Domů
Větrné elektrárny
Německá vláda navrhuje vyhradit 2 % území Německa větrným elektrárnám
Zdroj: Unsplash

Německá vláda navrhuje vyhradit 2 % území Německa větrným elektrárnám

Německá vláda chce dosáhnout svých závazků v oblasti opatření proti změně klimatu a zároveň snížit závislost na dovozu energetických komodit. Pomoci má zvýšení výkonu obnovitelných zdrojů energie. Podle návrhu urychlí nový "zákon o větrné energii na pevnině" expanzi a "odstraní všechny překážky a omezení", které rozvoj v současnosti zpomalují.

Německo usiluje do roku 2030 zhruba o zdvojnásobení instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině na zhruba 115 GW. Z velké části lze cíle dosáhnout výměnou starých elektráren za moderní ve stávajících lokalitách. K dosažení cíle to však nestačí.

Zákon představený v polovině června proto ukládá spolkovým zemím aktivně vyhledávat oblasti, které mohou být určeny pro výstavbu větrných elektráren a to tak, aby větrné elektrárny nakonec pokryly až dvě procenta rozlohy země.

Pokud se jim však nepodaří přidělit větrným elektrárnám dostatečný prostor, developeři větrných elektráren budou mít automaticky povoleno stavět nové elektrárny v oblastech, které byly dříve kvůli pravidlům vzdálenosti nedostupné.

Zákon má vstoupit v platnost 1. ledna 2023, což poskytne německým spolkovým zemím půl roku, než začne platit první instance požadavků na minimální plochu. Poté bude muset být do roku 2026 splněn nižší plošný cíl, než v roce 2032 vstoupí v platnost plný plošný požadavek.

Rozdílné cíle pro jednotlivé spolkové země

Vláda dostála svému slibu přidělit pevný podíl rozlohy země větrným elektrárnám na pevnině tím, že jej rozdělí mezi 16 spolkových zemí.

Některé spolkové země budou muset v závislosti na svých větrných podmínkách a rozloze chráněných přírodních oblastí dosáhnout jen o něco menšího než 2% podílu, zatímco jiné musí dosáhnout o něco vyššího podílu. Státy mohou mezi sebou uzavírat dohody o plnění svých závazků.

„Bereme v úvahu větrné podmínky, ochranu přírody a druhů a územní příkazy. Zůstává na rozhodnutí spolkových zemí, jakým způsobem splní své cíle v oblasti využití půdy. Vylučujeme však jakékoli preventivní plánování," píše ministerstvo hospodářství a klimatu.

Díky "zákonu o větrné energii na pevnině" musí 13 větších spolkových zemí Německa do roku 2026 vyčlenit 1,4 % své rozlohy pro větrnou energii na pevnině, do roku 2032 pak musí dosáhnout příslušného cíle ve výši 1,8-2,2 %. Tři městské spolkové země, Berlín, Hamburk a Brémy, budou muset pro větrnou energii využít 0,5 % své rozlohy.

Bavorsko, ve kterém aktuálně platí nejpřísnější pravidla na výstavbu větrných elektráren, bude muset od roku 2032 vyhradit 1,8 % své plochy pro větrnou energii na pevnině.

Spolkové země musí provádět vlastní plánování, řídit se přitom souborem jednotných pravidel a modelováním vydaným spolkovou vládou, ale mohou se držet individuálních distančních pravidel, pokud to nebrání dosažení procentuálního cíle.

Nová pravidla zajistí, že se rozšiřování větrné energetiky v zemi vrátí do správných kolejí, uvedl v Berlíně ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck.

„Nechci ale zastírat, že to bude pro lidi a státy znamenat určitou zátěž," uvedl a dodal, že je připraven na to, že tento krok vyvolá mnoho debat a konfliktů. Habeck sice bere obavy a strach z rozšiřování větrné energetiky vážně, ale ty podle něj nezpůsobí, že by vláda nebyla schopna jednat.

Environmentální hledisko

Vláda zákon dokázala dostat do parlamentu i přes to, že se dříve objevily zprávy o neshodách mezi jednotlivými ministerstvy, zejména v otázce ochrany druhů. To ohrožovalo časový plán dostat návrh zákona do parlamentu ještě před letními prázdninami, kabinet přesto prosadil oba návrhy, které by měl parlament schválit již v létě.

