Domů
Elektřina
Německo vloni na stabilizaci přenosové soustavy vydalo 1,4 miliardy eur, nejvíce v historii
Zdroj: TenneT

Německo vloni na stabilizaci přenosové soustavy vydalo 1,4 miliardy eur, nejvíce v historii

Náklady Německa na opatření na stabilizaci přenosové soustavy se v loňském roce vyšplhaly na 1,4 miliardy eur, a dosáhly tak nejvyšší hodnoty v historii. Oproti roku 2019 vzrostly jak platby na odškodnění provozovatelů obnovitelných zdrojů energie za nemožnost dodávat elektřinu do sítě kvůli hrozícímu přetížení, tak i náklady na redispečink neboli omezování výroby konvenčních zdrojů. Uvádí to zpráva německého síťového regulátora (BNetzA).

Celkový objem a náklady opatření pro stabilizaci soustavy se v roce 2020 oproti předchozímu roku zvýšily. Předběžné celkové náklady na omezování výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE), redispečink a využití síťové rezervy činí za loňský rok 1,40 mld. EUR, a oproti roku 2019 (1,28 mld. EUR) tak vzrostly téměř o 10 %. Předčily i doposud rekordní rok 2018.

Náklady Německa na opatření pro udržení stability přenosové soustavy. Zdroj dat: BNetzA

Omezování výroby OZE

Největší podíl na celkové sumě tradičně připadl na náhradu za snížení dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a zdrojů na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v době, kdy tato elektřina nemohla být z důvodu hrozícího přetížení přenesena.

V roce 2020 byla celkově omezeno 6,15 TWh elektrické energie vyrobené z OZE a KVET jednotek, to představuje cca 3 % celkově vyrobené elektřiny z těchto zdrojů. Omezování výroby OZE na žádost provozovatele přenosové soustavy k zajištění stability soustavy tak oproti 6,48 TWh roku 2019 pokleslo zhruba o 5 %.

S přibližně 67 % omezené výroby zůstávají pevninské větrné elektrárny na prvním místě, následované větrnými elektrárnami na moři s necelými 29 %. Off-grid zejména ve Šlesvicku-Holštýnsku (50 %), následovaném Dolním Saskem (34 %). Přestože přibližně 69 % opatření byla provedena v distribuční soustavě, většina (79 %) jich byla způsobena úzkými místy v přenosové soustavě nebo na rozhraní mezi distribuční a přenosovou soustavou.

Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova

Odhadované náklady na odškodnění provozovatelů OZE a KVET v roce 2020 činily přibližně 761,2 milionů EUR (2019: 709,5 milionu EUR). Tento nárůst o přibližně 7 % je způsoben zvýšeným omezením provozu větrných elektráren na moři. Nároky na kompenzace hradí koncoví uživatelé prostřednictvím poplatků za připojení k síti.

Redispečink

V roce 2020 vedl proces redispečinku k ovlivnění přibližně 16,8 TWh elektřiny vyrobené v konvenčních elektrárnách. Tento objem se skládá z 8,5 TWh elektrické energie, o který byla výroba elektráren snížena, a z 8,3 TWh navýšení výroby konvenčních elektráren a elektráren v síťové rezervě. Objem redispečinku v roce 2020 tak oproti roku 2019 (13,5 TWh) tak vzrostl téměř o čtvrtinu.

Důvodem nárůstu objemu redispečinku je podle BNetzA navýšení objemu opatření souvisejících s řízením napětí zejména v důsledku nižšího zatížení soustavy vlivem pandemie koronaviru. Druhým důvodem je objem protiobchodů, který je statisticky zaznamenáván společně s redispečinkem, a jehož zvýšení bylo z velké části zapříčiněno dvoustrannou dohodou mezi Německem a Dánskem. Ta stanovuje minimální obchodní kapacity na hranicích mezi Dánskem a Německem, jakož i spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav v oblasti protiobchodů.

Předběžné náklady na redispečink v roce 2020 činily přibližně 443 milionů EUR, což je přibližně o 19 % nad úrovní roku 2019 (373 milionů EUR).

