Kdo vyšachuje Slováky? Češi hlavním viníkem nebudou

Z Bratislavy zaznívá už poměrně dlouho silné varování: Češi by se mohli podílet na jakémsi plynovém „spiknutí“ vůči Slovensku. Nedávno tyto obavy v rozhovoru pro list Pravda oživil slovenský velvyslanec pro energetickou bezpečnost Pavol Hamžík. Titulek rozhovoru zněl jasně: Slovensko chtějí vyšachovat Němci, Češi a Rakušané. Tím, že společně vybudují obří plynovod napojený na budoucí podmořskou trasu Nord Stream 2 z Ruska do Německa a zcela obejdou Slovensko.

Je možné spekulovat, do jaké míry byl titulek nadsazený. O tom, že vnímané nebezpečí Hamžík nepodceňuje, ale svědčí následující věta: „Pokud by nás (Češi) takto podrazili, o čem by pak byla celá deklarovaná blízkost a spolupráce Slovenska a Česka?“

Web OEnergetice už dříve upozorňoval na jistý „třesk“ v jednání mezi Prahou a Bratislavou na konci minulého roku. Slováci se lekli možnosti, že český provozovatel plynovodů Net4Gas (se zahraničními majiteli) v tuzemsku vybuduje obří propojení s Rakouskem, kterým se povalí až 50 miliard kubíků plynu ročně z Nord Streamu do plynové „křižovatky“ v Baumgartenu.

Slováci získali ujištění české strany, že se nic tak „velkolepého“ nechystá a připravované česko-rakouské propojení by nemělo přesahovat kapacitu 5-6 miliard kubíků ročně. Na následný tranzit přes Slovensko – ať už do Baumgartenu nebo třeba dále na Balkán – by tak pořád zbývalo dost.

Co mohou Češi slíbit?

Nyní je otázkou, jak silné a definitivní může takové české ujištění být. A zda se Praha hodlá do této hry vůbec nějak aktivně pouštět. Vše nasvědčuje tomu, že to rozhodně nebudou primárně Češi, kdo by Slováky vyšachoval. Na druhé straně by byl ale pochybný i předpoklad, že Slováci mohou za všech okolností počítat s mohutnou českou podporou.

Především platí, že rozhodnutí ohledně propojení českých plynovodů s Rakouskem musí učinit společnost Net4Gas. V té nemá český stát žádný podíl – na rozdíl od slovenského Eustreamu, kde Bratislava drží o něco více než polovinu. Firmu Net4Gas vlastní finančníci z německé pojišťovny Allianz a kanadského fondu Borealis Infrastructure. Klíčové slovo ovšem mají bezpochyby Němci, kteří budou nejspíš postupovat ve shodě s německými zastánci stavby Nord Stream 2 a protažení tohoto plynovodu přes Česko (a případně Slovensko) dál do Rakouska.

V rámci česko-rakouského propojení plynovodů, pro něž se vžila zkratka BACI (Bidirectional Austrian-Czech Interconnection), přitom bude z investičního hlediska hlavní nápor na rozhodování Rakušanů. Předpokládaná délka trasy BACI na českém území je totiž pouhých 12 kilometrů. Český Energetický regulační úřad by vstoupil do hry až ve chvíli, kdy investoři požádají o přenesení části nákladů za BACI na tuzemské spotřebitele. Český stát teoreticky může různými způsoby „házet do projektu vidle“, ale zakázat ho nemůže.

Hlavní závěr je tedy následující: Pokud se rozhodnou vyšachovat Slováky Rusové společně s Němci a Rakušany, české možnosti tomu bránit budou omezené.

Jsme na straně Slováků?

Otázkou je ale také to, zda jsou vůbec české zájmy shodné s těmi slovenskými – počínaje už pohledem na samotné budování plynovodu Nord Stream 2. A tady je jasné, že pohledy v samotné Praze se dost liší.

Za prvé je tu ekonomická rovina. Není pochyb o tom, že budování plynovodu s obří kapacitou až 50 miliard kubíků ročně by pro Česko bylo zajímavou finanční příležitostí – společnost Net4Gas koneckonců platí daně v tuzemsku. Velvyslanec Hamžík má jistě pravdu, že „někteří si v Česku asi vypočítali, že na tom vydělají, na ostatní neberou ohled.“

Mnohem složitější je politická rovina, kvůli níž se také Česko „chladně“ připojilo k negativnímu postoji Slovenska a dalších východních zemí EU vůči Nord Streamu 2. Podpora tohoto projektu totiž vypadá absurdně ve světle celkové evropské podpory Ukrajině. Evropská unie na jedné straně slibuje Kyjevu hospodářskou pomoc, na druhé straně by podpořila plynovod, který Ukrajinu obchází a připraví ji o peníze za tranzit suroviny. Rozšiřování Nord Streamu navíc znamená posilování závislosti na jednom zdroji a jedné trase ruského plynu.

Pak je tu ovšem ještě jeden pohled. I mnozí Češi si bezpochyby uvědomují, že Němci vůbec nejsou hloupí, když vidí v Nord Streamu 2 záruku silnější „energetické bezpečnosti“. K přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu v minulosti docházelo kvůli sporům Moskvy s Kyjevem. Nic takového v případě podmořského Nord Streamu pochopitelně nehrozí. Navíc na Západě sílí přesvědčení, že za celkový chaos v zemi si Ukrajinci mohou sami a není radno na ně spoléhat. Bez ohledu na to, jak hodnotíme tento argument, je jisté, že se tak či onak odrazí i v české politice.

Dopadne to jinak?

Navzdory tomu všemu to nakonec pro Slováky nemusí vůbec dopadnout špatně. Už proto, že podle platného kontraktu slovenského Eustreamu s Gazpromem budou Rusové platit za dojednaný tranzit suroviny přes Slovensko ještě více než deset let – i kdyby tam ve skutečnosti neposlali ani kubík plynu.

Jedna z teorií říká, že celá záležitost kolem možnosti vytvořit „obří“ česko-rakouské propojení má Gazpromu posloužit jako silná karta při rozhovorech se Slováky o budoucích cenách. Faktem je, že nejenom Rusové, ale všichni hráči se při vyjednávání o budoucích tocích plynu snaží používat různé podobné trumfy. Čím více variant – reálných i potenciálních – pro přepravu plynu má ten který účastník jednání k dispozici, tím lépe pro něj.

Výše zmíněná rusko-slovenská obchodní dohoda nicméně naznačuje, že stále bude dávat smysl se s Bratislavou dohodnout. Koneckonců lze předpokládat, že i Slováci jako odpůrci Nord Streamu 2 jsou realisté, kteří musí brát v potaz velmi pravděpodobnou variantu vybudování tohoto plynovodu. Bylo by divné, kdyby už také nevedli příslušná jednání o tom, jak bude středoevropská plynová šachovnice vypadat poté. A není vyloučeno, že i Rakušanům a tuzemskému Net4Gas se nakonec vyplatí spíše směrovat plyn do Baumgartenu přes Slovensko, než stavět nové potrubí přes Česko.

Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Autor úvodní fotografie: Alan Levine