Zatímco zástupci průmyslu byli spokojeni s tím, že vláda řeší příliš dlouhé plánovací procedury a právní překážky pro větrnou energetiku, kritizovali pravidla na ochranu druhů, protože vytvářejí nové právní nejistoty, které procedury ještě více prodlouží.

Organizace Greenpeace Německo uvedla, že nová pravidla nevytvářejí silně chráněné oblasti, které jsou "zcela a z velké části vyloučeny z lidského využívání", a vyzvala vládu, aby rozšíření obnovitelných zdrojů doprovodila přísnou ochranou 15 % německých lesů a mořských oblastí.

Rozhodnutí je na parlamentu

Za tři týdny kabinet představí další soubor pravidel, který se zaměří na zrychlení plánování infrastruktury. Mezi ně patří odstranění duplicitních kontrol při přípravě plánů a užší provázání územního plánování a schvalovacích postupů s cílem zkrátit lhůty pro plánování. Následovat bude snaha o digitalizaci v oblasti plánování a zapojení občanů, uvedlo ministerstvo.

„Představená legislativa bude nyní předána parlamentu, který pravděpodobně provede změny a kde bude možné ještě zohlednit připomínky zúčastněných stran. Pokud vše půjde hladce, parlament by mohl nové zákony schválit do čtyř týdnů," uvedl ministr Habeck.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(78)
nikdo
12. červenec 2022, 02:09

Obávám se že VTE se v Německu budou stavět i pro to že z tisíce malých projektů se budou lépe vyvádět peníze protože tolik projektů nikdo neuhlídá. Větší projekty jsou více pod drobnohledem například investigativních novinářů.

Lukáš
20. červen 2022, 20:59

Niekomu tu tecie do bot...

Ladislav Novák
21. červen 2022, 00:54

Když Němci vymyslí blbost, zcela jistě tu blbost dokáží uskutečnít se vší důsledností... :-P

Rejpal
21. červen 2022, 01:20

No tak na každém 50 metru v Německu bude moci stát obří větrná elektrárna to ovšem znamená totální devastaci krajiny v celé zemi. Aneb konečné řešení ochrany životního prostředí.... :)

Martin
21. červen 2022, 09:05

Ještě horší je, že budou nutit i ostatní země o správnosti této blbosti

Ivan Novák
20. červen 2022, 21:28

Odkaz nevede na německou vládní předlohu, ale na publicistiku v angličtině, a zákon musí projít nejen spolkovým sněmem, ale i radou zástupců zemí, ještě se tedy uvidí, jak to přesně dopadne. Že by 2% území v Bavorsku i v Holštýnsku byla stejně větrná, jistě neočekává nikdo, čili v tom bude nějaký háček. V každém případě se radikálním zvýšením instalovaného výkonu prohloubí problém transportu ke spotřebiteli, kanibalizace při velkém větru, synchronní regulace zdrojů se střídači a nutnosti záloh pro bezvětří.

Peter Zachara
20. červen 2022, 22:52

Nemecko pred operaciou Barbarosa nakupilo naftu z Ruska, aby nasledne Rusko napadlo.

Zrejme Nemecko od tej doby nepokrocilo v uvazovani ani o milimeter. Vedia pocitat do dvoch, ale nie je to zjavne dost.

Pavel
20. červen 2022, 23:14

Jakou vlastně plochu zaujímá jedna VTE? To by mě zajímalo.

Turby
20. červen 2022, 23:30

To neni vubec podstatne. Toto jsou jen takove vykriky do tmy. Stejne to nikdy nepostavi.

Maly Jarda
21. červen 2022, 13:22

Nepodceňujte Němce, ti jsou schopní všeho

Emil
20. červen 2022, 23:43

Záleží na velikosti, ale v přepočtu na vyrobenou jednotku elektřiny ze všech zdrojů největší, pokud započteme celý areál elektrárny: ourworldindata. org/land-use-per-energy-source

energetik
21. červen 2022, 00:06

Jaderná propaganda s růžovými brýlemi. Schválně tam tradičně zapomněli započíst zamořené a zlikvidované oblasti výrobou jaderné energie jako například z mnoha: Fukušima, Černobyl a související plochy https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_hav%C3%A1rie#/media/Soubor:Chernobyl_radiation_map_1996.svg, Majak, Sellafield, zamořené Ralsko, uranové doly, skládky a území kontaminována těžbou a zpracováním uranu, a potom jaderné skládky odpadů ať už ty legální nebo ostatní jako například Barentsovo moře.

