Domů
Legislativa EU
Konference Energetika 2022: Energetické trhy, aneb jaký je očekáváný vývoj ceny plynu?
Zdroj: TAFE SA TONSLEY / Creative Commons / CC BY 2.0

Konference Energetika 2022: Energetické trhy, aneb jaký je očekáváný vývoj ceny plynu?

Druhý blok konference Energetika 2022 se zaměřil obecně na energetické trhy a především pak na trh se zemním plynem. A to i vzhledem k nynější krizi, kdy Rusko podle vyjádření mnoha evropských politiků využívá plyn a obecně energetické komodity jako zbraň.

První blok konference, se zaměřil na transformaci energetiky, shrnutí naleznete zde.

Nynější situace

Druhý blok konference začal zmínkou o liberalizaci trhu s elektřinou. V ČR byl trh plně liberalizován v roce 2006. Pavel Řežábek, hlavní ekonom ČEZu, uvedl, že historicky v období od roku 2006 do 2020 konečný spotřebitel z liberalizace profitoval. Pro investory však toto období znamenalo, že se jim do nových výrobních zdrojů nevyplatilo investovat.

Evropská unie si navíc v mezidobí vybudovala silnou závislost na dodávkách energetických komodit z Ruska. Nutné podotknout, že Rusko stavělo nové plynovody vedoucí do Evropy, tedy  Nord Stream I a Turk Stream, po plynové krizi z roku 2009.

Nové trasy zapříčinily rozvoj plynárenské soustavy EU, která se zpravidla orientovala ve směru z východu na západ. V současné době nicméně bezprostředně hrozí kompletní zastavení plynovodních dodávek nejen z Nord Streamu I, ale i dalších plynovodů vedoucích z Ruska. Nedostatek plynu, který přichází v době, kdy EU mohutně odstavovala uhelné a jaderné elektrárny, způsobil raketový růst cen energií.

Evropský trh s elektřinou a plynem

Růst ceny elektřiny dle Řežábka způsobila z 90 % ruská geopolitika. Dalšími důležitými faktory jsou mimořádné odstávky francouzské jaderné flotily, ale také extrémně nízký stav hladiny na řece Rýn, který způsobil problémy s dodávkami uhlí. Situace zvyšuje i pro obchodníky riziko dalšího výrazného pohybu cen, což se projevuje v nárůstu rizikové prémie.

Aktuální dodávky plynu z Ruska do našeho regionu se pohybují pod úrovní dlouhodobých kontraktů. Pokles spotřeby a navýšení importů, zvláště pak zkapalněného zemního plynu (LNG), umožnil naplnit evropské zásobníky s plynem na úroveň okolo 84 %.

Posílení infrastruktury

Důležitou roli plynu v energetickém sektoru vyzdvihl David Onderek, ředitel teplárenské sekce z EPH. Stejně jako Řežábek byl toho názoru, že cena plynu v příštích letech podstatně klesne. Důvodem je, že celosvětově je plynu dostatek. Cenový šok, který je způsoben nedostatkem přepravních kapacit má v následujících letech odeznít. Kritická období budou během nynější a příští topné sezóny.

Onderek nevidí budoucnost teplárenství v OZE ani odpadech. Biomasa dle něj není a nebude dostupná v potřebném objemu, stejně tak ani objem odpadů. Výroba fotovoltaických a větrných elektráren pak není v korelaci s potřebami dodávek tepla.

Trh s povolenkami

Názorový rozkol pak panoval v otázce emisních povolenek. Dle Pavla Farkače ze společnosti Sev.en není trh s povolenkami volným trhem. Účastníci na něm totiž nemají rovné podmínky. Spekulanti dle něj sází na zpřísňující se politiku EU, pokles počtu povolenek v oběhu a na to, že subjekty jako jsou teplárny musí povolenky nakoupit a odevzdat. Není tak dle něj splněna definice volného trhu. Podotkl pak také časté regulatorní změny a opakované přenastavování zásadních parametrů, tedy například tempo jakým povolenky v oběhu klesají (LFR), rezervu tržní stability (MSR) a další.

