<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Report-highlights-benefits-of-nuclear-cogeneration">Jaderná energetika by mohla Spojenému království pomoci dosáhnout nulových emisí oxidu uhličitého do roku 2050</a>. Tohoto ambiciózního cíle lze dle Royal Society dosáhnout i pomocí jaderné kogenerace. Část odvedeného tepelného výkonu jaderné elektrárny lze využít k vytápění domácností, výrobě vodíku nebo dekarbonizaci průmyslu.
<a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">Royal Society</a> vydala zpráva pojednávající o možnostech jaderné kogenerace s názvem <a href="https://royalsociety.org/-/media/policy/projects/nuclear-cogeneration/2020-10-7-nuclear-cogeneration-policy-briefing.pdf">Nuclear cogeneration: Civil nuclear energy in a low-carbon future</a>. Zpráva uvádí, že zavedením přerušované výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů spojené s potřebou omezit výrobu z plynových elektráren vyžaduje od jaderných elektráren větší flexibilitu. To platí za podmínky, pokud má jaderná energetika důležitou součástí energetického mixu. Jaderná kogenerace může být klíčem k získání této potřebné flexibility.
<blockquote>„Když je domací poptávka po elektrické energii uspokojena větrnými, solárními nebo jinými zdroji, kogenerace umožní přejít jaderné elektrárně z čistě elektrické výroby na kombinovanou výrobu ,“ uvádí zpráva.</blockquote>
I když ve Spojeném království v současné době neexistují žádné projekty jaderné kogenerace, v několika zemích již několik jaderných kogenerací existuje. V České republice se například <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/horkovod-z-temelina-ma-zpozdeni-na-vine-je-koronavirus-a-destive-pocasi/">dokončuje</a> <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/cez-zacal-stavet-teplovod-z-temelina-do-budejovic-za-14-miliardy/">výstavba horkovodu</a> z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic.
Zavedení malých modulárních reaktorů (<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/male-modularni-reaktory-u-nas-ve-svete">SMR-Small Modular Reactor</a>) by mělo znamenat nižší investiční náklady a úspory ve výstavbě. SMR také poskytují větší flexibilitu při umisťování a umožňují jim přizpůsobit se energetickým potřebám jednotlivých regionů nebo průmyslových podniků.
<figure id="attachment_88477" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-88477 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-512x195.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-512x195.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-768x293.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-1024x390.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-725x276.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-800x305.jpg 800w" alt="" width="512" height="195" /><figcaption class="wp-caption-text">Možnosti jaderné kogenerace ve Spojeném království. Zdroj: <a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">The Royal Society</a></figcaption></figure>
Finanční náročnost pro přizpůsobení stávající flotily reaktorů ve Spojeném království pro kogeneraci by byla podle Royal Society vysoká. Plánované i budoucí jaderné bloky ve Spojeném království by mohly vyhovět aplikacím kombinované výroby.
<blockquote>„To by Spojenému království pomohlo zvýšit flexibilitu své přenosové soustavy, aby podpořilo podíl obnovitelné energie a umožnilo dekarbonizaci jinak energeticky náročných procesů. Nabízí to také příležitost k vytvoření nového odvětví s exportním potenciálem. Toto je skutečná příležitost pro jadernou energetiku. To, co nám kogenerace dává, jsou možnosti a upřímně řečeno, potřebujeme možnosti, když čelíme nejisté budoucnosti,“ uvedl Robin Grimes, hlavní autor zprávy a profesor fyziky materiálů na Imperial College v Londýně.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">The Royal Society</a>

