Spuštění podmořského kabelového vedení, které má skrze offshore větrné parky posílit přenosovou kapacitu mezi Německem a Dánském <a href="https://www.montelnews.com/en/story/tsos-delay-germany-denmark-400-mw-link-to-spring/1065932" target="_blank" rel="noopener">se odkládá, pravděpodobně na jaro příštího roku</a>. Na vině je proces implementace nových pravidel EU pro uvolňování přeshraničních kapacit pro trh, kdy se Německo snaží pro nové vedení vyjednat výjimku.
Nové podmořské kabelové vedení <a href="https://en.energinet.dk/Infrastructure-Projects/Projektliste/KriegersFlakCGS" target="_blank" rel="noopener">Kriegers Flak Combined Grid Solution</a> o přenosové kapacitě 400 MW má rozšířit propojení německé a dánské elektrizační soustavy. Takzvané kombinované síťové řešení je vůbec prvním projektem na světě, který umožní propojení soustav dvou zemí skrze přípojky k offshore větrných parkům – konkrétně dánského Kriegers Flak s německým Baltic 2.
Jelikož se však bude jednat o přeshraniční vedení mezi dvěma zeměmi, dle nových unijních pravidel platných od příštího roku by měli provozovatelé přenosových soustav uvolňovat 70 % jeho kapacity pro přeshraniční obchodování. To by však ve výsledku vedlo k omezení možností připojených větrných parků dodávat svou výrobu do soustavy.
Podle zástupce provozovatele přenosové soustavy 50Hertz bude potřeba pro nové propojení vyjednat výjimku z unijních pravidel, aby k těmto situacím nedocházelo.
<blockquote>„Německá vláda v současné době vyjednává s Evropskou komisí… Myslím, že jsou na dobré cestě. Vyřeší to do ledna,“ uvedl podle serveru Montel Frank Golletz, technický ředitel společnosti 50Hertz.</blockquote>
Spuštění pilotního přeshraničního propojení bylo podle serveru Montel již několikrát odloženo, podle původního harmonogramu měl být zkušební provoz zahájen již v říjnu 2018.
Přestože Německo plánuje 70% cíle dosáhnout postupně do roku 2025, podle Golletze by obě země byly nuceny do jisté míry upřednostňovat dovoz před výroby elektřiny ze svých offshore větrných farem.
Před možným negativním dopadem nových pravidel na rozvoj velkých offshore větrných parků napojených na soustavy několika různých zemí již varovala dánská společnost Orsted.

Přenos elektřiny

Spuštění vedení mezi Německem a Dánskem se odkládá, Německo vyjednává výjimku z unijních pravidel

