Čína: V roce 2030 až čtvrtina elektřiny z větru

Dle nové studie, modelující zapojení větrné energie do energetické soustavy, může Čína dosáhnout do roku 2030 více než čtvrtinového podílu energie z větru na celkové spotřebě elektřiny. I přes ambiciózní plány s rozvojem obnovitelných zdrojů ale zatím stále zůstává problémem nízká flexibilita tradičních fosilních zdrojů a vysoká cena akumulace spolu s nedostatečnou síťovou infrastrukturou.

Americko-čínský tým vědců představil v odborném časopise Nature energy model, predikující kolik energie z větrných elektráren je možné vyprodukovat a začlenit do čínské rozvodné sítě. Nová studie, která vznikla díky přispění odborníků z amerického MIT a pekingské Tsinghua University, odhaduje v roce 2030 potenciál produkce čínských větrných elektráren na 2,6 PWh (2600 TWh), což je 26 % celkové tamní odhadované spotřeby elektřiny. Přesto, že se jedná o velmi vysokou hodnotu, jde zároveň pouze o 10% využití fyzikálního potenciálu větru v zemi.

Čína plánuje významný rozvoj OZE

Větrné energetice se v Číně významně daří. Jen za minulý rok bylo například instalováno 30 GW nového výkonu právě ve větrných elektrárnách, jejichž celkový výkon dosáhl ke konci minulého roku 145 GW. Během následujících 14 let (do roku 2030) by pak vítr mohl tvořit až ¾ z plánovaného cíle 20% podílu OZE na PEZ (primární energetické zdroje).

„Čína je dnes světovým lídrem v oblasti větrné energie a to s významným náskokem před ostatními.“

Valerie Karplus, spoluautorka studie

Čína již delší dobu razí (vzhledem ke kvalitě ovzduší a klimatickým závazkům) směr bezemisní energetiky, která kromě rozvoje OZE počítá i s masivní výstavbou jaderných elektráren. Do roku 2030 by tak například mělo v Číně být uvedeno (jen v OZE) do provozu více instalovaného výkonu, než je dnes v celých USA.

Limity technické i úřední

Sedmdesát procent elektřiny se přitom dnes v Číně vyrábí v uhelných elektrárnách s nízkou flexibilitou výroby, kterou nelze jednoduše regulovat. S nárůstem decentralizovaných zdrojů proto vyvstává problém, který bude nutné řešit buďto vyšší schopností flexibility klasických elektráren, nebo případně akumulací energie.

Dalším z problémů o kterém se při rozvoji OZE v Číně hovoří, jsou i úředně stanovované limity (kvóty) na produkci elektřiny v základním zatížení. Podle autorů studie by větru rovněž mohlo pomoci přesunout výrobu blíže spotřebě. Dnešní větrné parky jsou v Číně budovány často v odlehlých oblastech, čímž ovšem vzrůstají nároky na přenosovou a distribuční soustavu.