Domů
Přenos elektřiny
Německo a Norsko slavnostně spustily podmořské vedení NordLink
Zdroj: TenneT

Německo a Norsko slavnostně spustily podmořské vedení NordLink

Berlín 27. května (zpravodaj ČTK) – Německo s Norskem dnes oficiálně uvedly do provozu podmořské energetické spojení NordLink, které je prvním přímým propojením energetických soustav obou těchto zemí. Vedení, které je označováno jako zelený kabel a které je dlouhé 623 kilometrů, se považuje za klíčový prvek německé energetické transformace, tedy přechodu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. NordLink pomůže díky elektřině vyrobené norskými vodními elektrárnami vyrovnávat nerovnoměrný výkon větrných energetických zdrojů v Německu.

„Zprovoznění NordLinku je velkým krokem k udržitelnosti a ke klimaticky neutrální budoucnosti,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová, která projekt považuje za příklad mezinárodní ekologické spolupráce.

Kancléřka podobně jako další řečníci na slavnostním zahájení provozu vystoupila přes telemost, akce se totiž kvůli pandemii konala digitálně.

„Z NordLinku bude mít velký užitek nejen Německo, ale také Norsko. Přispěje k efektivnímu využití energetických zdrojů. Je to rovněž základní kámen investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů,“ řekla o projektu za dvě miliardy eur (51 miliard Kč) norská premiérka Erna Solbergová.

O vzájemném užitku z NordLinku hovořil také premiér severoněmeckého Šlesvicka-Holštýnska Daniel Günther, z jehož země kabel do Norska vede. Uvedl, že díky spojení bude možné vyrovnávat výkyvy v produkci elektřiny.

Problémem větrných a solárních elektráren, na které sází Německo, je bezvětří a období bez dostatečného svitu. Naopak za příhodných podmínek tyto zdroje vyrábějí nadbytek energie. Tento nadbytek nyní může proudit do Norska, které pokrývá takřka celou svou energetickou potřebu vodními zdroji. V Norsku bude energie z Německa využita pro plnění přečerpávacích elektráren. V dobách nouze naopak zamíří do Německa elektřina z norských vodních elektráren. Norsko rovněž díky NordLinku získává další přístup k energii, kterou by muselo v zahraničí kupovat v případě dlouhotrvajícího sucha či příliš chladné zimy.

Kapacita nového vysokonapěťového stejnosměrného přenosového spojení je 1400 megawattů, napětí činí 525 kilovoltů. Provozovatel sítě společnost TenneT uvádí, že kapacita je dostatečná pro zásobování 3,6 milionu německých domácností. Jako ekvivalent větrných elektráren firma uvádí 466 turbín o výkonu tři megawatty.

NordLink, který spojuje norský Tonstad se šlesvicko-holštýnským Wilsterem, je jednou z částí nových energetických spojení potřebných pro energetickou transformaci v Německu. V plánu jsou ještě energetické trasy, mimo jiné SuedLink či SuedOstLink, které propojí větrný sever Německa s jižními oblastmi, které dosud spoléhají především na jaderné či uhelné elektrárny. K urychlení výstavby nových energetických tras dnes vyzvala Merkelová, podle které NordLink sám o sobě energetické a přenosové problémy nevyřeší.

Komentáře

(41)

Zbyněk Poisl

27. květen 2021, 14:53

Norsko se bez německých fofrníků dokáže obejít, ale Německo bez norských vodních elektráren je namydlené. Ono se to moc nahlas nikomu nechce říkat, ale je to jasný důkaz, že německé fofrníky a slunečníky jsou velice nestabilní zdroje, které potřebují kvalitní zálohu. A tu si Němci dělaji v zahraničí na úkor ostatní okolních států.

Miloslav Černý

27. květen 2021, 15:33

Přínos to bude mít zcela jistě vyrovnaně oboustranný bez podřízenosti. Takových obchodů, které máte na mysli, se těžko dokážete zbavit bez myšlenek spojených s bývalým RVHP.