Jaderné elektrárny

Spojené království se začíná zaměřovat na jadernou kogeneraci

Celkem 1350 domů bude vytápěno pomocí odpadního tepla produkovaného londýnským metrem. Projekt díky tepelnému čerpadlu využívá nízkopotenciální teplo a transformuje ho do formy vhodné pro vytápění a ohřev vody. Londýn se touto formou snaží rozšiřovat síť centrálního vytápění, která nabývá na významu. Jde o další z projektů, které mají pomoci snížit uhlíkovou stopu a napomoci dosažení ambiciózních klimatických cílů.
V londýnském městském obvodě Islington vzniká inovativní projekt (<a href="https://uk.ramboll.com/projects/ruk/heating-up-london">Bunhill</a>), který využívá odpadního tepla z provozu londýnského metra k ohřevu okolních budov. Londýnská Northern Line, která je světově nejstarší tratí hloubeného metra, si tak může připsat další zajímavost. Cestující ocení nižší teploty v často přehřátém metru, kdežto odběratelé v blízkém okolí mají přístup k nízkoemisnímu a levnému zdroji vytápění.
<figure id="attachment_75251" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1360px;"><img class="size-full wp-image-75251" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_network_v4.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_network_v4.jpg 1360w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_network_v4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_network_v4-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_network_v4-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_network_v4-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_network_v4-800x450.jpg 800w" alt="" width="1360" height="765" /><figcaption class="wp-caption-text">Oblast pokrytá systémem vytápění. Zdroj: RAMBOLL</figcaption></figure>
<h1>Rozšíření centrálního vytápění</h1>
Londýn se dlouhodobě snaží snižovat emise, kdy jedním z významných zdrojů jsou zastaralé a neefektivní kotle v domácnostech. Snahou města je proto podporovat <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr">centrální zásobování teplem</a>, které je ekologičtější a při správném provozování i dlouhodobě ekonomičtější. Jedním z projektů CZT je i Bunhill, který získal <a href="https://www.theade.co.uk/news/market-news/islington-energy-wins-homes-communities-project-of-the-decade-award">ocenění</a> od Asociace pro decentralizovanou energetiku a byl částečně financován z evropského <a href="http://celsiuscity.eu/" target="_blank" rel="noopener">CELSIUS Project</a>.
<figure id="attachment_75252" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1360px;"><img class="size-full wp-image-75252" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_Source_v4.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_Source_v4.jpg 1360w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_Source_v4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_Source_v4-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_Source_v4-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_Source_v4-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Bunhill_Phase2_Source_v4-800x450.jpg 800w" alt="" width="1360" height="765" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma fungování projektu Bunhill. Zdroj: RAMBOLL</figcaption></figure>
V první fázi došlo k vybudování kogenerační jednotky, jejíž teplo je schopno zásobovat 850 domů. V druhé fázi bude zapojeno dalších 500 domů. Systém bude rozšířen o tepelné čerpadlo, které využívá nízkopotenciální (odpadní) teplo z provozu metra a dvě menší kogenerační jednotky.
Ventilace metra v oblasti City Road vypouští celoročně teplý vzduch o teplotách 18 až 28°C. Ten bude následně využíván tepelným čerpadlem které bude poskytovat na výstupu vodu o teplotě 70°C.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/sFPL1PABNSg?feature=oembed" width="525" height="295" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>
<h1>Využití odpadního tepla</h1>
Podle propočtů The Greater London Authority (<a href="https://www.london.gov.uk/">GLA</a>) by v současnosti pokrylo odpadní teplo až 38 % spotřeby tepla pro vytápění v Londýně.  S budoucím rozvojem centrálního vytápění by pak do roku 2050 mohlo být až 63 % energetických potřeb pro vytápění pokryto právě teplem z kogeneračních jednotek a průmyslových zařízení.
<blockquote>„Tepelná čerpadla využívající průmyslové odpadní zdroje tepla jsou energeticky účinnější než kogenerační jednotky spalující zemní plyn, který je obvyklým zdrojem tepla pro CZT. Jsem přesvědčena, že s rostoucím využíváním obnovitelných zdrojů energie budou velká tepelná čerpadla, připojená k systémům dálkového vytápění, hrát významnou roli v budoucím vytápění měst ve Velké Británii.“
Lucy Padfield, ředitelka pro centrální zásobování teplem ve společnosti Ramboll</blockquote>

Teplárenství

Londýn: Teplo z metra poslouží pro vytápění domů

Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo své úkoly a závazky řešit mnohem aktivněji než dosud. Při příležitosti ročního fungování současné vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) se na tom shodly oborové svazy, které oslovila ČTK. Kritizují například přístup k moderní energetice nebo přípravu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Bývalé ministryni Martě Novákové řada z nich vytýká velkou pasivitu, na hodnocení nového ministra Karla Havlíčka (oba za ANO) je podle nich ještě brzo. Havlíček vystřídal Novákovou v čele resortu letos na konci dubna.
V programovém prohlášení vlády se mimo jiné píše, že se MPO zasadí o to, aby český průmysl zachytil moderní trendy vývoje průmyslu ve světě tak, aby nebyla ohrožena prosperita a zaměstnanost v ČR. Prioritou je také energetická bezpečnost a soběstačnost. Kabinet mimo jiné slíbil, že zajistí přípravu výstavby nových jaderných bloků i výstavbu hlubinného trvalého úložiště radioaktivního odpadu. Mluvčí MPO Štěpánka Filipová ČTK řekla, že programové prohlášení je naplňováno průběžně.
<blockquote>&#8222;Vláda si vzala za svou inovační strategii a prioritizace tohoto tématu je pozitivním signálem. V oblasti energetické koncepce a mixu bohužel konkrétní zásadní rozhodnutí učiněna nebyla,&#8220; řekla ČTK mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.</blockquote>
Tématem posledního roku nadále zůstala možná stavba nového jaderného zdroje v Dukovanech.
Podle Filipové prohlášení konkrétně v energetické bezpečnosti a soběstačnosti MPO naplňuje. Dodala, že vznikl návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, zásadní dokument, který určí budoucí směřování energetiky a ochrany klimatu v Česku. &#8222;Národní energetický a klimatický plán ČR byl ze strany Evropské komise vyhodnocen jako dobře rozpracovaný s mnoha daty a analýzami,&#8220; řekla. Odborníci s ní nesouhlasí.
<blockquote>&#8222;Vláda slíbila, že bude pracovat na rozvoji jádra a obnovitelných zdrojů současně. Prvnímu bodu věnuje velké úsilí, ale příležitosti pro rozvoj nové, moderní energetiky unikají ministerstvu průmyslu pod rukama,&#8220; uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Poukázal na loňský pokles podílu obnovitelné elektřiny v ČR a kritické hodnocení návrhu českého klimaticko-energetického plánu od Evropské komise.
Podobný názor má také předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Národní energeticko-klimatický plán označil za největší úkol vlády v oblasti čisté energetiky. &#8222;Ministr Havlíček bude muset opravit chybu a nízké ambice své předchůdkyně,&#8220; podotkl. Evropská komise tento týden vyzvala členské státy, aby byly v energetických a klimatických plánech pro rok 2030 ambicióznější. Brusel mimo jiné Česku doporučil zvýšit do té doby podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě na minimálně 23 procent. Stát dosud počítal s 20,8 procenta.
Spolek Jaderní veteráni, který sdružuje osobnosti s dlouhodobou profesní kariérou v jaderné energetice, označil jako zásadní posílení kompetence vlády v přípravě nového jaderného bloku. Bez nutných změn zákonů stavebního a o veřejných zakázkách považuje plánovaný proces výstavby za nerealizovatelný. Samostatnou kapitolou je podle spolku příprava hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. &#8222;Odpor obyvatelstva v lokalitách vybraných pro provádění průzkumu vhodnosti je založen na akceptaci iracionálního strachu a je prakticky stoprocentní. Musí být zvolen zcela nový přístup včetně úpravy harmonogramu přípravy a výstavby,&#8220; řekl ČTK prezident spolku Jiří Marek.
Ministerstvo nicméně zdůrazňuje práci na Inovační strategii ČR do roku 2030, která má stát dostat mezi evropské lídry, a program The Country for the Future. Ten by měl s 6,1 miliardy Kč pomoci rozvoji high-tech podnikání a digitalizace, anebo program TREND rozvoji podnikového výzkumu, v němž bude do roku 2027 téměř deset miliard. Kromě toho Filipová zmínila i novelu energetického zákona, díky níž by měly být vymýceny nekalé obchodní praktiky na trhu, a spotřebitelé tak více chráněni.

