Kromě letošní teplé zimy se na poptávce po zemním plynu podepsala i pandemie koronaviru, kdy tradiční dodavatelé plynu do Evropy musí omezovat své dodávky. Norská státem ovládaná společnost Equinor tak během minulého čtvrtletí omezovala těžbu na svých flexibilních polích, aby plyn mohla vytěžit a prodat později, kdy budou ceny vyšší.
Vysoký stav evropských zásobníků plynu po relativně teplé zimě, pokles poptávky způsobený koronavirovou pandemií a přebytek zkapalněného plynu na globálním trhu letos tlačí ceny zemního plynu na evropských trzích do extrémně nízkých hodnot.
Tato situace tak není příznivá pro těžaře, kteří tak využívají flexibility, jež mají k dispozici. Norská státem ovládaná společnost Equinor, která těží a dodává plyn dále do Evropy, tak snižuje produkci ze svých flexibilních polí Troll a Oseberg se záměrem plyn vytěžit a prodat později, kdy budou ceny plynu vyšší.
Finanční ředitel společnosti Lars Christian Bacher podle serveru S&amp;P Global uvedl při prezentaci <a href="https://www.equinor.com/en/news/equinor-second-quarter-2020-results.html" target="_blank" rel="noopener">výsledků za letošní druhé čtvrtletí</a>, že <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/072420-norways-equinor-defers-significant-norwegian-gas-volumes-in-q2" target="_blank" rel="noopener">společnost neustále optimalizuje své norské portfolio v závislosti na aktuální tržní situaci</a>. Nyní tak nelze přesně říci, kolik plynu Norsko do konce roku vytěží.
<blockquote>„Je velmi, velmi obtížné na to odpovědět, jelikož se soustředíme na hodnotu místo objemu a množství, které posuneme na později, se teprve ukáže. A tato rozhodnutí jsou činěna více méně na denní bázi, v závislosti na ceně,“ uvedl Lars Christian Bacher.</blockquote>
<h2>Těžba meziročně klesla o desetinu</h2>
Optimalizace výnosů z těžby plynu se tak podepsala na celkovém objemu vytěženého plynu, který ve druhém čtvrtletí meziročně poklesl o přibližně 10 %. V období mezi letošním březnem a červen tak Equinor těžil v průměru 100 milionů metrů krychlových plynu denně.
V tomto případě se však nejedná o celkový objem plynu vytěžený v Norsku, ale pouze o množství odpovídající podílu společnosti v jednotlivých těžebních polích, který se v průměru pohybuje okolo 40 %.
Nižší byla i průměrná realizační cena, za kterou společnost plyn dodávala. V letošním druhém čtvrtletí tak Equinor za vytěžený plyn utržil průměrně 6,9 EUR/MWh, o 59 % méně než ve stejném období loni.

Plynárenství

Norská těžba plynu v Q2 prudce klesla, země ji odklání do období s vyšší cenou

Norsko, které je největším evropským těžařem černého zlata, plánuje další rozsáhlé práce při vyhledávání ložisek ropy v oblasti Severního ledového oceánu. Kritika země, která se připojila k Pařížské dohodě a zavázala se ke snižování emisí, ze strany environmentálních aktivistů na sebe nenechala dlouho čekat.
Norsko je v současné době s výjimkou Ruska největším těžařem ropy v Evropě a zároveň jedním z předních producentů na světě. Aby země udržela svůj ropný průmysl v chodu i v následujících letech, je nutné neustále hledat další ložiska. Nyní se země podle agentury Reuters <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-oil/norway-plans-big-expansion-of-arctic-oil-exploration-idUSKBN23V1M1" target="_blank" rel="noopener">chystá k dalšímu významnému kolu prozkoumávání oblastí s potenciálními ložisky</a>.
Norská ministryně ministryně pro ropu a energetiku Tina Bruová oznámila, že země v aukcích nabídne celkem 136 nových oblastí pro průzkum, přičemž 125 z nich se nachází v Barentsově moři, okrajové části Severního ledového oceánu. Podle ministryně je další průzkum oblasti nezbytný pro zachování pracovních pozic a příjmů z ropného průmyslu.
<blockquote>„Potřebujeme objevovat nová naleziště, abychom udrželi zaměstnanost a nadále vytvářeli hodnotu,“ uvedla norská ministryně.</blockquote>
Za tento krok si norská vláda vysloužila kritiku ze strany environmentálních organizací, jelikož není v souladu s boji proti změnám klimatu, ke kterým se země zavázala v rámci Pařížské dohody.
<blockquote>„Toto jasně ukazuje, že činy norské vlády nejsou založeny na tom, co je z pohledu vědy nutné činit při řešení klimatické krize,“ uvedl Frode Pleym, předeseda norských Greenpeace.</blockquote>