JD

27. květen 2021, 15:44

Norsko je propojeno s více zeměmi:

https://www.entsoe.eu/data/map/

Uvidíme, jak se naplní evoluční možnosti kontinentálních supergridů a mezikontinentálních globálních gridů:

https://ses.jrc.ec.europa.eu/transcontinental-and-global-power-grids

blaha.p

27. květen 2021, 18:22

Zbyňku, ty to moc nechápeš, že. Ten kabel částečně funguje od podzimu 2020. Výměna energií jde oběma směry, když hodně fouká v Německu, jde přebytek super levné energie do Norska, když nefouká jde EE z Norska do Německa, výhodné je to rozhodně pro obě strany. Takových to propojení bude v Evropě rychle přibývat.

Pavel

27. květen 2021, 21:48

Levně můžou němci norům tak akorát prodávat elektřinu, kterou nikdo nepotřebuje. Když naopak budou elektřinu potřebovat, tak je to ve srovnání s levnou a stabilní elektřinou z jádra, kterou němci dříve disponovali, vyjde pekelně draze.

pr

30. květen 2021, 07:06

Drahá kWh neznamená, že by cenový rozdíl zaplatil výstavbu, provoz, demolici a uskladnění jaderného odpadu než ho někdo k něčemu bude chtít využít. Ono totiž těch potřebných kWh nebude tolik. A vo tom to je.

Pavel

31. květen 2021, 22:52

Takže němci levně prodají a velmi draze nakoupí, a až jim bude chybět elektřina tak jim německý pr sdělí, že žádné kwh už nepotřebují.

Demolice, provoz a uskladnění už zaplaceno bylo a je jasné, že bez oze tunelu by němcům vystačilo i na novou výstavbu.

Josef

27. květen 2021, 20:54

To vedení má kapacitu 1,4GW a Němci mají na severu řádově desítky GW ve VTE. Aby ta regulace byla funkční muselo by takových vedení být vybudováno nejméně 10 - 5 do Norska a 5 do Švédska. Pak by to teoreticky mohlo nějak fungovat, protože energie by se ukládala do potenciální energie vody a pak spotřebovávala. To co postavili je spíše parodie než nějaká regulace to je něco jako náš přechod od fosilních paliv pomocí 1 reaktoru v Dukovanech a nějakých solárech....

petr

27. květen 2021, 17:49

Dovoluji si jen konstatovat, že 1 400 MW je zhruba 1,75 % spotřeby SRN ve špičce, tedy je to okrajová záležitost.

Dále si dovolím říci, že 1 400 MW je téměř výkon rovný 3 ( 3 * 525 MW) reaktorům ve stařičkých Dukovanech, nebo jedné německé moderní JE co hloupě dříve odstavili...

Milan Vaněček

27. květen 2021, 18:00

Dovoluji si poznamenat, že kabelové propojení je velmi dlouhodobé (nevím jak dlouhou má kabel životnost, ale předpokládám tak spoň 50-100 let)

win-win řešení pro Němce i Nory. Na rozdíl od toho, že starou JE musíte nahradit extrémně drahou novou JE nebo jiným, levnějším řešením. Podmořský kabel je nejlevnější a nejrychlejší.

Emil

27. květen 2021, 18:07

Předpokládáte špatně: "How long are the NordLink cables expected to remain in operation? The system is designed for an operational lifetime of 40 years"

tennet. eu/fileadmin/user_upload/Our_Grid/Interconnections/NordLink_Opening_Ceremony/Publications/21-015_NordLink_FAQ-EN. pdf

Dále si dovoluji poznamenat, že podmořský kabel elektřinu nevyrábí ale pouze přenáší.

Milan Vaněček

27. květen 2021, 18:31

Na kolik let byly "designed for an operational lifetime" Dukovany, když je postavili, Emile? 30 nebo 40?

