Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

V žádném ze čtrnácti největších německých měst nejsou instalovány fotovoltaické elektrárny ani na polovinu střešních ploch. Mrhá se tak potenciálem pokrýt spotřebu desetitisíců domácností elektřinou z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.lichtblick.de/presse/news/2020/06/18/14-gro%C3%9Fst%C3%A4dte-im-solarcheck-deutsche-metropolen-hinken-beim-solarausbau-hinterher/">říká nová studie</a>. V rámci celého Německa jde pak o potenciální instalovaný výkon až 260 GW.
Studie provedená německým dodavatelem elektřiny z obnovitelných zdrojů, společností LichtBlick, zkoumala využití střech pro fotovoltaické elektrárny. V rámci čtrnácti největších německých metropolí určila poměr mezi plochou všech střech u novostaveb za rok 2018 a plochou nově nainstalovaných střešních solárních panelů.
Obecně nebyly v žádném z měst instalovány solární panely na více než polovinu střech. Nejlépe se umístila města Norimberk, Hannover a Lipsko, která se jako jediná k této hranici přiblížila. Jednalo se ale spíše o výjimky a v nejhorším Hamburku pokrývaly solární panely pouhých sedm procent střešních ploch.
<figure id="attachment_38056" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-38056" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-512x342.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-800x534.jpg 800w" alt="" width="512" height="342" /><figcaption class="wp-caption-text">Střešní solární panely</figcaption></figure>
Potenciál střešních fotovoltaických elektráren je nezanedbatelný a zatím dostatečně nevyužitý.  V rámci celého Německa by na střechách mohly vyrůst elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 260 GW, což je přibližně pětinásobek dnešního výkonu. Například v Berlíně by mohly každý rok přibýt střešní elektrárny schopné vyprodukovat až 49 GWh ročně. To by stačilo na pokrytí spotřeby šestnácti tisíc domácností. V Česku se <a href="https://www.solarniasociace.cz/aktuality/20190107_oponentni-posudek-k-nkep-pro-fve.pdf">potenciál fotovoltaiky na budovách</a> odhaduje na 39 GW.
<h2>Střešní FVE se v ČR těší rostoucí oblibě</h2>
Právě v Česku se střešní fotovoltaické elektrárny těší stále větší oblibě. Jejich nespornou výhodou je blízkost ke koncovým spotřebitelům, kdy jsou často schopny pokrýt zásadní část spotřeby firem a domácností. Výkyvy v produkci jsou pak řešeny pomocí přídatných baterií.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarnich-elektraren-v-cr-loni-pribylo-1-dvojnasobek-oproti-roku-2018">V roce 2019</a> byly v ČR instalovány solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 25 MW, z nichž naprostá většina byla umístěna právě na střechách. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cez-letos-zapojil-o-polovinu-vic-stresnich-fotovoltaik-nez-loni">Za prvních pět měsíců roku 2020</a> pak došlo k meziročnímu nárůstu instalovaných elektráren o polovinu. Může za to zejména program Nová zelená úsporám ministerstva životního prostředí a programy ministerstva průmyslu a obchodu pro podnikatele.

Obnovitelné zdroje

Analýza: Německá města dostatečně nevyužívají potenciál střešních fotovoltaických elektráren