Redispečink představuje stav, kdy jsou namísto původních konvenčních zdrojů, které měly dodat elektřinu do sítě, nasazeny zdroje v jiném místě pro předejití přetížení prvků elektrizační soustavy. Tato opatření jsou nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.

Komentáře

(34)

Jiří Kelnar

10. květen 2021, 07:53

Tam je otázka, jak do toho zasáhla pandemie. Došlo k přesunům spotřeby z kanceláří k domácnostem, ale stejně byla spotřeba nižší. Data od tohohle nebudou očištěná.

Nicméně je jasné, že se musí investovat do odstranění úzkých míst a rozvíjet akumulaci. A to z toho důvodu, aby se snížily náklady zdravotnictví na léčbu onemocnění spojených s emisemi, především uhlí. A samozřejmě v rámci vývoje omezovat negativní externality při výrobě a recyklaci baterií, panelů a vrtulí.

Josef

10. květen 2021, 11:25

Nebuďte blázen , zdravotní rizika s emisemi škodlivin jsou prakticky nulová. Špatné stravování nedostatek pohybu obezita konzumace alkoholu a kouření. Ostatní ovlivnitelné vlivy jsou prakticky zanedbatelné a představa, že emise ze spalování uhlí v Německu zatěžují zdravotnictví je jedna ze zelených lží. Zelení jsou prakticky komunisti, ti také lidem tvrdili, že jsou chudí proto, že jiní jsou bohatí.

JD

10. květen 2021, 14:30

Ke svým dojmům a pocitům byste měl předložit data nebo zdroj, pokud se mezi tím nálepkováním, cynickým trollováním a překrucováním snažíte někoho opravdu přesvědčit.

Podle dat WHO zemře každý rok 4,6 milionu lidí předčasně na problémy spojené se zhoršenou kvalitou ovzduší.

https://www.who.int/health-topics/air-pollution#tab=tab_1

To nejsou prakticky nulová rizika.

pave69

10. květen 2021, 22:49

Ale WHO to počítá z úmrtí na choroby, jako je rakovina plic, ischemická choroba srdeční atd, což jsou všechno téměř výhradně choroby způsobené kouřením (které samozřejmě zhoršuje kvalitu ovzduší, takže to WHO nedělá špatně) - ale vinit z toho zafiltrované uhelné elektrárny nelze, jejich podíl je velmi nízký, Německo nepřekračuje uznávané limity pro znečištění ovzduší.

Takže vynakládat ohromné částky na to, aby dodávaly elektřinu jen občas, je vyfukování prachů (jako že peněz) komínem - tentokrát bez eko filtru.

JD

11. květen 2021, 01:23

Jasně. Více jak 4 miliony díky "ambient air pollution", tedy venkovnímu znečištění, je díky kouření.

Kamil Kubů

10. květen 2021, 08:39

Nechápu, proč v souvislosti s redispečinkem opakovaně zmiňují pouze konvenční zdroje. Přitom je velice pravděpodobné, že se jedná o redispečink především ve směru sever>jih, kdy elektřina vyrobená na severu větrnými elektrárnami ať již na moři nebo na souši nemohla být z důvodu propustnosti sítě dodána na jih, kde ji místo OZE zdrojů museli dodat konvenční zdroje ať již komerční nebo ty z výkonové rezervy.

Ať už je to jakkoliv, informace odhalují prohlubující se nerovnováhu německé energetické sítě, kterou je nutné udržovat v požadované kvalitě provozu za čím dál větších postranních nákladů pro koncové spotřebitele. Ale jak se zdá, tak kapsa německého spotřebitele i průmyslníka je zřejmě bezedná :)

Milan Vaněček

10. květen 2021, 10:50

Ta suma je pro Německo "bezvýznamná", vydělte si to osmi a vidíte, že je to menší suma, než nás stojí (a bude dál stát) příprava stavby nové JE Dukovany 2 (která se zřejmě ani nepostaví/nedostaví/předčasně uzavře pro ztrátovost).