Tím jaderná energetika v množství potřebné plochy na výrobu 1MWh dalece překonala všechny zdroje.

Richard Vacek
21. červen 2022, 08:54

Jaderná energetika dovede vyřešit dostatek elektřiny a tepla. To dnes jiné způsoby (FV, větrníky) nedokáží , nebo brzy nedokáží (plyn, ropa). Vidíme to na Francii, která si v době, kdy ještě byla kompetentní v jaderné oblasti, takto zajistila dostatek elektřiny.

U nás by stačilo dalších 5 reaktorů aby nahradily veškerou spotřebu plynu. Jedná se o nejkoncentrovanější zdroj, tedy zabírá nejméně místa a i při zohlednění těžby a úložiště je nejméně náročný na plochu. Započítávat do plochy zdroje například celou atmosféru Země, kam se dostává popílek z uhelných elektráren, je asi nesmyslné.

Ladislav Novák
22. červen 2022, 18:09

Máte pravdu, ale vykládejte tohle zeleným pomatencům... :-)

energetik
21. červen 2022, 00:10

Na zemi nebo moři tak kruh o průměru cca 2m podle průměru sloupu na kterém stojí.

Turby
21. červen 2022, 00:32

Snad kazdemu alespon trochu pricetnemu jedinci musi byt jasne, ze VTE nemohou stat stozar vedle stozaru, inzenyre :)

energetik
21. červen 2022, 01:10

Jasně že ne, ale mezi stožáry může být například FVE nebo růst biomasa a jídlo a tedy také zdroj energie, Truby :-)

A nejsem pouhý jedináček kterým by JUDr. PhDr. MUDr. RNDr. Mgr. et Mgr., Bc. Henryk Lahola, Th.D., DrSc., multi dr.h.c. opovrhoval.

Ladislav Novák
22. červen 2022, 08:22

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Ty nejsi žádný energetik, ale jen ZELENÝ ŽVANIL bez znalosti základů fyziky.
.

Ladislav Novák
22. červen 2022, 18:11

To je ale zelený nesmysl!

Emil
21. červen 2022, 07:01

Takže podle "logiky" rádobyenergetika, jestliže elektrárna zabírá pouze kruh o průměru cca 2 metry, a Německo chce na jejich stavbu vyhradit 2 % svého území, tj. asi 7 miliard metrů čtverečních, vychází to, že Německo plánuje postavit na svém území cca 2 miliardy větrníků. Nebo je tu ještě druhá možnost, že rádobyenergetik jako obvykle plácá nesmysly, a ta plocha jedné větrné elektrárny se počítá daleko větší, než tento rádobyenergetik uvádí...

energetik
23. červen 2022, 09:29

Nauč se chápat psaný text nebo číst. Otázka zněla: "Jakou vlastně plochu zaujímá jedna VTE?"

Emil
23. červen 2022, 09:35

Já ten psaný text chápu, na rozdíl od vás, rádobyenergetiku. Německo (a zdaleka ne jen Německo) zjevně tu plochu nepočítá pouze podle průměru sloupu, jako se o to pokoušíte vy.

Galipoli
22. červen 2022, 22:20

A ty lopatky nic nezabírají? Když jsou dlouhé i 30 - 40 m nebo i víc?

ll
27. červen 2022, 12:25

Se budou vrtule točit tak, aby se nepotkaly a celá elektrárna se bude natáčet ve stejném úhlu na vítr.

Jiří Švarc
21. červen 2022, 00:21

To je dost dobrá otázka.

Ivan Novák
21. červen 2022, 07:48

Území, odkud je ta elektrárna vidět. :-)

Richard Vacek
21. červen 2022, 03:57

To by se z Německa stal jeden velký mlýnek na ptáky.

JVr
21. červen 2022, 08:23

Jojo, kam se hrabe Holandsko se svými větrnými mlýny, když tu bude Německo se svývmi větrnými elektrárnami ;)

Karásek
21. červen 2022, 09:57

Vacek, prokažte to.

Peter Zachara
21. červen 2022, 10:27

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

to je češtin jak jelito
.

Peter Zachara
21. červen 2022, 17:33

zaujimave, stazovatel na mna nevie cesky, ale pravidla diskuzie som porusil ja. Redakcia, precitajte si vlastne pravidla.

Karásek
21. červen 2022, 09:56

Tam, kde mají větrné elektrárny ve velkém to žádnou neplechu nedělá. To jen lháři a projaderní dezinformátoři lživě tvrdí, že větrné elektrárny dělají velký hluk, zabíjejí ptáky a netopýry, mění klima a podobné účelové lži.

