Podle nové studie by britské vodíkové hospodářství ve spojení s offshore větrnou energií zemi mohlo přinést 320 miliard GBP a 120 000 pracovních míst do roku 2050. Jak soukromý, tak veřejný sektor však musejí začít jednat. 
<h2>Řešení ekonomických a klimatických výzev</h2>
<a href="https://renewablesnow.com/news/uk-economy-can-get-gbp-320bn-boost-by-future-offshore-wind-to-hydrogen-industry-712941/?fbclid=IwAR24vbocenLqOsxbuio3alUp6QfB5i1uwicDq23qVlLDJ4vEUeCJMyNPn5g">Hrubá přidaná hodnota vodíkového hospodářství ve Spojeném království (UK) by mohla v roce 2050 dosahovat 160 až 320 miliard liber (zhruba 4,6 až 9,1 bilionu korun).</a> Rozvoj sektoru by zároveň vedl k vytvoření více než 120 000 nových pracovních míst, která by nahradila ty stávající v britském ropném a plynárenském průmyslu. Tvrdí to nová zpráva s názvem The Offshore Wind and Hydrogen: Solving the Integration Challenge Report. Tu v úterý 8. září vydalo fórum <a href="https://www.owic.org.uk/">Offshore Wind Industry Council (OWIC)</a> společně s inovačním a výzkumným centrem <a href="https://ore.catapult.org.uk/">Offshore Renewable Energy (ORE) Catapult</a>.
Zpráva se zaměřuje na vodík zejména s ohledem na vyrovnávání výkyvů v dodávkách energie během postupného zvyšování podílu větrné energie v energetickém mixu UK. Zároveň zdůrazňuje jeho významnou roli při plnění národních klimatických cílů a dosažení uhlíkové neutrality.
<h2>Výhody Spojeného království pro růst sektoru</h2>
Spojené království má podle zprávy vynikající podmínky pro rozvoj udržitelného vodíkového hospodářství a rozšiřování výroby a distribuce bezemisního <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">zeleného vodíku</a> vyrobeného elektrolýzou vody. To může vést ke snížení jeho tržní ceny do roku 2050, a to zejména ve srovnání s modrým vodíkem vyrobeným z metanu za použití <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">technologií pro záchyt oxidu uhličitého (CCS)</a>.
Studie považuje za relativní výhody UK především kapacitu instalovaného výkonu větrných elektráren, silnou průmyslovou základnu a znalostní bázi vycházející z výzkumu britských univerzit, které se řadí k nejlepším na světě.
Aby se dala příznivá výchozí pozice UK zúročit, musí však veřejný sektor začít podnikat rázné kroky pro podporu nabídky a poptávky v nově vznikajícím odvětví. Stimulace vodíkového sektoru vyžaduje koordinovaný a komplexní přístup vlády a koherentní národní strategii, stejně jako příslušné regulace a legislativu, cílený výzkum a vývoj, a výstavbu potřebné infrastruktury.
<blockquote>„Vítr z offshore větrných elektráren je na správné cestě k tomu, aby se stal páteří naší elektrické přenosové soustavy, a jeho role nabude na ještě větším významu v momentě, kdy se stane hlavní zdrojem energie pro nízkonákladovou výrobu obnovitelného vodíku ve velkém. Spojené království potřebuje začít realizovat plnohodnotné průkopnické projekty co nejdříve, aby upevnilo naši pozici světového lídra v tomto velice zajímavém spojení inovativních technologií,“ prohlásil Benj Sykes, předseda průmyslu v OWIC.</blockquote>
Celá studie je k dispozici <a href="https://s3-eu-west-1.amazonaws.com/media.newore.catapult/app/uploads/2020/09/07105124/Solving-the-Integration-Challenge-ORE-Catapult.pdf">zde</a>.