Současně je vidět, že to prakticky není problém fotovoltaiky (ta je distributovaná po celém Německu a její výkon je perfektně předpověditelný).

Je to problém velmi rychlé stavby VtE na severu země (obrovsky úspěšný, nyní je to největší celoroční zdroj elektřiny pro Německo) za kterým zaostala pomalu budovaná přenosová síť.

Ale to zcela jistě Německo vyřeší, na rozdíl od nás a našich Dukovan 2.

Emil

10. květen 2021, 11:08

Přibližně tuto sumu ovšem Němci platí každoročně, a jsou to peníze doslova spláchnuté do kanálu, na rozdíl od investice do nízkoemisního zdroje s životností 80 let, která se za svoji životnost bohatě vrátí. "Příprava stavby nové JE Dukovany 2" má stát zhruba miliardu Eur, to je zlomek toho co Němci vyhodí za stejnou dobu za "stabilizaci přenosové soustavy" i po vydělení osmi.

Jiří Kelnar

10. květen 2021, 11:24

No, ale tenhle problém hlavně vyřeší více drátů. Aby se odstranila úzká hrdla.

Je to jako s auty. Lidi bydlí v okolí měst a jezdí pracovat do centra. Jenže jezdí po staré silnici, která počítala s polovičním provozem. Problém není v tom, že se lidi odstěhovali z města ani to, že tam pracují. Problém je v té silnici.

Kdyby u Hamburku byly tři velké jaderky (třeba protože se tam geologicky hodí a je tam dost vody na chlazení), tak je ten problém stejný.

Emil

10. květen 2021, 12:20

Více drátů je právě ten problém, se kterým Německo bojuje. Na tom odstranění úzkých hrdel pracují už od roku 2012, zatím neúspěšně. Momentálně je plán dokončit HVDC Suedlink v roce 2026, ale toto datum se neustále posouvá a stavba čelí značným protestům. Obyvatelstvo nechápe, proč by přes jejich pozemky měly vést dráty přes celé Německo, když jedním z hlavních cílů Energiewende byla decentralizace a lokální výroba elektřiny, a zatím se děje pravý opak.

Vtip je právě v tom, že na rozdíl od větrníků nemusí být tři jaderky u Hamburku, ale mohou být rovnoměrně rozmístěné po celém Německu, a žádná úzká místa tím pádem nevznikají.

blaha.p

10. květen 2021, 12:25

Tento drobný problém Němci samozřejmě řeší, např. už hezky funguje podmořské propojení s Norskem. Ve větrných dnech posílají přebytečnou EE z větrníků do Norska, když nefouká posílá Norsko EE z vodních elektráren do Německa. V budoucnu takovýchto symbiotických propojení bude rychle přibývat. Denní je zatím cca 30 GWh/den. V blízké budoucnosti budou přebytky ukládány do bateriových úložišť a hlavně do H2.

Kamil Kubů

10. květen 2021, 13:58

Pane Bláho,

Podmořské propojení s Norskem jenom těžko může řešit problém redispečinku uvnitř Německa, který primárně leží na rozhraní mezi severním a jižním Německem a způsobují ho nízké kapacity propojení těchto území.

blaha.p

10. květen 2021, 14:33

Kamile Kubů to určitě neřeší, ale řeší tu největší část z té sumy 1,4 miliardy, tj. 761 mil. €, to je částka odškodnění provozovatelům VTE, když měli odstavené elektrárny, to toto propojení a další plánovaná řeší moc hezky

Emil

10. květen 2021, 14:42

To určitě neřeší 761 mil. €, protože ani další kabel do Norska nijak nebrání prodat elektřinu v rámci Německa, která tam pak nemůže být přenesena kvůli síťovým omezením. Řešilo by to rozdělení Německa na víc obchodních zón, ale to minimálně zatím není politicky průchozí.

Kamil Kubů

10. květen 2021, 14:52

Jistě jste si všiml, pane Bláho, že můj komentář se týkal výhradně redispečinku. Přínos přeshraničního vedení na severu pro snížení odškodnění odstaveným zdrojům je minimálně diskutabilní. Jednak s rostoucí kapacitou způsobenou bujením dotovaných zdrojů bude kapacita velmi brzy vyčerpána. Za druhé, vedením proudí levná, skoro bych řekl bezcenná, elektřina do Norska, zatímco zpátky se vrací drahá, špičková energie.