Českým domácnostem by mohly na podzim před příští topnou sezonou zlevnit plyn a elektřina. Důvodem je pokles cen na velkoobchodních burzách. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Kolik přesně peněz lidé ušetří, záleží podle nich logicky na tom, na co všechno danou komoditu používají. Míní, že výraznější může být pokles u plynu, jehož konečná cena by mohla klesnout až kolem deseti procent. U elektřiny má být úspora zhruba poloviční. Možný pokles cen opatrně připouští i dodavatelé.
Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2021, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=FCZBLY211231#KL">klesla</a> meziročně o 11,8 procenta na 42,95 eur (asi 1150 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ještě výraznější je <a target="_blank" href="https://www.pxe.cz/Produkty/Detail.aspx?isin=GCZBLY211231#KL">pokles</a> u plynu, jehož cena se snížila meziročně o více než třetinu na 12,57 eur (337 Kč) za MWh.
<blockquote>&#8222;Zlevnění energií na burze bylo výrazné a již trvá dostatečně dlouhou dobu, aby dodavatelé mohli reagovat a snížit ceny pro zákazníky. Je však třeba mít na paměti, že koncové ceny elektřiny i zemního plynu jsou kromě burzovních cen ovlivněny dalšími poplatky. Z tohoto důvodu nelze očekávat, že by se snížení cen na burze kompletně přeneslo do koncových cen pro zákazníky,&#8220; uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.</blockquote>
U elektřiny lze podle něj očekávat snížení ceny pro konečné zákazníky kolem pěti procent, u plynu pak až o pětinu.
Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor upozornil, že vývoj burzovních cen se do cen pro domácnosti promítá vždy postupně, obchodníci nyní prodávají za ceny, kterými se zásobili v předstihu loni. &#8222;Nové ceníky se začnou pravděpodobně častěji objevovat na začátku další topné sezony,&#8220; řekl. Uvedl, že cen plynu by zlevnění mohlo činit až nad deset procent, u elektřiny pravděpodobně kolem pěti procent.
<blockquote>&#8222;Někteří dodavatelé už pro své zákazníky připravili různé individuální ceníky, nicméně výraznější změny v cenících energií bychom mohli očekávat na podzim se zahájením topné sezony, případně až s příchodem roku 2021,&#8220; potvrdila analytička portálu Ušetřeno.</blockquote>
cz Markéta Witoszová.
Možnou úpravu cen opatrně připouští i samotní dodavatelé. &#8222;Dá se očekávat, že pokles cen se projeví v koncových cenách pro zákazníky před příští topnou sezonou. Pokud vydrží velkoobchodní ceny nízko, tak by to mohlo být na podzim. Dobrou zprávou už v tuto chvíli je fakt, že zákazníci, kteří topí zemním plynem, by měli mít letošní topnou sezónu trochu levnější. Tato zima byla velmi teplá a spotřeba zemního plynu na vytápění byla často výrazně nižší,&#8220; uvedl mluvčí innogy Pavel Grochál.
<blockquote>&#8222;Komodity pro naše zákazníky nakupujeme průběžně v předstihu jednoho i více let tak, abychom zákazníky ochránili před prudkými výkyvy volatilních velkoobchodních cen. Pokles je tak možný do cen promítnout až s určitým zpožděním, a pokud ceny vydrží níže delší dobu. U některých fixovaných produktů, jejichž ceny upravujeme pravidelně spolu s vývojem velkoobchodních cen na následující roky, jsme už ale ceníky od června snížili,&#8220; sdělil mluvčí ČEZ Roman Gazdík.</blockquote>
Podle mluvčí Bohemia Energy Hany Novotné bude záležet na dalším vývoji. Uvedla, že dalším významným vlivem na cenotvorbu má konkurence a dopady koronavirové krize. &#8222;S tou totiž dodavatelé mohli kvůli propadu spotřeby a dramatickému poklesu cen přijít nejenom o marže, ale realizovat dost významné ztráty z odprodeje elektřiny, kterou měli nakoupenu za ceny kolem 50 eur a na denním trhu museli nespotřebovanou elektřinu odprodávat za ceny mezi 20 a 30 eury,&#8220; dodala.

