Provoz jaderné elektrárny Hinkley Point B ve Spojeném království bude ukončen nejpozději v roce 2022, po 45 letech provozu. Původní životnost elektrárny zprovozněné v roce 1976 byla 30 let, po roce 2000 však byla prodloužena až do roku 2023. Hinkley Point B s instalovaným výkonem 1250 MW za dobu svého provozu vyrobil 300 TWh elektřiny.
Francouzská energetická <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/uks-most-productive-nuclear-power-station-move-decommissioning-july-2022">společnost EDF oznámila</a>, že ukončí provoz své jaderné elektrárny Hinkley Point B nejpozději k 15. červenci 2022. Britská jaderná elektrárna zprovozněná v roce 1976 za svých 45 let provozu vyrobila přes 300 TWh elektřiny. Takový objem elektřiny by pokryl spotřebu všech domácností v zemi po dobu tří let.
<blockquote>„Když v 60. letech začaly práce na této generaci jaderných reaktorů, málokdo mohl předvídat, jak důležité se stanou při výrobě elektřiny s malými nebo žádnými emisemi. Během své životnosti tato elektrárna pomohla Spojenému království vyhnout se emisi milionů tun oxidu uhličitého. Zároveň vytvořila pracovní místa pro tisíce lidí a partnery dodavatelského řetězce v celé zemi,“ uvedl Peter Evans, ředitel elektrárny.</blockquote>
V roce 2012 byla odhadovaná životnost Hinkley Point B s reaktory typu AGR prodloužena o sedm let do března 2023. Dřívější datum ukončení v roce 2022 je i tak o 15 let později, než se plánovalo v 60. letech. V červnu letošního roku byla výroba v elektrárně přerušena kvůli rozsáhlým grafitovým kontrolám a údržbě.
<blockquote>„Efektivní provozování jaderné elektrárny po více než 40 let vede ke změnám v reaktorech. Naše letošní inspekce reaktorů Hinkley Point B ukazují, že grafitové bloky jsou přesně v takovém stavu jako jsme v této fázi životnosti předpovídali,“ uvedl Matt Sykes, generální ředitel společnosti EDF Generation.
<h2>Náhrada již roste v Hinkley Point C</h2>
</blockquote>
Společnost EDF v současné době staví dva nové jaderné reaktory typu <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/koronavirus-zpomalil-vystavbu-hinkley-point-c-problemem-bude-az-druha-vlna">EPR v Hinkley Point C</a>. První, s instalovaným výkonem 1600 MW, by měl být zprovozněn v roce 2025. Další sesterskou jadernou elektrárnu zároveň EDF plánuje i v lokalitě <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-zada-o-souhlas-s-rozvojem-nove-jaderne-elektrarny-sizewell-c-v-britanii">Sizewell C v Suffolku</a>. Jaderné elektrárny jsou pro vládní cíl dosáhnout <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/national-grid-spojene-kralovstvi-muze-dosahnout-nulovych-cistych-emisi-2050">do roku 2050 uhlíkové neutrality</a> velice důležité.
<blockquote>„Hinkley Point B vyrobil více čisté elektřiny a ušetřil více emisí (105 milionů tun), než kterákoli jiná elektrárna v britské historii. Může být nahrazen pouze novými jadernými elektrárnami, které produkují stejně spolehlivou, vždy dostupnou bezemisí energii, kterou Hinkley poskytoval více než 40 let,“ uvedl Tom Greatrex, výkonný ředitel britského sdružení pro jaderný průmysl.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: EDF

