Energetická nezávislost Litvy na křižovatce: Audit kritizuje klíčový mořský větrný park

Vládní auditní kancelář v Litvě dostala od parlamentu zadání prozkoumat páteřní energetický projekt offshore větrných farem. Výsledek auditu odhaluje mnoho problémů a vyvolává tak nad projektem řadu otazníků.

Litva je v současnosti energetickým importérem, a to již od odstavení jaderné elektrárny Ignalina. Baltský stát spotřebuje zhruba 12 TWh elektřiny ročně, zatímco výroba činí přibližně 5 TWh. Zbytek je pokryt dovozem. V posledních letech se však rozdíl pomalu snižuje, a to díky sázce na obnovitelné zdroje. Hlavními zdroji elektřiny jsou v Litvě větrná energie (42,6 %) a solární energie (17,3 %).

Litevské vedení si tohoto problému je dlouhodobě vědomo a aktivně jej řeší. Země si klade ambiciózní cíl dosáhnout 100% podílu obnovitelných zdrojů. Klíčem k tomu mají být právě větrné elektrárny. Jejich počet v zemi výrazně narostl v posledních pěti letech, kdy bylo spuštěno mnoho projektů, například letos Kalme WF 1 a 2 s celkovým instalovaným výkonem přes 300 MW.

Páteřním projektem má však být velký offshore park v Baltském moři (po kterém čím dál více popukuje také třeba Polsko). Účelem projektu je dosáhnout do roku 2035 instalovaného výkonu až 1,4 GW. Park by tak měl být schopen dodat přes 5 TWh elektřiny ročně. První tendr na výstavbu první 700MW části se odehrál v roce 2023 a vyhrála jej společnost Offshore Windfarm One, vlastněná státní firmou Ignitis. Právě tato společnost se nyní dostala do hledáčku auditorů.

Problémů je mnoho

Audit byl Seimasem (litevským parlamentem) nařízen poté, co státní firma Ignitis přiznala že má problém sehnat zájemce o elektřinu skrze PPA (power purchase agreement) a že je celkově v nejistotě ohledně budoucnosti projektu. Teď se ukazuje že zákonodárci měli proč mít obavy.

Podle auditu projekt porušil pravidla tendru. Do tendru se přihlásila dceřiná společnost „Offshore Windfarm One, UAB“ [ UAB v Litvě značí akciovou společnost], která také získala povolení. Projekt však reálně nestaví a neorganizuje. Místo toho výstavbu zajišťuje její mateřská společnost Ignitis Renewables, UAB. Závažnějšími problémy jsou však ekonomické implikace související s vývojem na trzích. Nejenže za poslední rok zdražily některé komponenty větrných elektráren, ale cena elektřiny postupně klesá.

Audit zjistil, že projekt bude o 23 % dražší a jeho výnosnost pravděpodobně klesne, podle předpokladů to může být až o 40 %. Audit také kritizuje prvotní rozdělení projektu na dvě fáze, které podle něj celý projekt prodražilo. Dalším problémem je skutečnost, že Ignitis ani jeho dceřiná společnost dosud nenašly odběratele pro budoucí elektřinu a nebyly podepsány žádné power purchase agreements (PPA), které by zajistily odběr.

Problémy se ukázaly i v časových odhadech. Přestože se projekt fyzicky ještě nezačal stavět, nabral již zpoždění poté, co skupina Ignitis omezila některé své výdaje. Přibližně 60 % plánovaných prací bylo odloženo. Oficiální datum začátku výroby elektřiny je však stále stejné: 12. února 2030.

Audit doporučil několik řešení, jak splnit pravidla tendru a snížit náklady. Co je ovšem klíčové, jsou právě PPA; v Litvě se zdá, že není příliš podniků či institucí, které by o tento typ dohody měly zájem nebo jej vyžadovaly.

Mořské větrné parky jsou pro Litvu nadále klíčové pro dosažení energetické nezávislosti i splnění klimatických cílů. Je třeba vzít v úvahu, že jde o první projekt svého druhu v baltských státech. Audit však ukazuje, jak se podobné projekty mohou dostat do problémů v několika zásadních ohledech.