Emil

27. květen 2021, 18:59

K tomuto tradičně demagogickému srovnání bych jen podotkl, že zkušenosti s podmořskými kabely sahají až do poloviny 19. století, což je dost zásadní rozdíl oproti době, kdy se projektovaly Dukovany. V té době bylo nejstarším reaktorům VVER kolem deseti let.

blaha.p

27. květen 2021, 18:29

Péťo, dovoluji si jen konstatovat, že tento kabel bude zásobovat 3,6 mil. domácností = cca 10.000.000 obyvatel = všechny domácnosti a všichni obyvatelé ČR. Na jeden drát slušný výkon. Ale jestli ti to připadne málo...

Josef K.

27. květen 2021, 18:57

Při max vytížení kabelu na 1400MW to je 388.8W na domácnost, nebo podle vašeho příkladu 140W na obyvatele. Mam jisté pochybnosti o tom ze by s tím průměrná ať už česká nebo německa domácnost vystačila. Mě osobně to tedy přijde málo, nebo spíš že se někdo někde upsal o řad

Jan Stehlik

27. květen 2021, 19:20

Tak on to bude asi pruměr za 24h. Vzhledem k tomu , že jste doma 8h (?) . A pochybuji že tam bude vytápění a tuv (?)

Josef K.

27. květen 2021, 19:44

ano, pokud máte topení a ohřev vody, sporák/troubu třeba na plyn, a trávíte doma minimum času tak se možná do toho průměru 389W na domácnost nebo 140W na osobu vejdete. Ale určitě jsou domácnosti co maj na elektřinu vše stejně jako já, nemaj na bytovce top izoloci ani nejúspornější spotřebiče letošního roku. Zkuste si pak v zimě vystačit s takovou spotřebou v celodenním průměru, leda tak na lednici, elektroniku a světlo.

pr

30. květen 2021, 07:16

Jenže ti Němci narozdíl od zdejších plkajících nemakačenků když zjistí že je výhodné zateplit tak zateplí. Nebudou se furiantsky v diskuzích bít v prsa, že oni na to mají žít neefektivně. Používají peníze způsobem, který je logický.

Pavel

31. květen 2021, 22:53

Logicky draze nakoupí a logicky levně prodají elektřinu. Logicky na tom Norové vydělají majlant a němci prodělají kalhoty.

blaha.p

28. květen 2021, 06:37

Josefe K. matematika nebe tvojí silnou stránkou, tak ti to raději spočítám. Ten kabel přenese cca 12 TWh/rok = 12 000 000 MWh/rok. České domácnosti spotřebují celkem cca 15 TWh/rok = na jednoho obyvatele tak připadá cca 1,5 MWh/rok tzn. že tento jediný drát by stačil pro 80% českých domácností

Pepik

28. květen 2021, 09:09

Pane Bláho, s tou matematikou nechte prosím na hlavě. Ve výpočtu jste zanedbal, že ta energie bude polovinu doby proudit tam, aby se uložila, a polovinu doby zpět, aby posloužila domácnostem. Takže si to podělte dvěma.

Josef K.

28. květen 2021, 15:43

při 100% vytížení kabelu celoročně jedním směrem to takle matematicky vypadá jako senzační věc, ale... Elektřina nebude proudit jen jedním směrem, nebude pořád 100% vytížení kabelu, a mým cílem bylo poukázat na momentálně dostupný výkon přenesený kabelem. Domácnosti se nebudou dělit o elektřinu aby optimálně využívali kapacitu vedení... Mnohem reálnější je že dopoledne budou v práci a spotřeba bude minimální, výrazně podprůměrná a kabel by takový počet domácností možná i zvládl, a naopak večer když se sejdou doma tak spotřeba bude výrazně nadprůběrná a kabel bude okrajová záležitost.

Emil

27. květen 2021, 19:57

To je zase pěkný nesmysl. Spotřeba všech českých domácností byla v roce 2019 podle ERÚ 15,3 TWh, tento kabel i při nedosažitelném 100% vytížení přenese za rok maximálně 12,3 TWh, přičemž německá spotřeba na hlavu je mírně vyšší než naše, a ta norská je 3,6× vyšší než naše.

