Japonský konglomerát Hitachi se rozhodl definitivně opustit projekt výstavby dvou jaderných reaktorů v Británii v hodnotě tří bilionů jenů (zhruba 640 miliard Kč). Informují o tom dnes tiskové agentury. Firma projekt na velšském ostrově Anglesey už začátkem loňského roku pozastavila.
Společnost Hitachi upozornila, že investiční prostředí se od té doby zhoršilo v důsledku pandemie nemoci covid-19. Rozhodnutí firmy komplikuje plány Británie na nahrazení stárnoucích elektráren. Předpokládalo se, že projekt pokryje zhruba šest procent spotřeby elektřiny v zemi, poznamenala agentura Reuters.
Za loňským zmrazením projektu stál podle agentury Kjódó prudký růst nákladů. Zdroje agentury Reuters v té době uváděly, že společnost Hitachi vyzvala britskou vládu, aby zvýšila finanční podporu projektu.

Energetika v zahraničí

Hitachi opouští projekt výstavby jaderných reaktorů v Británii

Spojené království získá první komerční rafinérii pro získávání drahých kovů z elektroodpadu. Zařízení bude rovněž prvním na světě, které bude v technologickém procesu využívat bakterie a ne sloučeniny kyanidu.
Novozélándský start-up Mint Innovation plánuje otevřít zařízení na extrakci drahých kovů z využitých elektronických zařízení v Cheshiru na severu Anglie. První rafinérie svého druhu na světě by přitom měla být otevřena již během 12 měsíců – její spuštění se opozdilo kvůli probíhající pandemii. Zařízení tohoto typu přitom Spojené království velmi potřebuje. Doposud vyvážela materiály pro extrakci, mimo jiné, do zemí kontinentální Evropy, což by se po brexitu kvůli povinnosti platit cla významně prodražilo.
Společnost Mint byla založena v roce 2016 s cílem vyvinout metodu, která kombinuje biotechnologie a metalurgii pro extrakci vzácných kovů včetně zlata, palladia, stříbra a mědi. Metoda, kterou Mint využívá, je přitom mnohem šetrnější k životnímu prostředí než klasické postupy. Tradiční tavírny využívají k získávání kovů sloučeniny kyanidu, spotřebovávají velké množství energie a vody, jsou zdrojem většího množství CO2 a odpadu. Ve všech těchto ohledech by zařízení Mint mělo dosahovat lepších výsledků. Mint i přes využití bakterií však nadále při extrakci kovů využívá kyseliny, dle společnosti se však jedná o slabé kyseliny, které se navíc firma snaží do co nejvyšší míry recyklovat.
<a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/10bn-precious-metals-dumped-each-year-electronic-waste-un-toxic-e-waste-polluting" target="_blank" rel="noopener">Zpráva OSN z minulého měsíce</a> upozorňuje, že zlato, platina a jiné drahé kovy o hodnotě minimálně 10 miliard amerických dolarů každoročně skončí jako odpad. Spojené království přitom vyprodukuje více elektroodpadu než je průměr EU a velké množství vyváží do rozvojových zemí, které nejsou dostatečně vybaveny na jeho ekologickou likvidaci. To zmiňuje<a href="https://www.parliament.uk/business/committees/committees-a-z/commons-select/environmental-audit-committee/inquiries/parliament-2017/electronic-waste-and-the-circular-economy-17-19/" target="_blank" rel="noopener"> zpráva britského výboru pro environmentální audit</a> z minulého roku, která kritizovala zemi za neudržitelný přístup k e-odpadu.
Rafinérie společnosti Mint bude zpočátku schopná zpracovávat 20 tun e-odpadu denně. Stavba zařízení podobného typu, jaké vyroste v Cheshiru, je zvažována rovněž pro jižní Anglii a australské Sydney.