Energetika v ČR

Svazy: MPO by mělo v řešení úkolů mít ještě větší tah na branku

Brněnská investiční společnost Jet Investment finančníka Igora Faita koupila prostřednictvím svého fondu Jet 2 většinu, 55 procent v třebíčské firmě Tedom. Investor o tom informoval v tiskové zprávě. Tedom vyrábí a provozuje plynové kogenerační jednotky, tedy jednotky pro společnou výrobu elektřiny a tepla. Firma zaměstnává 800 lidí, její roční obrat dosahuje čtyři miliardy korun. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. 
<blockquote>
&#8222;Celkem 55procentní podíl jsme získali od zakladatelů a členů představenstva společnosti Tedom, kteří nám dali důvěru k tomu, abychom pokračovali v jejich díle. Vážíme si toho a ctíme takový závazek,&#8220; uvedl projektový ředitel Jet Investment Oldřich Šoba.
</blockquote>
 Tedom založil v roce 1991 Josef Jeleček, který ve firmě funguje jako předseda představenstva a generální ředitel. Podle naposled zveřejněné podnikové výroční zprávy za rok 2017 Jeleček držel 45 procent obchodního podílu společnosti.
Dalších 45 procent patřilo firmě Moufleco Holdings Limited a zbývajících deset procent měl Ivo Poukar, člen představenstva Tedomu. 
 Podle magazínu <a target="_blank" href="https://www.forbes.cz/investor-igor-fait-veri-teplu-a-elektrice-z-plynu-koupil-trebicsky-tedom/"> Forbes </a> stál na straně prodávajících především osmapadesátiletý Jeleček. 
<blockquote>
&#8222;Po 29 letech jsem se rozhodl svůj podíl prodat, už jsem se cítil unavený,&#8220; řekl Forbesu Jeleček.
</blockquote>
 Uvedl také, že odchází z majetkové struktury firmy, ale na jejím vedení by se měl dál podílet. 
 Tedom se skupinou ČEZ spoluvlastní podnik ČEZ Energo, provozuje i ekologické energetické zdroje na skládkách komunálního odpadu. Jet Investment chce investovat do dalšího rozvoje firmy. 
<blockquote>
&#8222;Technologii kogenerace do budoucna věříme, naše zamýšlené aktivity budou růstové. Pro Tedom stanovíme i akviziční cíle, které tohoto výrobce kogeneračních jednotek ještě posílí,&#8220; uvedl Fait.
</blockquote>
 Jet Investment za poslední čtyři roky shromáždila kapitál pro soukromé investice ve výši 7,3 miliardy korun a společnosti v jejím portfoliu zaměstnávají 2300 lidí. V loňském roce prodala firmy Less&amp;Timber a Kordárna Plus, které patří mezi její nejúspěšnější projekty. 
 Od vzniku v roce 1997 se společnost specializuje na vyhledávání investičních příležitostí do středně velkých společností výrobního průmyslu, které považuje za perspektivní. Od roku 2015 realizuje své investiční aktivity skrze private equity fondy Jet, které jsou určeny pouze kvalifikovaným investorům a podléhají regulaci České národní banky.