Jaderné elektrárny

EDF odstaví britskou jadernou elektrárnu Hinkley Point B v roce 2022

Britské konsorcium vedené společností Rolls-Royce <a href="https://www.rolls-royce.com/media/press-releases/2020/11-11-2020-nuclear-power-stations-will-create-6000-uk-levelling-up-jobs-by-2025.aspx" target="_blank" rel="noopener">oznámilo</a>, že je připraveno během následujících 20 let postavit ve Spojeném kráovství až 16 malých modulárních reaktorů, které aktuálně vyvíjí. Kromě přiblížení Spojeného království k dosažení cíle klimatické neutrality v roce 2050 vytvoří dle konsorcia tento plán 40 tisíc pracovních míst.
Výstavbu až 16 malých modulárních reaktorů konsorcium podmínilo jasným závazkem ze strany britské vlády, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/britanie-investuje-40-milionu-liber-vyvoje-pokrocilych-modularnich-reaktoru" target="_blank" rel="noopener">která letos v červenci oznámila, že podpoří vývoj v oblasti pokročilých modulárních reaktorů 40 miliony liber</a>.
Podle společnosti Rolls-Royce stojící v čele konsorcia pomohou nové reaktory k dosažení britského cíle uhlíkové neutrality do roku 2050, pomohou revitalizovat průmysl v regionech a zajistí Spojenému království exportní potenciál ve výši minimálně 250 miliard liber.
<blockquote>„Až 80 % (z hodnoty) komponent jaderné elektrárny bude vyrobeno továrnami ve střední a severní Anglii předtím, než budou převezeny na existující jaderné lokality napříč zemí pro rychlé sestavení uvnitř nepromokavé konstrukce,“ uvedl Rolls-Royce.</blockquote>
Konsorcium jako další přínos rozvoje malých modulárních reaktorů uvedlo, že vyrobená elektřina může být využita pro produkci bezuhlíkového syntetického paliva pro letadla nebo vodíku, čímž dále podpoří dosažení dekarbonizačních cílů Spojeného králvoství.
<h2>První jednotka do 10 let od objednávky</h2>
Malé modulární reaktory z dílny Rolls-Royce mají mít instalovaný elektrický výkon 440 MWe a životnost 60 let. První jednotka má být dle společnosti uvedena do provozu do 10 let od první objednávky. Následně mají být britské továrny schopny produkovat dvě jednotky ročně.
Jako slibné řešení vnímá tento koncept malého modulárního reaktoru také česká energetická společnost ČEZ, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cez-a-rolls-royce-budou-spolupracovat-na-rozvoji-malych-reaktoru" target="_blank" rel="noopener">která s Rolls-Royce nedávno uzavřela memorandum o porozumění</a>, na jehož základě budou firmy sdílet technické poznatky a detailně posoudí možnost uplatnění těchto jaderných zařízení v České republice.
<blockquote>„Na nová řešení a technologie se orientujeme dlouhodobě. Malými modulárními reaktory se už zabýváme, především v ÚJV Řež. Do budoucna mohou být významnou alternativou, kterou nemůžeme opomíjet. Partnerství s Rolls-Royce i dalšími světovými společnostmi je pro nás proto logické,“ řekl k podpisu memoranda generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.</blockquote>
Popisu malých modulárních reaktorů, které se nachází v pokročilé fázi vývoj, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/infografika-male-modularni-reaktory-smr-pokrocile-fazi-vyvoje" target="_blank" rel="noopener">se detailně věnuje naše únorová infografika.</a>
Zdroj úvodní fotografie: Rolls-Royce

Rolls-Royce chce během 20 let vybudovat v Británii 16 malých modulárních reaktorů