Martin
21. červen 2022, 10:41

Je to jako bydlet u tramvajové zastávky. První měsíc Vám z toho hrabe, ale pak si zvyknete. Tady to bude stejné.

Ale za barákem byste to mít opravdu nechtěl, to mi věřte.

Karásek
21. červen 2022, 17:03

S tou tramvajovou zastávkou je to opravdu demagogie a prachsprostá lež. Z větrných elektráren je hluk opravdu minimální a každý se o tom může přesvědčit. Dezinformátoři ale šíří takovouto protivětrnou paniku. Větrné elektrárny mají daleko přísnější hlukové limity, než doprava.

Martin
21. červen 2022, 18:19

Ti, jenž ostatní napadají ze lži, bývají sami většinou lháři.

Byl jsem na Ramzové. Opravdu ticho jako v hrobě ?

Nebo proč v Norsku na příkaz soudu musí odstranit 151 větrných turbín, pze ohrožují chov sobů, hmmm?

Karásek
21. červen 2022, 21:22

Byl jsem u mnoha větrných elektráren. Hluk přímo pod elektrárnou byl, ale nebyl niják vysoký. Když někde poblíž projelo auo, tak ten hluk přehlušilo. V obcích u větrných elektráren pak ten hluk žádné problémy nedělá. Tak dost lží.

Emil
21. červen 2022, 21:44

Vždycky jsou lepší konkrétní data než subjektivní dojmy nějakého horlivého zastánce větrníků, jako např. tady Karáska. Zde je příklad srovnání původních predikcí a skutečně naměřeného hluku z jedné takové elektrárny, zdaleka ne výjimečný: ibb. co/6s5Wy3d

nhsec. nh. gov/projects/2021-02/2021-02-public_comments. htm

ll
27. červen 2022, 12:29

To je hovadina, mám ji od baráku 1,5 km a za lesem a pořád je slyšet šustění. Auto ti projede, ale tenhle pravidelný zvuk je na mrtvici. Já si teda na to zvyknout nemohu, pomůže nahlas puštěná muzika. Každému bych přál bydlet u VTE. Pošušňáníčko.

Maly Jarda
21. červen 2022, 13:24

Je zajímavé kolik sociopatů se shromáždilo pod zelenou vlajkou.

Milan Horak
21. červen 2022, 15:08

@Karásek, vy jste ale případ. U VTE by jste určitě bydlet nechtěl, tak tady nešiřte bludy.

Karásek
21. červen 2022, 17:06

Horák, nemáte skutečný věcný argument, tak jen bez vlastní myšlenky píšete, že šířím bludy. Na víc se asi nezmůžete.

Láďa
21. červen 2022, 20:52

Už jsem to sem psal. Několikrát ročně procházím okolo VTE u Fojtovic. Pokud vítr fouká málo jde to. Pokud zrychlí je hluk velmi otravný jako když nízko prolétá dopravní letadlo.

Karásek
21. červen 2022, 21:24

A jaký hluk mají v těch obcích poblíž větrných elektráren? A jste schopen svoje tvrzení o hlučnosti jako dopravní letadlo prokátat? Nebo máte na mysli letadlo ve výšce 10 km, které není vůbec slyšet?

Ladislav Novák
22. červen 2022, 18:13

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Karásek, a nejsou voni nahluchlej?
.

Jan Veselý
22. červen 2022, 18:43

I jiní mají tuhle zkušenost, třeba já nebo tahle slečna.

ll
27. červen 2022, 12:36

Mám osobní zkušenost cca 12 let, jsem rád, že se někdo poučil a od té doby územní plán obce zakazuje další větrnou elektrárnu.

Galipoli
22. červen 2022, 22:34

Tvrdí to i časopis Nature. V roce 2012 napsala Meera Subramanian: „The Spanish Ornithological Society in Madrid estimates that Spain's 18,000 wind turbines may be killing 6 million to 18 million birds and bats annually. “A blade will cut a griffon vulture in half,” says Bechard. “I've seen them just decapitated.”"

Jak už kdosi napsal dříve Vetrníky jsou čistý zdroj ... čistí nebe od ptáků. Což není tak úplně fér, protože ptáky zabíjejí i obrovské prosklené plochy a pod. Snad pomůže natření listů vrtulí na černo aby byly lépe viditelné.

ll
27. červen 2022, 12:32

Nejsou daleko doby, kdy zelení fa na ti ci brojili proti VTE, vodním a přečerpávacím elektrárnám a najednou je vše O.K.

