Jak je to s horkovodem z Dukovan do Brna

Nemáte pravdu, bude to z velké části z dotací.

A to teplo za hubičku určitě nebude, to je klasická fráze pro méně intelektuálně zdatné.

není to čistě odpadní teplo, je to téměř odpadní teplo, s topným faktorem tepelných čerpadel to není srovnatelné, pokud s uvedeným příkladem z Temelína - reaktor 1000MWe, odebíraná energie 300MWt stojí 20..30MWe, nejedná o topný faktor ale o ubírání potenciálu na turbíně danou potřebou vyšší teploty, ten horkovod má v zimě 110..140°C, toto není konstrukční vlastnost na reaktoru a parogenerátorech ale potřeba na straně odběru, u tepelného čerpadla bude topný faktor kolísat o stovky procent a teplo s tak vysokým potenciálem nevyrobí, vzduch voda-bude na 70°C při mrazech na faktoru 1 = zařízení za statisíce předvede účinnost topné spirály v hodnotě stovek korun, a to se vyplatí.

Dobře, "ubírá potenciál na turbíně". Takže vyrobím o něco méně elektřiny a k tomu navíc hodně tepla. Není to sice topný faktor, ale princip je hodně podobný. Hlavní problém Dukovan pro vytápění Brna je v tom, že jsou daleko, takže další elektřinu potřebuju na oběhová čerpadla (viz citovaný článek od Hlavenky). Pokud se bavíme o Brně, tak například teplárna Červený mlýn má plynovou turbínu 71 MWe, její spalinový kotel napájí parní turbínu 24 MWe a ještě zbyde 86 MWt na topení okolních čtvrtí. Přitom Žabiny, KrPole, Lesná, Černá Pole i střed Brna jsou odtud do 3 kilometrů daleko. To je hlavní výhoda oproti Dukovanům, které jsou 41 km od Bosonoh (což je úplný kraj Brna).

jsou bližší města, ale nejsou velká a nemají czt, dálka do Brna to je, ale pokud jde o výkon čerpadel v megawattech k dodanému teplu ve stovkách megawatt tak to nebude zlé. Projekt JE Tetov 4x 1000MWe a vytápění Pardubic a Hradce Králové byl určitě smysluplnější než hnát horkovod přes 40km

Podařilo se mi najít diplomku Filipa Houzara ( http://hdl.handle.net/11012/247716 ) z VUT, kde nejsou jen Wagnerovy hrubé odhady, ale přesné výpočty odběru tepla a jeho přenosu horkovodem.

Horkovod má mít potrubí DN700 s teplotou 140/70 °C. Tepelný výkon je počítaný na polovinu brněnské spotřeby v topné sezóně s rezervou (v létě má stačit SAKO, protože odpad je potřeba spalovat průběžně). Tomu odpovídá nominální výkon 200 MWt a maximální 260 MWt (= 4*65 MWt).

Odběr 260 MWt má ve třech variantách:

1) Odběr páry z nízkotlakých stupňů III., IV. a V. pro postupný ohřev topné vody, která bude navíc již předehřátá dochlazovačem kondenzátu. Celková ztráta na výrobě elektřiny je 33,6 MWe.

2) Odběr z parního kolektoru 0,7 MPa (který slouží k napájení vlastní spotřeby na blocích) ze VI. nebo VII. odběru VT dílu turbíny (V. odběr je mezi VT a NT), opět předehřev dochlazovačem. Celková ztráta na výrobě elektřiny je 44,4 MWe.

3) Odběr z parního kolektoru 0,7 MPa, ale až po předehřevu ze III. a IV. odběru páry a po dochlazovači kondenzátu. Celková ztráta na výrobě elektřiny je 42,2 MWe.

Pro oběh vody v horkovodu bude potřeba celkový výkon čerpadel 3,7 MWe při 200 MWt a 5,6 MWe při 260 MWt. Celková tepelná ztráta je 5,1 MWt, tedy při 260 MWt jen 2% z přenášeného výkonu.

Ovšem ztráty na výrobě elektřiny spolu s výkonem oběhových čerpadel jsou i pro nejlepší první variantu 39,2 MWe na 260 MWt - tedy dvojnásobek než uvádí Wagner. Je to 6,6 MWt na 1 MWe, což není o moc víc než mají mít velká tepelná čerpadla typu voda-voda, tam se uvádí topný faktor zhruba 5, při využití teplé vody z ČOV možná i trochu víc. Pak je otázka, co vyjde levněji. Jestli horkovod z Dukovan, nebo nějaká inovativní řešení vytápění přímo v Brně.

Tak to mi ukažte tepelné čerpadlo typu voda-voda s topným faktorem "zhruba 5" a výstupní teplotou 80-140 °C. To bych chtěl vážně vidět. Reálně budete mít problém se dostat i na 50 °C.