Komoditní trhy

Plyn a elektřina by mohly zlevnit, ceny na burzách klesají

Německá společnost <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2DP3WV">Apex Energy v pátek zprovoznila zařízení na výrobu a využití vodíku poblíž letiště Rostock-Laage u baltského moře.</a> Zařízení má zajistit uhlíkově neutrální vodík pro vytápění, veřejnou dopravu a dodavatelský závod pro součástky automobilů, který se má letos přesunout do této lokality.
Projekt výstavby zařízení vznikl v roce 2018. Zařízení se skládá z 2MW elektrolyzéru a náklady na jeho realizaci se pohybují v nižších desítkách milionů eur. Jedná se o typ projektu, který má Německu pomoci dekarbonizovat jeho ekonomiku.
Součástí zařízení má být rovněž systém pro ukládání vodíku, palivový článek s instalovaným výkonem 100 kW, vodíková kogenerační jednotka o instalovaném výkonu 115 kW a stabilizační baterie o kapacitě 1 MWh.
<blockquote> „Budeme zde ukládat zelenou energii, skladovat ji v podobě vodíku a ten poskytovat místnímu průmyslovému parku. Konečně jsme v podstatě připraveni pro každodenní provoz“ – Peter Sponholz, technologický ředitel v Apex Energy</blockquote>
<h2>Schválení nového plánu znamená 9 miliard EUR pro vodíkové technologie</h2>
Nové zařízení je v souladu s novou vodíkovou strategií, kterou Německo schválilo ve středu. Součástí této strategie je navýšení výroby paliva pomocí elektrolýzy vody za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Německo věří, že zelený vodík může pomocí dekarbonizovat klíčové prvky průmyslu a podpořit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">zotavení ekonomiky z následků koronavirové pandemie</a>. Podle plánu má Německo do rozvoje těchto technologií investovat 7 miliard EUR, další 2 miliardy EUR mají být určeny pro výstavbu velkých závodů na výrobu vodíku v partnerských zemích.
Do roku 2030 plánuje Německo disponovat elektrolyzéry o celkovém výkonu 5 GW, do roku 2040 by celkový výkon elektrolyzérů v Německu měl narůst na 10 GW.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://apex-group.de/en/website-apex/apex-energy-lays-the-foundation-for-a-hydrogen-power-plant">Apex Energy</a>

Německo

Německá společnost Apex Energy zprovoznila zařízení na výrobu zeleného vodíku

Velká Británie ve středu dosáhla dalšího milníku – dva měsíce bez uhelných elektráren. Nejenom díky pandemii si mohla ostrovní země dovolit mít uhelné elektrárny vypnuté. 
Ještě před deseti lety byly uhelné elektrárny odpovědny za 40 % vyrobené elektřiny ve Velké Británii. Ovšem jak informovala <a href="https://www.bbc.com/news/science-environment-52973089">zpravodajská stanice BBC</a>, za poslední dvě měsíce nevyrobily britské uhelné elektrárny žádnou elektřinu a nevypadá to, že by se to v brzké době mělo změnit.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591983333.json“}
&nbsp;
Předchozí rekord výroby elektřiny bez uhelných elektráren byl ve Velké Británii 18 dní a 6 hodin, nastal loni v červnu. Tento i nynější rekord se přitom netýká celého Spojeného království, ale pouze Velké Británie.
<h2>Ostrovní energetická revoluce</h2>
Energetika Británie se za posledních deset let velice změnila. Spojené království má největší offshore větrný průmysl na světě a zároveň i největší offshore větrnou farmu, která byla zprovozněna minulý rok. Zároveň největší elektrárna v zemi, Drax, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-britska-elektrarna-drax-planuje-ukoncit-spalovani-uhli-jiz-pristim-roce">je transformována na dřevěné pelety</a>. Drax se naprosto odkloní od uhlí jakožto paliva v březnu příštího roku.
Jako další důkaz transformace země je fakt, že zatím letos obnovitelné zdroje vyrobily více elektřiny než všechny fosilní zdroje dohromady.
Ve Velké Británii jsou nyní v provozu už pouze 4 uhelné elektrárny, z čehož jednu vlastní i český EPH. Některé, podobně jako Drax, by mohly změnit palivo na biomasu.
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Uhlí