Společnosti

Faitova Jet Investment koupila většinu v třebíčském Tedomu

Evropská komise schválila Polsku dvě nová opatření státní podpory v energetice, o čemž informovala v <a href="http://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-2150_en.htm">tiskové zprávě</a> počátkem tohoto týdne. Podrobně ovšem ještě prověří další opatření – navrhované snížení poplatku za kapacitní mechanismy pro energeticky náročné podniky.
Polsko, které má z členských státu Evropské unie jedno z nejvyšších množství emisí CO2 na vyrobenou MWh, dostalo od Evropské unie zelenou pro finanční podporu ekologičtější <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/kogenerace-v-ceske-republice/">kombinované výroby elektřiny a tepla</a>.
Finanční podpora může být poskytnuta pouze vysokoúčinným zdrojům, a to novým nebo renovovaným kogeneračním jednotkám, případně již existujícím paroplynovým kogeneračním elektrárnám.  Podpora bude poskytovaná po dobu patnácti let ve formě prémie k tržní ceně elektřiny.
{„country“:“PL“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-03-01″,“to“:“2019-03-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v polskv v minulém měsíci „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-03-01″,“end_date“:“2019-03-31″}
Zajímavostí je, že pro podporu se budou moci kvalifikovat i přeshraniční zdroje. Obdobně je možné se přeshraničně kvalifikovat i pro podporu na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/nemecko-bude-preshranicne-podporovat-i-kogeneraci-oze-byly-uspesne/">obnovitelné zdroje a kogeneraci z Německa</a>. Německo však národní legislativou stanovilo podmínku, že se podpory budou moci zúčastnit pouze zdroje ze zemí, se kterými má Německo uzavřeno dvoustranou mezinárodní smlouvu. Takovou smlouvu má Německu například s Dánskem, se kterým již proběhlo i několik aukcí.
Celkem mají být zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla podpořena částkou 5 mld. EUR (cca 130 mld. Kč) do roku 2028, přičemž tato podpora bude hrazena z regulovaných poplatků v koncové ceně elektřiny.
S tím ovšem souvisí další růst ceny elektřiny nejen pro domácnosti, ale i pro průmyslové podniky, které tak mohou být konkurenčně znevýhodněny oproti sousedním státům. Právě kvůli tomu bylo současně notifikováno schéma podpory, díky kterému poplatek na kogeneraci nebudou platit nejvíce energeticky náročné podniky.
<figure id="attachment_22666" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-22666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-512x292.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-768x438.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-725x413.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/1024px-KWB_Bełchatów3a-800x456.jpg 800w" alt="Elektrárna Belchatów s přilehlým dolem uhlí" width="1024" height="584" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Belchatów s největšími emisemi CO2 v systému EU ETS zdroj: commons.wikimedia.org</figcaption></figure>
Obdobné zvýhodnění pro energeticky náročné podniky Polsko plánuje i s ohledem na poplatek za kapacitní mechanismy, i tomuto poplatku by se podniky mohly vyhnout, jestliže Evropská komise takové zvýhodnění schválí.
<h2>Ceny elektřiny v Polsku čeká nejisté období</h2>
Před spotřebiteli v Polsku tak s největší pravděpodobností stojí významné změny. Nejenže lze předpokládat, že neregulované ceny silové elektřiny porostou v důsledku úbytku výrobních kapacit a rostoucích nákladů na emisní povolenky, navíc se do cen promítnou i výše zmíněné poplatky za podporu kogenerace a kapacitních mechanismů. Vynětí energeticky náročných podniků z povinnosti poplatky platit pak pouze přenese zátěž na domácnosti a běžné podniky.
<figure id="attachment_31522" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-31522" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Polska-uhelna-elektrarna-Rybnik.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Polska-uhelna-elektrarna-Rybnik.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Polska-uhelna-elektrarna-Rybnik-512x367.jpg 512w" alt="Polská uhelná elektrárna Rybnik." width="725" height="520" /><figcaption class="wp-caption-text">Polská uhelná elektrárna Rybnik. Autor: Szymcar @WikipediaCommons</figcaption></figure>
Není ovšem pravidlem, aby veškeré náklady platil konečný spotřebitel. Ceny energií jsou totiž obecně politicky velice populární téma. Již nyní sáhla polská vláda k relativně radikálnímu opatření a zastropovala ceny elektrické energie pro spotřebitele. To se pochopitelně setkalo s odporem především mezi obchodníky s energií a některým dle evropské organizace <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/polska-legislativa-skryva-dalsi-past-tentokrat-dodavatele-elektriny/">EFET hrozí dokonce bankrot</a>.
Polská vláda za sebou jen v posledních letech má několik zásahů do podnikání v energetice, které podstatně otřásly s důvěrou ve stabilní investorské prostředí, a nelze se tak divit, že <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zeme-eu-vyznamnym-potencialem-oze-narazila-investori-neveri/">důvěra investorů není nejvyšší</a>.