Životní prostředí

První britská továrna na extrakci drahých kovů z elektroniky zahájí komerční provoz

Stavbu elektrárny Hinkley Point C zpomalil koronavirus a ta nesplní některé milníky naplánované na tento rok. Problémem jsou především dodávky materiálu. EDF uvádí, že je schopná zpoždění dohnat, pokud se <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-07-30/edf-s-hinkley-nuclear-plant-set-to-miss-key-deadlines-this-year">neobjeví druhá vlna epidemie</a>.
Pandemie onemocnění COVID-19 podstatně ovlivnila prakticky každou činnost v energetice, včetně výstavbových projektů. A nevyhnula se ani jednomu z aktuálně největších a nejdražších – elektrárně Hinkley Point C. Zpoždění přiznal investor elektrárny, společnost EDF.
Problémy má společnost hned se třemi milníky, přičemž jeden je klíčový pro to, aby byla elektrárna spuštěna v plánovaném termínu v roce 2025. EDF ale zůstává relativně optimistická a vidí možnost, jak zpoždění dohnat do konce roku 2021. Má to ale jeden podstatný háček – nesmí přijít druhá vlna pandemie.
<blockquote>„Podařilo se nám některé zpoždění absorbovat, ale pro takové zpoždění máme v harmonogramu prostor,“ uvedl hlavní manažer výstavby Stuart Crooks. </blockquote>
Hlavní důvod aktuálních zpoždění je u dodavatelů. Ti nyní kvůli epidemii pracují pouze na polovinu svých kapacit a zvyšují produkci relativně pomalu. Zpoždění jsou i na stavbě, kde jsou svařovány ocelové části vložek pro reaktorovou budovu. První by měla být hotova v září, druhá až na konci roku.
<figure id="attachment_85229" class="wp-caption alignleft" style="width: 1712px;"><img class="size-full wp-image-85229" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06.jpg 1712w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-512x367.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-768x550.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-1024x734.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-725x520.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-800x573.jpg 800w" alt="Výstavba Hinkley Point C" width="1712" height="1227" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba Hinkley Point C</figcaption></figure>
Další zpoždění způsobily omezené možnosti, jak dopravit potřebnou ocel z Francie v době nejtvrdších ochranných opatření. EDF se rozhodla poslat vlastní zaměstnance, aby dovoz materiálu obstarali. Ani to ovšem nepomohlo, jelikož stále čekají na dodání kovových plátů ze Španělska.
Management přizpůsobil veškeré úkoly na stavbě tak, aby bylo prodlení s plněním co nejmenší. Kvůli tomu ale již není v harmonogramu dostatek prostoru pro případné zpoždění způsobené druhou vlnou epidemie.
Samotná EDF nemá problémy pouze ve Spojeném království, ale i ve Francii. Kromě prodlení s běžnou údržbou reaktorů se dá předpokládat zpoždění i na výstavbě jaderné elektrárny ve Flamanville. Na této stavbě byly práce přerušeny <a href="https://www.power-technology.com/uncategorised/coronavirus-company-news-summary-edf-says-construction-delays-likely-nuclear-plant-bill-ramps-up-for-georgia-power/">mezi polovinou března a počátkem května</a>.

