Domů
Energetika v zahraničí
Statnett: Norsko se od roku 2027 bude potýkat s deficitem ve výrobě elektřiny
Norská vlajka
Zdroj: Kjell Jøran Hansen / Creative Commons / CC BY 2.0

Statnett: Norsko se od roku 2027 bude potýkat s deficitem ve výrobě elektřiny

Norsko bude pravděpodobně od roku 2027 čelit deficitu ve výrobě elektřiny, a bude se tudíž muset spoléhat na dovoz. Rostoucí poptávka v zemi totiž převyšuje rozvoj nových výrobních zdrojů. Informaci dle agentury Reuters ve středu oznámil norský provozovatel přenosové soustavy Statnett.

Provozovatel přenosové soustavy předpovídá, že spotřeba elektřiny v severské zemi vzroste v roce 2027 ze současných přibližně 140 TWh na 164 TWh, a to zejména díky rostoucí poptávce výrobců baterií, ropného a dopravního sektoru.

Odhaduje však, že výroba elektřiny se v tomto období zvýší přibližně o 6 TWh, což bude mít za následek roční deficit ve výši 2 TWh. V loňském roce Norsko přitom zaznamenalo čistý vývoz ve výši 17,6 TWh.

Deficit bude významnější v jižním Norsku, kde žije většina obyvatel a kde se nachází mnoho průmyslových podniků. Tato část země, která má v současnosti přebytek okolo 7 TWh ročně se dle předpokladů Statnettu propadne do deficitu ve výši 7 TWh ročně.

"Průmysl budoucnosti potřebuje hodně energie. Vidíme, že plány na rozvoj průmyslu a elektrifikaci jsou stále větší a konkrétnější. To představuje výzvu pro rozvodnou síť, ale také vyžaduje přístup k nové výrobě elektřiny," uvedla generální ředitelka společnosti Statnett Hilde Tonneová.

Nedostatečné investice do rozvoje zdrojů

Rozvoj nových výrobních zdrojů v Norsku, které se ve výrobě elektřiny téměř výhradně spoléhá na vodní a větrnou energii, se v posledních letech zpomalil a v příštích pěti letech zajistí pouze 6 TWh nové roční výroby elektřiny.

"Investic do výroby a nových obnovitelných zdrojů je zjevně příliš málo a průmyslový rozvoj stále trvá. … Nezaznamenáváme žádné intenzivnější investice do výroby elektřiny a je tu ještě strmější růst poptávky," řekla Tonneová agentuře Reuters.

Země chce do roku 2040 vybudovat velké množství větrných elektráren na moři, ačkoli ještě nezačala vydávat povolení, zatímco vydávání licencí pro větrné elektrárny na pevnině bylo po tříleté přestávce obnoveno teprve v dubnu.

Výrobci elektřiny mezitím varovali, že nedávný návrh norské vlády uvalit na toto odvětví vyšší daně by dále zbrzdil investice do nových výrobních zdrojů.

Ustálení cen elektřiny

Společnost Statnett uvedla, že očekává, že ceny elektřiny v oblasti jižního Norska bohatého na vodní energii se v příštích pěti letech normalizují ze současných vysokých úrovní a v roce 2027 budou činit přibližně 50-70 EUR/MWh.

Tento odhad je však zatížen velkou nejistotou kvůli velké nejistotě ohledně míry závislosti Evropy na dovozu zemního plynu a jeho ceně, ale také nepředvídatelnosti počasí, dodal Statnett.

V letošním roce zatím cena v nejjižnější nabídkové zóně země (NO2) v průměru přesáhla 200 EUR/MWh kvůli velmi suchému počasí a vývoji na světových energetických trzích způsobenému ruskou válkou na Ukrajině.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
Ivan Švančara
11. listopad 2022, 15:31

I ty, Brute? Nestihame s infrastrukturou, ale hlavne ze splnime klimaticke ciele? Kde sa hrabal Lysenko.