Větrné elektrárny

Studie: Větrná energie a vodík jako slibné řešení britské energetické transformace

Britská ropná společnost bp a norský Equinor vytvořili strategické partnerství, jehož cílem je výstavba offshore větrných parků při americkém pobřeží. Kromě vytvoření partnerství společnosti oznámily, že bp zaplatí Equionoru za 50% podíl ve dvou započatých projektech 1,1 mld. USD.
Uvedené dva projekty zahrnují budoucí offshore větrný park Empire Wind, jehož instalovaný výkon by měl po dokončení obou naplánovaných fází činit 2 GW, a park Beacon Wind, který by po dokončení měl mít celkový instalovaný výkon 2,4 GW. U obou parků se počítá s instalací větrných turbín s výkonem přesahujícím 10 MW.
<blockquote>„Jedná se o důležitý počáteční krok k naplnění naší nové strategie a zároveň ústřední bod v cestě k vytvoření integrované energetické společnosti. Offshore vítr globálně roste o zhruba 20 % ročně a je považován za klíčový prvek při naplnění světových potřeb ve snižování emisí,“ <a href="https://www.bp.com/en/global/corporate/news-and-insights/press-releases/bp-and-equinor-form-strategic-partnership-to-develop-offshore-wind-energy-in-us.html" target="_blank" rel="noopener">uvedl výkonný ředitel bp Bernard Looney</a>.</blockquote>
Dohoda přichází měsíc poté, co bp zveřejnilo novou strategii, jejíž součástí je mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.
Equinor nedávno oznámil, že plánuje navýšit své platné cíle pro růst instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které nyní činí 4 až 6 GW do roku 2026 a 12 až 16 GW do roku 2035.
<blockquote>„Skrze toto partnerství budou Equinor a bp posuzovat budoucí společné příležitosti ve Spojených státech jak v oblasti offshore větrných elektráren upevněných ke dnu, tak v oblasti plovoucích offshore větrných elektráren a využijí relevantní zkušenosti pro budoucí společný růst,“ <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-09-offshore-wind.html" target="_blank" rel="noopener">dodal Equinor ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>

Ropné společnosti bp a Equinor budou společně budovat offshore větrné parky u pobřeží USA

Výroba offshore větrných elektráren ze Severního moře v prvním pololetí tvořila přibližně 15 % celkové výroby větrných elektráren v Německu. Meziročně se zvýšila o 21 % a dosáhla celkem 11,51 TWh. Všechny větrné elektrárny v Německu v prvním pololetí letošního roku vyrobily celkem 73,7 TWh.
Větrné elektrárny na moři zaznamenaly v Severním moři mimořádně povedené první pololetí. Jejich výroba vzrostla o více než pětinu, o čemž <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-records-a-more-than-21-increase-in-offshore-wind-energy-transmission-and-sets-new-standard/">informoval největší německý provozovatel přenosové soustavy společnost Tennet</a>. Ta je zodpovědná za připojení offshore větrných elektráren v Severním moři. V prvním pololetí roku 2019 přitom Tennet zaznamenal přenos elektřiny ze stejné lokality ve výši 9,51 TWh.
Za zvýšenou výrobou přitom stojí nově vybudované elektrárny pouze částečně – instalovaný výkon elektráren se sice zvýšil o cca 1 GW, jedná se <a href="https://www.energy-charts.de/power_inst.htm?year=2020&amp;period=monthly&amp;type=power_inst">ovšem o navýšení pouze o 16 %</a>. Přinejmenším z části lze proto vyšší výrobu přičítat i příznivějším povětrnostním podmínkám.
Provozovatel přenosové soustavy aktuálně provozuje 14 připojení, z čehož dvě jsou umístěna v nizozemské části Severního moře – zbývajících 12 je připojeno z německé části moře.
<figure id="attachment_86244" class="wp-caption alignleft" style="width: 6094px;"><img class="size-full wp-image-86244" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg 6094w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-512x238.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-768x357.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-1024x476.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-725x337.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-800x372.jpg 800w" alt="Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři. " width="6094" height="2835" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři.</figcaption></figure>
Pro připojení offshore větrných elektráren společnost dříve používala především HVDC kabelová vedení o napětí 325 kV. Nyní se snaží zavést nový standard pro nové projekty, kterým má být stejnosměrné podmořské kabelové vedení o napětí 525 kV a přenosové kapacitě 2 GW.
Společnost je aktuálně schopná připojit offshore elektrárny o výkonu 7 132 MW a počítá s dalším rozšiřováním kapacity pro připojení dalších elektráren. Díky tomu již nyní společnost překročila plán německé vlády, která stanovila přenosovou kapacitu připojení na 6,5 GW v roce 2020.
Jen do roku 2030 společnost plánuje investovat na 20 miliard EUR do nových připojení. Díky tomu by měla vzrůst kapacita připojení na zhruba 17 GW.