Jaderné elektrárny

Koronavirus zpomalil výstavbu Hinkley Point C, problémem bude až druhá vlna

Podle zprávy <a href="https://www.nationalgrideso.com/future-energy/future-energy-scenarios/fes-2020-documents">Future Energy Scenarios 2020</a> britského provozovatele přenosové soustavy National Grid ESO je možné dosáhnout čistých nulových emisí v britském energetickém systému do roku 2050. To ovšem za předpokladu, že by Spojené království kromě jiného využívalo vodíku společně s obnovitelnou energií a technologie zachytávání uhlíku. 
National Grid ESO vydal zprávu s názvem Future Energy Scenarios 2020, která popisuje čtyři rozdílné scénáře vývoje budoucí energetiky ve <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/britska-vlada-chce-podporit-rozvoj-bateriovych-ulozist-uvolni-podminky-vystavbu/">Spojeném království</a> během následujících 30 let. Tři z definovaných scénářů vedou k dosažení čistých nulových emisí v roce 2050. Nejméně ambiciózní scénář Steady Progression vede ke snížení emisí o 68 % do roku 2050 oproti roku 1990. Dopad pandemie <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla/">koronaviru</a> v tomto energetickém výhledu nebyl zohledněn, nicméně vzhledem k tomu, že je zpráva vydávána pravidelně, budou její dopady zohledněny ve zprávě nadcházející.
<figure id="attachment_86210" class="wp-caption aligncenter" style="width: 819px;"><img class="size-full wp-image-86210" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES.png 819w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-512x286.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-768x429.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-725x405.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-800x446.png 800w" alt="" width="819" height="457" /><figcaption class="wp-caption-text">Celkové čisté emise skleníkových plynů ve Spojeném království ve čtyřech různých scénářích. Zdroj: Future Energy Scenarios 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
<h2>Nejambicióznější scénář předpokládá do roku 2030 negativní emise v energetice</h2>
National Grid ve zprávě identifikoval čtyři hlavní sdělení. Prvním sdělením je, že dosažení nulových čistých <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecky-ministr-energetiky-podporuje-navyseni-cile-snizeni-emisi-eu-roku-2030-55/">emisí</a> do roku 2050 je možné, nicméně za předpokladu, že budou v různých oblastech podniknuty okamžité kroky a dojde k plnému zapojení celé společnosti včetně koncových spotřebitelů.
<figure id="attachment_86211" class="wp-caption aligncenter" style="width: 769px;"><img class="size-full wp-image-86211" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES.png 769w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-512x329.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-768x493.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-725x466.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-120x77.png 120w" alt="" width="769" height="494" /><figcaption class="wp-caption-text">Instalovaný výkon ve výrobě elektrické energie včetně zásobníků a importů v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
V nejambicióznějším dekarbonizačním scénáři Leading the Way dojde ve Spojeném království k dosažení negativních emisí v elektroenergetickém sektoru už v roce 2030, v dalších scénářích o pár let později.
<figure id="attachment_86212" class="wp-caption aligncenter" style="width: 770px;"><img class="size-full wp-image-86212" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES.png 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-725x412.png 725w" alt="" width="770" height="438" /><figcaption class="wp-caption-text">Uhlíková intenzita elektroenergetického sektoru v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
Druhé sdělení identifikuje rozvoj a využívání vodíku a technologie zachytávání uhlíku jako klíčové pro dosažení čistých nulových emisí. První projekty na průmyslové úrovni přitom musí být uvedeny do provozu již tuto dekádu. Roční poptávka po vodíku v třech scénářích dosahujících <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/iea-dosazeni-uhlikove-neutrality-nejsme-zatim-dostatecne-technologicky-vybaveni/">čistých nulových emisí</a> tvoří v roce 2050 152–581 TWh.
<figure id="attachment_86213" class="wp-caption aligncenter" style="width: 816px;"><img class="size-full wp-image-86213" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES.png 816w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-512x249.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-768x374.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-725x353.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-800x389.png 800w" alt="" width="816" height="397" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodávky vodíku v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
<h2>Chování spotřebitelů se bude muset změnit</h2>
Podle třetího sdělení zprávy se podoba budoucích trhů se zdroji energie musí změnit. Bude důležité poskytovat dostatečné pobídky vedoucí k investicím do flexibility a výroby elektřiny s nulovými emisemi.
Čtvrté sdělení se týká klíčové role digitalizace a přístupu k datům. Ty podle zprávy National Grid ESO budou hrát významnou roli v řízení čím dál tím složitějšího systému tak, aby byly náklady co nejnižší.
Očekává se, že vysoký podíl domácností bude v roce 2050 chytře dobíjet své elektromobily, poskytovat elektromobilem podpůrné služby síti, případně řídit svou poptávku po vytápění mj. i díky uskladňování tepla.