Výstavba nových vedení v Německu, potřebných pro přenos elektřiny z větrných elektráren na severu země do těžiště spotřeby na jihu, i nadále drhne. Za druhé čtvrtletí letošního roku bylo zprovozněno pouze 28 km nových linek. Německý regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) navíc <a href="https://www.montelnews.com/en/story/two-key-german-grid-lines-face-1-year-delay--regulator/1063068" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Montel</a> informoval o dalším předpokládaném zpoždění u dvou klíčových vedení – SuedLinku a Ultranetu.
Podle informací zveřejněných německým regulátorem BNetzA je nyní u vedení SuedLink, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/suedlink" target="_blank" rel="noopener">pro které se vzhledem k jeho důležitosti vžilo označení „páteř Energiewende“</a>, předpokládáno v nejpříznivějším scénáři uvedení do provozu v roce 2026.
Předchozí odhad, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/suedlink-dokonceni-paterni-linky-vedeni-nemecka-odlozeno-na-2025/" target="_blank" rel="noopener">který byl dle vyjádření provozovatelů přenosových soustav stojících za jeho výstavbou (TenneT a TransnetBW) označován za ambiciózní</a>, byl rok 2025.
<figure id="attachment_78305" class="wp-caption aligncenter" style="width: 636px;"><img class="size-full wp-image-78305" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/csm_SuedLink_Karte_Schulatlas__8_VK_Stammstrecke_c31e42e444.jpg" sizes="(max-width: 636px) 100vw, 636px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/csm_SuedLink_Karte_Schulatlas__8_VK_Stammstrecke_c31e42e444.jpg 636w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/csm_SuedLink_Karte_Schulatlas__8_VK_Stammstrecke_c31e42e444-362x512.jpg 362w" alt="Trasa vedení SuedLink. Zdroj: TenneT" width="636" height="900" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení SuedLink. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
Roční zpoždění bylo ohlášeno také u dalšího klíčového vedení Ultranet, za jehož výstavbou stojí provozovatelé přenosové soustavy Amprion a TransnetBW. Podle aktuálních plánů by vedení mělo zahájit provoz v roce 2024, původní plány přitom počítaly s provozem od roku 2019.
Vedení Ultranet by mělo končit u města Philippsburg, kde bude na konci letošního roku odstavena 1,4GW jaderná elektrárna Philippsburg 2.
<figure id="attachment_78302" class="wp-caption aligncenter" style="width: 566px;"><img class="size-full wp-image-78302" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/ultranet.png" sizes="(max-width: 566px) 100vw, 566px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/ultranet.png 566w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/ultranet-411x512.png 411w" alt="Trasa vedení Ultranet. Zdroj: Bundesnetzagentur" width="566" height="705" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení Ultranet. Zdroj: Bundesnetzagentur</figcaption></figure>
Uvedená zpoždění vykreslují problémy s včasným dokončováním naplánovaných projektů v oblasti potřebného rozšíření přenosové soustavy Německa. Z dostupných statistik vyplývá, že <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/rozvoj-nemecke-prenosove-soustavy-stale-vazne-za-posledni-3-roky-pribylo-403-km-noveho-vedeni/" target="_blank" rel="noopener">za roky 2016 až 2018 bylo zprovozněno pouze 403 kilometrů nového vedení</a>.
Na začátku letošního roku přitom němečtí provozovatelé přenosových soustav uvedli, že ke splnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů je potřeba <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/grid-operators-propose-thousands-kilometres-new-lines-meet-green-energy-needs">nejméně 1600 km nových vedení a rozšíření 2900 km přenosových linek</a>.

Německo

Výstavba vedení v Německu nadále drhne, dvě klíčová vedení čelí dalšímu ročnímu zpoždění

Francouzská elektrizační soustava je podle provozovatele tamní přenosové soustavy připravena na nadcházející zimu lépe než v loňském roce. V případě vyšší spotřeby by se Francie mohla rovněž obrátit na své sousedy, kteří by měli disponovat dostatkem výkonu.
Francouzská síť by podle jejího provozovatele, společnosti RTE, měla letošní zimu zvládnout bez větších obtíží, a to zejména díky vyšší plánované dostupnosti jaderných a vodních elektráren než v loňském roce. V případě normálových teplot by špičkové zatížení mělo dosahovat zhruba 85 GW.
<blockquote>„V případě náhlého ochlazení je, vzhledem k předpokládané dostupnosti francouzské výrobní flotily, riziko tlaku na elektrizační soustavu celkově nižší než během loňské zimy, a to zejména pro leden a únor 2020,“ <a href="https://www.reuters.com/article/france-electricity-outlook/update-1-french-winter-power-supply-in-better-shape-than-last-year-operator-idUSL8N280259" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle agentury Reuters společnost RTE</a>.</blockquote>
Podle provozního ředitele RTE Jean-Paula Roubina jsou současné zásoby vody ve francouzských vodních nádržích na nejvyšší úrovni za posledních 10 let. Vyšší objem srážek od září tak pomohl vytvořit dostatečné zásoby pro vodní elektrárny.
Přestože je nyní v odstávce 14 jaderných bloků, do ledna by se většina z nich měla podle Roubina vrátit do provozu. Stejně tak se podle něj Francie může letos spoléhat na dovoz elektřiny ze sousedních zemí, se kterými je propojena přeshraničními vedeními o celkové přenosové kapacitě 8,6 GW.
<blockquote>„Ve srovnání s loňskou zimou bychom tuto zimu mohli díky vyšší dostupnosti zdrojů v sousedních zemích dovážet více,“ řekl Jean-Paul Roubin.</blockquote>