Německo

TenneT meziročně zvýšil přenos elektřiny z offshore větrných elektráren o 21 %, současně plní cíle německé vlády

Evropská komise <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/072220-ec-seeks-views-on-how-to-trigger-eu-offshore-energy-supply-boom?fbclid=iwar1m9pvkthshjndmsbcaq7wfn-eq1xldnfxhad2yna2a29jpqmb4vy6yynm">hledá v konzultační procesu</a> možné způsoby toho, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore energetických zdrojů v EU, především pak větrných elektráren, v rámci úsilí o klimatickou neutralitu do roku 2050.
<h2>Velké plány pro větrné zdroje energie</h2>
Odhaduje se, že by EU mohla potřebovat v offshore větrných elektrárnách instalovaný výkon v rozmezí od 240 do 450 GW, aby vytyčený cíl pro rok 2050 splnila. V roce 2019 přitom instalovaný výkon činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Existují již ale <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/masivni-vyuzivani-vetrnych-turbin-muze-podporit-zmeny-mikroklimatu-zpusobit-rust-teploty">studie, které varují před masivním využíváním větrných turbín</a> a poukazují na jejích možný dopad na mikroklima.
<h2>Stagnující Neměcko</h2>
V roce 2019 vzrostl instalovaný výkon onshore větrných elektráren v Německu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-onshore-vetrnych-elektraren-nemecku-vzrostl-loni-nejmene-od-roku-2000/">nejméně od roku 2000</a> (o 981 MW) a Německo se zpomalující výstavbou na pevnině snaží přesunout své úsilí na moře. V letošním roce vládní koalice přišla s návrhem zákona, který by měl zemi v příštích 20 letech zajistit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">až 40 GW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách</a>.
V Německu bylo ale v prvním pololetí tohoto roku postaveno pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW a zdá se tak, že výstavba těchto zdrojů stagnuje. Na to také <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňují oborové asociace</a>.
Evropská komise se mimo offshore větrných elektráren zajímá také o potenciál offshore solárních elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora/">přílivových elektráren a využití energie oceánu</a>.
<h2>Budoucí strategie Komise</h2>
Výsledky konzultačního procesu se promítnou do strategie Komise. Ta si dává za cíl, jak již bylo zmíněno, nastartování a urychlení rozvoje velkých projektů zaměřených na udržitelnou offshore energii.
Pomoc by tomu mělo také nabídnutí „záruk a příležitostí“ potenciálním investorům, jak stojí v konzultačním dokumentu. To by zahrnovalo rozvoj přenosové soustavy, úpravy tržního systému a legislativy související s OZE.
<blockquote>„Zejména bude zapotřebí rozsáhlého rozvoje přenosové soustavy, offshore i onshore, aby byl zajištěn přenos velkého množství energie na břeh a následně pak, aby byla tato energie přenesena do vnitrozemských měst a velkých míst spotřeby,“ prohlásila Komise.</blockquote>
Právě <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/iea-upozornuje-ze-investice-rozvoje-elektrickych-siti-flexibility-skladovani-energie-nemusi-byt-dostatecne">rozvoj přenosové soustavy</a>, především pak na pevnině, může být problematický. Jako příklad lze opět uvést Německo, které sice <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-rozvoj-prenosove-soustavy-oblasti-severniho-more-probiha-nad-ocekavani-dobre">úspěšně rozvíjí přenosovou soustavu v oblasti Severního moře</a>, ale ne už tak část pevninskou. Ta je z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě vedení a „slabé vůli“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení</a> velmi pozvolná. Opomíjet ovšem nelze ani související náklady vynaložené na stabilizaci soustavy, které, jak se dá předpokládat, by dále narostly.
<h2>Plán na snížení emisí do roku 2030</h2>
Komise plánuje přednést návrh na zvýšení závazného cíle pro rok 2030 na snížení emisí CO2 oproti roku 1990 ze 40 % na 50 %, nebo 55 %, během září letošního roku. Offshore zdroje energie by měly, dle vyjádření Komise, ke splnění cíle pro rok 2030 napomoct.
Komise také plánuje navrhnout změny legislativy týkající se energetiky a klimatu během příštího léta tak, aby byly sladěny s navrhovaným zvýšením závazného cíle.