Rychlé zprávy

Norsko plánuje intenzivně hledat další ropu v oblasti Severního ledového oceánu

Norská vláda navrhla v pátek sadu opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny. Reaguje tak na sílící protesty proti rozvoji větrných elektráren, kdy environmentální aktivisté obviňují některé developery z toho, že staví větší turbíny, než jaké byly původně schváleny, a upozorňují na dopady na vzhled krajiny a nebezpečí pro ptactvo. 
Instalovaný výkon norských větrných elektráren se od roku 2017 více než zdvojnásobil na současných 2,7 GW a developeři připravují řadu projektů, které se snaží uvést do provozu předtím, než v příštím roce skončí současný režim podpory těchto zdrojů.
V loňském roce dosáhla výroba elektřiny z norských větrných elektráren rekordních 5,2 TWh, což znamenalo téměř 4% podíl na celkové výrobě elektřiny, kterou obstarávjí téměř výhradně vodní elektrárny.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1592633837.json“}
Prudký rozvoj větrných elektráren v posledních letech přinesl také rostoucí opozici obyvatelstva proti jejich dalšímu rozvoji. Norská vláda reagovala přípravou několika opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny.
<blockquote>„V budoucnu umožníme omezený a více rozumný rozvoj větrných elektráren než ten, který vidíme nyní…To však neznamená, že rozvoj větrných elektráren skončí… Elektřina z větrných elektráren bude hrát roli v našem elektroenergetickém systému i v budoucnosti,“ <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-windpower/norway-to-slow-down-onshore-wind-power-developments-idUSKBN23Q28H" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle zahraničního serveru Reuters norská ministryně pro ropu a energetiku Tina Bruová</a>.</blockquote>
Návrhy vlády, které musí schválit norský parlament, zahrnují například stanovení přínějších pravidel pro výšku turbín, zkrácení doby realizace projektu či opatření zajišťující ekonomickou životaschopnost projektů.
Norská vláda podle Reuters dále uvedla, že nová pravidla budou více brát v potaz vliv větrných elektráren na vzhled krajiny, chov sobů či názor místních municipalit při schvalování nových projektů.

Větrné elektrárny

Norská vláda plánuje kvůli protestům zpomalit rozvoj onshore větrných elektráren

Norsko v období od června do prosince sníží těžbu ropy. Po 18 letech se tak připojí k dohodě předních světových producentů o koordinovaném omezení těžby, která má podpořit cenu suroviny. Oznámilo to norské ministerstvo ropného průmyslu. Norsko je největším producentem ropy v západní Evropě.
<blockquote>&#8222;V červnu v Norsku snížíme těžbu o 250.000 barelů denně, v druhé polovině roku 2020 pak o 134.000 barelů denně. Navíc odložíme zahájení těžby na několika polích do roku 2021,&#8220; uvedla ministryně ropného průmyslu Tina Bruová.</blockquote>
V prosinci by tak měla být těžba v Norsku o 300.000 barelů denně nižší, než ropné firmy původně plánovaly. Z nových polí, u kterých bude těžba odložena, se mělo těžit zhruba 166.000 barelů denně.
Skupina OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Rusko a další přední světové producenty, se na začátku dubna dohodla, že v květnu a červnu sníží těžbu o 9,7 milionu barelů denně. To představuje asi deset procent globálních dodávek. Vyzvala také další producenty mimo OPEC+, jako jsou Spojené státy, Kanada, Brazílie a Norsko, aby se připojili snížením o dalších pět milionů barelů denně.
Norsko dodalo, že snížení se týká jen ropy. Těžba a vývoz zemního plynu zůstanou zachovány.
Bruová už dříve ocenila dohodu OPEC+ a označila ji za důležitý příspěvek ke stabilitě na ropném trhu v nadcházejícím roce.
Norsko v minulosti už několikrát společně s dalšími zeměmi omezilo těžbu na podporu cen. Bylo to v období let 1986 až 1990 a znovu v letech 1998 až 2000 a v první polovině roku 2002.
<blockquote>&#8222;Za současné bezprecedentní situace přispěje snížení těžby ropy zavedené vládou k rychlejší stabilizaci trhu ve srovnání s tím, kdybychom nechali vybalancovat trh jen prostřednictvím tržního mechanismu,&#8220; uvedlo ministerstvo ropného průmyslu.</blockquote>
Průměrná těžba ropy v Norsku dosáhla v roce 2000 vrcholu 3,1 milionu barelů denně. Loni ale těžba klesla na 30leté minimum 1,4 milionu barelů denně. Letos v únoru pak těžba činila 1,75 milionu barelů denně a meziročně se zvýšila o 26 procent. Včetně kondenzátů a kapalin ze zemního plynu (NGL) těžba činila 2,1 milionu barelů denně, což odpovídá zhruba dvěma procentům globální těžby.
Norská vláda do roku 2024 čeká zvýšení těžby bez kondenzátů a NGL na více než dva miliony barelů denně, a to díky novým velkým polím. Norsko také v posledních dvou desetiletích prudce zvýšilo těžbu zemního plynu.