Energetika v zahraničí

RTE: Francouzská soustava je na letošní zimu připravená lépe než loni

Dva australští miliardáři investovali desítky milionů dolarů do nastartování megaprojektu na dodávky solární energie ze severní Austrálie do Singapuru prostřednictvím nejdelšího podmořského vysokonapěťového kabelu na světě. Uvedla to singapurská firma Sun Cable, která vede celý projekt v hodnotě zhruba 22 miliard australských dolarů (346 miliard Kč).
Sun Cable plánuje postavit v Austrálii solární farmu na ploše 15.000 hektarů o instalovaném výkonu deset gigawattů, bateriové úložiště o kapacitě 22 gigawatthodin a 4500 kilometrů dlouhou přenosovou síť do Singapuru. Všechny tři části budou největší svého druhu na světě. Singapur by z Austrálie měl dostávat zhruba pětinu dodávek elektřiny, které potřebuje. To by pomohlo snížit závislost země na dovozu zkapalněného zemního plynu.
Sun Cable získal nejnovější peníze od soukromého rodinného fondu spoluzakladatele firmy Atlassian Mikea Cannona-Brookese a soukromé firmy těžařského magnáta Andrewa Forresta Squadron Energy. Generální ředitel Sun Cable David Griffin uvedl, že získaná částka je necelých 50 milionů AUD a pokryje náklady na projektování a získání regulačních a ekologických povolení předtím, než firma začne hledat peníze na financování celého projektu. Sun Cable doufá, že se podaří získat finance na celý projekt do konce roku 2023. Komerční provoz má být zahájen v roce 2027.
<blockquote>&#8222;Je to nesmírně vzrušující projekt s potenciálem změnit svět,&#8220; uvedl podle agentury Bloomberg Cannon-Brookes, který je bojovníkem za čistou energii.</blockquote>
&#8222;Pokud se nám to podaří, můžeme pro Austrálii vybudovat nové vývozní odvětví, vytvořit pracovní místa a nastavit budoucnost pro naši ekonomiku.&#8220;
Cannon-Brookes v roce 2016 vyzval přes twitter šéfa Tesly Elona Muska, aby vytvořil za 100 dní v Austrálii největší baterii na světě, která by zabránila výpadkům proudu v zemi. Sázka byla v té době odmítnuta a označena za přemrštěnou, Tesla ale nakonec baterii ve stanovené lhůtě opravdu postavila, což pomohlo stabilizovat energetickou soustavu, napsala agentura Reuters.

Obnovitelné zdroje

Australští miliardáři podpořili obří solární projekt s nejdelším podmořským vedením na světě