Velká Británie už dva měsíce nevyrábí elektřinu z uhlí

Usnadnit nákup elektřiny a plynu i změnu dodavatele koncovým zákazníkům z řad domácností a živnostníků má nová webová aplikace PARC4U, kterou spustila středoevropská energetická burza Power Exchange Central Europe (PXE). Zástupci burzy to oznámili na dnešní tiskové konferenci. Aplikace podle nich nabídne zákazníkovi nejvhodnější nabídky předních českých poskytovatelů energií bez skrytých poplatků či umožní snadno změnit dodavatele.
<blockquote>&#8222;PXE reaguje na četné žádosti lidí, kteří chtěli nakupovat elektřinu a plyn přímo na burze. To nám sice stávající legislativa neumožňuje, ale vyhověli jsme zákazníkům pomocí neburzovní služby, která zaručuje transparentnost nákupu i praktické výhody pro fyzické odběratele a živnostníky,&#8220; uvedl dnes generální sekretář PXE David Kučera.</blockquote>
Čistě na domácnosti a podnikatele se podle něj burza zaměřuje poprvé.
PXE připomněla, že už čtyři roky provozuje platformu PARC, přes kterou nakupují energie města, obce a firmy. Do nového systému PARC4U je podle ní aktuální zapojeno šest dodavatelů elektřiny a plynu a svůj zájem být součástí oznámilo více než deset subjektů pokrývajících asi 80 procent trhu v České republice. &#8222;Dodavatelem se může stát pouze společnost, která již obchoduje energie na velkoobchodním trhu PXE, a podléhá tak velmi přísné regulaci burzy. Pokud zájemce nastavená kritéria nesplní, nemá šanci se do systému zapojit. Zákazníka tak chráníme před nekalými praktikami, které se bohužel v poslední době množí,&#8220; uvedl Kučera.
Mezi aktuálně registrovanými dodavateli jsou podle <a target="_blank" href="https://parc4u.cz/">webu</a> PARC4U firmy Alpiq, Bohemia Energy, epet, Carbounion Bohemia, Yello Energy a Pražská plynárenská. &#8222;Využíváme pouze ty formy prodeje, které zákazníkům zaručují stoprocentní bezpečnost a maximální pohodlí. Účast v projektu PARC4U je tak pro nás dalším logickým krokem v modernizaci a rozšiřování našich prodejních kanálů,&#8220; uvedl dnes obchodní ředitel Bohemia Energy Libor Holub. Společnost podle něj už před časem odstoupila od podomního prodeje a zároveň ukončila spolupráci se všemi partnery, kteří jej provozovali.
Podle PXE aplikace PARC4U také reaguje na spotřebitelské chování českých domácností při nákupu a změně dodavatelů elektřiny a plynu. Podle výsledků průzkumu PXE má asi 56 procent českých domácností uzavřenu smlouvu na dodávky elektřiny nebo plynu na dobu neurčitou. Téměř dvě pětiny dotázaných by pak uvítaly výhodnější smluvní podmínky, mezi něž patří například možnost kdykoliv ukončit smlouvu. Zároveň více než 41 procent z reprezentativního vzorku 1000 respondentů považuje za klíčové kritérium výběru nového dodavatele elektřiny nebo plynu jeho důvěryhodnost.
Energetická burza Praha byla založena v červenci 2007. V květnu 2016 se většinovým vlastníkem PXE stala evropská energetická burza European Energy Exchange (EEX). Vlastní dvě třetiny akcií PXE, zbylá třetina patří Burze cenných papírů Praha. Firma umožňuje obchodování s elektrickou energií s místem dodání v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku. Objem obchodů na burze PXE byl loni rekordní. Na trhu s elektřinou činil 182 terawatthodin, meziročně o více než tři čtvrtiny více. Kučera uvedl, že nejvíce se platformě dařilo na maďarském trhu.