Elektřina

National Grid: Spojené království může dosáhnout nulových čistých emisí do 2050

Význam bateriových úložišť s rostoucí výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů v posledních letech značně stoupá. <a href="https://www.gov.uk/government/news/battery-storage-boost-to-power-greener-electricity-grid" target="_blank" rel="noopener">Vláda Spojeného království se tak rozhodla, že uvolní podmínky pro jejich výstavbu</a>, což by zemi mělo přinést na stovku nových projektů.
Výstavba bateriových úložišť nyní ve Spojeném království podléhá předpisům, které omezují jejich maximální instalovaný výkon. Nová úprava legislativy by tak měla odstranit současný limit, který omezuje jejich maximální výkon na 50 MW v Anglii a 350 MW ve Walesu.
Spojené království v současné době disponuje nejvyšším instalovaným výkonem v offshore větrných elektrárnách na světě. Přestože jsou povětrnostní podmínky na moři obvykle stabilnější než na pevnině, stále může docházet k situacím, kdy tyto zdroje dodávají více elektřiny, než je aktuálně potřeba, či naopak. Bateriová úložiště tak budou v budoucnu hrát jednu z klíčových rolí, při vyrovnávání jejich proměnlivé výroby.
<blockquote>„Odstranění překážek pro projekty akumulace energie, které odrazují investiční rozhodnutí pro větší bateriová úložiště, by mohlo ztrojnásobit počet baterií v elektrizační soustavě. To pomůže vybudovat zařízení, jež jsou pětkrát větší, než která jsou k dispozici nyní,“ uvedla britská vláda.</blockquote>
Zařízení pro akumulaci energie podle vlády rovněž prokázala svůj význam během koronavirové krize, kdy spotřeba elektřiny poklesla v zemi až o 20 %, což měla za následek zvýšené nároky při udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny.
Spojené království v současné době disponuje přibližně 1 GW instalovaného výkonu v bateriových úložištích, přičemž další projekty o celkovém výkonu 4 GW jsou ve fázi přípravy. Celkově by uvolnění legislativy mohlo podle vlády přilákat na 100 nových projektů.

Akumulace energie

Britská vláda chce podpořit rozvoj bateriových úložišť, uvolní podmínky pro jejich výstavbu

Rozšiřování přeshraničních přenosových kapacit se v posledních letech dostává stále více do popředí, jelikož možnost dostatečné výměny elektrické energie mezi jednotlivými zeměmi je důležitým předpokladem pro další efektivní navyšování podílu obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých trhů. V Evropě tak dochází k výstavbě několika takových vedení, mezi které patří i projekt Viking Link, který má propojit soustavy Spojeného království a Dánska. Vedení s plánovanou přenosovou kapacitou 1400 MW se má rovněž stát nejdelším podmořským kabelovým vedením na světě.
<a href="https://www.nationalgrid.com/national-grid-starts-construction-viking-link-worlds-longest-electricity-interconnector" target="_blank" rel="noopener">Projekt Viking Link, který pomocí 765 km dlouhého podmořského HVDC vedení o přenosové kapacitě 1400 MW propojí soustavy Spojeného království a Dánska, vstoupil do další fáze</a>. Podle společnosti National Grid, která je provozovatelem britské přenosové soustavy, zahájila Siemens Energy práce na výstavbě přístupové cesty, která bude sloužit pro výstavbu měnírny na britském konci u Bicker Fen. Siemens Energy bude mít na starost rovněž výstavbu měnírny na dánském konci vedení.
Přístupová cesta, která má následně umožnit přístup stavební technice a dopravu materiálu pro výstavbu měnírny, by měla být dokončena do 9 měsíců.
<blockquote>„Již jsme dokončili počáteční přípravné stavební práce zahrnující archeologické a ekologické průzkumy, stejně jako vodárenské studie, ale toto je pro projekt klíčový milník ve výstavbě. Vedení Viking bude hrát životně důležitou roli při dekarbonizaci dodávek elektřiny ve Spojeném království až na soustavu s čistými nulovými uhlíkovými emisemi. Umožní přístup k čistší, zelenější dodávce elektřiny, což spotřebitelům přinese bezpečnější a dostupnější energii,“ uvedl Mike Elmer, ředitel projektu Viking Link u společnosti National Grid Ventures.</blockquote>
Po dokončení, které je plánováno na konec roku 2023, má vedení za 2 miliardy EUR zajistit dostatečnou kapacitu pro dodávku elektřiny jeden a půl milionu britských domácností. Do roku 2030 by přitom mělo 90 % elektřiny importované skrz přeshraniční vedení společnosti National Grid pocházet z obnovitelných zdrojů.