Pravoslav Motyčka
11. listopad 2022, 22:23

Tak samozřejmě to se nechalo očekávat , že pokud Norové přejdou jen na elektřinu , že i jim dojde. Nejde jen o dopravu , ale o vytápění tepelnými čerpadly Norsko totiž drasticky omezuje vytápění domů pomocí fosilních paliv právě instalací tepelných čerpadel. Už v roce 2019 měla polovina domácností tepelné čerpadlo, prodej kotlů na naftu zakázaly no o to samozřejmě drasticky zvyšuje poptávku. K tomu se ještě přidává elektrifikace průmyslu včetně těžby ropy no a výsledkem je že z vývozce el. energie se stává dovozce. Samozřejmě že je to primárně také tím ,že Norsko zakázalo samo sobě výstavbu nových vodních elektráren a i v oblastech kde nikdo nebydlí se protestuje proti rozvoji větrné energetiky. Pokud my nebudeme stavět dost nových elektráren pak se dostaneme ještě do roku 2030 do velkých problémů se zajištěním poptávky po el. energii v zimním období , protože pokud půjde vývoj tak jak půjde pak v roce 2030 tady bude cca 700 000 tepelných čerpadel. Z ekologického hlediska super 700 000 komínů pryč. Po většinu roku žádný problém , ale když přijdou mrazy pak bude třeba nejméně 2,8GW na výkonu na jejich pohon a to znamená, že tady budou na to muset být nějaké zdroje třeba plynovky jinak budou odběrové stupně pro průmysl.

Zbyněk Poisl
12. listopad 2022, 05:15

To je tak, když politici udělají z energetické koncepce antikoncepci! Největším nepřítelem lidstva je politik! Pokud je navíc ještě slybomyslný, je to hotová katastrofa. Viz dnešní Evropa!

Lukáš
12. listopad 2022, 07:26

To je tak ked politik nie je ani z fachu a predtym robil zelezniciara, telocvikara alebo influencerku ako na Slovensku vo vlade.

Potom ked pride nejaky navrh zakona ci opatrenie venujuce sa energetike tak nemaju tusenia co citaju a zahlasuju podla toho ako im ich stranicky sef prikaze a na zaklade coho sa on rozhodol to je tiez dobra otazka :D

Zbyněk Poisl
12. listopad 2022, 17:11

Prozatím všichni, kdo vsadili na OZE, se propadají do energetického deficitu.

Ivan Švančara
12. listopad 2022, 17:30

Zbynku, jses toto, vidis to malo uvedomele.

Pravoslav Motyčka
13. listopad 2022, 01:32

Ano je to problém, ale to není problém OZE jako zdroje. Při rozumném nasazení mohou být OZE super třeba vytápění tepelnými čerpadly není špatné pokud se s tím počítá a dimenzuje se na to síť a zdroje. Problém je v tom že rozvoj OZE neznamená ve většině států růst výroby energie obecně a pokles dovozu jak by to bylo logické , ale rozvoj OZE provází ničení původní energetiky postavené na fosilních a jaderných zdrojích. Za to ovšem nemohou OZE ,ale zelená ideologie.

Karásek
12. listopad 2022, 17:41

Takhle to vypadá, když se něco zanedbává. Obnovitelným zdrojům je zbytečně bráněno v rozvoji. Mimochodem Norsko ještě namá vyčerpaný potenciál vodní energie.

koumák
13. listopad 2022, 18:28

Překvapuje mne roční spotřeba Norů, 140 TWh, na to kolik jich v zemi žije, 5,4 milionů mají dvojnásobnou spotřebu EE než ČR. A to používají k vytápění ty nejpokročilejší technologie.

richie
14. listopad 2022, 23:21

tak maju asi najlepsie dotovane programy pre elektromobilitu v ramci europy (priame aj nepriame dotacie ci zvyhodnenia), vdaka comu tvori predaj elektromobilov cez 80% vsetkych predajov.. ale uz aj oni narazili na problemy, ako napr. malo nabijacich miest, znizene prijmy z dani ci poplatkov (nepriame dotacie) a podobne .. a to maju ine zdroje zo statnych ropnych fondov ..

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se