Pokud se dá říci, že vše má svou cenu, pak bych viděl jako daleko výhodnější investici dát více peněz za propojení sever-jih, což by zvětšilo kapacity a zrychlilo jejich dostupnost, než budovat další neužitečné kapacity na severu a zvyšovat cenu energie v soustavě díky nucené akumulaci a redispečinku.

Milan Vaněček

10. květen 2021, 13:31

Emile, když by se to přepočetlo na HDP tak to není 8x ale 12x menší finanční zátěž pro Němce a ty výdaje do 5 let skončí.

A Němci za to dostanou tak dvacetinásobek každoroční výroby bezemisní elektřiny vůči tomu co vyrobí nové Dukovany (než je z ekonomických důvodů odstaví, když se je vůbec podaří vybudovat).

To je budoucí realita.

Emil

10. květen 2021, 14:33

Dělit osmi jste navrhoval vy sám. Výdaje do 5 let neskončí, protože jedno HVDC propojení, i kdyby ho skutečně spustili podle současného plánu, není žádná stříbrná kulka, naopak za pět let budou díky dalšímu plánovanému rozšiřování větrných elektráren na severu Německa potřebovat propojení další. Němci za to žádnou "bezemisní" elektřinu nedostanou, tu naopak redispečinkem omezují a místo ní vyrábějí vysokoemisní elektřinu v elektrárnách na zemní plyn, uhlí nebo topné oleje. Na budování těch "bezemisních" zdrojů jsou určeny prostředky úplně jiné.

Milan Vaněček

10. květen 2021, 14:56

Emile, neustále uhýbáte před faktem, že

1) Němci mají z VtE obrovské množství čisté elektřiny (je to největší zdroj výroby elektřiny v Německu v současnosti) takže nějaké prkotiny s redispečinkem (vzhledem k německému HDP) nejsou zásadní.

2) Češi vymysleli neskutečně hloupý (pro 99,99% obyvatel, ne pro ty "solárníky" z 2009-10) vlastní specifický zákon a stanovení nejvyšší výkupní ceny, který umožnil solární tunel

a nyní chystají (za více než 20 miliard) jenom přípravu dalšího tunelu (tentokrát s názvem Dukovany 2).

A to je jen na přípravu tunelu, ten pak bude, vzhledem k vysoké ceně elektřiny ze všech nových (tj po Fukušimě) JE v EU, pokračovat v mnohonásobně vyšší výši.

To je zásadní pro české spotřebitele elektřiny.

Emil

10. květen 2021, 15:34

Ad 1) Aha, takže tu o redispečinku můžeme plácat nesmysly, protože VtE jsou největší německý zdroj a náklady na redispečink nejsou vzhledem k německému HDP zásadní...

Ad 2) Současné počínající šílenství na trhu s elektřinou a emisními povolenkami čím dál víc jasně ukazuje, že se další jaderný blok vyplatí, podobně jako se vyplatilo všech šest předchozích. Nějaké vaše dojmy na tom vůbec nic nemění. 20 miliard jsou proti minimálně 150 miliardám v Modernizačním fondu a dalším různým fondům drobné.

blaha.p

10. květen 2021, 15:53

Emile, kabel do Norsko řeší právě tu největší část té sumy 761 milionů (odškodnění VTE, kvůli nuceným odstávkám v době silného větru) po zprovoznění tohoto kabelu, který má roční kapacitu 10 TWh, bude letos velká velká část tohoto problému vyřešena (jak se dívám na data EE teče oběma směry, zatím je bilance kladná pro Norsko cca 800 GWh). Redispečink tvoří menší část z té celkové sumy = 443 mil. €. Z pohledu těch částek je vyřešení odškodného mnohem významnější než redispečink.

Milan Vaněček

10. květen 2021, 19:27

To, že se další jaderný blok vyplatí jako se vyplatilo šest předešlých (jak tvrdíte) je největší lež jaderné lobby.