Peter Zachara
21. červen 2022, 10:28

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Karasek v jeho binarne videnom svete.
.

Láďa
21. červen 2022, 22:55

Nejsem schopen dokázat protože sebou na výšlapy nenosím měřící vybavení jen fotoaparát. Hluk dopravního proudového letadla cca 100m nad hlavou. To by jste u domu fakt nechtěl.

Karásek
21. červen 2022, 17:09

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Vymyže administrátor primitivní a ubohý komentář týpka, který píše pod jménem Peter Zachara?
.

Ladislav Novák
22. červen 2022, 18:14

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Vymazat by měl ty tvoje bláboly!
.

Milan Vaněček
21. červen 2022, 19:52

Pánové, když jsem ještě pracoval v NREL, USA, tak tam používali pěkný bonmot na propagaci fotovoltaiky v USA:

Když pokryjete jen čtvrtinu uzemí, pokrytého v USA asfaltem a betonem, slunečními články, tak Vám vyrobí veškerou energii (nejen elektřinu) co USA potřebují.

A já dodávám: a to teď, po 25 letech jsou sluneční panely ještě účinnější a tý zabetonovaný plochy tam máte víc) Plocha ve fotovoltaice není žádný problém. A pod těmi panely se mohou pást třeba ovce nebo pod nimi můžete bydlet.

A podobně je to s větrnými elektrárnami, stačí pokrýt nepatrnou část přímořských oblastí či pevniny a pod větrníky (na rozdíl pod asfaltem či betonem) může příroda dál nerušeně existovat. Energetická výrobní hustota vztažená na půdorys je u VtE řádově vyšší než u slunečních článků.

Ale bifaciální fotovoltaické články umístěné kolmo k zemi - současný šlágr - mají taky řádově vyšší vyrobenou elektřinu na jednotku zabrané plochy. A mezi nimi máte přírodu a život, ne "vstup přísně zakázán", jako u JE....

Člověk by měl používat zdravý rozum a ne hloupou demagogii....

Turby
21. červen 2022, 20:31

Hlavne v noci ?

Emil
21. červen 2022, 20:43

Až na to, že ve skutečnosti jsou všechny areály fotovoltaických elektráren rovněž oplocené a vstup je tam přísně zakázán, a je s podivem, proč Němci přijímají tak kontroverzní zákon o vyhrazení 2 % svého území, rovnoměrně rozděleného mezi všechny spolkové země, když prý "stačí pokrýt nepatrnou část přímořských oblastí či pevniny". Zkušenosti z Německa zjevně ukazují, že nestačí.

Člověk by měl používat zdravý rozum a ne hloupou demagogii...

Rejpal
22. červen 2022, 00:47

Pane Vaněčku , Ty bifaciální panely. Nemáte nějaký výpočet výroby pro jejich orientaci a úhel. Jsou velmi zajímavé což uznávám , protože fyzicky zabírají malý prostor což je prakticky revoluce , protože co si budeme povídat jen jejich instalace kolem dálnic jako protihlukové stěny je energeticky ohromně zisková navíc tím jak jsou panely kolmé mají relativně menší rozdíl ve výrobě mezi létem a zimou ( při orientaci S/J)

Ladislav Novák
22. červen 2022, 14:04

Žádné zázraky od toho nečekejte. Zdá se, že je to jen reklamní bublina vypuštěná výrobci, ale základní parametry se oproti klasickým nijak významně nemění. Zvláště pak roční využití instalovaného výkonu do 15%.

"Cílem technologie BF není zvýšit účinnost solárního modulu nebo panelu, ale zachytit více solární energie na modul. V závislosti na faktorech, jako je odrazivost povrchu vozovky, výška nad zemí, úhel náklonu a několik dalších, se předpokládají zisky až do 30%. Záření přijímané modulem se skládá z několika komponent:

1. Přímé záření ze slunce.

2. Nepřímé difuzní záření způsobené částicemi vzduchu, mraky a dalšími.

3. Odražené záření z povrchů v blízkosti solárního modulu."

Každému, kdo má mozek a v něm základy fyziky musí být jasné, že pokud fotovoltaika nevyužívá přímé sluneční záření, z rozptýleného a odraženého záření moc elektřiny nevyrobí.

