie "..potřebné investice do snižování emisí..." - aj reálne prínosy/dopadu .. teda okrem ziskov firiem, ktoré sa na tom dostatočne priživia a kariére/príjmov úradníkov/aktivistov/kvázivedcov, ktorí na tom majú postavenú svoju existenciu .. tam je to jednoznačné ..

Ukládání uhlíku pod mořem: Řešení klimatické krize, nebo slepá ulička?

ad Xoor 26. srpen 2025, 22:36
Ano, jsme na začátku tranzice energetiky. Potřebujeme rychlé zdroje.
a aké mate rýchle zdroje s dostatočnou kapacitu pre dlhšie dodavky?

"Naopak, OZE nikdy nedosiahnu vyšší faktor využitia – ich limit je daný počasím." - Tady bych byl opratrný s tímto tvrzením. Vyšší větrníky nebo nové perovskity u FVE případně v budoucnu jiné technologie, nedokáží vymáčknout více energie a to hlavně v okrajovém spektru a tedy zvýšit faktor.
áno vylepšenia technológie môže trochu posunúť Capacity Faktor (CF), ale nie dramaticky - a nezabezpečí výrobu, ak nie sú vhodne podmienky (pri donkeflaute môžete mat neviem aký veterník, aj tak nič nevyrobí - podobne FVE v noci) - teda ich CF je limitovaný fyzikou a počasím

 K „drahým fosílnym kWh“: - Už jsem vám dával data, že fosilní zdroje dosahuji jen 40% ikdyž mohou jet na 100% a zdaleka né všechny jsou v odstávce. Bylo to tak i v minulosti je to tak každý den viz zatížení soustavy.
čo takto čítať aj vlastne zdroje s porozumením:
1- priemerný kapacity faktor zdrojov vo vašom odkaze je ~57% 
2- časť zdrojov mala v danom roku buď pravidelnú odstávku (údržba/revízia/..), pripadne aj dlhšiu rekonštrukciu (Tusimice II)
3 -aj vo vami odkazovanom zdroji sú uhoľne elektrárne s CF cez 80% 
4- stále ale platí, že uhoľné/plynové sú technicky schopné bežať stabilne a dlhodobo, na rozdiel od náhodných zdrojov. 

Jinde se stavělo. Bylo to především z ekonomických důvodů, nevyplatilo se to.
kde sa stavalo? 
A tie ekonomické dôvody som vám vysvetlil - bolo to dane situáciu v tom období, čo ale neznamená, že také zdroje sa nevyplatia paušálne.

čr má a mělo (před rokem 2010) před nástupem OZE asi 230% (při zátěži 8-10GW) v konvenčních zdrojích. Jak to? Nebylo to zbytečné? Kdo to živí(l)?
nerobil som si žiadnu detailnú analýzu za toto obdobie, ale dôvodov mohlo byt viacero - požiadavky distribúcie v sústave (zastupiteľnosť, sektory,..), teplárenstvo (väčšia rezerva na zimu), .. a čo ste tým vlastne chceli povedať/deklarovať/vyvrátiť/..?

Ad richie, 26. srpen 2025, 14:33
Ta naivita vychází ze znalosti fyzikálních výhod HVDC oproti střídavým sítím a z celé řady současných projektů včetně Japonska. Tam mají s HVDC letitou zkušenost, protože už před 40lety provozovali HVDC přenos nulové délky, kterým byla výkonová propojka mezi sítěmi 50Hz a 60Hz. V současné době budují dvě linie HVDC po obou stranách souostroví. To, že propojení přes časová pásma by samo o sobě přineslo dlouhodobé ekonomické i technické přínosy, je snad jasné každému. Určitě je tedy jen otázkou času, než se ekonomické a technické přínosy promítnou i v politických rozhodnutích. Je evidentní, že v budování HVDC páteřních rozvodů Německo chybu nedělá. A čím později se přikročí k páteřním HVDC přenosům křížem krážem EU, tím déle (a větší) budou problémy se stabilitou a s přenosovými schopnostmi sítí.
Němcům takové zjištění trvalo asi 15 let, přestože na jejich větší rozlohu a cca 7 – násobný odběr provozují linky 380kV. Česko má takové rozhodnutí stále před sebou, protože mu doposud ještě postačoval poválečný nadčasový návrhu linek 400kV se svazkovanými vodiči, jehož tvůrcem byl profesor Antonín Veverka.

Přesně tak. Průmyslové chytání CO2 je principiální nesmysl. To je jen penězovod k obdržení dotací od daňových poplatníků. Vysazujme lesy. Dřevní hmota je postavena z uhlíku z molekul CO2 a odměnou pro lidstvo je uvolnění kyslíku do atmosféry. Přidanou hodnotou pak stín, přirozená vlhkost, zadržení vody v krajině a tím pádem i podzemních vod pro studny, domov pro zvířata, snížení erozí půdy. 
Takže, ať si ty firmy klidně vyvíjí co chtějí, ale za své peníze, ne za dotace. A dotace ať jdou na výsadbu stromů.   

PS
Vědci ať se podívají na přírodní cykly v horizontu stovek, tisíců a desetitisíců let a zjistí, že jednou tady je doba ledová a podruhé subtropy a není to moc dávno. A vše je řízeno energií od Slunce. Takže klimatická změna je "neustálá změna" a netýká se jen posledních 30 let. Vliv lidské činnosti je 0,00001 na energetické toky planety, neboli zcela zanedbatelný.  
Doporučuji naslouchat seriózním vědcům z www.clintel.org

Operátor/ka servisního dispečinku

O uplynulém víkendu vstoupila v platnost nová evropská pravidla pro elektrokola. Na papíře míří především na výrobce, v praxi je ale pocítí i cyklisté: baterie mají být bezpečnější a nabíjení postupně jednodušší. Cílem je snížit riziko požárů př

Změna pro byznys s elektrokoly: nová norma EU zpřísnila pravidla pro baterie a nabíjení. Univerzální konektor jako u mobilů nepřináší

Fond z české skupiny Axelor připravuje dva projekty bateriových úložišť. Výše investice se bude pohybovat okolo 200 milionů korun. Kromě baterek chce skupina ještě letos koupit již fungující zdroje za zhruba 400 milionů korun.

Český Axelor investuje do baterek 200 milionů. Mají zabránit blackoutům

Spolková rada Švýcarska představila návrh novely zákona o jaderné energii reagující na iniciativu požadující změny v odpovědnosti za dodávky elektrické energie v zemi a povolení všech klimaticky neutrálních elektráren. Ze zákona by tak mohly zmi

Švýcarský legislativní návrh vrací nové jaderné elektrárny zpátky do hry

Když v Česku před 15 lety vrcholil solární boom, řešila se v médiích hlavně otázka: Kolik na tom investoři vydělají? Dnes se fotovoltaické parky staví také, avšak bez nároku na provozní dotace. Ekonomický deník si „posvítil“ na velké solární ele

Solární bída. Nové fotovoltaiky bez provozních dotací jsou často ztrátové

Patří mezi významné dodavatele energií na českém trhu, elektřinu od ní odebírá přes 200 tisíc domácností. Společnost Centropol Energy se po ztrátě 195 milionů korun vykázané v roce 2023 vrátila ke kladnému výsledku. Za loňský rok vydělala 15,6 m