Ropa

Norsko se po 18 letech připojí k dohodě o snížení těžby

Norsko zváží snížení těžby ropy, pokud největší světoví producenti ropy uzavřou novou dohodu o koordinovaném snížení dodávek. Uvedla to norská ministryně pro ropu a ropný průmysl Tina Bruová. Norsko je největším těžařem ropy v západní Evropě a na globálních dodávkách ropy se podílí dvěma procenty. Naposledy se ke koordinovanému snížení těžby přidalo v roce 2002.
Organizace zemí vyvážejících roku (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem pracují na dohodě o snížení těžby, které by odpovídalo zhruba deseti procentům dodávek ropy na trhy. Podle zdrojů však konečný rozsah snížení těžby bude záviset na tom, jak moc budou ochotni snížit těžbu i jiní producenti. Další velký producent, Spojené státy, zatím nepotvrdil, zda se k dohodě připojí.
Ceny ropy se v prvním čtvrtletí letošního roku snížily o dvě třetiny a klesly až na nejnižší hodnotu za 18 let. Mohl za to propad poptávky způsobený koronavirem a krach jednání mezi Ruskem a Saúdskou Arábií o dalším koordinovaném snížení těžby.
<blockquote>&#8222;Pokud se široká skupina producentů dohodne na výrazném snížení produkce, Norsko zváží jednostranné snížení, pokud podpoří naše řízení zdrojů a naši ekonomiku,&#8220; napsala Bruová v mailu zaslaném agentuře Reuters.</blockquote>
Dodala, že Norsko jedná s ostatními zeměmi těžícími ropu. Možný rozsah snížení těžby však neupřesnila.
Nebylo by to poprvé, co by se Norsko připojilo k dohodě o snížení těžby ropy spolu s dalšími producenty v době, kdy ceny ropy klesají. Učinilo tak v letech 1990, 1998 a 2002. Naposledy, v první polovině roku 2002, snížilo těžbu o zhruba 150.000 barelů denně, protože ceny ropy po teroristických útocích v USA v září 2001 klesly pod 20 dolarů za barel.
V únoru těžba Norska činila 1,75 milionu barelů denně. Meziročně se zvýšila o 26 procent díky růstu těžby z největšího západoevropského pole Johan Sverdrup, které kontroluje státní firma Equinor.
Na svůj vrchol se těžba v Norsku dostala v roce 2001. Po poklesu v dalších letech se znovu zvyšuje od roku 2014. Většinu ropy Norsko vyváží do Británie a dalších evropských zemí.
Skupina OPEC+ zahrnující ropný kartel a jeho spojence, by podle zdrojů o nové dohodě měla jednat 9. dubna.
Americký prezident Donald Trump tlačí na OPEC+, aby se dohodl na snížení těžby, a stabilizoval tak globální trh s ropou. Stále častěji se však objevují hlasy, že by snížit těžbu měly také USA, což bylo dlouhodobě považováno za nemožné, mimo jiné i kvůli antimonopolnímu zákonu v USA. Současný propad cen však již přiměl regulátory v Texasu, který je hlavním centrem těžby ropy v USA, začít uvažovat poprvé po téměř 50 letech o regulaci těžby. Americký ministr pro energetiku Dan Brouillette ale při pátečním telefonickém hovoru s představiteli ropného průmyslu o možném snížení těžby nemluvil a Trump v sobotu pohrozil, že kvůli propadu cen ropy by mohl zvážit uvalení cel na dovoz ropy, aby ochránil domácí těžaře.
Naopak ochotu připojit se k případné globální dohodě o těžbě vyjádřila kanadská provincie Alberta, která má třetí největší zásoby na světě.