Přenos elektřiny

Britský provozovatel soustavy zahájil výstavbu nejdelšího podmořského vedení na světě

Vláda Spojeného království <a href="https://www.gov.uk/government/news/40-million-to-kick-start-next-gen-nuclear-technology">minulý týden v pátek uvedla</a>, že investuje 40 milionů liber (zhruba 1,2 miliardy korun) do vývoje pokročilých modulárních reaktorů (AMR). Z toho 30 milionů připadne na tři konkrétní projekty v Oxfordshire, Cheshire a Lancashire v Anglii.
<blockquote>„Moderní modulární reaktory jsou dalším krokem v jaderné energetice a mají potenciál být klíčovou součástí boje proti emisím uhlíku a změně klimatu. Dnešní investice okamžitě vytvoří nová pracovní místa v Oxfordshire, Cheshire a Lancashire. Ale díky tomuto důležitému výzkumu by tato technologie mohla také vytvořit další tisíce pracovních míst na další desetiletí,“ uvedl britský ministr hospodářství a průmyslu, Nadhim Zahawi.</blockquote>
Dnešní financování zajistí, že tato technologie bude přitažlivější pro investory ze soukromého sektoru, urychlí rozvoj odvětví a vytvoří dodavatelské řetězce, které budou zásobovat budoucí vývoj modulárních reaktorů. Vláda přispěje po 10 milionech liber třem projektům:
<ul>
<li>Tokamak Energy, Oxfordshire – vývoji fúzních reaktorů ve spolupráci s průmyslovými partnery a výzkumnými zařízeními včetně Oxfordské univerzity,</li>
<li>Westinghouse, Lancashire – vývoj rychlého reaktoru chlazeného olovem,</li>
<li>U-Battery, Cheshire – vývoj malého vysokoteplotního plynem chlazeného štěpného reaktoru</li>
</ul>
Kromě financování konkrétních projektů, vláda investuje 10 milionů liber do urychlení vývoje v tomto odvětví. 5 milionů liber bude investováno do britských společností a start-upů, které vyvíjí nové způsoby výroby součástí pro projekty modulárních reaktorů ve Spojeném království i v zahraničí. Mezi společnostmi, které si zajistily financování tímto způsobem, je například i společnosti Rolls-Royce .
Zbývajících 5 milionů liber bude vynaloženo na posílení britského jaderného regulačního rámce, což má dle slov britské vlády zajistit, aby zůstal jedním z nejrobustnějších a nejbezpečnějších na světě i v době vývoje a uvádění pokročilých jaderných technologií do provozu.
Nedávný výzkum ukázal, že celý jaderný průmysl ve Velké Británii by mohl do ekonomiky přispět 9,6 miliardami liber ročně a zajisti 130 000 pracovních míst do roku 2050, jakož i vytvořit významný vývozní potenciál pro technologii AMR. AMR také poskytují možnost diverzifikovat nízkouhlíkový energetický mix Spojeného království tím, že budou produkovat teplo pro průmysl a „zelený“ vodík, tedy vodík, při jehož výrobě nedochází k produkci uhlíkových emisí.

