Spotřeba plynu v Česku v příštích 20 letech vzroste až o čtvrtinu, tvrdí svazy

Hlavním palivem v příštích 20 letech bude pro českou energetiku zemní plyn. Jeho spotřeba v Česku za toto období vzroste až o čtvrtinu, největší využití bude v teplárenství. Infrastruktura je na vyšší spotřebu připravena. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci Českého plynárenského svazu, Teplárenského sdružení ČR a poradenské společnosti EGU. Nedostatek zásob podle nich nehrozí.

Podle vládních strategií by plyn měl nahradit uhelné zdroje do doby, než budou vybudovány nové jaderné a obnovitelné zdroje.

„Zemní plyn se na následujících 20 let stane pro ČR základním palivem. Světové zásoby jsou dostačující a nevidím problém k nám plyn v potřebném množství dopravovat, a to ani s ohledem na očekávaný nárůst poptávky,“ řekl generální ředitel Českého plynárenského svazu Josef Kotrba.

Výrazně podle něj poroste i podíl zkapalněného zemního plynu neboli LNG.

S největším uplatněním plynu svaz počítá v systému centrálního zásobování teplem, na němž jsou v Česku závislé čtyři miliony obyvatel. To potvrzuje i poradenská společnost EGU, podle níž je plyn klíčový především jako dekarbonizační palivo pro náhradu uhlí v teplárenství a elektroenergetice.

„V těchto oblastech se už nyní realizují anebo připravují mnohamiliardové investice do plynových zdrojů. Ty budou nejen vyrábět teplo, ale také elektřinu, a to do značné míry v době, kdy ji nebude možné získat ze slunečního svitu a větru. Podle našich predikcí stoupne do roku 2035 výroba elektřiny z plynu 3,5násobně. Samotná plynofikace teplárenství je i investicí do flexibility a sezonní výroby,“ uvedl ředitel strategie EGU Michal Macenauer.

V předchozích čtyřech letech bylo zatím za šest miliard korun zmodernizováno deset menších tepláren dodávajících do 110.000 domácností. Spotřebu uhlí to podle Teplárenského sdružení snížilo o 514.000 tun. Další projekty modernizovaných tepláren budou podle sdružení následovat v příštích letech.

Stát vyčlenil na transformaci teplárenství 90 miliard korun z modernizačního fondu. „Zemní plyn se díky tomu s 53procentním podílem stane nejdůležitějším palivem s ohledem na dekarbonizaci. Následovat bude biomasa s 29 procenty a energetické využití odpadů se 17 procenty,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení Jiří Vecka.

S přechodem uhelných zdrojů na plyn počítají i tuzemské energetické firmy. Například společnost ČEZ chystá přebudování některých uhelných elektráren na plynový zdroj, v přípravě je třeba přestavba elektrárny v Mělníku.

Stát do budoucna počítá s tím, že hlavní podíl v tuzemském energetickém mixu budou mít jaderné zdroje doplněné o obnovitelné zdroje v čele s fotovoltaikou a větrnými elektrárnami. Do vybudování těchto zdrojů ovšem chce po ukončení spalování uhlí používat zejména plyn jako přechodné palivo.