Bláboly o osazení panelů kolem dálnic jsou úsměvné, protože automobily produkují množství prašných částic ulpívajících na povrchu předmětů, které na fotovoltaice budou už po roce provozu snižovat účinnost FV panelů. Tyhle faktory výrobce samozřejmě netestuje a neuvádí. Nejspíš je reklama zacílena na státní investice, hloupý státní úředník schválí cokoliv.

Takže opatrně s tím nadšením. A než začnete fantazírovat, zkuste si o tiom něco nastudovat... :-)

Miloslav Černý
21. červen 2022, 22:07

Větrné elektrárny mívají největší účinnost v zimním období a to se venku lidi moc nezdržují a v uzavřených prostorách tudíž nemůže nikomu vadit, že se někde na vzdáleném vršíku točí nějaká vrtule. Navíc s elektrifikací dopravy bude snížená hluková zátěž, kterou ty vrtule stejně ani nedoženou. Klady z dostupnosti nezávislého zdroje energie převáží nejisté ne jenom ceny z dovozu fosilních paliv. O potencionálním nebezpečí typu JEDU stačí sledovat události blízké Ukrajiny. Je to běh na delší trať, kterému pomůže nelehké období v tomto rezortu.

Ladislav Novák
22. červen 2022, 08:27

Klidně si postav větrnou elektrárnu s 15% ročním využitím. Ale ZA SVOJE, ne za peníze vykradené ostatním z kapes!

Miloslav Černý
22. červen 2022, 09:35

Bez těch garancí (státní dotace) bychom v současnosti nepostavili ani JEDU a to neberu potřebné náklady na vojenskou potřebnou ochranu za provozu, která by se stejně na 100% nedala zajistit. A když se zmiňujete o těch 15%, tak si vůbec nemusíme dělat starosti s hlukovou zátěží a jinými problémy. Ono i to ptactvo bývá mnohdy chytřejší než samotné lidstvo, podle toho jakých zvěrstev jsme v současnosti svědky a není na místě si myslet, že všem utrpením do budoucna bude konec.

Emil
22. červen 2022, 09:40

Žádné státní dotace do výstavby jaderné elektrárny v Dukovanech nemíří, přestaňte si vymýšlet.

Miloslav Černý
22. červen 2022, 10:03

Ale míří a vy to moc dobře víte, tak se nebraňte naivními argumenty. Kdyby tak nebylo, dávno by se našel investor, který by to dokázal realizovat jenom ve své režii, když k tomu byla minulá vláda tak nakloněna. A je to jenom dobře, protože vývoj se ubírá jiným pokrokovějším směrem.

Emil
22. červen 2022, 10:10

Samozřejmě že nemíří, musíte se naučit rozlišovat mezi pojmy dotace (která není vratná) a půjčka (která vratná je). Naivní argumenty jsou spíš ta vaše co by kdyby...

Miloslav Černý
22. červen 2022, 13:54

A ty peníze na vrácení té půjčky podle Vás budou asi padat z nebe. Za 15 a více let bude energetika, dle financí které jdou celosvětově do vývoje, někde úplně jinde. Snadno se podívejte 15 let do minulosti a porovnejte to ze současnosti, navíc to tempo je stále více urychlováno z vícero důvodů, které se nemusí stále opakovat.

Emil
22. červen 2022, 14:05

Ty peníze na vrácení té půjčky "překvapivě" elektrárna získá z prodeje vyrobené elektřiny. Podobné naivní představy o budoucnosti jako máte vy už tu byly v minulosti tolikrát, a nikdy se nenaplnily. Např. v roce 2000 před spuštěním Temelína 12 expertů spočítalo, že v roce 2010 už Temelín nebude vůbec potřeba...

Jak je vidět, i přes neustálé nezdary ve věštění budoucnosti se o to někteří pokoušejí stále znova a znova. Ale v jednom máte pravdu, před 15 lety si nikdo nepředstavoval, jak velká potřeba čisté a stabilní elektřiny bez vypouštění skleníkových plynů tu dnes bude, a "to tempo je stále více urychlováno z vícero důvodů, které se nemusí stále opakovat." Právě proto je ta elektrárna důležitější než kdy dřív.

Miloslav Černý
22. červen 2022, 16:58

Když bude dostatek levnější a bezpečnější z OZ, tak nevím komu jí budou dlohodobě 60 let tu z velkého předraženého jádra prodávat.