Očekává se, že premiér Spojeného království Boris Johnson posune zákaz prodejů nových dieselových a benzinových automobilů na rok 2030. Původní plán byl přitom rok 2040, ale již v únoru letošního roku došlo k prvnímu posunu tohoto termínu na rok 2035. Informoval o tom zpravodajský server <a href="https://www.ft.com/content/5e9af60b-774b-4a72-8d06-d34b5192ffb4">Financial Times</a> .  
Podle informací Financial Times Boris Johnson tento týden oznámí, že Spojené království zakáže od roku 2030 prodej nových dieselových a benzinových automobilů. Toto oznámení má být součástí širšího balíku opatření podporujících <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/johnson-britanie-se-musi-po-koronavirove-krizi-zmenit-hlavnim-ukolem-je-transformace-energetiky">rozvoj zelené ekonomiky</a>. Dalšími opatřeními mají být přísliby rozvoje využívání energie z offshore větrných elektráren, rozvoj technologie zachytávání a uskladňování uhlíku a rozvoj vodíku. Dále se očekává vyslovení veřejné podpory novým jaderným elektrárnám, konkrétně v souvislosti s elektrárnou <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/druha-britska-jaderna-elektrarna-mela-byt-20-levnejsi-cena-bude-i-sahat-k-600-mld-kc">Sizewell</a>, a poskytnutí financování malých jaderných reaktorů.
Zákaz prodej nových dieselových a benzinových automobilů byl původně stanoven od roku 2040. V únoru letošního roku ovšem Johnson tento termín posunul dopředu na <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/spojene-kralovstvi-chce-zakazat-prodej-spalovacich-motoru-jiz-roku-2035">rok 2035</a>. Pokud by tedy k očekávanému posunu na rok 2030 došlo, jednalo by se již o druhou změnu oproti původním plánům.
Za posunem na rok 2030 se má mimo jiné skrývat snaha nastartovat trh s elektromobily ve Spojeném království a zároveň postrčit zemi směrem k dosažení klimatické neutrality vroce 2050. Zároveň se ovšem očekává, že hybridní automobily s bateriemi a tradičními motory bude možné prodávat až do roku 2035.
<h2>Je nutné rozvíjet i infrastrukturu</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/deloitte-roku-2030-bude-tretina-nove-prodanych-aut-elektrickych">Prodej elektromobilů</a> ve Spojeném království sice prudce roste, ale v minulém měsíci se na nových prodaných vozidlech podílely tyto vozy méně než 7 %. Podle zástupců automobilového průmyslu je nutné významným způsobem investovat do rozvoje infrastruktury. Podle nich by to pomohlo spotřebitele přesvědčit, aby na elektromobily přešli. Elektromobily jsou totiž stále dražší než dieselová, či benzinová vozidla. V příštím roce má vláda uvolnit finance v objemu přibližně 500 milionů liber (cca 14,7 miliard korun) na rozvoj dobíjecí infrastruktury.
Zástupci průmyslu rovněž naznačují, že mnozí spotřebitelé jsou často zmateni a nevnímají rozdíly mezi hybridními vozidly a elektromobily. Každý čtvrtý automobil prodaný ve Spojeném království obsahuje nějakou formu hybridní technologie. Pokud by tedy mělo dojít k dřívějšímu ukončení prodeje hybridních vozidel, tak by to mohlo významně ohrozit budoucí investice v automobilovém průmyslu Spojeného království.
<a href="https://oenergetice.cz/technologie/honda-gm-podporili-zavedeni-blockchainoveho-standardu-elektromobily">Honda</a> se nechala slyšet, že přechod pouze na bateriová auta během 15 let je „příliš těsný“. Honda přitom plánuje od roku 2022 ve Spojeném království prodávat pouze hybridní auta.

Čistá mobilita

Spojené království chce posunout zákaz prodeje spalovacích motorů už na rok 2030

V různých fázích výstavby je ve Spojeném království v současné době více než 8 GW obnovitelných zdrojů energie. Přes tři čtvrtiny této hodnoty tvoří nové instalace offshore větrných elektráren. Kromě OZE je ve výstavbě také 316 MW výkonu v bateriových úložištích. Na konci druhého čtvrtletí země disponovala 48,5 GW výkonu v obnovitelných zdrojích.
Spojené království má v současnosti v různých fázích výstavby 8 055 MW výkonu v obnovitelných zdrojích. Hodnota vychází <a href="https://www.gov.uk/government/publications/renewable-energy-planning-database-monthly-extract">z databáze o projektech z oblasti OZE a skladování energie</a> ve všech fázích od plánování až do vyřazení z provozu. Databázi spravuje společnost Eunomia Research and Consulting pro britské Ministerstvo pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii, které databázi zveřejňuje.
Nejvíce nově instalovaného výkonu zaujímají projekty offshore větrných elektráren s celkem 6 177 MW. Mezi největší elektrárny se řadí Dogger Bank A &amp; B (2,4 GW),  Hornsea 2 (1,4 GW), Triton Knoll (857 MW), Moray East (900 MW) a Neart na Gaoithe (450 MW). Aktuálně je celkový <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/potencial-novych-offshore-vetrnych-elektraren-ve-spojenem-kralovstvi-presahl-50-gw">potenciál offshore větrných elektráren ve Spojeném království odhadován na 50 GW.</a>
Pomyslnou druhou příčku zaujímají onshore větrné elektrárny s výkonem ve výstavbě ve výši 601 MW. Dalších 299 MW tvoří celkem 25 solárních elektráren. Na konci druhého čtvrtletí Spojené království disponovalo 48,5 GW <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spojene-kralovstvi-podil-oze-vyrobe-elektriny-q2-dosahl-446">výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a>.
<h2>316 MW bateriových úložišť</h2>
Databáze kromě projektů OZE eviduje i deset projektů bateriových úložišť s celkovým výkonem 316 MW. Přičemž největší bateriový systém se staví v Severním Irsku (dvakrát 50 MW Low Carbon Storage Ireland), následují ho pak dva projekty od Pivot Power v Cowley v Oxfordu a Kemsley v Kentu s výkonem 49,9 MW.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Elektrárny v Evropě

