EU letos čeká tuhý boj o setrvání uhlí v kapacitních mechanismech

Návrh Evropské komise týkající se omezení kapacitních mechanismů letos projedná Evropský parlament a Rada Evropy. Během letošního roku by tak mohlo být jasněji o osudu uhelných elektráren, které byly nebo budou v členských zemích EU přeřazeny do kapacitní rezervy. Shrnutí současného stavu a faktory, které budou ovlivňovat vyjednávání, shrnuje server Politico.

Navzdory nelichotivé reputaci uhelných zdrojů v souvislosti s jejich vlivem na životní prostředí a enormní snaze environmentálních aktivistů o ukončení dotování uhelných elektráren, není omezení jejich podpory vůbec jisté. Otázkou zůstává také to, kdy by případné vyřazení uhelných zdrojů z kapacitních mechanismů mělo nastat.

„Jakékoliv rozhodnutí v této otázce má obrovské sociální, finanční a politické dopady. Mým cílem je najít funkční řešení, které umožní plnit klimatické cíle při co nejmenších negativních sociálních a ekonomických dopadech. Mou snahou je dospět k řešení, ze kterého budou profitovat všechny strany, takovýto úkol je skutečnou výzvou pro nás všechny,“ podotýká lotyšský poslanec Krišjānis Kariņš, který má v Evropském parlamentu nelehkou úlohu vést vyjednávání týkající se budoucí podoby kapacitních rezerv.

Nejvýraznější odpor vůči návrhu má na uhlí závislé Polsko. Své hlasité obavy z omezení výnosů svých uhelných aktiv dávají najevo také velké energetické společnosti.

Na druhé straně uhelné barikády stojí „zelení“ aktivisté a  státy Unie, které hodlají urychlit transformaci svého elektroenergetického sektoru a omezovat emise skleníkových plynů. Konec podpory uhlí hraje v neposlední řadě do karet také společnostem z plynárenského byznysu.

Uhlí v rezervách i díky OZE

Za bezpečností dodávek vynucenou státní podporou uhelných elektráren mohou ovšem obnovitelné zdroje, které ty uhelné vytlačují z trhu. Zatím se však zajištění stability dodávek elektřiny v rámci EU zcela neobejde bez uhelných zdrojů, a to především v dobách nízké produkce zdrojů, jejichž výroba je závislá na počasí. Uhelné elektrárny v rezervách přichází také ke slovu při neplánovaných odstávkách velkých systémových zdrojů.

Vyřazení uhlí z podporovaných zdrojů má zajistit Komisí navrhovaná nová podoba trhu s elektřinou, která uvažuje zavedení emisních limitů pro elektrárny zařazené v kapacitních rezervách.

Jaký bude osud čísla 550?

Klíčovou otázkou letošního roku tak bude, zda Evropským parlamentem a Radou projde návrh omezující vstup do kapacitních rezerv zdrojům, které emitují více než 550 gramů CO2 na vyrobenou kilowatthodinu.

Takovýto limit vyřazuje z kapacitní hry uhelné elektrárny, ale současně umožňuje setrvání v kapacitních rezervách plynovým zdrojů. Jedinou možností pro uhelné elektrárny, jak vyhovět limitu 550 g CO2/kWh, je využití technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS).

To, že se uhelné elektrárny neobejdou bez CCS, potvrzuje například studie organizace EURELECTRIC hodnotící dopady zavedení zmíněného limitu. Podle této zprávy může vést zavedení limitu k dodatečným nákladům ve výši až 50 miliard euro během následujících 20 let.

Část společností sdružených v organizaci EURELECTRIC zavedení emisního limitu podporuje. Jedná se o společnosti jako je Siemens, Shell, Statoil nebo evropské asociace z oblasti OZE jako například WindEurope. Tyto organizace vyjadřují svou podporu limitu prostřednictví kampaně Make power clean.