Trh s elektřinou

Evropská komise schválila polskou podporu kogeneraci, spotřebitelé si připlatí

Na začátku roku 2019 představila společnost Caterpillar Energy Solutions novou řadu motorgenerátorů CG170B. Jmenovitě se jedná o agregáty CG170B-12, CG170B-16 a CG170B-20. Řada se vyznačuje vyšším výkonem (1,3 – 2,3 MW),  při zachování kompaktních rozměrů vyšší spolehlivostí a lepší návratností investice. Zvýšená elektrická účinnost – až 45 % při použití zemního plynu a 43,6 % při použití bioplynu – přináší uživateli větší úsporu, protože spaluje méně plynu při produkci většího množství energie.
„Ve společnosti Caterpillar klademe silný důraz na spokojenost zákazníků,“ řekl Mark Jenzer, produktový manažer společnosti Caterpillar Energy Solutions a dodává: „Zaměřujeme se na výzkum a vývoj, neustále se snažíme zlepšovat naše produkty, aby mohly lépe sloužit našim zákazníkům. Jsme nadšeni, že jsme dokončili vývoj série B plynových motorgenerátorů řady CG170 a můžeme je nabídnout koncovým uživatelům. Naše zařízení jim přinesou vyšší ziskovost a méně starostí. “
Série B nabízí vysokou hustotu výkonu díky kompaktnímu designu, který přináší rychlejší návratnost investic. Pokročilá konstrukce série B řady generátorů CG170 zahrnuje přechod z hliníkových pístů na ocelové, což nám umožnilo navýšení účinnosti stroje. Kromě toho byly upraveny vzduchové filtry, které dále podporují celkovou kompaktnost generátoru. „Díky modernizované technologii přináší řada CG170B až 80 000 hodin provozu do generální opravy. Výsledkem je vyšší spolehlivost a nižší celkové provozní náklady pro zákazníky, „dodává Jenzer.
Řada CG170B nabízí různé varianty motoru pro různé aplikace – pracují na zemní plyn, bioplyn i propan. Díky tomu nabízí našim zákazníkům větší flexibilitu a umožňuje jim zvolit si optimální typ paliva. „S různými variantami motoru můžeme nabídnout vysoce efektivní zařízení optimalizované na elektrickou účinnost při co nejnižších provozních nákladech. Nabízíme také variantu s rychlou odezvou, která přináší další benefit k celkové efektivitě hlavně pro zákazníky, kteří mají zájem primárně vyrábět elektrickou energii, ale zároveň také potřebují teplo pro vlastní spotřebu –  kombinovaná výroba tepla a elektřiny (kogenerace). Řada také nabízí bioplynovou variantu, kde byl motor optimalizován pro celkovou účinnost s různými typy bioplynu, „říká Jenzer. V budoucnu CG170B nabídne i variantu pro vysokou nadmořskou výšku a vysoké či nízké teploty okolí – motor je připraven pro provoz v nejtvrdších klimatických podmínkách.
Řada CG170B je vybavena i plně digitalizovaným systémem Total Power and Management (TPEM) společnosti Caterpillar. Ten je odpovědný za řízení všech parametrů plynového motorgenerátoru.  Nový systém eliminuje díky pokročilému hardwarovému a softwarovému řešení potřebu více ovládacích prvků. Je také vybaven uživatelsky přívětivou 15palcovou dotykovou obrazovkou, která zobrazuje širokou škálu údajů o stavu zařízení. Data jsou uložena až jeden rok, což umožňuje systematické plánování a tím kratší doby údržby. Systém TPEM splňuje nejnovější normy ISO 27001.
Model CG170B je standardně dodáván také s funkcemi Cat® Connect – sadou nástrojů pro shromažďování dat, která pomáhá zákazníkům analyzovat provozní náklady a následně optimalizovat provoz a tím zvyšovat ziskovost.
Společnost Zeppelin CZ již připravuje instalaci motorgenerátoru CG170B-12. Bude se jednat o první pilotní projekt ve střední Evropě. Divize Energetické systémy společnosti Zeppelin CZ jsou zkušeným dodavatelem systémových řešení a technologií v oblasti pohonných systémů a energetického zabezpečení. Je výhradním prodejcem naftových a plynových motorů amerického výrobce Caterpillar v České republice. Disponuje špičkovým servisním zázemím i vlastním vývojovým centrem. Její doménou je poskytovat zákazníkům komplexní řešení – od návrhu, vývoje, prodeje a instalace zařízení až po záruční a pozáruční servis.