Komisařka EU pro energetiku: Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme rozvoj offshore zdrojů

Za první pololetí tohoto roku bylo připojeno do německé soustavy pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW. Oborové asociace varují, že výstavba větrných elektráren na moři může významně zpomalit, a to nejen kvůli pomalému povolovacímu procesu, ale i nevhodné formě podpory.
Výstavba větrných elektráren na moři v Německu se nečekaně propadla. V prvním pololetí bylo postaveno pouze 219 MW, a byla tak nejnižší minimálně od roku 2015. Nedařilo se ovšem ani větrným elektrárnám na pevnině, kterých vyrostlo pouze 186 o instalovaném výkonu <a href="https://www.sueddeutsche.de/wirtschaft/energie-windkraft-ausbau-weiter-schleppend-dpa.urn-newsml-dpa-com-20090101-200717-99-823475">587 MW (současně bylo odstaveno 66 elektráren o výkonu 59 MW, čistý přírůstek tedy činil 528 MW)</a>.
<blockquote>„Delší dobu varujeme před tím, že se výstavba zastaví, nyní je to realita,“ uvádí v tiskové zprávě ke studii oborová asociace BWE. </blockquote>
Naši západní sousedé se přitom chystají v roce 2022 kompletně opustit výrobu elektrické energie z jádra a do roku 2038 i výrobu z uhlí. Právě výroba elektřiny z větrných a solárních elektráren by měla odstavené zdroje nahradit.
<figure id="attachment_84022" class="wp-caption alignleft" style="width: 1076px;"><img class="size-full wp-image-84022" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD.jpg 1076w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-1024x577.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-800x451.jpg 800w" alt="Nová offshore větrná turbína SG 14-222 DD má disponovat instalovaným výkonem 14 MW. Zdroj: Siemens Gamesa" width="1076" height="606" /><figcaption class="wp-caption-text">Nová offshore větrná turbína SG 14-222 DD má disponovat instalovaným výkonem 14 MW. Zdroj: Siemens Gamesa</figcaption></figure>
Německé oborové asociace vítají, že dochází k navýšení cílů do roku 2030 na 20 GW a na 40 GW do roku 2040. Přesto žádají změny, které mají pobídnout k dalšímu rozvoji offshore elektráren, zejména v oblasti jejich ekonomické podpory. Potenciál v Severním a Baltském moři totiž ještě není vyčerpaný, jak uvádí asociace ve <a href="https://www.wind-energie.de/presse/pressemitteilungen/detail/trotz-ausbauluecke-offshore-windenergiebranche-in-deutschland-mit-positiven-zukunftsaussichten/">společné tiskové zprávě</a>.
Jako vhodnou formu podpory asociace doporučují tzv. rozdílové kontrakty (contract for difference), které se používají například ve Spojeném království. Tento způsob podpory by umožnil zrychlit výstavbu elektráren a zároveň by zjednodušil přeshraniční tendrování. Současně by při použití rozdílových kontraktů mělo dojít až k 30% úspoře nákladů na podporu oproti současnému systému.
Podle údajů agentury Argus byla na konci prvního pololetí uvedena do provozu elektrárna Borkum 2 a další elektrárny by měly být uvedeny do provozu v roce 2022 (325 MW), 2024 (770 MW) a 2025 (2 GW).