1) opomíjí to, že se prvý náš jaderný blok vůbec nevyplatil, naopak, škody ještě nebyly napraveny ani po 40 letech (jedná se o A1 v Jaslovských Bohunicích, to určitě víte)

2) zcela se ignoruje posun v ceně za posledních 20 let. Nyní není možno postavit něco jako Temelín 1,2 (přísnější nároky na schvalování bezpečnosti po špatných zkušenostech z Fukušimy) a taky cena a délka stavby je v současnosti v EU mnohem vyšší a mnohem delší.

Naopak cena FVE o velikosti stovek MW klesla jen za posledních 10 let sedmkrát, za těch 20 let ještě mnohem, mnohem více.

Je tedy vidět, že Vaše tvrzení, často opakované jadernou lobby (cituji: "že se další jaderný blok vyplatí, podobně jako se vyplatilo všech šest předchozích.") je čistou demagogií. Krystalicky čistá demagogie, naprostý logický nesmysl.

Emil

10. květen 2021, 20:44

Ad 1) Našich šest jaderných bloků se bohatě a vyplatilo a stejně jako nemáme Tatry nebo Dunaj, nemáme ani žádné další jaderné bloky. Překrucovat tento fakt můžete jak chcete.

Ad 2) Nic neignoruji, nikde jsem netvrdil, že je možné postavit něco jako Temelín 1,2, je ale možné postavit něco modernějšího, co se i tak bohatě vyplatí. Délka stavby těch pár prototypových bloků jednoho dodavatele není nijak směrodatná. Fotovoltaika jaderným elektrárnám nekonkuruje, prodává elektřinu na jiném trhu a s úplně jiným profilem výroby, takže krystalicky čistou demagogii, naprostý logický nesmysl tady píšete jen vy.

Milan Vaněček

11. květen 2021, 01:41

Tak už jenom další pokračování demagogie.

ad1): Tak podle Emila asi A1 (Jaslovské Bohunice), Temelín 1,2, a Dukovany (reaktory 1-4) se nestavěly v Československu, tedy v jednom státě s jednou vládou, ....

Podotýkám, že jen Temelín 1,2 se dostavěl v České republice.

ad2): různé způsoby výroby elektřiny si podle Emila cenově nekonkurují, to je skutečně "objev", asi v drátech putujíci elektřina je nějak označena že se vyrobila z jádra, plynu či slunce nebo větru. To bude možná součástí nového českého trendu, požadovat elektřinu pouze z jádra.

Opět "chceme zavést (jako Emil)" něco velmi specifického, co se nám (a ne těm 99,99% občanům) vyplatí ?

Takže podle Emila nízkoemisní a navíc čistá, bezodpadová fotovoltaika vůbec nekonkuruje nízkoemisnímu a investičně a provozně mnohem dražšímu jádru, s nebezpečným jaderným odpadem, jehož uložení představuje třeba i pro naši republiku problém velký. To je skutečně velmi specifický "objev".

Emil

11. květen 2021, 06:16

Klasické vaněčkovské překrucování a podsouvání argumentů, to už ani nemá smysl komentovat. Nakonec se snad ještě dozvíme, že máme i Černobyl, protože jsme kdysi byli společně v RVHP.

Milan Vaněček

11. květen 2021, 09:01

Ano Emil nedokáže argumentovat k meritu článku a nechce si uvědomit obrovský význam benefitů (VtE dominují v Německu celoroční výrobě elektřiny) a nafukuje provázející negativa (dočasná potřeba redispečinku).

A ta jeho argumentace k JE které zůstaly po dělení Československa našemu státu - tak to se už svojí demagogií a lživou argumentací zcela odhalil, další "diskuse" už netřeba.

Emil

11. květen 2021, 09:14

Takže stále stejná písnička. Vaněček hned ve svém prvním příspěvku v diskusi odvádí řeč od německých problémů se stabilizací přenosové soustavy na "Dukovany 2", a pak ostatní osočuje z toho, že nedokážou "argumentovat k meritu článku".