Ve Spojeném království je ve výstavbě přes 8 GW obnovitelných zdrojů. Šestina současného výkonu OZE v zemi

Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny ve Spojeném království se ve druhém čtvrtletí vyšplhal na 44,6 %. V meziročním srovnání se jedná o  9% nárůst, za kterým stojí také snížená výroba z důvodu pandemie koronaviru a nízké poptávky. Spojené království disponuje téměř 50 GW instalovaného výkonu v OZE, přičemž nové instalace táhnou zejména offshore větrné elektrárny.
Výroba elektřiny z OZE ve druhém čtvrtletí ve Spojeném království, <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/920621/Renewables_September_2020.pdf">podle dat Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</a>, dosáhla 30,1 TWh. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě dosáhl 44,6 %, což je rekordní hodnota za období duben – červen. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se pak jedná o 9% nárůst. Svoji roli sehrála i celkově nižší výroba elektřiny z důvodu pandemie koronaviru.
<blockquote>„Výroba offshore větrných elektráren meziročně vzrostla o 31 % na 7,8 TWh. Oproti rekordní výrobě v předchozím čtvrtletí ale jde o pokles o 45 %. Důvodem byl prudký návrat průměrné rychlosti větru zpět na typické sezónní úrovně,“ uvedlo Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii.</blockquote>
Rekordní podíl nízkoemisních zdrojů včetně těch obnovitelných Spojené království zaznamenalo již v minulém čtvrtletí tohoto roku. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-podil-bezuhlikovych-zdroju-vyrobe-elektriny-dosahl-q1-rekordnich-62">Tehdy dosáhl celkový podíl 62,1 %</a>, započteny v této hodnotě byly ovšem i jaderné elektrárny s 15,1 %.
<h2>40 GW offshore větrných elektráren do 2030</h2>
Na konci druhého čtvrtletí celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů ve Spojeném království činil 48,5 GW. Ve srovnání s loňskem to představuje nárůst o 5,4 %. Většinu tohoto nárůstu země dosáhla díky offshore větrným elektrárnám. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/potencial-novych-offshore-vetrnych-elektraren-ve-spojenem-kralovstvi-presahl-50-gw">Ty nyní disponují 11,2 GW instalovaného výkonu</a>, přičemž vládní cíl počítá s 40 GW do roku 2030.
<blockquote>„Přírůstky větrných elektráren na moři zahrnují poslední turbíny budované v Hornsea One a další výkon zprovozněný v East Anglia One, s 1 218 MW, respektive 680 MW,“ dodalo ministerstvo.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Obnovitelné zdroje