Provozovatel nizozemské přenosové soustavy, společnost TenneT, přinesl <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/borssele-alpha-offshore-grid-connection-ready-for-north-sea-wind-power/">zprávu,</a> že dokončil práce na přípojce pro offshore větrné parky budované v Severním moři. Větrné parky Borssele 1 a 2, které buduje u nizozemského pobřeží dánská energetická společnost Orsted, by měla být připojeny v příštím roce.
Celkově má mít offshore park <a href="https://orsted.nl/Onze-windparken/Borssele-1-and-2-EN">Borssele</a> čtyři části, a nyní je tak téměř dokončena první polovina. Turbíny od firmy Siemens-Gamesa mají každá výkon 8 MW, hloubka moře je 14-36 metrů. Každá čtvrtina parku pak má <a href="https://english.rvo.nl/sites/default/files/2017/09/Borssele%20Project%20and%20Site%20Description.pdf">instalovaný výkon</a> 350 MW.
I vzhledem ke vzdálenosti parku 23 km od pobřeží nizozemského Westkapelle, vybudovala přenosová společnost Tennet jednu transformační stanici přímo u parku a dále na pevninu bude výkon 700 MW již přiveden jedním kabelovým vedením na hladině napětí 220 kV. Na pevnině byla zbudována nová rozvodná stanice, ve které bude ještě jednou zvýšena napěťová hladina na 380 kV a zde také bude offshore park napojený na přenosovou soustavu.
<blockquote>“Je to fantastický úspěch, že toto první velké připojení offshore parku v Severním moři bylo provedeno včas a vešlo se do plánovaného rozpočtu. Postup, který byl aplikován v Nizozemsku a který byl vyvinut ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, nyní přináší své výsledky. Standardy nyní zavedené jsou vhodné nejen pro připojení projektů v offshore programu do konce roku 2023, ale i pro pozdější projekty s připojením do roku 2030.”
Marco Kuijpers, manažer TenneT zodpovědný za projekt</blockquote>
Podle dohod má TenneT do konce roku 2023 připojit další offshore parky, a bude tak mít připojeno do své přenosové sítě 3500 MW výkonu. Dalším velkým připojením bude druhá polovina Borssele, opět o výkonu 700 MW, který bude připojen příští rok. Celkově tedy TenneT připojí 5 parků o výkonu 700MW, a bude moct použít stejný koncept jako nyní, což společnosti ušetří nemalé prostředky díky standardizaci a opakování postupu.
Nizozemsko plánuje mezi lety 2024 až 2030 postavit dalších 6100 MW větrných elektráren. Offhsore projekt Borssele využívá i toho, že u městečka Borssele je nyní <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_energy_in_the_Netherlands">poslední nizozemský jaderný blok</a> v provozu o výkonu 515 MW. Tedy lokální přenosová síť je patřičně nadimenzována a součástí podpory OZE je i plánovaná fotovoltaická elektrárna o výkonu 21 MW, která má v přístím roce vyrůst v blízkosti současné jaderné elektrárny.

Větrné elektrárny

V Nizozemsku je připraveno připojení offshore parků Borssele 1 a 2 o výkonu 700 MW

Německo bude k současným třem plánovaným severojižním přenosovým linkám potřebovat pro realizaci Enregiewende, neboli transformaci svého energetického sektoru, další, čtvrté, vysokonapěťové stejnosměrné severojižní propojení. <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2019/20190806_NEP.html?nn=265778&amp;fbclid=IwAR2UIsTRLjGyFNamltZo15X0RVDyMKZfKGlEKi49xSPyWUwbC-4-e0HX4R0">Uvedl to Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA)</a>.
BNetzA považuje dodatečné přenosové vedení vedoucí ze Šlesvicka-Holštýnska do Severního Porýní-Vestfálska za nezbytné, ačkoliv odmítla návrh provozovatelů přenosové soustavy (PPS) toto vedení vést dále na jih až do Bádenska-Württemberska. Analýzy regulátora ukazují, že současně všechny předchozí projekty jsou stále nezbytné, aby Německo uspělo se svým energetickým přechodem, uvedl viceprezident BNetzA Peter Franke.
V návrhu plánu na rozvoj přenosové soustavy (NEP) v Německu v letech 2019 až 2030 navrhli provozovatelé přenosových soustav čtvrté severojižní propojení jako jedno ze 164 opatření. BNetzA v rámci jejich přezkumu předběžně otevřela výsledky veřejné konzultace.
Rozšíření přenosové soustavy je považováno za jednu z největších překážek Německa pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a dosažení cíle podílu OZE ve výši 65 % na konečné spotřebě energie do roku 2030. Tři vedení vysokého napětí, A-Nord, SuedLink a SuedOstLink, pro zajištění přenosu elektřiny z větrných elektráren na severu země na průmyslový jih Německa jsou již plánována.
Pomalá realizace těchto projektů však může nakonec ohrozit celou Energiewende, <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende/">uvedl v rozhovoru pro oEnergetice.cz Peter Hoffmann</a>, odpovědný za zajišťování provozu přenosové soustavy společnosti TenneT, jednoho ze čtyř německých PPS.
Na jihu Německa dojde odstavením 3 zbývajících bloků jaderných elektráren v letech 2021 a 2022 k úbytku 4,2 GW instalovaného výkonu. Oblast se stane významně deficitní z hlediska výroby a spotřeby elektřiny, a bude tak závislá na importu z jiných částí Německa nebo ze zahraničí.
Problémem je, že Německá přenosová soustava je již dnes v severojižním směru zatěžována na hranici svých technických možností a například vybudování páteřního severojižního propojení SuedLink, které bylo přeplánováno jako kompletně podzemní, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/suedlink-dokonceni-paterni-linky-vedeni-nemecka-odlozeno-na-2025/">nebude uskutečněno před rokem 2025</a>. Dle vyjádření obou zúčastněných provozovatelů je navíc tento termín realizovatelný pouze při dodržení „ambiciózního harmonogramu“.