Miloslav Černý

27. květen 2021, 20:21

Nebylo by lepší řešit místo tohoto propojení nějaké podobné naše s možnými přečerpávačkami na našem území? Nepasujme se do role, lepších počtářů než oni.

Carlos

27. květen 2021, 20:53

No to je problém, někdo nechce, jinak jsou tu dvě možnosti relativně rychlého posílení, jedno je modernizace mezi Boguszowem a Neznášovem, tedy spíš přestavba na 3x+-150kV DC, další pak přestavba vedení 220kV ze střední (a jižní) Moravy do Polska na hladinu 400kV, pak snad by měly být i neprvozované potahy mezi Ostravskem a Polskem, ale o něčem víc v alespoň trochu zájmovém směru nevím.

Bohužel geografie ČR není zrovna nejšťastnější v tomto ohledu.

Josef

27. květen 2021, 22:07

Zbytečné, na severu Moravy je třeba postavit novou JE, protože ten kraj nemá zdroje el energie a tepla.

Miloslav Černý

29. květen 2021, 13:32

Než geografie (vytipováno je dost velkokapacitních PE) tak tomu brání paradoxně ochranáři, kteří si neuvědomují, že je to nejmenší (někde i opačně) zlo pro přínos k zachování naší energetické budoucí stability.

pr

30. květen 2021, 07:26

Naštěstí Josefe Vašich z rad zde na sevéru máme prču. V pohodě vyžijeme z uvolněného rezervovaného výkonu po dolech a zrušených strojírnách. A to až tak, že VVN vedení zde CEPS balí do šrotu. Bez náhrady. A domácnosti stejně masivně nasazují FV panely s akumulací, takže Vašim padesát let zastaralým plánům se pouze od ucha k uchu smějeme.

blaha.p

28. květen 2021, 06:48

Emčo, díky jsi fakt nejlepší hledač na internetu, já to střelil od boku. Ty jsi poskytl přesné údaje. Musím uznat, že sice hledání na internetu je to jediné čemu rozumíš, ale i tak ti děkuji. Určitě tě pro hledání budu využívat v budoucnu více.

Při přepočítání údajů dodaných Emčou Novákovic, je přesný výpočet tohoto kabelu následovný: české domácnosti spotřebovaly 15,3 TWh/rok = jeden občas tedy spotřeboval 1,44 MWh/rok. Tento jediný drát dodá EE = 12,3 TWh/rok. 12 300 000 MWh/rok : 1,44 MWh/rok = 8 541 666 obyvatel ČR. Výsledek - tento jeden drát by byl schopen pokrýt spotřebu 8,5 mil. obyvatel ČR = 80% domácností. Slušnej drát. Škoda že nevede do ČR, má stejnou kapacitu jako vyrobí celé Dukovany.

Emil

28. květen 2021, 07:01

Jednak tento "drát" nemá stejnou kapacitu jako vyrobí celé Dukovany, má totiž jen 1400 MW a celé Dukovany 2040 MW, a hlavně tento "drát" má daleko nižší koeficient využití než Dukovany, např. za včerejší den byl podle dat ENTSO-E průměrný přenesený výkon mezi Německem a Norskem 180,7 MW, tj. tento "drát" pracoval pouze na 12,9 % své kapacity. Takže počítat pouze na základě kapacity, kolik bude zásobovat domácností, naprosto nedává smysl.

energetik

28. květen 2021, 08:38

Emil

jenže z Dukovan je energie zadarmo drahá a musí se ještě dráze zálohovat a už to nebude dlouho trvat a koeficient využití budou mít na 0.