Norsko zvažuje připojení ke globální dohodě o snížení těžby ropy

Norská energetická skupina Statkraft posiluje svou pozici na poli dobíjecí infrastruktury pro elektromobily. Po nedávných akvizicích společností zaměřených na rozvoj a provozování dobíjecích stanic v Norsku a Německu nyní vstupuje na britský trh.
Statkraft podle zveřejněné tiskové zprávy převezme prostřednictvím své 100% vlastněné dceřiné společnosti Gronn Kontakt UK byznys Vattenfallu v oblasti dobíjecí infrastruktury pro elektromobily ve Spojeném království.
Společnost přitom nedávno posílila svou pozici na evropském trhu s dobíjecími stanicemi díky akvizicím norské společnosti Gronn Kontakt  a německých společností E-Wald a eeMobility.
<blockquote>&#8222;Zkušenosti Statkraftu s dobíjením v Norsku a Německu poskytují důvěru a zkušenosti pro vytvoření udržitelného a zákaznicky orientovaného byznysu ve Spojeném království,&#8220; uvedl Anthony Hinde, vedoucí sekce elektromobility ve Statkraft UK.</blockquote>
Statkraft plánuje dodávat elektřinu pro akvírovanou dobíjecí infrastrukturu ve Spojeném království 100% z obnovitelných zdrojů spadajících do jeho tamního portfolia.
<blockquote>&#8222;Statkraft má ambiciózní růstové plány a ambici přispět k přechodu na dopravu poháněnou obnovitelnými zdroji ve Spojeném království. Dlouhodobé investice na britském trhu jsou klíčovou součástí naší strategie. Elektromobily změní evropskou elektroenergetiku a pokud máme dosáhnout bezemisní dopravy, musí být pro dobíjení elektromobilů používána obnovitelná energie,&#8220; dodal David Flood, výkonný ředitel Statkraft UK.</blockquote>
Vedoucí sekce elektromobility ve Vattenfallu Tomas Björnsson k prodeji britského byznysu uvedl, že se Vattenfall bude i nadále zaměřovat na růst v oblasti dobíjecí infrastruktury pro elektromobily s cílem učinit využívání elektromobilů novým standardem napříč severozápadní Evropou.
<blockquote>&#8222;Opuštění britského trhu neovlivní náš pokračující růst na ostatních trzích, kde jsme aktivní, spíše nám umožní se na tyto trhy více změřit,&#8220; dodal Björnsson.</blockquote>

Elektromobilita

Statkraft kupuje od Vattenfallu dobíjecí infrastrukturu pro elektromobily ve Spojeném království