Nové plynové motorgenerátory CAT® CG170B

Výše příspěvku státu podporovaným zdrojům energie se pro příští rok nezmění. Na podporu elektřiny a tepla má jít v roce 2019 z veřejných peněz 26,2 miliardy korun, stejně jako letos a loni. Většina, 25 miliard Kč, půjde ze státního rozpočtu, zbytek z nespotřebovaných výdajů minulých let ministerstva průmyslu a obchodu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které podle tiskového odboru Strakovy akademie dnes schválila vláda. Část podpory, kterou nepokryje státní dotace, zaplatí převážně spotřebitelé. 
 Příspěvek se týká podpory elektřiny z <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a>, druhotných zdrojů, vysokoúčinné <a href='http://oenergetice.cz/technologie/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/'>kombinované výroby elektřiny a tepla</a> a provozní podpory tepla. Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/trh-s-elektrinou/'>Operátor trhu s elektřinou</a> (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. 
<figure id="attachement_11814" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EPH_Prazska_teplarenska-725x385.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EPH_Prazska_teplarenska-725x385.jpg" alt="EPH - Pražská teplárenská" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních čtyřech letech. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 300 miliard korun. 
 Nařízení vlády kromě limitu peněz nestanoví žádné podmínky, jak mají být dotace použity, ani další náležitosti, které upravuje zákon o podporovaných zdrojích energie. Norma je nicméně nutným předpokladem k čerpání těchto dotací.

Elektřina

Na podporované zdroje půjde v příštím roce z veřejných financí opět 26,2 miliard

V Česku roste zájem o kogenerační jednotky, zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla. Tvrdí to oborový spolek COGEN Czech i firmy, které ČTK oslovila. Výkonný ředitel spolku Milan Šimoník ČTK řekl, že v posledních letech přibývá v tuzemsku každý rok asi 30 megawattů (MW) nových kogeneračních jednotek s plynovými motory. Ke konci letošního roku bude podle něho celkový instalovaný výkon takových zařízení v ČR činit asi 350 MW. 
<blockquote>
&#8222;Typickou oblastí instalace kogeneračních jednotek je náhrada dosluhujících plynových kotlů v sídlištních a městských výtopnách nebo ve firmách. To jsou zdroje o velikosti stovek kilowattů (kW) až jednotek MW a tam je stále je prostor pro další rozvoj. Mikrokogenerace, tedy zdroje do velikosti 50 kW jsou zatím stále relativně drahé a méně účinné. Ale i v tomto segmentu očekáváme do budoucna větší rozvoj,&#8220; uvedl dnes Šimoník.
</blockquote>
Odhaduje že do roku 2030 by mohlo být v ČR v provozu až 1000 MW kogenerací s plynovými motory. Instalovaný výkon největší české <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-temelin-technicky-skvost-z-jiznich-cech/">jaderné elektrárny v Temelíně</a> je asi 2000 MW.
Lídrem trhu kogenerací je společnost ČEZ Energo ve které vlastní 50,1 procenta společnost ČEZ a 49,9 procenta třebíčská firma Tedom. Firma aktuálně provozuje 119 kogeneračních jednotek v 64 lokalitách ČR.
Mezi zákazníky jsou podle společnosti teplárny, průmyslové podniky, nemocnice, hotely, školy nebo obce, které kogenerační jednotkou doplňují dosluhující zdroje v rámci <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr/">centrálního zásobování teplem</a>.
Proti loňskému prvnímu pololetí stoupla v prvních šesti měsících letošního roku výroba elektřiny z kogeneračních jednotek ČEZ Energo meziročně o osm procent na 139.000 megawatthodin (MWh), <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/vyuziti-odpadniho-tepla-pro-vyrobu-elektriny-tepla-a-chladu/">výroba tepla</a> pak o čtyři procenta na 690 terajoulů (TJ).
<blockquote>
&#8222;Od konce roku 2010 se nám podařilo zvýšit počet provozovaných lokalit čtyřikrát a další místa přidáme letos,&#8220; uvedl generální ředitel ČEZ Energo David Bauer.
</blockquote>
Trvalý zájem o kogenerační jednotky eviduje podle marketingového manažera Vlado Murára i samotný Tedom.
<blockquote>
&#8222;Proti loňskému roku jsme v tržbách o několik procent výše,&#8220; řekl ČTK.
</blockquote>
Podotkl, že firma očekává, že zájem o úsporné technologie bude stoupat úměrně tomu, jak poroste cena elektřiny. Ceny kogeneračních jednotek na bází spalovacích motorů ve výkonech od 30 kW do 1 MW se podle něj pohybují v řádu jednotek milionů korun.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor míní, že kogeneracím prospělo, když po období legislativní nejistoty schválila Evropská komise v březnu minulého roku podporu pro zdroje <a href="http://oenergetice.cz/technologie/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/">kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET)</a> postavené v letech 2016 až 2020.
<blockquote>
&#8222;Ještě větší stimul očekávám od nyní právě připravované novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Zatímco v současnosti je podpora kogenerace vypisována pouze na rok a není na ni právní nárok, tak nově bude stanovena na 15 let. To zásadně zlepší podmínky financování nových instalací,&#8220; dodal Gavor.
</blockquote>
Zatímco z klasických elektráren se teplo vznikající při výrobě elektřiny vypouští bez užitku do okolí, kogenerační jednotka ho využívá k vytápění nebo přípravě teplé vody.
Podle propagátorů tím šetří palivo i peníze a navíc garantuje vysokou účinnost využití energie. Ta podle dostupných údajů přesahuje 90 procent, což znamená nižší emise škodlivých látek do ovzduší. Jako palivo je využíván plyn.