Milan Vaněček

11. květen 2021, 10:03

Pouze jsem kvantifikoval zápory a benefity pro Němce, což je standardní analýza a porovnal je s zápory a benefity připravované "české cesty".

Tak se standardně dělá analýza, jestli to Emil ještě neví.

Josef

10. květen 2021, 12:42

Pokud chcete srovnání německo /čr je to v přepočtu na nás asi 1500 kč na rodinu ročně - pro nás 1 záloha elektřiny cca. A to je další z mnoha nákladů OZE ,které nese Německý spotřebitel.

blaha.p

10. květen 2021, 13:42

průměrná mzdy v Německu je 4000 €, tzn. rodina která má příjem 7000 €/měsíčně zaplatí měsíčně 5 €, z toho se asi nezhroutí, je to cca cena jednoho malého piva v restauraci

Josef

10. květen 2021, 13:56

Průměrná čistá mzda v Německu je 2100EUR, V topné sazbě si průměrný Čech koupí více el. energie než průměrný Němec a nemylte se, při jejich celkové cenové úrovni je jejich průměrná mzda asi o 10 tisíc čistého více než u nás. Je to citelný rozdíl, ale není to žádné terno.

blaha.p

10. květen 2021, 14:54

Průměrná čistá mzda v Německu je cca 2500 € (65.000,-Kč), ale to je nepodstatné, pořád to dělá pořád jen 5 €/měsíc = jedno malé pivo. Srovnávat životní úroveň Německa a Čechů je opravdu úsměvné. Byl jste někdy v Německu nebo v Rakousku?

Kamil Kubů

10. květen 2021, 15:04

Máte samozřejmě pravdu, pane Vaněčku. Jádro problému jste vystihl ve svém předposledním odstavci velmi dobře. Ale dovolím si s vámi trochu nesouhlasit ohledně minimálního vlivu fotovoltaiky na celý problém.

Dotované FVE hlavně na jihu Německa přispívají svojí dumpingovou cenou k celkovému poklesu tržních cen elektrické energie, za které se pak nevyplatí vyrábět v klasických zdrojích. To pak vede k tomu, že když v Bavorsku slunce nesvítí, vyskytne se potřeba dovézt energii ze severu, odkud ale není dostatečná kapacita vedení. A tak ji nakonec stejně vyrobí konvenční elektrárna někde v Bavorsku nebo Porýní, která jede v rezervě a ještě se musí zaplatit výrobci na severu za to, že energii nemohl dodat.

petr

10. květen 2021, 22:23

Dobrý večer všem, obávám se, že řada názorů o drahotě našich 6 reaktorů je více jak úsměvná.

JEDU stály 13,5 mld Kčs a Temelín necelých 100 mld. Kč.

Každá elektrárna vyrobí za rok 15 mld. kWh tedy dohromady cca 30 mld kWh.

Dukovany tak činí od 80- tých let a vyrobily cca 500 mld. kWh, Temelín z hlavy teď nevím přesně, ale řekněme, že je to okolo 300 mld. kWh.

Tedy při ceně elektřiny 38,50 euro za MWh pak tyto zdroje vydělali asi 30 800 000 000 euro, tedy se prostě zaplatily jen asi 7 krát a souhlasím s panem Vaněčkem, to je fakt málo, čekal jsem to aspoň 10 krát...

Těším se, až se vyplatí investorům přímo a bez jakýchkoliv dotací prodávat elektřinu z OZE pod 38,50 euro za 1 MWh, pak to bude dobré, ale dnes je to jen o nekřesťanských dotacích, bez toho prostě to OZE použiji termínu pana Vaněčka nejdeee

Milan Vaněček

11. květen 2021, 01:51

Pane petr, takové hlouposti můžete říkat někde na Marsu ale ne občanovi České republiky, který něco ví o inflaci za posledních 30 let. Srovnejte ceny tehdy a teď a uvidíte, jako každý že drtivá většina cen vzrostla více než 7x a bezpečnostní a emisní nároky se též (viz auta) mnohonásobně zpřísnily.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.