Domů
Větrné elektrárny
Spojené království: 3. kolo aukcí na podporu přineslo rekordně nízké ceny pro offshore vítr
Offshore větrný park
Zdroj: Kim Hansen / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-3.0 (licence)

Spojené království: 3. kolo aukcí na podporu přineslo rekordně nízké ceny pro offshore vítr

Třetí britská aukce na provozní podporu formou tzv. Contracts for Difference (CfD) přinesla rekordně nízkou úroveň podpory pro offshore větrné elektrárny. Provozní podporu získaly offshore větrné parky s celkovým instalovaným výkonem 5,7 GW.

Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii minulý týden uvedlo, že v rámci třetího alokačního kola na podporu formou CfD získaly 15letý kontrakt projekty s celkovým instalovaným výkonem téměř 6 GW. To je o bezmála 2,4 GW více než ve druhém alokačním kole, které proběhlo v březnu 2017. Naprostou většinu (zhruba 95 %) z úspěšných projektů tvořily offshore větrné elektrárny.

Proběhlá třetí aukce zároveň přinesla historicky nejnižší ceny pro úspěšné offshore větrné projekty, když zdroje, které mají být uvedeny do provozu v období 2023/2024, vysoutěžily tzv. strike price na úrovni 39,65 £/MWh. Zdroje s uvedením do provozu o rok později vysoutěžily strike price 41,61 £/MWh (uvedené ceny jsou v reálných cenách roku 2012).

„Za pouhé 4 roky poskytl mechanismus CfD podporu nezbytnou pro snížení ceny elektřiny z offshore větrných elektráren o 65 %. V prvním alokačním kole, které proběhlo v létě 2015, byly kontrakty uděleny zdrojům s výkonem 1,2 GW s cenou 114 až 120 £/MWh (reálné ceny roku 2012),“ uvedla k výsledkům 3. aukce poradenská společnost KPMG.

Vývoj výše strike price v závislosti na plánovaném uvedení zdrojů do provozu. Zdroj: KPMG
Vývoj výše strike price (v reálných cenách roku 2012) v závislosti na plánovaném uvedení zdrojů do provozu. Tmavě modrá = FIDeR (CfD udělené před zavedením aukcí); vínová = první alokační kolo; světle modrá = druhé alokační kolo; žlutá = třetí alokační kolo. Zdroj: KPMG

Udělené kontrakty na provozní podporu by měly zajistit nárůst instalovaného výkonu offshore větrných elektráren ve Spojeném království ze současných zhruba 8,2 GW na téměř 20 GW k roku 2025.

Sektorová dohoda, kterou uzavřela v květnu letošního roku vláda Spojeného království s průmyslovými podniky, přitom počítá s dosažením 30 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren do roku 2030, kdy by měly offshore větrné elektrárny produkovat třetinu elektřiny v zemi.Projekce vývoje instalovaného výkonu offshore větrných elektráren ve Spojeném království. Zdroj: KPMG

Projekce vývoje instalovaného výkonu offshore větrných elektráren ve Spojeném království. Zdroj: KPMG

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(11)
Milan Vaněček
26. září 2019, 09:13

Teď už je to jasné proč bude Hinkley point poslední novou JE v Britanii.

Josef
26. září 2019, 09:42

Jenže pokles podpory není dán poklesem ceny technologie , ale růstem ceny el. energie. VTE na moři jsou také nestabilní zdroje dříve nebo později bude docházet k poklesu využití výroby VTE stejně jako v NSR, protože při větrném počasí tu elektřinu prostě nebude mít za normální cen kdo odebírat, ale po většinu roku jí bude málo reálná cena dodávky elektřiny bude růst stejně jako v Německu nebo u nás. Jaderná energetika je na vzestupu i po hysterickém odstoupení Některých států od JE počet aktivní reaktorů stále stoupá. Vítr + slunce dnes dodávají asi 1,5% energetických potřeb lidstva a to jen díky ohromným dotacím do těchto výroben. Představa že tyto zdroje nahradí klasické zdroje je zcela nereálná a krom toho největším výrobcem el. energie v EU je jádro....

David Hanslian
26. září 2019, 10:56

Pokles podpory v tomto případě růstem cen el. energie dán není (na rozdíl od aukcí v jiných zemích). V britských aukcích se soutěží "contract for difference", takže pokud cena elektřiny vzroste, tak podpora klesne a v případě, kdy je elektřina dražší než vysoutěžená cena, platí provozovatel elektráren státu. Takže ta cena je skutečně taková. Navíc provozovatel na rozdíl od některých jiných zemí platí v Británii i vyvedení výkonu na pobřeží (ledaže by zde byla výjimka, ale o tom nevím). Zajímavostí je, že většina těch nových farem tvoří takový obrovský "ostrov" téměř uprostřed Severního moře. Tím spíš je pozoruhodné, že to má být tak levné.

Ivan Novák
26. září 2019, 11:22

Je to na Dogger Bank, což je mělčina s hloubkami 15-35m.

Josef
26. září 2019, 14:35

No to ano jenže vysoutěžená cena platí při cenách v době aukce , takže před 2 lety , kdy byla cena el. energie nižší by byla podpora vyšší a o tom jsem právě psal že pokles není dán technologií, ale růstem cen na burze. Jinak co se děje do budoucna s cenou nemá na aktuální vysoutěženou cenu vliv....

Martin Hájek
26. září 2019, 15:15

Soutěží se "strike price" v CfD, takže vývoj na burze nemá žádný vliv. CfD funguje tak, že pokud je cena na burze nižší niž CfD, tak provozovatel větrníku peníze dostává, pokud je naopak vyšší, tak platí. Tedy vývoj ceny na burze má vliv na náklady/výnosy spotřebitelů elektřiny, ale provozovatele větrníku po uzavření CfD vůbec nezajímá a nemá ani žádný vliv na soutěž. Ovšem samotný fakt, že do toho CfD vůbec někdo jde s touto cenou znamená, že nutně očekává, že v době, kdy fouká, půjdou ceny výrazně dolů. Takže tady může být časovaná bomba pro spotřebitele elektřiny, kteří tu mezeru v budoucnosti zatáhnou, pokud vznikne, což je poměrně pravděpodobné.

Lukas
26. září 2019, 09:34

Maju na to podmienky tak preco nie.

Nemci maju tiez dobre podmienky ale nedostatocnu prenosovu kapacitu takze by si ju mohli zdokonalit prv nez si povypinaju atomky a uholne elektrarne :)

Martin Prokš
26. září 2019, 15:56

Dobrý den,

Může mi někdo prosím přeložit do lidštiny jeden termín?

Co to znamená ceny v reálných cenách 2012? To jako že očištěné o inflaci 7mi let? To jako si to máme přenásobit průměrným inflačním koeficientem 1.0X^7? To se bude každý rok o inflaci ještě zvyšovat, takže třeba za dalších 7 let to už bude 1.0X^14? Jestli ano, tak je to další "zajímavá" vlastnost k té strike price v CFD.

Jan Budín
26. září 2019, 16:46

Dobrý den,

Je to tak, jak píšete. Ostatně je to blíže vysvětleno v článku KPMG, na který se v článku odkazuji. Například vysoutěžená cena 39,65 liber/MWh v cenách roku 2012, znamená v cenách roku 2019 cenu 45,46 liber/MWh.

JB

Martin Prokš
26. září 2019, 18:59

Díky za věcné upřesnění.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se