Příjmy z těžby ropy a zemního plynu pomohly Norsku vybudovat největší penzijní fond na světě, a zajistit tak tamním obyvatelům bohatství. Podle guvernéra tamní národní banky je však budoucnost ropného průmyslu s ohledem na boj proti klimatickým změnám nejistá a je na čase závislost tamní ekonomiky na ropě snižovat.
Těžba ropy a zemního plynu za poslední půlstoletí pomohla Norsku zařadit se mezi nejbohatší země světa. Od roku 1990 Norsko investuje příjmy z těžby fosilních paliv do vládního penzijního fondu, rovněž známého pod označením „ropný fond“, který je největším vládním fondem na svatě a svou hodnotou již překonal bilion amerických dolarů.
Podle Oeysteina Olsena, guvernéra norské centrální banky, je na čase norskou ekonomiku začít od ropy postupně odpoutávat.
<blockquote>„Ropný průmysl vydláždil cestu k růstu bohatství, které žádná z budoucích generací pravděpodobně nezažije. Pokud bude přechod k ekonomice méně závislé na ropě postupný, podnikatelský sektor bude mít šanci se přizpůsobit,“ <a href="https://www.reuters.com/article/norway-cenbank/norway-faces-economic-reckoning-after-decades-of-oil-profits-central-bank-chief-idUSL8N2AD3Y0" target="_blank" rel="noopener">uvedl podle agentury Reuters</a> Oeystein Olsen.</blockquote>
V následujících letech norská vláda sice počítá s dalším růstem těžby ropy, v polovině současné dekády by však měla dosáhnout vrcholu a později začít klesat. Nejistá je rovněž budoucí poptávka po ropě, a to především kvůli boji proti klimatickým změnám a nejistotám ohledně vývoje globální ekonomiky.
<blockquote>„Podniky, banky a investoři věnují tomuto riziku větší pozornost. Výhled pro aktivity v oblasti norského šelfu (oblast těžby ropy v Norsku, pozn. red.) je také více nejistý,“ pokračuje Olsen.</blockquote>
Větším rizikům v současné době však čelí i samotný ropný fond. Díky nízkým úrokovým sazbám, silnému akciovému trhu a slabé Norské koruně se zemi podařilo od roku 2013 hodnotu fondu více než zdvojnásobit. V současné době tak hodnota fondu dosahuje 10,8 bilionů Norských korun, tedy zhruba 1,17 bilionu dolarů.
Norská vláda může každoročně utratit předpokládaný výnos fondu, tedy 3 % jeho hodnoty, přičemž v dobách poklesu aktivity národního hospodářství je možné tuto hodnotu překročit. Podobně by tak vláda v období ekonomického růstu nemusela utrácet celá 3 % a finance šetřit na budoucí slabší období, k tomu však podle agentury Reuters dochází zcela ojediněle.
<blockquote>„Jelikož hodnota fondu stabilně rostla, byli jsme dlouho ušetřeni případných omezujících opatření. To však v následujících letech nemusí platit,“ dodává Olsen.</blockquote>
Podle Olsena akciový trh táhl především relativně malý počet společností a očekávání investorů o trvalém růstu zisku zde zanechal prostor pro korekci trhu. Pokud by hodnoty akcií spadly stejně jako během světové ekonomické krize z roku 2008, hodnota norského penzijního fondu by podle guvernéra mohla klesnout až o 3 biliony Norských korun, tedy o více než čtvrtinu.

Šéf národní banky: Norsko by mělo omezit závislost své ekonomiky na ropě, je nebezpečná