Výstavba offshore větrných elektráren v Německu se zastavuje, varují oborové asociace

<a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/the-birth-of-offshore-wind-in-poland/">Do roku 2030 je očekávána instalace větrných turbín u polských břehů s celkovým výkonem 3,8 GW</a>. Na spolupráci v segmentu offshore větrné energetiky se dohodla polská vláda se zástupci investorů.  Do konce roku by pak měl začít platit zákon o offshore větrných elektrárnách (VtE), který má umožnit jejich rozvoj.
Prvního července podepsala polská vláda se zástupci investorů do offshore větrných elektráren <a href="http://psew.pl/en/wp-content/uploads/sites/2/2020/07/List-intencyjny-ws.-Sector-deal_01072020-FINAL.pdf">tzv. letter of intent (dohoda o společném zájmu) o rozvoji tohoto sektoru</a>. Dohoda je důležitým krokem vpřed na cestě k zvyšování podílu větrné energie v polském energetickém mixu do roku 2030.
Polský Národní energeticko-klimatický plán již totiž prakticky <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-aktualizovalo-navrh-energeticke-koncepce-roku-2040/">nepočítá s dalším rozvojem pevniských větrných elektráren po roce 2021</a>. Instalovaný výkon pevninských větrných elektráren by se měl letos zastavit na hodnotě okolo 10 GW. Následně by měly převzít štafetu právě offshore VtE.
<h2>Gigawatty na obzoru</h2>
Původní polské plány rozvoje offshore VtE byly na podzim redukovány <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/110819-poland-revises-draft-energy-policy-to-2040#:~:text=Warsaw%20%E2%80%94%20Poland%20plans%20to%20reduce,Ministry%20of%20Energy%20said%20Friday.">z 10 GW na 8 GW instalovaného výkonu do roku 2040</a>. Podle  náměstka ministerstva životního prostředí Ireneusze Zysky by i tak v Polsku mohlo do roku 2030 vzniknout až 5,9 GW offshore VtE.
<blockquote>„Baltské moře u polských břehů nabízí  ty nejlepší větrné podmínky, mohli bychom zde mít instalováno několik desítek GW,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/poland-aims-for-6-gw-offshore-wind-by-2030/1128233">prohlásil ve středu po podpisu memoranda Zyska.</a></blockquote>
Příhodné podmínky Baltského moře jsou již dlouho velkým lákadlem nejen pro polské investory. Přípravy projektů offshore VtE v řádu jednotek GW u polských břehů společností <a href="https://www.windpowermonthly.com/article/1685315/iberdrola-targets-33gw-polish-offshore-wind">Iberdrola, RWE nebo Equinor</a> jsou tak již v plném proudu.
Je zřejmé, že bez rozvoje větrné energetiky bude splnění polských klimatických cílů v následujících desetiletích komplikované. Středeční podpis memoranda a nově vznikající zákon o offshore VtE tak potvrzují změnu trendu v polském přístupu k větrné energetice. Vše nyní nasvědčuje tomu, že její rozvoj by měl mít stabilnější a trvalejší charakter.

