Konference Energetika 2022: Energetické trhy, aneb jaký je očekáváný vývoj ceny plynu?

Druhý blok konference Energetika 2022 se zaměřil obecně na energetické trhy a především pak na trh se zemním plynem. A to i vzhledem k nynější krizi, kdy Rusko podle vyjádření mnoha evropských politiků využívá plyn a obecně energetické komodity jako zbraň.

První blok konference, se zaměřil na transformaci energetiky, shrnutí naleznete zde.

Nynější situace

Druhý blok konference začal zmínkou o liberalizaci trhu s elektřinou. V ČR byl trh plně liberalizován v roce 2006. Pavel Řežábek, hlavní ekonom ČEZu, uvedl, že historicky v období od roku 2006 do 2020 konečný spotřebitel z liberalizace profitoval. Pro investory však toto období znamenalo, že se jim do nových výrobních zdrojů nevyplatilo investovat.

Evropská unie si navíc v mezidobí vybudovala silnou závislost na dodávkách energetických komodit z Ruska. Nutné podotknout, že Rusko stavělo nové plynovody vedoucí do Evropy, tedy  Nord Stream I a Turk Stream, po plynové krizi z roku 2009.

Nové trasy zapříčinily rozvoj plynárenské soustavy EU, která se zpravidla orientovala ve směru z východu na západ. V současné době nicméně bezprostředně hrozí kompletní zastavení plynovodních dodávek nejen z Nord Streamu I, ale i dalších plynovodů vedoucích z Ruska. Nedostatek plynu, který přichází v době, kdy EU mohutně odstavovala uhelné a jaderné elektrárny, způsobil raketový růst cen energií.

Evropský trh s elektřinou a plynem

Růst ceny elektřiny dle Řežábka způsobila z 90 % ruská geopolitika. Dalšími důležitými faktory jsou mimořádné odstávky francouzské jaderné flotily, ale také extrémně nízký stav hladiny na řece Rýn, který způsobil problémy s dodávkami uhlí. Situace zvyšuje i pro obchodníky riziko dalšího výrazného pohybu cen, což se projevuje v nárůstu rizikové prémie.

Aktuální dodávky plynu z Ruska do našeho regionu se pohybují pod úrovní dlouhodobých kontraktů. Pokles spotřeby a navýšení importů, zvláště pak zkapalněného zemního plynu (LNG), umožnil naplnit evropské zásobníky s plynem na úroveň okolo 84 %.

Posílení infrastruktury

Důležitou roli plynu v energetickém sektoru vyzdvihl David Onderek, ředitel teplárenské sekce z EPH. Stejně jako Řežábek byl toho názoru, že cena plynu v příštích letech podstatně klesne. Důvodem je, že celosvětově je plynu dostatek. Cenový šok, který je způsoben nedostatkem přepravních kapacit má v následujících letech odeznít. Kritická období budou během nynější a příští topné sezóny.

Onderek nevidí budoucnost teplárenství v OZE ani odpadech. Biomasa dle něj není a nebude dostupná v potřebném objemu, stejně tak ani objem odpadů. Výroba fotovoltaických a větrných elektráren pak není v korelaci s potřebami dodávek tepla.

Trh s povolenkami

Názorový rozkol pak panoval v otázce emisních povolenek. Dle Pavla Farkače ze společnosti Sev.en není trh s povolenkami volným trhem. Účastníci na něm totiž nemají rovné podmínky. Spekulanti dle něj sází na zpřísňující se politiku EU, pokles počtu povolenek v oběhu a na to, že subjekty jako jsou teplárny musí povolenky nakoupit a odevzdat. Není tak dle něj splněna definice volného trhu. Podotkl pak také časté regulatorní změny a opakované přenastavování zásadních parametrů, tedy například tempo jakým povolenky v oběhu klesají (LFR), rezervu tržní stability (MSR) a další.

Ve změně regulace trhu, např. nastavení na fixní cenu, mu opanoval Řežábek. Dle něj je stávající tržní nastavení nejúčinnější z důvodu, že nelze přesně předpovědět vývoj potřeby povolenek EU a rychlost transformace. Jinak řečeno, i pro spekulanty existuje značné riziko spojené s poklesem cen povolenek. Dle něj je definice volného trhu splněna.