Emil

28. květen 2021, 08:47

Zadarmo drahá je jen čas od času ta elektřina z větrníků a slunečníků. Např. minulou sobotu se za její zmaření platilo i 69 €/MWh. Elektřina z Dukovan je např. na letošní rok prodaná průměrně za 45,8 €/MWh.

blaha.p

28. květen 2021, 09:06

Emile, jen ti vysvětlím podstatu existence tohoto drátu. Zjevně jsi to ještě na internetu nedohledal. Ten drát je schopen max. přenést 12,3 TWh/rok což je přibližně výroba Dukovan. Je vytvořen pro tyto případy: když na německé straně je nadbytek EE z větrníků a v druhém případě, když nefouká pak bude proudit OZE energie z Norska do Německa (nejvytíženější bude tento drát samozřejmě v zimě, jestli potřebuješ vysvětlit proč, klidně napiš, rád tě poučím) Teď není moc potřeba, protože Německo má každý den po celý květen nadprůměrné množství EE z OZE = 60%, 2/3 fosilních elektráren je vypnutých. Ale neboj na podzim a v zimě pojede výměna na plný plyn.

Emil

28. květen 2021, 10:00

Bláho, od vás opravdu nic vysvětlit nepotřebuji. Drát je schopen ročně přenést 12,3 TWh, ale reálně se k této hodně nikdy ani nepřiblíží. Speciálně pro vás jsem si vyjel z ENTSO-E data od začátku roku až do dnešního dne a průměrný přenesený výkon mezi Norskem a Německem byl v tomto období 560,2 MW, je v tom zahrnuta i zima. Tímto průměrným výkonem bychom se dostali na 4,9 TWh za celý rok. Ale když říkáte, že v zimě je nejvytíženější, a zima už v tom zahrnutá z velké části je, tak to pravděpodobně bude nakonec ještě méně.

pr

30. květen 2021, 07:32

Pokud se k projektované hodnotě přenesené energie drát nepřiblíží, pak to znamená, že pro svůj učel naprosto dostačuje a Vy jste robůtku Emile svými nekonzistentními výroky opět za toho kdo cinká pod ovárkem zvonečkem.

Emil

30. květen 2021, 07:53

Milé "pr", pokud "se k projektované hodnotě přenesené energie drát nepřiblíží", tak to znamená, že Bláha plácá nesmysly, což bylo cílem dokázati. O tom, zda naprosto dostačuje nebo nedostačuje, jsem vůbec nic nepsal, takže jde z vaší strany o manipulativní podsouvání argumentů.

Juan

28. květen 2021, 06:52

Zelený „Piefke“ sní o dodávkách větrné energie do Norska, která se tam uskladní a vrátí se mu, až bude potřeba, v době bezvětří a temna.

Vlastně dobrý nápad: když je v Německu přebytek elektřiny z obnovitelných zdrojů, dodávat elektřinu do Norska, která se tam uloží v přečerpávacích elektrárnách: německá elektřina přečerpá vodu ze spodních nádrží do horních a když je poptávka, voda se prožene turbínou a vyrobená vodní energie se dodá z Norska zpět.

Bohužel se tím ignorují základní okrajové podmínky:

Norsko má velké nádrže pro vlastní zásobování, ale malou kapacitu přečerpávacích elektráren, protože vždy bylo pouze soběstačné, nemělo žádnou převažující poptávku a nezbýval žádný přečerpávací výkon; navíc stávající nádrže jsou velmi malé, což značně omezuje možnosti přečerpávacích elektráren.

Kapacita norských elektráren obvykle stačí pouze na pokrytí vlastní spotřeby; během obzvláště chladných zim (v období temna) se elektřina musí nakupovat ze zahraničí.

Kdo se podívá na grafiku průměrné týdenní hodnoty výroby a spotřeby elektřiny v Norsku od roku 2002 do roku 2017 vidí, že úctyhodný přebytek maximálně 250 GWh/týden existuje pouze od 21. do 41. týdne, tj. od konce května do poloviny října, tedy v době, kdy má Německo obvykle dostatek slunce a větru. V zimě, kdy nastává období tmy, však Norsko potřebuje tuto vodní elektřinu pro sebe. A dále: Norsko má tak vysokou vlastní poptávku, že v roce 2019 muselo nakoupit více elektřiny, než samo vyrobilo.