Elektřina

Aplikace energetické burzy PXE má usnadnit výběr dodavatele elektřiny a plynu

Švédská společnost Northvolt a norský výrobce hliníku Hydro <a href="https://www.hydro.com/en/media/news/2020/hydro-and-northvolt-launch-joint-venture-to-enable-electric-vehicle-battery-recycling-in-norway/">oznámili založení společného podniku</a>, jehož cílem je využít jejich bateriových a hliníkových synergií a umožnit recyklaci baterií elektromobilů v Norsku. Nová společnost Hydro Volt plánuje využít norský trh s elektromobily a zajistit si tak udržitelný zdroj materiálů pro výrobu baterií. Provoz společného recyklačního centra má být zahájen v roce 2021.
Spuštění nového společného podniku následuje po investici společnosti Hydro do Northvoltu v roce 2019, a dále posiluje spolupráci mezi oběma společnostmi. Ta se soustředí na zdokonalování technologií cirkulární ekonomiky a materiálových toků.
Hydro Volt plánuje vytvořit svou recyklační továrnu v Fredrikstadu na jihovýchodě v Norska. Továrna má začít fungovat v příštím roce. Norský trh s elektromobily je jeden z nejvyvinutějších na světě a bude sloužit jako zdroj elektromobilů k recyklaci.
Plánovaná recyklační továrna má být vysoce automatizovaná a má být určena pro drcení a třídění baterií. Má mít kapacitu na zpracování více než 8000 tun baterií ročně, tato kapacita může být případně dále rozšířena. V druhé fázi by továrna mohla zvládnout zpracovat podstatnou část lithium-iontových baterií v elektromobilech z celé Skandinávie.
<blockquote>„Jsme nadšení z příležitostí, která tento krok představuje. Hydro může zpracovat hliník z vyřazených baterií jako součást našeho hodnotového řetězce, přispět naší cirkulární ekonomice a zároveň snížit klimatickou stopu kovu, který vyrábíme.“ – Arvid Moss, výkoný vicepresident pro energie a korporátní vývoj v Hydro.</blockquote>
<h2>Synergie mezi společnostmi</h2>
Typická baterie elektromobilu může obsahovat více jak 25 % hliníku, tedy přibližně 70 až 100 kg na baterii. Hliník získaný z recyklovaných baterií bude poslán společnosti Hydro a umožní tak větší produkci nízkouhlíkových produktů. Tímto krokem tak Hydro získává příležitost zajistit, aby jeho hliník byl používán pro výrobu baterií v budoucnosti.
<blockquote>„Northvolt si sám stanovil cíl, aby 50 % našich surovin v roce 2030 pocházelo z recyklovaných baterií. Partnerství s Hydro je důležitou součástí skládačky pro zajištění externího zdroje materiálů před tím, než se naše vlastní baterie přiblíží ke konci svého životního cyklu a vrátí se k nám.“ Emma Nehrenheim, hlavní ředitelka pro životní prostředí v Northvoltu.</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://northvolt.com/newsroom">Northvolt</a>

Elektromobilita

Northvolt plánuje recyklovat baterie norských elektromobilů a spolupracovat přitom s výrobcem hliníku Hydro

Dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Předpokládaným růstem velkoobchodních cen vláda spolu s možným nedostatkem elektřiny v Evropě odůvodňuje investici do nového jaderného bloku v Dukovanech. Server Seznam Zprávy dnes <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vlada-sazi-na-prudky-rust-ceny-elektriny-podrazit-ma-az-trojnasobne-107799">uvedl</a>, že podle analýz, jimiž disponuje stálý výbor pro výstavbu jaderných zdrojů, stoupne do doby dostavby nové elektrárny kolem roku 2036 cena elektřiny až trojnásobně.
Na velkoobchodních trzích nakupují elektřinu dodavatelé, kteří pak určují zhruba polovinu ceny pro spotřebitele. Zbylou polovinu výsledné ceny tvoří takzvaná regulovaná složka, kterou každoročně určuje Energetický regulační úřad. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, ale také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) dnes uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Podle oslovených analytiků lze ale cenu elektřiny dlouhodobě predikovat jen stěží.
<blockquote>&#8222;Žijeme v nesmírně turbulentní době. Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji takto dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost,&#8220; uvedl výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň řekl, že velký růst cen v modelu vyplýval zejména z německých plánů na odstavení uhelných elektráren. &#8222;Od té doby ale EU vyhlásila ještě před covidem bilion eur investic do zelené energie, a po covidu k nim přidala další zhruba bilion investic do obnovy ekonomik, které mají také být vedeny zeleně. Proti analýzám proto vzrostla budoucí nabídka elektřiny na trhu a klesla budoucí poptávka. Proto ceny nemohou dosáhnout trojnásobku,&#8220; podotkl.
Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora je vládní idea růstu cen založena na rychle rostoucí spotřebě a naopak na nedostatku kapacit. &#8222;Tento nedostatek vskutku hrozí po odstavení jaderných a postupně i uhelných bloků v Německu. Nicméně všechny tyto faktory mohou být přehlušeny ekonomickými problémy a s nimi souvisejícím poklesem poptávky a cen. Tak jak se to děje nyní. Je ale pochopitelné, že nikomu se nechce prognózovat dlouhodobou recesi,&#8220; uvedl Gavor.
Opačně stojí logika podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka. &#8222;Ceny elektřiny bude stoupat v průměru o dvě až tři procenta ročně. Nicméně je to zcela naopak, než co tvrdí ministr Havlíček. Při růstu cen elektřiny lidé prodělají. Sice je možné, že bude stát kupovat levnější cenu z dostavěného bloku v Dukovanech, ale ten bude pořád pokrývat jenom deset procent spotřeby. Zbylých 90 procent elektřiny se bude kupovat za tržní ceny. Lidé mohou jenom doufat, že nárůst cen do roku 2036 nebude až trojnásobný,&#8220; uvedl Tomčiak.
Havlíček i premiér Andrej Babiš (ANO) na dnešní tiskové konferenci několikrát zopakovali, že cílem stavby nového jaderného bloku je zajištění přiměřené a nízké ceny elektřiny pro spotřebitele a energetické soběstačnosti ČR.

Analytici: Dlouhodobý výhled cen elektřiny je vždycky nejistý

Francouzská společnost Neoen, jedna z nejrychleji rostoucích společností zabývajících se výrobou energie z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.neoen.com/var/fichiers/20200506-neoen-mr-western-downs.pdf">uzavřela smlouvu na odběr elektřiny s australskou energetickou společností CleanCo Queensland</a>. Uzavření smlouvy umožní Neoen vybudovat největší solární farmu v Austrálii.
Uzavřená smlouva mezi Neoen a CleanCo je se sjednaným výkonem 352 MWp jedním z největších kontraktů na obnovitelné energii v Austrálii. Pro společnost CleanCO se jedná o v pořadí již druhou smlouvy o odběru obnovitelné energie. Smlouva má přispět až 30 % při plnění cíle společnosti CleanCo na dosažení 1 GW nového instalovaného výkonu z OZE do roku 2025. Uzavření smlouvy umožňuje francouzské Neoen vybudovat solární park s instalovaným výkonem mezi 460 a 480 MWp.
CleanCo se jako veřejná energetická společnost v Queenslandu soustředí na aktivity, které zlepšují cenovou dostupnost elektrické energie, přispívají k dosažení cíle 50% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030 a v regionu vytvářejí nová pracovní místa a přivádí investice.
<blockquote>„Jsme nadšení ze spolupráce se společností CleanCo, se kterou sdílíme stejnou dlouhodobou vizi. Elektrická energie vyrobená solární farmou Western Downs bude CleanCo doplňovat výrobu z vodních elektráren a bude naším prvním projektem v Queenslandu. Jsme plně odhodláni dodržet tuto významnou dohodu díky využití solárního potenciálu, nejmodernějších technologií a naší zkušenosti s výstavbou solárních elektráren včas a za danou cenu.“ – Louis de Sambucy, jednatel společnosti Neoen pro oblast Austrálie</blockquote>
<h2>Investice ve výši 570 milionů australských dolarů</h2>
Plánovaná solární elektrárna má podle Neoenu vytvořit v regionu dalších 400 pracovních míst. Dle Neoen se má jednat o investici ve výši 570 milionů australských dolarů (přibližně 9,3 miliard korun). Výstavba elektrárny má začít již v červenci letošního roku. První energii by elektrárna měla do sítě dodat v prvním čtvrtletí roku 2022.
Neoen bude dlouhodobým vlastníkem a provozovatelem elektrárny. Společnost rovněž přislíbila vytvoření komunitního benefičního fondu pro lokální iniciativy ve výši 100 tisíc dolarů každý rok provozu elektrárny.
Zdroj úvodnío obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to ESA_events's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/esa_events/" data-track="attributionNameClick">ESA_events</a>