Provozovatel části německé přenosové soustavy, společnost Tennet, bude moci snížit dovozní kapacitu nového kabelového vedení Nordlink až do konce roku 2022 na nulu. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-curbs-on-nordlink-to-hit-nordic-exports--statnett/1085522">Zpravodajskému serveru Montel to uvedl norský provozovatel Statnett</a>. 
Budované kabelové vedení NordLink, které propojí elektrizační soustavy Německa a Norska, by mělo zahájit komerční provoz na konci letošního roku. Až do konce roku 2022 má však mít německý TenneT možnost snížit jeho dovozní kapacitu směrem do Německa na nulu.
Omezení importní kapacity do Německa by mohla oslabit hodnotu kabelového propojení a jsou proti politickým záměrům, které vedly k rozhodnutí o vybudování kabelu, uvedl vedoucí provozu společnosti Statnett, Gunnar Lovaas.
Německá vláda navrhla minimální kapacitu 1,4GW propojení v nulové výši ve svém plánu pro implementaci nových pravidel EU. Uvádí to dopis, který Statnett zaslal norskému ministerstvu energetiky.
Nová pravidla EU, která jsou součástí <a href="https://ec.europa.eu/info/news/clean-energy-all-europeans-package-completed-good-consumers-good-growth-and-jobs-and-good-planet-2019-may-22_en">4. energetického balíčku EU</a>, stanovují podmínku poskytovat do roku 2020 70 % technických přeshraničních přenosových kapacit k dispozici pro obchod. Země, kterým hrozí nesplnění této podmínky, byly nuceny přijít s plány pro nápravu situace, nebo požádat o derogace. Německu byla udělena derogační výjimka.
Statnett odhaduje, že Německo omezí import skrze Nordlink v 15-20 % času.
<blockquote>„Ve většině případů nebudou nastávat žádné problémy. Ale je příliš brzy na to říci, jak často bude export do Německa omezován,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Norský provozovatel přenosové soustavy si byl vědom nových německých pravidel pro přidělování přeshraniční kapacity, ale byl překvapen, když se dozvěděl, že německé orgány využívají předpoklad nulové minimální přenosové kapacity nového propojení.
„Toto je nepřiměřená interpretace pravidel,“ řekl Lovaas a dodal, že je těžké identifikovat přesné důsledky, protože se jedná o nová pravidla a existuje jen malý precedens.
<h2>Problémem je německá přenosová soustava</h2>
Hlavní výzva bude nastávat v době, kdy větrné elektrárny v severním Německu budou dodávat vysoký výkon do soustavy, ale ceny zůstanou vyšší než v severských zemích, řekl Lovaas.
Německo má již v současné době problémy s přenosem výkonu ze severu země na jih vlivem nedostatečně rozvinuté přenosové soustavy. V případě vyšší ceny elektřiny v Severských zemích by se situace pro Německo ještě zhoršila dodávkou dodatečného výkonu skrze Nordlink.
<blockquote>„Hodnocení rizik je složité. Eskalujeme problém a zdůrazňujeme jeho závažnost. Doufáme, že se společností TenneT a s dalšími zúčastněnými stranami najdeme řešení, aby bylo možné kabelové vedení začít používat od prvního dne a s postupem času optimalizovat jeho využití,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Ceny elektřiny pro dodávku v příštím roce naznačují vyšší cenu elektřiny v Německu než v Norsku. Baseload kontrakt v severských zemích pro dodávku elektřiny v roce 2021 <a href="http://www.nasdaqomx.com/transactions/markets/commodities/market-prices">se aktuálně obchoduje okolo 26 EUR/MWh</a>, zatímco německý ekvivalent na burze EEX <a href="https://www.eex.com/de/marktdaten/strom/futures/phelix-de-futures">se obchoduje za cca 41 EUR/MWh</a>. Rozhodujícím faktorem však budou ceny na denním (spotovém) a vnitrodenním trhu, které reflektují aktuální nabídku a poptávku v dané obchodní zóně.
<blockquote>„Energetické toky nejsou rozhodovány futures cenami, ale spotovými a vnitrodenními cenami. Často v Německu vidíme v některých hodinách nulové nebo záporné ceny, a poté bude elektřina samozřejmě téci severně. Výzvou je, když německé ceny budou vyšší,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Současný stav se podobá situaci na hranici mezi západním Dánskem a Německem, kde německý provozovatel přenosové soustavy Tennet <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/omezeni-prenosu-elektriny-nemeckem-danskem-pretrvavaji-i-zasahu-evropske-komise">čelil několik let kritice za opakované blokování importu</a> v době vysoké výroby elektřiny v německých větrných elektrárnách. Tato situace byla vyřešena v roce 2018, kdy společnost Tennet <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-prinutila-tennet-navysit-prenosovou-kapacitu-nemeckem-danskem">souhlasila s uvolněním alespoň 75 % přenosové kapacity trhu</a>.

Energetika v zahraničí

Německo bude mít možnost snížit importní kapacitu Nordlink na nulu. Důvodem jsou obavy o stabilitu soustavy

Norský odvolací soud dnes potvrdil dřívější verdikt, který zamítl žalobu ekologických organizací kvůli udělení licencí na těžbu ropy v Barentsově moři. Ochránci přírody argumentovali, že takto bude porušeno právo lidí na život ve zdravém prostředí zakotvené v norské ústavě. Informují o tom agentury.
Norské ministerstvo ropného průmyslu licence na těžbu ropy vydalo 13 společnostem v období let 2015 až 2016. Ochránci životního prostředí například z organizace Greenpeace tvrdili, že tím porušilo jak národní zákony, tak mezinárodní právo.
Kromě článku 112 norské ústavy se odvolávali na pařížskou klimatickou dohodu, kterou Norsko podepsalo. První soudní proces prohráli už před dvěma lety. Podle agentury Reuters je tento případ z Norska příkladem širšího trendu, kdy se žalující strana odvolává na základní zákony dané země, aby dosáhla omezení vypouštění emisí.
Právní zástupce vlády připomněl, že otázkou udělení licencí na těžbu ropy v Barentsově moři se několikrát zabýval norský parlament a velkou většinou tento krok podpořil. Ekologické organizace po vynesení dnešního rozsudku oznámily, že se odvolají u nejvyššího soudu.