Spojené království: Podíl OZE na výrobě elektřiny v Q2 dosáhl 44,6 %

Systém obchodování s emisemi by se ve Spojené království po roce 2021 měl co nejvíce cenově propojit s evropským systémem EU ETS. Pomůže to likviditě obchodování a snížení nákladů na zajištění rizika výrobců elektřiny, <a href="https://www.efet.org/Files/Documents/Press%20releases/2020/200912_EFET_PR_A%20linked%20UK%20ETS%20key%20for%20UK%E2%80%99s%20cost%20effective%20transition%20to%20net%20zero_FINAL.pdf">tvrdí EFET</a> (<a href="https://www.efet.org/">Evropská federace obchodníků s energiemi</a>).
Spojené království ještě není definitivně rozhodnuto, na jakých principech bude založen jeho trh s emisemi od začátku roku 2021. Aktuálně jsou zvažovány tři možnosti – samostatný systém obchodování s emisemi, systém obchodování s emisemi cenově navázaný na EU ETS nebo uhlíková daň.
Do rozhodování svým názorem přispěla i jedna z největších organizací, která spojuje obchodníky s energiemi. Ta se vyslovila pro systém, který bude cenově propojen s EU ETS.
Pokud by se Spojené království rozhodlo pro samostatný systém obchodování s emisemi, který by nebyl navázán na EU ETS, důsledkem by byla malá likvidita obchodování. Cena, za kterou by se emisní povolenky obchodovaly na trhu, by pak nemusela zcela věrně odrážet skutečnou cenu za snižování emisí a mohla by být více volatilní. To by ve svém důsledku mohlo vést k vyšším cenám za energie, protože by obchodníkům rostla cena za zajištění rizik nepředvídatelně vysokých nebo naopak nízkých cen.
<figure id="attachment_21805" class="wp-caption alignleft" style="width: 1280px;"><img class="size-full wp-image-21805" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280.jpg 1280w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-800x533.jpg 800w" alt="Emise CO2 v EU" width="1280" height="853" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: PixaBay.com</figcaption></figure>
Dopady do cen zajištění vidí EFET i v případě přechodu pouze na uhlíkovou daň. Cena za zajištění rizika z obchodování by vzrostla z toho důvodu, že by byla uhlíková daň stanovená každoročně, což by komplikovalo predikci cen na víceletá období. Současně by podléhala dohledu a možným úpravám regulátora.
Výhodou cenového propojení obou trhů s emisemi zároveň současně je, že snižuje riziko tzv. „úniku uhlíků“ (<a href="http://ec.europa.eu/clima/policies/ets/cap/leakage/index_en.htm">carbon leakage</a>), neboli přesunu průmyslu a investic do jiných částí světa k dosažení nižších nákladů na emise.
Doporučením federace EFET je cenové propojení „ex ante“, tedy napojení na průměrné forwardové ceny EUA, a to bez dalšího navyšování této ceny nebo úpravy. Díky této vazbě by (především) pro výrobce elektřiny byly náklady za emise jednoduše predikovatelné, a ti by tak nemuseli vynakládat vysoké náklady na zajištění proti případným výkyvům ceny za vypouštění emisí.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Emise CO2

Spojené království a EU ETS po roce 2021? Trhy by měly být cenově navázány, tvrdí EFET