Emil
22. červen 2022, 17:41

Budou jí prodávat státu, který s ČEZem uzavře dlouhodobý PPA kontrakt, jak je uvedeno v příslušných smlouvách. Nic předraženého na té elektřině není a nebude, naopak je to v současnosti suverénně nejlevnější a v podstatě jediná možnost, jak zajistit nízkoemisní zdroj základního zatížení.

Dostatek elektřiny z OZ rozhodně nebude, protože lze z množiny obnovitelných zdrojů stavět v podstatě jen občasné zdroje, takže bude ten dostatek jen občas a my potřebujeme dostatek pořád.

Milan Vaněček
22. červen 2022, 18:37

Pane Černý, pochopte "logiku" atomových hujerů: stát ČEZu "půjčí" (nekomerčně, třeba "na 2%") na stavbu (stovky miliard CZK), a pak uzavře PPA výhodná pro ČEZ na extrémně dlouhou dobu (30-40 let, těch 60 let to by byla fantasmagorie).

Takže jen když vše dopadne na 100% podle plánu a elektřina i za 20 let bude superdrahá (a ne laciná jako to bylo před kovidem),stát dostane svoje peníze zpět.

A řekněte mi jaká výstavba JE zahájená v tomto století v EU dopadla "podle plánu".

Když se cokoliv nepovede, tak to vše zaplatíme my, občané ČR. ČEZ nebere žádné podnikatelské riziko.

Řekne si s feldkurátem Katzem ze Švejka: to se nám to utrácí když nám pořád půjčují....

Samozřejmě, když Německo postaví všechny plánované FVE a VtE (a oni to dokáží, jak to silou buldozeru prosazovali, prosazují a prosazovat budou) tak po velkou, velkou většinu roku bude nadbytek levné elektřiny (a JE prodej jen ve špičkách poptávky nemůže uživit, to vědí všichni).

A jaderníci budou říkat: Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.

Miloslav Černý
22. červen 2022, 18:47

Vaše vize pro velké jádro Vám zakrývá další výhled v budoucí vývoj. Velkou chybou je měřit současné ceny s těmi budoucími po 15 a více let, kdy musíte tento kontraverzní již dneska zdroj dlouhodobě provozovat, aby došlo aspoň k návratu vložených investic. Tvrdíte státu a tady jsou právě schované ty dotace. Těžko lze očekávat za mnoho X let, že bude výhodně. prodejná, nebo že bude vůbec o ní mít někdo zájem, když budou odběratelé preferovat s pochopitelných důvodů nejenom z cenových tu z OZ. Ty snahy se ukazují již dnes, natož za 15 a více let.

Miloslav Černý
22. červen 2022, 18:56

Pro Milana Vaněčka. Schoda na stejné myšlence ve stejnou dobu.

Emil
22. červen 2022, 19:06

Zaprvé, ČEZ podnikatelské riziko samozřejmě nese, stát s ČEZem po výběru dodavatele uzavře smlouvu s pevně danou výkupní cenou elektřiny, která bude zahrnovat předpokládané náklady a přiměřený zisk ČEZu. Pokud se náklady jakkoliv neočekávaně navýší, stát za toto navýšení žádnou odpovědnost nenese, vícenáklady jdou na vrub ČEZu případně dodavatele, podle toho čí vinou vznikly.

Výše úroku se přímo promítá do cen elektřiny, za kterou bude stát elektřinu vykupovat, takže je samozřejmě v zájmu státu, aby ten úrok byl co nejnižší, protože tím pádem bude co nejnižší i cena elektřinu, kterou bude vykupovat. A stát si dokáže oproti jiným subjektům půjčovat daleko levněji, proto by byl hloupý kdyby toho nevyužil, nechal stavbu financovat soukromým kapitálem a pak vykupoval drahou elektřinu. Podobnou chybu už udělali v Británii a rozhodně jí tam nehodlají opakovat.

O tom že bude elektřina stejně drahá jako před covidem už snad nikdo vážně uvažovat nemůže.

V EU se prakticky žádné JE v tomto století stavět nezačaly, těch pár bloků se dá spočítat na prstech jedné ruky vysloužilého truhláře, takže z toho nelze usuzovat naprosto nic.

O nadbytku ve "velké, velké" většině roku můžete dál leda tak snít, skutečnost je taková, že naopak velkou, velkou většinu roku, konkrétně např. podle loňských čísel přes 7000 hodin v roce poskytují slunce a vítr v Německu dohromady méně než polovinu svého maximálního výkonu v daném roce, takže ty nadbytky jsou koncentrované do velmi malého časového úseku z roku, a zbytek musí stále vykrývat disponibilní zdroje.