Austrálie: Největší solární projekt dostal zelenou

Druhý blok jaderné elektrárny Indian Point byl ve čtvrtek trvale odstaven po 45 letech provozu. <a href="https://www.entergynewsroom.com/news/entergy-s-indian-point-unit-2-shut-down-permanently/">Oznámil to provozovatel elektrárny, společnost Entergy.</a> Poslední provozovaný blok elektrárny má být trvale odstaven do 30. dubna příštího roku. Oba bloky dohromady pokrývaly přibližně čtvrtinu spotřeby státu New York.
JE Indian Point, která se nachází na jihovýchodě amerického státu New York, se skládá ze dvou tlakovodních reaktorů dodaných společností Westinghouse. Instalovaný výkon nyní odstaveného bloku byl 998 MWe. Třetí blok, který je nyní posledním provozovaným blokem v elektrárně, má instalovaný výkon 1030 MWe. Nyní odstavený blok zahájil komerční provoz v srpnu 1974. Třetí blok vstoupil do komerčního provozu o dva roky později.
<blockquote>„Během posledních 45 let tisíce oddaných profesionálů provozovalo druhý blok v Indian Point bezpečně a spolehlivě. Každému z nich dlužíme poděkování za dobře odvedenou práci a za jejich odhodlání dodržovat nejvyšší standardy profesionality.“  – Chris Bakken, vedoucí pracovník pro jadernou energii v Entergy.</blockquote>
<h2>Oba reaktory budou vyřazeny před vypršením jejich provozní licence</h2>
Plán odstavit oba reaktory byl zveřejněn již v roce 2017 a je v souladu s dohodou se státem New York. Plán uzavřít oba provozované bloky byl zdůvodněn několika faktory, například z důvodu trvalých a předpovídaných nízkých cen energie na trhu, které zapříčinily snížení příjmů. Dohoda se státem nicméně obsahovala ustanovení, podle kterého by v případě mimořádné situace ovlivňující výrobu elektrické energie mohl stát souhlasit s dalším provozem elektrárny na dalších 5 let. Druhý blok má v současnosti provozní licenci platnou do roku 2024. Poslední třetí blok má platnou licenci do roku 2025.
Společnost již dříve oznámila, že hodlá najít pracovní místa v rámci své struktury pro kvalifikované pracovníky, kteří by s přemístěním souhlasili. Entergy vlastní a provozuje celkem 5 jaderných bloků.
Entergy v loňském roce oznámila návrh na prodej dceřiných společností, které vlastní tři bloky v JE Indian Point, po ukončení provozu. Všechny tři tamní bloky, tedy i ten nejstarší, který byl odstaven v roce 1974, má získat dceřiná společnost Holtec International za účelem zrychleného vyřazení z provozu.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.entergynewsroom.com/news/entergy-holtec-file-request-transfer-indian-point-post-shutdown/">Entergy</a>