Domů
Teplárenství
„Dědo, co je to kotelna?“
Komerční sdělení

„Dědo, co je to kotelna?“

„To byla dřív místnost, kde máte dnes saunu. Byl tam velký kotel a plno prachu…“ Tak by mohl znít již za pár let rozhovor mezi vnukem a jeho dědou v tradičním českém rodinném domě. Prostory kotelen a skladů uhlí lze totiž podle názorů architektů relativně snadno přeměnit na místnosti s obytným či volnočasovým využitím a zvýšit tak hodnotu domu třeba i o statisíce. Taková možnost se nyní nabízí lidem, kteří vymění vytápění uhlím či dřevem za moderní plynový kotel. Ten je totiž možné umístit do nevelké skřínky třeba na chodbu.

Prostory kotelny a skladu paliva mohou v rodinných domech zabírat až 25 metrů čtverečních. „Majitelé domu tak mohou snadno získat nejen nové skladovací prostory, ale třeba i prostor pro pracovnu, odpočinek, dílnu nebo pokoj pro hosty,“ radí Filip Soukup ze studia Afinita architekti.

„Ze stavebního hlediska lze těmto prostorům dát téměř libovolný obytný či volnočasový účel,” popisuje architekt. Kotlů na pevná paliva je v Česku nyní v provozu téměř 800 tisíc, z toho nejstarších typů přes 300 tisíc (kotle tzv. I. a II. emisní třídy). Na jejich odstranění a přechod na modernější zdroj vytápění zbývají jejich majitelům už jen tři roky. Jejich využívání bude totiž do září roku 2022 ze zákona zakázáno pod hrozbou pokuty v řádu desítek tisíc korun.

S financováním pomohou dotace

Lidé přitom mohou žádat o příspěvek na modernizaci vytápění v rámci programu tzv. kotlíkových dotací, jejichž třetí vlnu spustí letos v květnu ministerstvo životního prostředí. Vyčlení na ně 3,1 miliardy korun, na jeden kotel až 120 tisíc korun. Druhý program tzv. kotlíkových půjček pak pomůže zejména sociálně slabším vrstvám s financováním prvotní investice.

Při rekonstrukci dosavadní kotelny a skladu paliva je však zapotřebí mít na paměti původní využití a s ním spojená specifika prostorů. „Z funkce a podoby kotelny a skladu uhlí vyplývá celá řada nešvarů, které je potřeba při rekonstrukci odstranit. Příkladem může být redukce rozvodů otopného systému, tedy zbavení prostor nadbytečných trubek, kohoutů, drátů a podobně,“ upozorňuje Soukup.

„VYHRAJTE 3×250 TISÍC KORUN na rekonstrukci svého domu!

Zapojte se od 1. dubna 2019 do soutěže o tři rekonstrukce stávající kotelny na pevná paliva dle vašeho přání. Hlavní cenu v podobě příspěvku čtvrt milionu korun daruje Český plynárenský svaz hned třem výhercům.

Stačí málo: Nahrát text, obrázek či video na web kotelna.denik.cz, kde co nejoriginálnějším způsobem popíšete, v co byste prostory staré kotelny či skladu uhlí rádi proměnili.

Další podrobnosti o soutěži (včetně způsobu přihlášení a systému hlasování) najdete na kotelna.denik.cz nebo zemniplyn.cz.“

Změna funkce dosavadní kotelny se obvykle neobejde ani bez důkladného vyčištění místnosti, často bývá třeba otlouci povrchy zdí a aplikovat na ně sanační omítky. „Pečlivě je také třeba posoudit konstrukci a dostatečnou izolaci podlah,“ připomíná architekt. Pokud jsou místnosti odizolované nedostatečně, nezbývá než obkopat obvodové zdi až k základům a zařídit novou izolaci a drenáže.

„Kotle na pevná paliva jsou jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší ve městech a v obcích. Místy je tento podíl na znečištění až 90procentní, především v důsledku používání starých neekologických kotlů. Podle údajů ministerstva životního prostředí zemře v ČR na následky nepříznivých vlivů zhoršené kvality ovzduší 5700 lidí. Důvodem je především téměř 100% podíl na emisích karcinogenního benzo(a)pyrenu. Lokální topeniště jsou také původcem téměř tří čtvrtin prachových částic, které způsobují dýchací či kardiovaskulární onemocnění.“

Kromě zmíněných možností využití hovoří architekti v souvislosti s prostory bývalých kotelen a také o zahradních kuchyních, wellness, hernách nebo o prostých skladech sportovního vybavení. Právě od budoucího využití prostoru se odvíjí také cena nutné rekonstrukce a vybavení. Pokud má sloužit jako sklad, tak jej stačí vyklidit a třeba jen vymalovat. Pokud nebude nutná větší sanace, stačí zakoupit úložný policový systém a veškeré úpravy mohou majitele přijít třeba jen na 20 tisíc korun. „Ovšem když se rozhodnete pro vinný sklep, tak vás to bude stát třeba čtvrt milionu,“ vyčíslil Soukup.