Německo bude kvůli Energiewende k nyní plánovaným vedením potřebovat další severojižní propojení

V pražských Čimicích se připravuje stavba nové <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-2-dil-rozvodny-prenosove-soustavy/'>elektrické rozvodny</a>, která má mimo jiné zlepšit energetickou odolnost města pro případ rozsáhlého výpadku elektřiny, takzvaného blackoutu. Nová rozvodna by měla být schopná zajistit dodávky proudu z elektrárny Chvaletice. ČTK to sdělil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Rozvodnou síť spravuje <a href='http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/'>společnost ČEPS</a>, která stavbu zajistí. Nová rozvodna by podle mluvčí společnosti Hany Klímové měla stát v roce 2025, předpokládaná výše investice je 1,5 miliardy korun. Město plánuje i další opatření pro zvýšení energetické odolnosti. 
<blockquote>
&#8222;Tato rozvodna přispěje významným způsobem ke zvýšení energetické odolnosti města. Praha by tak měla napojení na přenosovou soustavu na čtyřech místech. Přes rozvodnu Sever by mohla být v případě výpadku elektrické energie využita elektrárna Chvaletice,&#8220; uvedl Hofman.
</blockquote>
 Město má v energetice podle mluvčího připraven akční plán dlouhodobých opatření i plán pro krizové situace. V akčním plánu je kromě spolupráce s ČEPS na zajištění pozemků pro stavbu nové rozvodny také budování záložních zdrojů pro vodohospodářskou infrastrukturu, které by umožnily zásobovat 60 až 70 procent města vodou i v případě blackoutu. 
<figure id="attachement_7512" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg" alt="rozvodna Babylon" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Prodloužit by se také měla doba, po kterou jsou na záložní dieselové <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/synchronni-stroje-konstrukce-princip-a-pouziti/'>generátory</a> schopné fungovat pražské nemocnice. Pomoci v případě výpadku má i nouzové napájení z elektráren Kladno a Mělník. 
<blockquote>
&#8222;Společnost ČEZ Distribuce již zapracovala kroky směřující k nouzovému využití těchto zdrojů do svého plánu investic,&#8220; uvedl Hofman.
</blockquote>
 Začátkem letošního roku ČEPS dokončil rekonstrukci jedné ze tří stávajících rozvoden na Chodově, která zásobuje elektřinou značnou část Prahy. Rekonstrukce stála asi 300 milionů korun. Součástí bylo rozšíření její kapacity, protože metropole a její okolí podle společnosti spotřebovává stále více elektřiny.