Británie investuje 40 milionů liber do vývoje pokročilých modulárních reaktorů

Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Šestimístné letadlo poháněné bateriovým systémem v pondělí poprvé letělo nad Spojeným královstvím. Jedná se o největší evropské elektroletadlo právě v době, kdy letecký průmysl odhalil, že chce po Evropské unii vysoké investice  do inovací v letectví.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/aviation/news/largest-electric-plane-in-europe-takes-to-the-skies-over-the-uk/">EURACTIV</a> informoval o novém evropském rekordu. Americky startup ZeroAvia pokořil v pondělí nový milník ve vývoji komerčního elektroletadla do roku 2040, které by bylo schopno uletět až 5500 km s 200 pasažéry.
<h2>Jde to i bez emisí</h2>
Společnost tvrdí, že žádné „fundamentální vědecké objevy“ nejsou potřeba k dosažení ambiciózního cíle v roce 2040. Společnost má v další fázi v plánu dát na trh <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rolls-royce-predstavil-sve-letadlo-pohanene-elektrinou-jare-ma-pokorit-rychlostni-rekord/">elektroletadla</a> v kapacitou 20 osob do tří let. Letadla s možností přepravy až stovky cestujících poté do konce současné dekády.
<blockquote>„Všichni chceme, aby se letecký průmysl vrátil po pandemii pevnýma nohama na cestu k bezemisní budoucnosti,“ sdělil k úspěchu zakladatel a předseda ZeroAvia pan Val Miftakhov. „Tento cíl není možný bez reálných, komerčních možností pro bezemisní lety, něco, co přineseme na trh již v roce 2023.“</blockquote>
<h2>Budoucnost je vodík</h2>
Testovací let, který se uskutečnil v pondělí, využil baterie k pohánění motoru. Nicméně ZeroAvia prohlásila, že <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura/">vodík</a> „má mnohem lepší poměr energie vůči hmotnosti, čímž je dobrou možností pro komerční sektor ve větším měřítku a v kratším časovém úseku“.
Nedávno letecká společnost Airbus opustila své plány na vývoj regionálního letadla poháněného hybridním elektrosystémem. Nicméně letecký gigant by plány mohl obnovit poté, co francouzská vláda ohlásila patnáctimiliardovou injekci celému sektoru včetně fondu speciálně zaměřeného na nízkoemisní a bezemisní letadla.
ZeroAvia má v plánu ještě toto léto testovat letadlo s vodíkovo-elektrickým pohonem, který by měl být i finančně výhodnějším za dobu fungování letadla díky nižším provozním nákladům.
V pondělí studie podpořená Evropskou unií konstatovala, že vodík má ohromný potenciál v letectví, ale značný výzkum a vývoj, investice a speciální regulační nařízení jsou potřeba, aby se potenciál využil.
Autor úvodní fotografie: ZeroAvia

Čistá mobilita

Největší evropské elektroletadlo vzlétlo, má být odrazovým můstkem pro vývoj komerčního elektroletadla

Výroba bezuhlíkové elektřiny, mezi kterou je kromě elektřiny z obnovitelných zdrojů započítána také elektřina z jaderných elektráren, dosáhla podle britského Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii v prvním čtvrtletí letošního roku rekordního podílu 62,1 %. Velký podíl na dosaženém výsledku měly offshore větrné elektrárny, jejichž výroba vzrostla meziročně o 53 % na 13,2 TWh.
<a href="https://www.gov.uk/government/statistics/electricity-section-5-energy-trends" target="_blank" rel="noopener">Podle zveřejněných statistik</a> poklesla celková výroba elektřiny v prvním čtvrtletí meziročně o 0,8 % na 86,9 TWh, nejnižší hodnotu pro toto období ze zveřejněných dat. Nejnižší hodnoty dosáhl také podíl elektráren spalujících uhlí a zemní plyn na celkové výrobě elektřiny, který dosáhl 35,2 %, kdy důvodem byl zejména meziroční 26% pokles výroby elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn.
Celkově dosáhla výroba elektřiny ze zemního plynu 27,3 TWh a měla tak 31% podíl na celkové výrobě elektřiny. Ve stejném období roku 2019 byl podíl těchto elektráren 42 %.
Pokles výroby elektřiny ze zemního plynu byl vykompenzovaný výrobou elektřiny z větrných a solárních elektráren, která vzrostla meziročně o 35 % na 28 TWh, přičemž za naprostou většinou uvedeného nárůstu stojí větrné elektrárny.
<figure id="attachment_85215" class="wp-caption aligncenter" style="width: 630px;"><img class="size-full wp-image-85215" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg" sizes="(max-width: 630px) 100vw, 630px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg 630w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk-512x301.jpg 512w" alt="Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii" width="630" height="370" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</figcaption></figure>
<blockquote>„Podíl elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů v Q1 2020 opět vzrostl až na rekordní hodnotu 62,1 %. Bylo to způsobeno rekordním podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jelikož podíl elektřiny vyrobené z jaderných elektráren klesl na 15,1 %. Výroba z jádra byla kromě nižší poptávky po elektřině a vyšší výroby z obnovitelných zdrojů ovlivněna také odstávkami. Během uvedeného období byla dokončena odstávka na bloku Heysham 1, pokračovaly odstávky na blocích Dungeness B, Hunterson B a Heysham 2 a začala odstávka na Hinkley Point B,“ uvedlo ministerstvo.</blockquote>
Celková výroba elektřiny z jaderných elektráren klesla z výše uvedených důvodů meziročně o 5,8 % na 13,1 TWh.