Baltem vane příznivý vítr pro polské offshore větrné elektrárny

Výroba bezuhlíkové elektřiny, mezi kterou je kromě elektřiny z obnovitelných zdrojů započítána také elektřina z jaderných elektráren, dosáhla podle britského Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii v prvním čtvrtletí letošního roku rekordního podílu 62,1 %. Velký podíl na dosaženém výsledku měly offshore větrné elektrárny, jejichž výroba vzrostla meziročně o 53 % na 13,2 TWh.
<a href="https://www.gov.uk/government/statistics/electricity-section-5-energy-trends" target="_blank" rel="noopener">Podle zveřejněných statistik</a> poklesla celková výroba elektřiny v prvním čtvrtletí meziročně o 0,8 % na 86,9 TWh, nejnižší hodnotu pro toto období ze zveřejněných dat. Nejnižší hodnoty dosáhl také podíl elektráren spalujících uhlí a zemní plyn na celkové výrobě elektřiny, který dosáhl 35,2 %, kdy důvodem byl zejména meziroční 26% pokles výroby elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn.
Celkově dosáhla výroba elektřiny ze zemního plynu 27,3 TWh a měla tak 31% podíl na celkové výrobě elektřiny. Ve stejném období roku 2019 byl podíl těchto elektráren 42 %.
Pokles výroby elektřiny ze zemního plynu byl vykompenzovaný výrobou elektřiny z větrných a solárních elektráren, která vzrostla meziročně o 35 % na 28 TWh, přičemž za naprostou většinou uvedeného nárůstu stojí větrné elektrárny.
<figure id="attachment_85215" class="wp-caption aligncenter" style="width: 630px;"><img class="size-full wp-image-85215" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg" sizes="(max-width: 630px) 100vw, 630px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg 630w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk-512x301.jpg 512w" alt="Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii" width="630" height="370" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</figcaption></figure>
<blockquote>„Podíl elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů v Q1 2020 opět vzrostl až na rekordní hodnotu 62,1 %. Bylo to způsobeno rekordním podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jelikož podíl elektřiny vyrobené z jaderných elektráren klesl na 15,1 %. Výroba z jádra byla kromě nižší poptávky po elektřině a vyšší výroby z obnovitelných zdrojů ovlivněna také odstávkami. Během uvedeného období byla dokončena odstávka na bloku Heysham 1, pokračovaly odstávky na blocích Dungeness B, Hunterson B a Heysham 2 a začala odstávka na Hinkley Point B,“ uvedlo ministerstvo.</blockquote>
Celková výroba elektřiny z jaderných elektráren klesla z výše uvedených důvodů meziročně o 5,8 % na 13,1 TWh.

Emise CO2

Spojené království: Podíl bezuhlíkových zdrojů na výrobě elektřiny dosáhl v Q1 rekordních 62 %

Dánská vláda představila první část akčního plánu, která počítá s výstavbou již dříve diskutovaných <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/denmark-plans-two-huge-energy-islands-to-meet-climate-goals/">dvou energetických ostrovů s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW </a>v Severním a Baltském moři.  Projekt by mohl značně navýšit výrobu elektrické energie z větru a přispět ke snižování emisí. Dánsko má také ambice stát se vývozcem obnovitelné energie do sousedních zemí. 
Záměrem investičního projektu, který dánská vláda představila 20. května, je vybudovat dva velké energetické ostrovy, každý o instalovaném výkonu dosahujícím 2 GW. Jeden z plánovaných ostrovů by měl být uměle vybudován v Severním moři, přičemž by se počítalo s jeho napojením na Nizozemsko. Druhý komplex by měl být postaven na dánském ostrově Bornholm v Baltském moři a propojen s Polskem.
<h2>Největší investice v dějinách</h2>
Na výstavbu větrných turbín o zmiňovaném výkonu bude potřeba vynaložit finanční prostředky ve výši bezmála 37 miliard eur (více než 1,1 bilionu Kč) z veřejných a zejména soukromých zdrojů. Podle dánského ministra pro klima Dana Jørgensena by se jednalo o jednu z největších investic do energetické infrastruktury v dánské historii.
Projekt by zvýšil současný instalovaný výkon dánských offshore větrných parků o více než dvojnásobek. Množství elektřiny vyrobené ze zmiňovaných energetických ostrovů by mělo převyšovat roční spotřebu dánských domácností.
Vláda rovněž očekává, že Dánsko bude v budoucnu vyvážet energii produkovanou z obnovitelných zdrojů do sousedních evropských zemí. Přebytečná elektrická energie vyrobená na energetických ostrovech by se mohla ukládat do „<a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">zeleného vodíku</a>,“ a následně využít v průmyslových aplikacích, či na výrobu tepla a pohonů pro automobilní, leteckou nebo lodní dopravu.
<h2>Uhlíková neutralita do roku 2050</h2>
Energetické ostrovy představují jeden z řady potenciálních nástrojů na snížení emisí o 70 % do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Dánsko se k těmto cílům zavázalo <a href="https://www.climatechangenews.com/2019/12/06/denmark-adopts-climate-law-cut-emissions-70-2030/">přijetím klimatického zákona </a>v prosinci minulého roku.
Dánská strategie pro naplnění těchto cílů zahrnuje finanční podporu pro výzkum a vývoj, čisté technologie, zvyšování energetické účinnosti v domácnostech a budovách, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů či transformaci průmyslu. Představení dekarbonizačních plánů pro zemědělský a dopravní sektor je očekáváno v průběhu tohoto roku.
<blockquote>„Dánsko musí jít příkladem v prosazování čisté energie, což je důvodem, proč se i během této nevídané krize soustředíme na naše vysoké klimatické cíle,“ prohlásil Jørgensen v souvislosti s pandemií COVID-19.
„Představujeme balík opatření zaměřený jak na snížení CO2 v krátkodobém horizontu, tak na připravení podmínek pro budoucí dosažení klimatické neutrality Dánska,“ dodal.</blockquote>