V Praze má vzniknout nová rozvodna, může pomoci při blackoutu

Provozovatel německé přenosové soustavy TenneT loni vynaložil na udržení spolehlivosti dodávek více než jednu miliardu EUR. Z toho téměř půl miliardy EUR vyplatil provozovatelům větrných elektráren, aby nevyráběli elektřinu v době, kdy jejich výrobu nelze z důvodu nedostatečné síťové kapacity využít. Náklady byly ve srovnání s rokem 2017 prakticky shodné. Dle propočtů se však tyto náklady, které hradí koneční odběratelé, projeví na účtech odběratelů pouze minimálně.
Největší provozovatel přenosové soustavy v Německu vyčíslil náklady na udržení kvality a spolehlivosti dodávky za loňský rok na 1,03 miliardy EUR, tedy prakticky ve stejné výši <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/nemecko-tennet-zaznamenal-loni-rekordni-naklady-stabilizaci-site-dosahly-1-mld-eur/">jako v roce 2017</a>. Zajímavostí přitom je, že téměř z poloviny byly náklady spojeny s vyplácením kompenzace za to, že provozovatel soustavy neumožnil větrným elektrárnám dodávat výkon do sítě.
<blockquote>
&#8222;Z celkové částky bylo vyplaceno cca 550 milionů EUR za služby redispečinku a síťovou zálohu. Zbylých cca 480 milionů EUR bylo vyplaceno jako kompenzace za to, že provozovatelé větrných elektráren nemohli dodávat do sítě.&#8220; Manon van Beek, generální ředitelka společnosti TenneT.
</blockquote>
Důvodem pro vyplácení kompenzace je zejména nedostatečná přenosová kapacita v rámci Německa, kterou se dlouhodobě nedaří rozvíjet.  Sám ministr pro hospodářství Peter Altmeier v druhé polovině loňského roku uvedl, že rozvoj přenosové soustavy je v <a href="https://www.handelsblatt.com/today/politics/wired-for-trouble-germany-seeks-to-avert-renewables-overload-by-expanding-the-power-grid/23583034.html?ticket=ST-1438380-QHUxlLFd3hohfe4LjquB-ap2">&#8222;katastrofickém skluzu&#8220;</a>, a dosažení potřebných cílů v oblasti obnovitelných zdrojů je kvůli tomu ohroženo.
{&#8222;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2019-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2019-02-05&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v Německu od počátku roku&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2019-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2019-02-05&#8243;}
Aktuální situace tak pouze opět ukazuje na skutečnost, že pokud mají být obnovitelné zdroje v Německu rozumně rozvíjeny, mělo by větší úsilí směřovat do rozvoje přenosové soustavy. V opačném případě nejenže nebudou výrobní kapacity naplno využity, ale důsledkem bude i další navýšení kompenzací pro provozovatele větrných elektráren, kterým kvůli přebytku výkonu v síti nebude umožněno dodávat elektřinu do sítě. Obdobná situace ostatně již delší dobu trápí i <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/cina-pozastavuje-vystavbu-vetrnych-elektraren-v-1q-2016-nevyuzila-ctvrtinu-energie/">některé provincie v Číně</a>.
Přestože se náklady na redispečink v posledních několika letech významně zvýšily (např v roce 2013 bylo vynaloženo pouze cca 133 mil. EUR), náklady domácností na poplatky za přenos elektřiny nejsou po rozpočtení nijak vysoké. Již v loňském roce TenneT zvýšil poplatky <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/nemci-si-priplati-tennet-zvysi-poplatky-za-prenos-elektriny-o-80/">za přenos elektřiny o 80 %, přesto vzrostly náklady průměrné domácnosti pouze o cca 30 EUR ročně</a>.
Pro připomenutí je nutné uvést, že společnost TenneT je pouze jedním ze čtyř provozovatelů přenosové soustavy. Dalšími provozovateli přenosové soustavy v Německu jsou společnosti Amprion, TransnetBW a 50Hertz.
TenneT tedy není jediným provozovatelem přenosové soustavy, který kompenzace provozovatelům větrných elektráren vyplácí, nicméně zpravidla na zajištění bezpečných dodávek vynaloží nejvíce financí. V roce 2017 byly náklady společnosti TenneT taktéž ve výši 1 mld. EUR, celkové náklady za všechny provozovatele přenosových soustav pak dosáhly hodnoty 1,4 mld. EUR.