Evropská energetická legislativa: Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Předešlý článek se věnoval české legislativě pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. V dnešním článku příchází souhrn evropské legislativy týkající se tohoto odvětví. Evropská unie na kogeneraci staví svojí vizi budoucí energetiky a legislativně jí vychází vstříc.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED – Energy Efficiency Directive)

Tato směrnice mimo jiné nahradila předchozí směrnici 2004/8/ES. Tvoří základ v oblasti podpory KVET v evropské energetice.
Preambule směrnice v bodu 35 stanoví: „Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny a dálkové vytápění a chlazení mají značný potenciál z hlediska úspory primární energie, který je v Unii z velké části nevyužitý. Členské státy by měly provést komplexní posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a dálkového vytápění a chlazení. Tato posouzení by měla být na žádost Komise aktualizována, aby investorům poskytovala informace týkající se vnitrostátních plánů rozvoje a přispěla ke stabilnímu prostředí podporujícímu investice. Nová zařízení na výrobu elektřiny a stávající zařízení, která procházejí podstatnou rekonstrukcí nebo jim jsou obnovována povolení či licence, by měla být – za předpokladu provedení analýzy nákladů a přínosů, z níž vyplývá čistý přínos – vybavena vysoce účinnými kogeneračními jednotkami umožňujícími zpětné získávání odpadního tepla pocházejícího z výroby elektřiny. Toto odpadní teplo by pak mohlo být dopravováno do místa potřeby sítěmi dálkového vytápění.“

Článek 2 obsahuje v bodech 30 až 36 důležité definice:

• Kombinovaná výroba tepla a elektřiny (30. bod) – současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu
• Ekonomicky odůvodněná poptávka (31. bod) – poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla za tržních podmínek jinak uspokojována jinými procesy výroby energie než kombinovanou výrobou tepla a elektřiny
• Užitečné teplo (32. bod) – teplo vyrobené v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po vytápění a chlazení
• Elektřina z kombinované výroby tepla a elektřiny (33. bod) – elektřina vyrobená v procesu spojeném s výrobou užitečného tepla a vypočtená podle metodiky stanovené v příloze I
• Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny (34. bod) – kombinovaná výroba tepla a elektřiny splňující kritéria stanovená v příloze II
• Celková účinnost (35. bod) – roční objem výroby elektrické a mechanické energie a užitečného tepla dělený spotřebou paliva použitého k výrobě tepla v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny a hrubé výroby elektrické a mechanické energie
• Poměr elektřiny a tepla (36. bod) – poměr mezi elektřinou z kombinované výroby tepla a elektřiny a užitečným teplem při plném kombinovaném režimu na základě provozních dat konkrétní jednotky

Členské státy do 31. prosince 2015 musí provést komplexní posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení. Posudek oznámí Komisi a každých 5 let se aktualizuje na žádost Komise.

Členské státy přijmou politická rozhodnutí, která podporují náležitá zohledňování, na místní a regionální úrovni, potenciálu využívání účinných systémů vytápění a chlazení, zejména systémů využívajících vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Analýza nákladů a přínosů je založena na klimatických podmínkách, ekonomické proveditelnosti a technické vhodnosti. Dále umožňuje usnadnění určení a provedení nejefektivnějších řešení z hlediska zdrojů a nákladů za účelem naplnění potřeb v oblasti dodávek tepla a chlazení.

Je-li na základě posouzení potenciálu a analýzy přínosu a nákladů zjištěn potenciál pro použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo účinného dálkového vytápění a chlazení, jehož přínosy jsou vyšší než náklady, přijmou členské státy vhodná opatření pro rozvoj infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení či pro přispění k rozvoji vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a využívání vytápění a chlazení z odpadního tepla a obnovitelných zdrojů energie.

Není-li zjištěn dostatečný potenciál, jehož přínosy jsou vyšší než náklady, mohou státy osvobodit zařízení od plnění stanovených podmínek a požadavků.

Členské státy zajistí, aby podle objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií mohl být zaručen původ elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Členské státy vzájemně uznávají své záruky původu.

Členské státy zajistí, aby veškerá dostupná podpora pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny byla podmíněna tím, že vyrobená elektřina pochází z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a že odpadní teplo je účelně využíváno k dosažení úspor primární energie. Veřejná podpora kombinované výroby tepla a elektřiny a výroby tepla pro dálkové vytápění a sítí dálkového vytápění podléhá pravidlům pro poskytování státní podpory, pokud se na ni vztahují.

Směrnice EP a Rady 2010/31/ES o energetické náročnosti budov

Při výstavbě nových budov musí být posouzena a vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost alternativních systému o vysoké účinnosti. Do této kategorie patří i aplikace kombinované výroby elektřiny a tepla.

V příloze I Společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov se bere do úvahy environmentálně příznivý vliv výroby elektřiny v zařízení kombinované výroby.

Směrnice EP a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

Emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv, biopaliv a biokapalin v dopravě se vypočítají ze vzorce, kde se úspora emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny e_ee odečte od celkových emisí skleníkových plynů E z výroby a použití paliv, biopaliv a biokapalin v dopravě.

Za předpokladu, že kapacita kogenerační jednotky je rovna minimální kapacitě potřebné k tomu, aby jednotka dodávala tepelnou energii nezbytnou pro výrobu paliva, úspory emisí skleníkových plynů související s touto přebytečnou elektřinou se pokládají za rovné množství skleníkových plynů, které by byly emitovány při výrobě stejného množství elektřiny v elektrárně s využitím stejného paliva, jaké se používá v kogenerační jednotce.

Úvodní fotografie: Elektrárna pro kombinovanou výroba elektřiny a tepla v nizozemském Utrechtu. Autor: IK’s World Trip