COGEN Czech: Zájem o kogenerační jednotky v ČR roste

Pořízení záložního zdroje představuje nemalou investici. Pokud ho budeme považovat a využívat pouze jako zařízení, které „čeká“ na výpadek sítě, tak nemůžeme očekávat rychlou návratnost takové investice. Naše přenosová soustava je poměrně stabilní a výpadky elektrické energie nejsou tak časté. Přesto i jeden takový výpadek může způsobit ohromné škody. Určitě se proto vyplatí pořídit si záložní zdroj. V některých objektech (např. kritická infrastruktura) je to přímo nezbytné. Dal by se ale tento zdroj využívat i jinak? Nemohl by přinášet zisk a zrychlit tak návratnost investice? A neomezí takový provoz primární funkci nouzového zdroje?
Pečlivě jsme promysleli všechny aspekty používání nouzového zdroje ke krytí výkonových špiček a vliv špičkování na spolehlivost jeho úspěšného startu. Musíme konstatovat, že samotná doba nečinnosti jakémukoli technickému zařízení příliš nesvědčí (to platí samozřejmě i o záložních zdrojích elektrické energie) a její prodlužování vede ke snížení pravděpodobnosti úspěšného startu. Proto se na nouzových zdrojích provádějí periodické prohlídky (včetně zkušebního startu), které ověří jeho funkčnost. Poté lze tento nouzový zdroj považovat za zcela funkční s vysokou pravděpodobností dalšího úspěšného startu, mnohem vyšší, než před revizí. Je nasnadě říci, že zkracování této doby zvyšuje spolehlivost úspěšného startu a to samé se děje i při použití nouzového zdroje ke krytí špiček, kdy se agregát spouští častěji. Pro záložní zdroj to nepředstavuje problém a v mnoha ohledech mu tento provoz i prospěje.
Za „ideální“ situace, v běžných podmínkách, negeneruje záložní zdroj žádný zisk; naopak jsou v něm alokovány pořizovací a provozní náklady. V případě výpadku už je tomu jinak. Pokud si spočítáme náklady spojené např. s opětovným spuštěním výrobního procesu, tak se úspora stává výnosem. Tato situace však nemůže být předmětem ekonomické kalkulace, protože k výpadku může, ale nemusí dojít. Pojďme ale na začátek naší úvahy &#8211; proč nevyužít záložní zdroj i k něčemu jinému, co by ještě navíc přinášelo zisk?
Možností je několik a záleží, v jaké fázi se projekt nachází. V případě již realizovaného projektu máme možnost využít záložní zdroj ke špičkování. V tomto případě je však nutno přihlédnout k ekonomice provozu. Ve většině případu se totiž bude jednat o již nainstalovaný dieselagregát, který svou spotřebou a emisními hodnotami nebude v mnoha případech vyhovovat nebo se jeho provoz nevyplatí, tj. výroba elektřiny bude dražší, než případná pokuta za překročení rezervovaného příkonu.
Ale i v tomto případě pro vás máme řešení v podobě duálního palivového systému. Předělání agregátu na provoz se směsí paliva nafta-plyn není příliš složité ani nákladné, jediné co potřebujete, je přípojka plynu s dostatečným tlakem. Agregát se pak chová stejně jako naftový předchůdce, ale při dlouhodobějším provozu přechází na směs paliv v poměru 30 % nafta a 70 % zemní plyn. Náklady na vyrobenou kWh elektřiny budou více jak poloviční. Srovnání provozů na jednotlivá paliva najdete v tabulce níže.
Pokud se nacházíme v ranější fázi projektu, určitě bychom se měli zamyslet, jaký záložní zdroj použít, resp. jaké palivo zvolit s ohledem na zamýšlený provoz. Provozní náklady záložních zdrojů na zemní plyn jsou dramaticky nižší než u dieselových agregátů, a to i v případech, kdy je záložní zdroj provozován v časově omezeném režimu. Obvyklá provozní doba se pohybuje mezi 50 a 100 hodin za rok. Při dnešních cenách paliv může záložní systém na zemní plyn využívaný pouze po dobu 50 hodin ušetřit ročně až 300 tis. Kč v nákladech na palivo (porovnání záložních zdrojů plyn/nafta o výkonu 1 MW, provoz 50 h/rok). V případě využívání zdroje jako nástroje pro špičkování se pak budeme pohybovat v nižších stovkách hodin, a to už by se v nákladech projevilo více a mohlo by to být i příčinnou nevýhodnosti takového řešení. Dalším přínosem používání zemního plynu jsou nižší emise výfukových plynů. Agregáty na zemní plyn s úsporným spalováním chudé směsi uvolňují až pětkrát méně NOx a v podstatě nulové množství pevných částic ve srovnání s tradičními zdroji s dieselovými motory.
Použití plynového motoru pro zabezpečené napájení má také svoje specifika. Zaprvé je třeba počítat s větší citlivostí motoru na okolní klimatické podmínky: nadmořskou výšku místa provozu, teplotu prostředí a kvalitu paliva. Tyto parametry je nutno konzultovat s dodavatelem stroje, který kvalifikovaně posoudí možnosti použití a doporučí případné úpravy provozních podmínek. Zvláště důležitá je stálá teplota vzduchu, nasávaného do spalovací komory motoru. Dále je důležité nezapomenout, že plynový agregát je relativně měkký zdroj a zátěž se mu musí předávat po menších skocích. I na toto by měl projektant myslet a přizpůsobit tomu projekt.
<img class="aligncenter size-large wp-image-52872" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2012/06/Snímek-obrazovky-2018-06-22-v-20.27.05-1024x292.png" alt="" width="1024" height="292" />
Další možností vycházející z plynových agregátů jsou kogenerační jednotky, které je také možné využít jako záložní zdroj. V tomto případě však nepřichází v úvahu „pouhé“ špičkování, ale rovnou kombinovaná výroba s dotací (zelený bonus s doplňkovou sazbou) a následný prodej vyrobené elektřiny do sítě. V případě výpadku dojde k odpojení od sítě a následnému provozu v ostrovním režimu. V tomto případě také nesmíme při projektování zapomenout na větší citlivost motoru na klima i na převzetí zátěže.
V případě dobře navrženého projektu mohou jak naftové, duální nebo plynové záložní zdroje generovat nemalé zisky a při tom plnit svoji primární úlohu. Nedopusťte, aby tyto krásné stroje pokryl prach, dejte jim možnost ukázat, co umějí a nechte je, ať vám něco vydělají.
Energetické systémy Zeppelin CZ
Divize Energetické systémy společnosti Zeppelin CZ je zkušeným dodavatelem systémových řešení a technologií v oblasti pohonných systémů, kogeneračních jednotek a energetického zabezpečení. Je výhradním prodejcem naftových a plynových motorů a motorgenerátorů amerického výrobce Caterpillar v České republice. Disponuje špičkovým servisním zázemím i vlastním vývojovým centrem. Její doménou je poskytovat zákazníkům komplexní řešení – od návrhu, vývoje, prodeje a instalace zařízení až po záruční a pozáruční servis.