Když začnete topit zemním plynem…

Po výměně kotle na tuhá paliva odpadne mnoho manuální práce, jako je například skládání uhlí, pravidelné přikládání či vynášení popela. Nebude už potřebná plechová popelnice na žhavý popel ani tak časté malování zaprášených místností v domě. Zmizí i starosti se zajištěním zásob paliva na zimu. K tomu je nutno připočíst také nenáročnost obsluhy plynového kotle – stačí jednoduše otočit ovladačem termostatu. Ty nejmodernější plynové kondenzační kotle navíc dokáží zajistit různé topné režimy během denního nebo týdenního cyklu a umožňují rovněž dálkové monitorování a ovládání, např. přes mobilní aplikaci.

 

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
Stan
1. duben 2019, 07:07

Já jednoznačně preferuji plyn, ale v ČR je cca 2800 obcí , které nebudou plynofikovány plynovodem. Čím budou topit?

Jan Veselý
1. duben 2019, 12:40

Pevná paliva v pořádném nízkoemisním kotli (emisní třída 5), elektřina (přímotopy, tepelná čerpadla).

Stan
1. duben 2019, 16:04

Pevná paliva nebudou , biomasa bude omezována a nakonec zakázána, přímotopy většina lidí nezaplatí a tepelné čerpadlo je nenávratná investice, tak čím topit?

energetik
1. duben 2019, 17:31

A co se bude dělat s odpadní biomasou? Pálit na zahrádkách nebo vozit do lesa? Když na zahradě pokácím suchý strom tak ho budu muset odevzdat nebo co?

Stan
1. duben 2019, 17:37

Budoucnost biomasy bude taková, že se bude postupovat v lese a na velkých plochách jako za stara, štepkovat a zaorat, jeden strom na zahradě se neřeší. V žádném případě cílené pěstování nebo těžba pro spalování! Půjde o to obnovit půdu , doplnit organiku a vznik humusových látek v půdě pro zvýšení zádrže vody.

Martin Pácalt
1. duben 2019, 19:09

Stane, v současnosti se horko těžko daří těžit kalamitní dřevo, protože je ho v lesích nastojato (potažmo teoreticky k dispozici na trhu) ekvivalent asi 5ti ročních těžeb dřeva v Česku. Zkušenosti ze Šumavy jsou takové, že ponechání části suchých stromů nastojato, aby postupně zpráchnivěly a vytvořily humus pro mladé stromky, se sice ekluje jistému druhu lidí, ale rozhodně to je správná cesta pro obnovu lesa. Takže částečně můžete mít pravdu. Ale nechtějte likvidovat dřevo a těžbu v lesích úplně. Ono mít "pár polínek" doma v kůlně a vedle kotle na plyn i krbovku s výměníkem pro 2-3 radiátory jako zálohu, až zase nějaký chytrák zavře kohouty, není špatný přístup k věci ;-)

Jan Veselý
1. duben 2019, 12:43

Já když před lety stavěl, tak jsem měl v projektu plynový kotel. Pak jsem se dozvěděl, kolik chtějí "plynárny" za přípojku. Jsem díky tomu už 7 let spokojeným majitelem tepelného čerpadla a plynovou přípojku nemám vůbec zavedenou.

Stan
1. duben 2019, 19:16

Martin Pácalt, ono toto taky nebude ze dne na den, ale směřuje to k tomu. Omezení PM2,5 obnova půdy apod. kmeny se vytěží, ale dřevní odpad musí být ponechán v lese. To samé na poli.

Novak
2. duben 2019, 11:00

V malých obcích a na samotách se bude využívat dřevo ještě dlouho, akorát budou přísnější požadavky na topidla, ale i to se nejspíš bude týkat topidel nad nějaký výkon, jako dneska. Problém bude spíš v tom, že během pěti let bude dřevo velmi nedostatkové - co se děje v lesích víme a ty za rok nevyrostou, jestli ještě vůbec někdy vyrostou.

Máma, když stavěla domek před 20ti lety, tak kvůli úspoře nestavěla komín a je tam jen plyn. Tenkrát to vypadalo dobře, dneska na plánované stavbě uvažuju se dřevem. Vzhledem k tomu, že to bude velikostí spíš chata, tak bych se měl vejít do 10kW bez problému. Nějaká forma akumulace též sníží spotřebu, takže předpokládám, že už s tím dožiju. Na stáří, pokud člověk není rentiér, je třeba závislost na médiích zvenku omezit.

Jan Veselý
2. duben 2019, 11:10

Před časem kolegové z VEC na VŠB prezentovali výsledky jejich měření emisí z malých kotlů testovaných v reálných podmínkách. Rozdíl mezi starým prohořívacím/odhořívacím kotlem a moderním zplyňovacím kotlem či kotlem s retortou, je u tuhých emisí zhruba stejný jako mezi Trabantem a novou Fabií (40-50x nižší), u polyaromatických uhlovodíků cca 1000x nižší.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se