Milan Vaněček
22. červen 2022, 19:45

-ČEZ samozřejmě riziko nenese, to nese pouze daňový poplatník a odběratel elektřiny od ČEZu.

-Ten nízký úrok našeho státu (s jednou z nejvyšších inflací v EU) chci vidět.

-Elektřina byla levná v době NADBYTKU výrobních kapacit. To je obecný zákon kapitalizmu v době míru. Nové OZE se tehdy neustále stavěly a staré zdroje téměř nevypínaly.

-Proč asi se nové JE v EU v tomto století prakticky nestavěly, jak sám říkáte. To má asi svůj důvod, že ano?

-Stačí se podívat na obrovské nadbytky elektřiny v Německu po velkou, velkou většinu roku při plánovaném růstu VtE a FVE v Německu. Je to třeba na Agorametru, jen si klikněte na požadovaný rok v budoucnosti. Němci jedou podle plánu a nyní ještě zrychlují.

Emil
22. červen 2022, 20:17

- ČEZ samozřejmě riziko nese, odběratel elektřiny od ČEZu nikoliv. Žádný odběratel není nucen od ČEZu odebírat elektřinu, takže ČEZ si nemůže dovolit prodávat elektřinu znatelně nad tržní cenou, jinak by ji od něj nikdo nekoupil. Největší riziko, které daňový poplatník nese, je to, že elektřina fyzicky nebude k dispozici, nebo bude k dispozici jen občas. A k tomu by právě směřovala situace, kdyby se žádné disponibilní zdroje nestavěly.

- Ano, že se nové JE v tomto století prakticky nestavěly má důvodů hned několik. Zejména tu byl přebytek výrobních zdrojů, umocněný masivními dotacemi do nových OZE, jejichž těkavost výroby zdárně maskovala relativně levná fosilní paliva. To ale skončilo.

Na Agorametru žádné "obrovské nadbytky elektřiny v Německu po velkou, velkou většinu roku při plánovaném růstu VtE a FVE v Německu" vidět nejsou, a když tam nějaké přebytky jsou, tak ty Němci rozhodně nebudou levně vyvážet do zahraničí, ale budou z nich muset vyrábět vodík, aby jím pokryli obrovské nedostatky elektřiny ve zbývajícím období. A že ani to stačit nebude a ten vodík budou muset ve velkém dovážet, přiznávají už teď.

Miloslav Černý
22. červen 2022, 20:56

Důležitou opomenutou věcí s kterou se může počítat, bude také cena toho zemního plynu potřebného na překlenutí toho nepříznivého období, dokud to bude třeba řešit ještě z nedostatečnou přibývající kapacitou energie z OZ, Logicky z růstem OZ bude postupně klesat poptávka a to vlastně povede opětovně ke stabilizaci příznivých cen, což opětovně pomůže překlenout toto období, jak se původně předpokládalo. Rovněž vypadá na spadnutí za 15 let, bude asi dříve, že do toho výrazně promluví menší modulární ekonomicky výhodnější jader. e., které postavý nové JEDU do autu včetně dnes proklamované návratnosti.

Emil
22. červen 2022, 22:05

Nic než věštby a zbožná přání, na kterých se energetika stavět nedá. Poptávka po plynu celosvětově s růstem "OZ" naopak prudce stoupá, podle dat IEA je to v absolutních číslech nejrychleji rostoucí zdroj výroby elektřiny v posledních deseti letech.

Miloslav Černý
23. červen 2022, 07:46

Vaše argumentace spočívá v tom, že si podle Vás vyběrete nejslabší informací (v uvozovkách) a tou se snažíte pokritecky přebít vše ostatní. Svět není jenom černobílý, neochuzujte se se o ten barevný. Tímto způsobem se řídili mnozí i součsní propagandysté a dopadli neslavně.

Emil
23. červen 2022, 08:22

Váš příspěvek kromě zbožných přání nic jiného než tu "nejslabší informaci" neobsahoval, takže těžko reagovat na něco jiného než na tu "nejslabší informaci".

A že zrovna vy píšete o černobílém světě a "pokriteckých propagandystech" je zajímavý paradox.

Miloslav Černý
23. červen 2022, 11:04

Zbožné přání a racionální úsudek je jako nebe a dudy.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se