Záložní zdroj pokryje rizika, ale může i vydělávat!

Díky investičním dotacím na výstavbu skleníků, které poskytuje statní intervenční zemědělský fond, odstartoval v ČR jejich značný rozvoj. Ekonomika skleníků je však do velké míry závislá na ceně, za kterou jejich provozovatelé nakupují elektřinu a teplo potřebné pro jejich provoz. Mezi adepty na vhodné lokality pro umístění skleníků proto patří místa v blízkosti bioplynových stanic nebo tepelných elektráren, které produkují odpadní teplo. Toto odpadní teplo je totiž možné využít jako levný zdroj energie pro vytápění.
Mezi lety 2008 až 2013 nastal v ČR největší rozvoj bioplynových stanic, které k výrobě elektřiny a tepla z bioplynu využívají <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">kogeneračních jednotek</a>. Najít dostatečné využití pro teplo produkované bioplynovými stanicemi bylo ovšem v některých případech velmi komplikované. Jedním ze způsobů jak zužitkovat větší množství energie produkované bioplynkami je právě výstavba skleníků. Již na podzim roku 2016  byl například otevřen skleník v Haňovicích na Olomoucku, který pro svůj provoz využívá teplo a elektřinu z kogeneračních jednotek bioplynové stanice nacházející se v jeho sousedství. 

<h2>Teplo skleníkům mohou dodávat i klasické elektrárny</h2>
Společnost NWT, jeden z předních stavitelů skleníků v Česku, totiž vybuduje v Dolní Lutyni poblíž elektrárny Dětmarovice skleníky o rozloze přes 11 hektarů. Největší česká černouhelná elektrárna bude také využívána jako zdroj tepla při rozvoji skleníků v ČR, v tomto případě se ovšem nejedná o využití odpadního tepla. Teplo pro vytápění skleníků bude totiž dodáváno horkovodem z elektrárny Dětmarovice. Finančním partnerem projektu je Komerční banka, která na realizaci projektu poskytla investiční úvěr, dodavatelem elektřiny pak bude ČEZ.
<blockquote>
„Teplo pro vytápění skleníků bude dodáváno ve formě horké vody novým horkovodem z Elektrárny Dětmarovice. Odběratel si tepelnou energii přemění na teplo, které bude vytápět skleníky, a na teplou užitkovou vodu pro potřeby personálu. Dodávky se budou zvyšovat podle postupného zvětšování skleníkové plochy,&#8220; uvedl obchodní ředitel ČEZ Teplárenská Radim Sobotík.
</blockquote>
Další možností, jak může být uplatněna kombinovaná výroba elektřiny a tepla při provozu skleníků, je využití kogeneračních jednotek na zemní plyn. V takovém případě je výhodné, aby byl skleník realizován v blízkosti dalších možných odběratelů energie z řad průmyslových podniků.  Tím se rozšíří možnosti dodávek elektřiny a tepla zejména v letních měsících, kdy značně klesá spotřeba tepla skleníku. Realizace projektu kombinujíc kogenerační jednotky, skleník a odběr průmyslových podniků se aktuálně připravuje například na Vysočině.
Úvodní fotografie &#8211; Výstavba skleníku v Dolní Lutyni. Zdroj: ČEZ