Dánsko pokračuje v plánu postavit dva umělé ostrovy s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW

Zvyšování konkurenceschopnosti je dlouhodobým cílem výrobců obnovitelných zdrojů energie, přičemž v případě větrných elektráren se v posledních letech jednalo především o růst jejich velikosti. Značný pokrok je znatelný především na poli offshore větrných turbín, které vzhledem ke svému umístění na moři nejsou tolik limitovány jako jejich pevninské obdoby. Evropský výrobce Siemens Gamesa nyní představil návrh nové turbíny, která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa.
Na větrné elektrárny vsází mnoho zemí světa jako na prostředek k dosažení vyššího podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Zatímco v případě v současnosti výrazně rozšířenějších pozemských turbín existuje pouze omezený potenciál pro jejich velikost vzhledem k přepravním omezením a minimální vzdálenosti od zastavěných oblastí, v případě turbín umístěných na moři lze uvažovat o výrazně větších rozměrech.
Velkou pozornost vzbudilo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nove-obri-vetrne-turbiny-vyrobi-45-vice-elektriny-nez-soucasne-modely-dosahnou-vysky-260-m" target="_blank" rel="noopener">představení větrné turbíny Haliade-X</a> výrobce GE Renewable Energy, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/obri-vetrne-turbiny-krok-blize-ve-francii-vyrobili-prvni-lopatku-svete-delsi-nez-100-metru" target="_blank" rel="noopener">která se pyšní úctyhodnými lopatkami o délce 107 metrů</a>, díky nimž má disponovat instalovaným výkonem 12 MW. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">První prototyp byl přitom již </a><a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">spuštěn, a to </a><a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-vetrna-turbina-svete-haliade-x-zacala-vyrabet-elektrinu" target="_blank" rel="noopener">ke konci loňského roku v nizozemském Rotterdamu</a>. Sériová výroba má být zahájena v příštím roce.
Konkurence v podobě další evropské společnosti, Siemens Gamesa, nicméně pouhých několik měsíců po spuštění prototypu Haliade-X <a href="https://www.siemensgamesa.com/en-int/newsroom/2020/05/200519-siemens-gamesa-turbine-14-222-dd" target="_blank" rel="noopener">představila novou větrnou turbínu, která má současného obra pokořit</a>.
<h2>Čím větší, tím lepší</h2>
Nová turbína určená pro offshore aplikace s označením SG 14-222 DD má s lopatkami o délce 108 metrů nabídnout instalovaný výkon 14 MW. Podle výrobce by přitom s využitím blíže nespecifikované funkce Power Boost mohla dosahovat výkonu až 15 MW.
<blockquote>„Zvětšujeme k lepšímu. Bezpečné a udržitelné dodávky čisté energie pro naše zákazníky a společnost jako celek jsou jádrem toho, co děláme,“ řekl Markus Tacke, CEO společnosti Siemens Gamesa Renewable Energy.</blockquote>
Oproti aktuálně největšímu modelu výrobce SG 11.0-200 DD má ročně vyrobit až o 25 % více elektrické energie. Využití lehčí gondoly o hmotnosti 500 tun má přinést nižší náklady s ohledem na úsporu materiálu, což se rovněž projeví na příznivějších přepravních nákladech.
<blockquote>„Offshore je v naší DNA. Od té doby, kdy jsme pomohli vytvořit offshore větrný průmysl v roce 1991, jsme rozhodnuti bezpečně zvýšit provozní výkonnost, minimalizovat technologická rizika a stále snižovat sdružené náklady na výrobu energie,“ uvedl Andreas Nauen, CEO offshore obchodní divize Siemens Gamesa.</blockquote>
První prototyp by měl být podle výrobce hotov v roce 2021, přičemž komerčně dostupná by turbína měla být od roku 2024.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens Gamesa