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Report-highlights-benefits-of-nuclear-cogeneration">Jaderná energetika by mohla Spojenému království pomoci dosáhnout nulových emisí oxidu uhličitého do roku 2050</a>. Tohoto ambiciózního cíle lze dle Royal Society dosáhnout i pomocí jaderné kogenerace. Část odvedeného tepelného výkonu jaderné elektrárny lze využít k vytápění domácností, výrobě vodíku nebo dekarbonizaci průmyslu.
<a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">Royal Society</a> vydala zpráva pojednávající o možnostech jaderné kogenerace s názvem <a href="https://royalsociety.org/-/media/policy/projects/nuclear-cogeneration/2020-10-7-nuclear-cogeneration-policy-briefing.pdf">Nuclear cogeneration: Civil nuclear energy in a low-carbon future</a>. Zpráva uvádí, že zavedením přerušované výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů spojené s potřebou omezit výrobu z plynových elektráren vyžaduje od jaderných elektráren větší flexibilitu. To platí za podmínky, pokud má jaderná energetika důležitou součástí energetického mixu. Jaderná kogenerace může být klíčem k získání této potřebné flexibility.
<blockquote>„Když je domací poptávka po elektrické energii uspokojena větrnými, solárními nebo jinými zdroji, kogenerace umožní přejít jaderné elektrárně z čistě elektrické výroby na kombinovanou výrobu ,“ uvádí zpráva.</blockquote>
I když ve Spojeném království v současné době neexistují žádné projekty jaderné kogenerace, v několika zemích již několik jaderných kogenerací existuje. V České republice se například <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/horkovod-z-temelina-ma-zpozdeni-na-vine-je-koronavirus-a-destive-pocasi/">dokončuje</a> <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/cez-zacal-stavet-teplovod-z-temelina-do-budejovic-za-14-miliardy/">výstavba horkovodu</a> z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic.
Zavedení malých modulárních reaktorů (<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/male-modularni-reaktory-u-nas-ve-svete">SMR-Small Modular Reactor</a>) by mělo znamenat nižší investiční náklady a úspory ve výstavbě. SMR také poskytují větší flexibilitu při umisťování a umožňují jim přizpůsobit se energetickým potřebám jednotlivých regionů nebo průmyslových podniků.
<figure id="attachment_88477" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-88477 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-512x195.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-512x195.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-768x293.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-1024x390.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-725x276.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-cogeneration-options-Royal-Society-800x305.jpg 800w" alt="" width="512" height="195" /><figcaption class="wp-caption-text">Možnosti jaderné kogenerace ve Spojeném království. Zdroj: <a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">The Royal Society</a></figcaption></figure>
Finanční náročnost pro přizpůsobení stávající flotily reaktorů ve Spojeném království pro kogeneraci by byla podle Royal Society vysoká. Plánované i budoucí jaderné bloky ve Spojeném království by mohly vyhovět aplikacím kombinované výroby.
<blockquote>„To by Spojenému království pomohlo zvýšit flexibilitu své přenosové soustavy, aby podpořilo podíl obnovitelné energie a umožnilo dekarbonizaci jinak energeticky náročných procesů. Nabízí to také příležitost k vytvoření nového odvětví s exportním potenciálem. Toto je skutečná příležitost pro jadernou energetiku. To, co nám kogenerace dává, jsou možnosti a upřímně řečeno, potřebujeme možnosti, když čelíme nejisté budoucnosti,“ uvedl Robin Grimes, hlavní autor zprávy a profesor fyziky materiálů na Imperial College v Londýně.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://royalsociety.org/topics-policy/projects/low-carbon-energy-programme/nuclear-cogeneration/">The Royal Society</a>

Spojené království se začíná zaměřovat na jadernou kogeneraci

Spojené království se po posledním kole udělování práv k využití vhodných lokalit pro výstavbu offshore větrných elektráren posunulo blíže ke splnění svého ambiciózního cíle pro rok 2030, kterým je 40 GW instalovaného výkonu v těchto zdrojích. Ke konci roku 2019 dosahoval instalovaný výkon britských offshore větrných elektráren 10 GW. 
<a href="https://www.greentechmedia.com/articles/read/uk-offshore-wind-pipeline-passes-50gw?" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Greentech Media informoval</a> o překonání 50GW hranice celkového výkonu potenciálních nových offshore větrných elektráren při pobřeží Spojeného království.
Aby Spojené království dosáhlo svého ambiciózního cíle pro rok 2030 v podobě 40 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, musí být tento potenciál využitý alespoň z 60 %, jelikož aktuální instalovaný výkon v těchto zdrojích činí zhruba 10 GW.
<h2>Klíčový prvek dekarbonizace britské energetiky</h2>
Offshore větrné elektrárny by měly být jedním z klíčových prvků dekarbonizace britské energetiky. V loňském roce, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-evropskych-vetrnych-elektraren-prekrocil-loni-hranici-200-gw" target="_blank" rel="noopener">kdy Spojené království dominovalo mezi evropskými státy ve statistice nového výkonu větrných elektráren</a>, pokryly zhruba 10 % britské spotřeby elektřiny. Dalších 12 % pokryly větrné elektrárny instalované na pevnině, jejichž aktuální instalovaný výkon činí zhruba 14 GW.
<figure id="attachment_81286" class="wp-caption alignnone" style="width: 834px;"><img class="wp-image-81286 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE.jpg 834w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-768x508.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-725x480.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/nový-výkon-VTE-800x529.jpg 800w" alt="Nový instalovaný výkon v onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope" width="834" height="552" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový instalovaný výkon onshore a offshore větrných elektráren v Evropě v roce 2019. Zdroj: WindEurope</figcaption></figure>
Vzhledem k omezenému potenciálu offshore větrných elektráren prověřuje Spojené království další možnosti výroby elektřiny na moři, a to zejména potenciál přílivových elektráren a plovoucích offshore větrných elektráren.
Podle zahraničního serveru Greentech Media pracuje v současné době britská vláda na podpoře přípravy a uvádění na trh u těchto projektů s cílem maximalizovat snižování nákladů a potenciál jejich rozvoje.