Konkurence při nákupu/prodeji elektřiny z/do Norska již také existuje - se Spojeným královstvím, Holandskem, Dánskem, Švédskem a Ruskem. Tam může Německo větrnou energii prodávat jen levně a získat jen část z maximálního týdenního přebytku 250 GWh, který je v Norsku v létě k dispozici. Teoreticky by Němcům vystačilo 250 GWh/týden jen na necelé 3 hodiny při maximální hodinové potřebě 90 GW kapacity, ale vzhledem k nízké kapacitě vedení Nordlink 1 400 MW by z něj mohli odebírat jen 1,4 GW, tj. 1,6 % německé maximální potřeby.

Závěr o Nordlink: je to špatná investice ve výši dvou miliard eur s malým přínosem, a to i v případě, že by se kapacita přečerpávacích elektráren v Norsku v budoucnu zvýšila prostřednictvím nových investic. I toto zvýšení však bude jen mírné, protože Norsko si z ekologických důvodů nepřeje skladování slané vody (od fjordů po hory).

Jinými slovy, z elektrické dálnice Nordlink se stala spíše drahá stezka: Dvě miliardy eur byly investovány do vedení o výkonu 1 400 MW, které pouze zvyšuje bezpečnost dodávek pro Norsko a nepřináší nám téměř žádný užitek. Na oplátku se vyřazuje supermoderní uhelná elektrárna v Moorburgu o výkonu 1 465 MW (náklady na výstavbu: 3 miliardy eur), která byla vždy k dispozici s vysokou účinností a dodávala nejen elektřinu, ale i dálkové vytápění v době temna.

Jedná se o další příklad amatérského přístupu k přechodu na novou energetiku: Dobře míněné neznamená vždy dobře provedené. Profesionální energetická transformace s koordinovanými opatřeními vypadá jinak.

petr

30. květen 2021, 09:55

Juane, smekám nad vašim komentářem, díky za informace od odborníka!

Též děkuji Emilovi za informace a předně trpělivost při komunikaci se "vše-ználky".

Prostě šňůra, byť jen k vysavači žádný proud ještě nevyrobila...

Juan

28. květen 2021, 07:22

Pokud si zadáte do Googlu "Tennet zu Nordlink", najdete zajímavé informace v odkazovaných souborech PDF: Ztráta výkonu v kabelu je přibližně 5 % a teplota na vnějším plášti kabelu při plném zatížení se pohybuje mezi 32 °C a 39 °C.

Převodní stanice ve Wilsteru (Šlesvicko-Holštýnsko) a Tonstadu (jižní Norsko), kde se elektřina převádí ze stejnosměrného proudu na třífázový proud nebo naopak a dodává se do příslušné přenosové sítě třífázového proudu, pravděpodobně přidají každá dalších 10 % ztrát.

Pokud proudí (větrná) energie nejprve z jihu na sever a později zpět do Německa, musí se tyto ztráty při přepravě samozřejmě zdvojnásobit. Celkem tedy 50 % "pro kočku". Účinnost přečerpávacích elektráren je přibližně 85 %, což představuje další 15% ztrátu.

Norové však nebudou využívat přečerpávací elektrárny, ale chtějí prodávat přebytečnou elektřinu - kterou v zimě díky e-mobilitě a e-topení nemají.

Energetik 007

28. květen 2021, 09:15

HVDC má sice asi 50% ztráty asi 3,5% proti AC takže tady skoro 50 MW to málo není.

HVDC jsou méně spolehlivé, náročné na údržbu a hlavně řízení je komplikované.

Možná se budou v Německu divit až jim začne korodovat zařízení v důsledku bludných proudů - lodě, koleje a třeba i Nordstream.

pr

30. květen 2021, 07:39

jasně, Němci jsou pitomí jako troky a jen Vy jste výkvět znalostí. Ještě že jste napsal slovo "možná". Což Vás usvědčuje z manipulace. Vaše slova si jde vyložit jakkoli, ale jsou napsána k manipulaci tak, aby si čtenář udělal názor jaký Vy zamýšlíte. Nechte si za to vyplatit další honorář.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.