Samozřejmě že ne na 140 °C. Ale takto vysoká teplota není cílem, nýbrž prostředkem při přenosu tepla na velkou vzdálenost. Co jsem četl, tak třeba nová pražská čtvrt Bubny-Zátory je už projektována na nízkopotenciální vytápění, aby mohla naplno využít plánované tepelné čerpadlo v ÚČOV. Jaderné elektrárny prostě nejsou (a nebudou) blízko obytných čtvrtí. Technicky je to "něco za něco", ekonomicky to zhodnotit neumím.

Horkovod do Brna ovšem nebude sloužit k vytápění "nové pražské čtvrti Bubny-Zátory", ale k vytápění Brna, kde samozřejmě s žádným nízkopotenciálním vytápěním neuspějete a takto horkou vodu tam potřebujete. A pokud jednoho krásného dne přestavíte celé Brno na nízkopotenciální vytápění (držím palce), může mít i horkovod výrazně vyšší topný faktor než při 80-140 °C. Jinými slovy, váš závěr "což není o moc víc než mají mít velká tepelná čerpadla typu voda-voda" byl zcela chybný.

Vodu horkou 140 °C tam rozhodně nepotřebují, to si vymýšlíte. Teplárny Brno ve svých standardech pro připojení píšou v sekci 2.1.2.1 HORKOVOD, že výměníková stanice bude výpočtově (kapacitně) navržena na přívodní teplotu topné vody v topném období 100 °C při venkovní teplotě –12 °C, v mimotopném období na teplotu topné vody 70 °C. 2.1.2.2 TEPLOVOD - Teplota topné vody v teplovodních soustavách je individuální (a logicky nižší, nikoli vyšší než u horkovodu). I Brno se modernizuje, nejen Praha.

Já proti horkovodu z Dukovan do Brna nic nemám, naopak mě bylo líto, když se po roce 1990 rozjetá výstavba (dokončený Komínský tunel, rozestavěný tunel pod Holednou) zastavila. Akorát jsem si tehdy naivně myslel, že když má JE účinnost zhruba 1/3, tak ty zbylé 2/3 jakožto odpadní teplo jsou volně použitelné pro vytápění. Ale jak je vidět, takhle jednoduché to zase není. Ono 18 mld. Kč (z toho 10,6 mld. Kč z emisních povolenek dle MŽP) investic je dost peněz, tak mě zajímá, zda se na ten stejný účel nedají utratit efektivněji. To dnes vůbec netuším, ale zajímá mě to.

Horkovodní soustava v Brně jako celek je provozována v topné sezóně při teplotách 130/70 °C. To co vy jste našel jsou parametry pro připojení koncového zákazníka, ne o parametrech celé soustavy, ostatně máte to v tom vašem dokumentu hned na další stránce: "Společnost TBD požaduje pevnostní a teplotní odolnost jednotlivých komponentů na maximální teplotu přívodní topné vody 130 °C." Takže si nevymýšlím takto horkou vodu tam skutečně potřebují, ať už to teplo bude dodávat do celé soustavy jaderná elektrárna nebo tepelné čerpadlo, musí být schopné takto teplou vodu dodat. Samozřejmě tam takto horkou vodu nebudou Dukovany dodávat jen tak z plezíru. Vaše tvrzení o topném faktoru "což není o moc víc než mají mít velká tepelná čerpadla typu voda-voda" je tedy skutečně nepravdivé, tepelným čerpadlem se na takovou hodnotu nedostanete ani omylem.

On už reagoval Emil. Děkuji panu Martinovi za odkaz na zajímavou diplomku. I ta ukazuje, že parametry, které jsem uváděl, jsou v rámci přesnosti potřebné pro naši diskuzi v pořádku. Ztráty na teplovodu uvádí nižší, jen 2 % už pro Dukovany, já jsem uváděl pro kratší temelínský 3 %. ztráty na výrobě elektřiny závisí na režimu práce, a já jsem uváděl hodnoty z Temelína 20 -30 MWe pro 300 MWt, v diplomce jsou jsou předpokládané ztráty pro různé režimy práce Dukovan, pro 260 MWt je to 34 - 44 MWe. To je sice o něco vyšší, ale zase nic dramaticky jiného.

To, že tepelná čerpadla neposkytnou teplo potřebných parametrů už podrobně rozebral Emil. Projekt s takovým dodávaným výkonem založený na tepelných čerpadlech, ze kterého by se daly odhadnout ekonomické podmínky, u nás navíc neexistuje.

Horkovod z Dukovan, je reálný připravený projekt, postavený na zkušenostech z dřívějších projektů. Připomínám, že projekt horkovodu z Mělníka už funguje více než 30 let a ještě řadu desetiletí by měl být v provozu. Horkovod z Temelína už pracuje čtvrtou sezónu a máme reálné zkušenosti z jeho výstavby.