Ve změně regulace trhu, např. nastavení na fixní cenu, mu opanoval Řežábek. Dle něj je stávající tržní nastavení nejúčinnější z důvodu, že nelze přesně předpovědět vývoj potřeby povolenek EU a rychlost transformace. Jinak řečeno, i pro spekulanty existuje značné riziko spojené s poklesem cen povolenek. Dle něj je definice volného trhu splněna.

Potřebujete být v obraze ohledně legislativy?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti legislativy a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Nařízení vlády o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci
27. listopad 2022, 23:00
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu
25. listopad 2022, 12:23
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(6)
Rejpal
27. září 2022, 22:18

No tak představa toho že se v zimě bude topit solárními panely asi není dost dobře reálná. Na druhou stranu teplárna na plyn je hrubě neefektivní a pokud teplárenské soustavy si nebudou schopny zajistit nekvalitní palivo jako je například odpad a nebo teplo z elektráren pak bude lepší když se rozpadnou. Protože plynem lze vytápět domy přímo a ne 2x dráž přes teplárny.

Emil
27. září 2022, 23:15

Hrubě neefektivní je naopak vytápět domy přímo plynem, protože ta chybějící elektřina, která se nevyrobila kogenerací, se pak musí s mnohem většími ztrátami vyrobit jinde.

Rejpal
28. září 2022, 00:50

Nesmysl. Z plynu můžete vyrábět elektřinu asi z 60% účinností. Kogenerace Vám vyrobí 20% elektřiny a cca 60% tepla tedy účinnost 80%. ( dostanete i 90% , ale ne trvale ve velké teplárně) Jenže teplo není práce. Z těch 60% elektřiny z plynu když si 20% necháte jako u kogenerace a těch 40% použijete pro tepelné čerpadla topný faktor 3,5 - dnes standart pak získáte 140% výhřevnosti původního plynu. Takže kde je Vaše efektivita kogenerace ? U jaderných elektráren, které jsou z principu špatně účinné je výhodné využívat odpadní teplo , protože výroba el. energie se tím sníží jen mále , ale u účinných plynových elektráren to výhodné není a proto také ceny za vytápění bytů pomocí plynových tepláren jsou enormní.

Emil
28. září 2022, 07:08

Kdyby to fungovalo jak tvrdíte, mohl byste odpadní teplo z paroplynové elektrárny přečerpat tepelnými čerpadly zpátky na vstupní teplotu turbíny, vyrobit další elektřinu, jejíž část byste použil na přečerpání tepla zpět na teplotu turbíny a měl byste perpetuum mobile.

Ve skutečnosti to funguje tak, že v parní turbíně na vysokotlakém dílu (případně ještě předtím v plynové turbíně) vyrobíte nějaké pořád stejné množství elektřiny, bez ohledu na to jestli jde o teplárnu nebo elektrárnu, a zbylou páru s nízkými parametry, která se již k výrobě elektřiny moc nehodí, buď plně použijete k vytápění (ztráty jsou jak při přenosu tepla tak při přenosu elektřiny) - nebo s nízkou účinností do 20 % dál vyrábíte elektřinu. Jinými slovy, pokud se vzdáte 1 MWh elektřiny, získáte více než 5 MWh tepla. To je samozřejmě účinnější než tepelné čerpadlo.

Argumentovat cenou je silně zavádějící, teplárny např. musí kupovat emisní povolenky, ty v domácím kotli platit nemusíte.

Rejpal
28. září 2022, 15:06

Bohužel takto jednoduše to nefunguje , v kogeneraci klesne výroba el. energie je to proto , že se zvýší tlak na výstupu turbíny. Kdyby šlo vyrobit z plynu 60% el. energie a z toho zbytku mít ještě teplo pro vytápění bylo by to super.... bohužel nejde to. Co se týče tepelných čerpadel to není perpetum mobile , tepelné čerpadlo funguje dobře při malém rozdílu teplot , takže vy získáte hodně energie , ale nízkoteplotní z toho už elektřinu nevyrobíte.

Emil
28. září 2022, 16:07

Tak ještě že v teplárnách nevěděli že to nejde a dělají to tak...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se