Norský odvolací soud povolil těžbu ropy v Barentsově moři

Energetická společnost <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-01-06-climate-ambitions-norway.html">Equinor</a> v tiskové zprávě oznámila, že chce snížit emise skleníkových plynů, včetně CO2 a metanu, na svých pevninských a mořských zařízeních v Norsku. Ve srovnání s rokem 2005 chce do roku 2030 snížit emise o 40 %, do 2040 o 70 % a dosáhnout téměř nulových emisí do roku 2050. 
Společnost <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/britske-organy-varuji-norsky-equinor-zemni-plyn-neni-nizkouhlikove-palivo">Equinor</a> v tiskovém prohlášení oznámila, že chce snížit emise skleníkových plynů na svých pevninských a mořských zařízeních v Norsku o 40 % do roku 2030, o 70 % do 2040 a téměř na nulu do roku 2050. Tyto cíle jsou srovnávány s objemem emisí v roce 2005, podobně jako u cílů EU ETS.
Předmětem snižování budou emise veškerých skleníkových plynů, včetně CO2 a metanu. Emise metanu jsou na norském kontinentálním šelfu poměrně nízké, hlavní složkou emisí je tedy CO2.
Podle společnosti tyto ambice posílí její budoucí konkurenceschopnost, společně s podporou rozvoje průmyslu v Norsku.
<blockquote>„Equinor podporuje Pařížskou dohodu a cíl čistých nulových emisí pro společnost. Emise CO2 z těžby jsme již snížili na úroveň odpovídající nejlepším výsledkům v sektoru. Nyní spouštíme bezprecedentní sadu cílů, která povede k podniknutí jasných kroků a dosažení absolutního snížení emisí v Norsku, přičemž cílíme téměř k nulovým emisím v roce 2050. To je v souladu s klimatickými cíli ve společnosti a naší strategií vytvářet vysoké hodnoty s nízkými emisemi,“ uvedl Eldar Saetre, CEO Equinor.</blockquote>
<h2>S těžbou ropy i plynu se i nadále počítá</h2>
Při plnění těchto ambicí Equinor i nadále počítá s provozováním stávajících i nových <a href="https://oenergetice.cz/ropa/bloomberg-tezba-ropy-v-norsku-pristi-rok-vyrazne-vzroste">těžebních polí</a>, s prodlužováním životnosti stávajících ložisek, se zvýšením výtěžnosti ropy i zemního plynu a s efektivnějšími provozy.
První fáze plánu do roku 2030 znamená každoroční snižování emisí skleníkových plynů o více než 5 milionů tun. Tento objem představuje přibližně 10 % celkových ročních emisí Norska. Celkové emise provozovaných ložisek a zařízení Equinoru v roce 2018 byly 13 milionů tun. Snížení emisí o 40 % do 2030 bude realizováno implementací rozsáhlých průmyslových opatření. Mezi tato patří například energetická účinnost, digitalizace a zahájení několika projektů v oblasti elektrifikace na klíčových polích a zařízeních.
<h2>Hledají se ale i další alternativy</h2>
Další snižování emisí bude znamenat dodatečná opatření, další elektrifikační projekty, konsolidaci infrastruktury a využití příležitostí rozvíjet nové technologie a hodnotové řetězce. Equinor očekává, že těžba zemního plynu a ropy v Norsku bude na méně než polovině dnešních hodnot. A to za předpokladu rozvoje dnes definovaných projektů, významných snah zvýšit těžbu v již existujících ložiscích a pokračujícího průzkumu.
Dle svého prohlášení chce Equinor využít svých schopností v oblasti inovace, technologie a rozsáhlých technologických řešení, aby vyvinul nové konkurenceschopné hodnotové řetězce. Momentálně se Equinor zabývá příležitostmi ve <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrny-park-ma-vyuzivat-nejvykonnejsi-vetrne-turbiny-svete">větrné energetice</a> na moři, technologiích <a href="https://oenergetice.cz/technologie/nejvetsi-preshranicni-projekt-zachycovani-ukladani-uhliku-se-nadale-rozviji">zachycování a skladování uhlíku</a> a bezemisním vodíku vyráběném ze zemního plynu.
Úvodní fotografie: Sídlo společnosti Equinor (Autor: Ole Jørgen Bratland/Equinor)