Větrné elektrárny

Potenciál nových offshore větrných elektráren ve Spojeném království přesáhl 50 GW

Japonský konglomerát Hitachi se rozhodl definitivně opustit projekt výstavby dvou jaderných reaktorů v Británii v hodnotě tří bilionů jenů (zhruba 640 miliard Kč). Informují o tom dnes tiskové agentury. Firma projekt na velšském ostrově Anglesey už začátkem loňského roku pozastavila.
Společnost Hitachi upozornila, že investiční prostředí se od té doby zhoršilo v důsledku pandemie nemoci covid-19. Rozhodnutí firmy komplikuje plány Británie na nahrazení stárnoucích elektráren. Předpokládalo se, že projekt pokryje zhruba šest procent spotřeby elektřiny v zemi, poznamenala agentura Reuters.
Za loňským zmrazením projektu stál podle agentury Kjódó prudký růst nákladů. Zdroje agentury Reuters v té době uváděly, že společnost Hitachi vyzvala britskou vládu, aby zvýšila finanční podporu projektu.

Energetika v zahraničí

Hitachi opouští projekt výstavby jaderných reaktorů v Británii

Spojené království získá první komerční rafinérii pro získávání drahých kovů z elektroodpadu. Zařízení bude rovněž prvním na světě, které bude v technologickém procesu využívat bakterie a ne sloučeniny kyanidu.
Novozélándský start-up Mint Innovation plánuje otevřít zařízení na extrakci drahých kovů z využitých elektronických zařízení v Cheshiru na severu Anglie. První rafinérie svého druhu na světě by přitom měla být otevřena již během 12 měsíců – její spuštění se opozdilo kvůli probíhající pandemii. Zařízení tohoto typu přitom Spojené království velmi potřebuje. Doposud vyvážela materiály pro extrakci, mimo jiné, do zemí kontinentální Evropy, což by se po brexitu kvůli povinnosti platit cla významně prodražilo.
Společnost Mint byla založena v roce 2016 s cílem vyvinout metodu, která kombinuje biotechnologie a metalurgii pro extrakci vzácných kovů včetně zlata, palladia, stříbra a mědi. Metoda, kterou Mint využívá, je přitom mnohem šetrnější k životnímu prostředí než klasické postupy. Tradiční tavírny využívají k získávání kovů sloučeniny kyanidu, spotřebovávají velké množství energie a vody, jsou zdrojem většího množství CO2 a odpadu. Ve všech těchto ohledech by zařízení Mint mělo dosahovat lepších výsledků. Mint i přes využití bakterií však nadále při extrakci kovů využívá kyseliny, dle společnosti se však jedná o slabé kyseliny, které se navíc firma snaží do co nejvyšší míry recyklovat.
<a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/10bn-precious-metals-dumped-each-year-electronic-waste-un-toxic-e-waste-polluting" target="_blank" rel="noopener">Zpráva OSN z minulého měsíce</a> upozorňuje, že zlato, platina a jiné drahé kovy o hodnotě minimálně 10 miliard amerických dolarů každoročně skončí jako odpad. Spojené království přitom vyprodukuje více elektroodpadu než je průměr EU a velké množství vyváží do rozvojových zemí, které nejsou dostatečně vybaveny na jeho ekologickou likvidaci. To zmiňuje<a href="https://www.parliament.uk/business/committees/committees-a-z/commons-select/environmental-audit-committee/inquiries/parliament-2017/electronic-waste-and-the-circular-economy-17-19/" target="_blank" rel="noopener"> zpráva britského výboru pro environmentální audit</a> z minulého roku, která kritizovala zemi za neudržitelný přístup k e-odpadu.
Rafinérie společnosti Mint bude zpočátku schopná zpracovávat 20 tun e-odpadu denně. Stavba zařízení podobného typu, jaké vyroste v Cheshiru, je zvažována rovněž pro jižní Anglii a australské Sydney.