Nový Goliáš na poli větrné energetiky: SG představila největší turbínu světa

Společnost ScottishPower dokončila instalaci poslední větrné turbíny offshore projektu East Anglia ONE. Celkem 102 turbín s výkonem 714 MW leží 43 km od pobřeží Suffolku ve Spojeném království. V rámci dalších tří fází projektu East Anglia je plánováno až s 3,1 GW nového instalovaného výkonu.
Skotská společnost ScottishPower ve spolupráci s Macquarie’s Green Investment Group <a href="https://www.scottishpower.com/news/pages/turbine_installation_complete_on_east_anglia_one_offshore_windfarm.aspx">na konci dubna úspěšně nainstalovala poslední turbínu projektu East Anglia ONE</a>. Tento offshore větrný projekt u pobřeží Anglie disponuje 102 turbínami Siemens Gamesa SWT-7.0-154. Celkový výkon offshore větrné elektrárny tak činí 714 MW.
<blockquote>„Úspěšná instalace všech turbín je pro projekt East Anglia ONE obrovským úspěchem. Přibližuje nás o další krok blíž k dokončení, kdy bude větrná elektrárna vyrábět čistou a obnovitelnou energii. Tu Spojené království potřebuje k dekarbonizaci a splnění svého závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Tento projekt je důkazem úlohy, kterou East Anglia hraje na poli offshore větrné energetiky. Přináší také hmatatelné výhody pro obyvatele, podniky a komunity,“ uvedl Charlie Jordan, projektový ředitel East Anglia ONE ve společnosti ScottishPower Renewables.</blockquote>
Výstavba elektrárny započala v červnu loňského roku a společnosti ji tak zvládly za devět měsíců. Všechny součásti elektrárny byly dopředu smontovány a přivezeny z přístavu Peel Ports v Great Yarmouth, do kterého společnost <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/scottishpower-se-zbavuje-konvencnich-aktiv-elektrinu-bude-dodavat-vetrnych-elektraren">ScottishPower Renewables investovala 5 milionů liber</a>. Gondola jednotlivých elektráren je umístěna ve výšce 90 metrů a lopatky mají délku 75 metrů.
<blockquote>„Díky spolupráci, našim zkušenostem v offshore větrné energetice a využití rozsáhlých zkušeností britského dodavatelského řetězce jsme byli schopni bezpečně dokončit instalaci a zajistit, že East Anglia ONE bude dodávat spolehlivou a čistou energii pro příští generace,“ uvedl Andrew Elmes, ze společnosti Siemens Gamesa.</blockquote>
<h2>Dosáhne East Anglia výkonu 3,8 GW?</h2>
Pro ScottishPower je East Anglia ONE první fází <a href="https://www.scottishpowerrenewables.com/pages/east_anglia.aspx">projektu East Anglia</a>, který má naplánovány i další fáze:
<ul>
<li>East Anglia ONE North – 67 turbín (s instalovaným výkonem až 800 MW)</li>
<li>East Anglia TWO – 75 turbín (s instalovaným výkonem až 900 MW)</li>
<li>East Anglia THREE  (s instalovaným výkonem až 1400 MW)</li>
</ul>
Zdroj úvodní fotografie: ScottishPower