Jak fungují bateriová úložiště (BESS) v praxi? Jak je propojit s agregací flexibility a obchodováním na trzích? A kdy se investice do baterek opravdu vyplatí?V tomto díle Akucastu Asociace AKU-BAT přinášíme s experty Davidem Vodičkou (Bochemie/GAZ) a Tomášem Mužíkem (Nano Energies):Klíčové technologie BESS a rozdíly mezi LFP a NMCMožnosti zapojení baterek na trh podpůrných služeb i do tradinguEkonomiku a návratnosti investic (2–6 let)Praktické zkušenosti z průmyslu i překážky na trhuBudoucnost: obchodování 

Bateriová úložiště a agregace flexibility – budoucnost české energetiky už dnes!

Spotřeba plynu a elektřiny v Česku rostla třetí čtvrtletí v řadě

Německá vláda otáčí: Po průmyslu by se levnější elektřiny mohly dočkat i domácnosti

USA zasáhly kvůli vlnám veder výpadky elektřiny, ceny elektřiny prudce rostly

Ceny elektřiny v České republice patří k nejvyšším na světě

EEX: Severský trh s elektřinou nefunguje tak, jak by měl. Komise jej přitom chce okopírovat

Půl roku sdílení elektřiny v Česku: Vývoj, statistiky a budoucí směry

Po nočních bouřkách bylo v Česku ráno bez elektřiny zhruba 34.000 domácností

BDEW: Nová vláda by měla využít připravený návrh zákona pro nové plynové zdroje

ERÚ řeší nárůst podnětů ke stanovení spotřeby, lze ji určit i odhadem

Obchodní zóny pod lupou: Rozdělení Německa na obzoru?

Milan Vaněček 8. červenec 2025, 20:30
Jako problém pro Německo vidím, že OZE energii dotují a když ji budou nuceni při přebytcích prodat pod cenou do EU, tak na tom finančně vykrvácí.

Výkon německých solárů překročil 100 GW. Jsme jen v polovině, hlásí německý svaz

Ne, Vaněčku, není to obecné ani relativní tvrzení, ty zdroje o kterých mluvíme mají všechny srovnatelné marginální náklady, protože povolenky platit nemusí a palivo buď nepoužívají, nebo má typicky zanedbatelnou hodnotu, odstávka je stejně naplánovaná dlouho dopředu a elektrárna na palivu nic neušetří, když sníží výkon. Naopak u některých starších typů může mít větší náklady to snižování výkonu, takže marginální náklady mohou být i záporné.
A pokud jde o "řiditelné zdroje s nízkými marginálními náklady", o kterých byla ve skutečnosti řeč, než jste si původní tvrzení začal překrucovat jak máte ve zvyku, tak ty mají typicky elektřinu prodanou dlouho dopředu a nic je tím pádem nevytlačuje, natož "lehce".
"že jaderné elektrárny potřebují naprosto nutně ve Francii k sobě elektrárny vodní, přečerpací" je další Vaněčkův výmysl.

Souvisí problémy francouzského jádra s častou regulací výkonu? Reaktor Civaux 2 to naznačuje

1) Že se o něčem kdysi "mnohokrát psalo jinde" vůbec nijak nevylučuje, že to je utopie.
2) Elektřinu vyváželo dokud si nezavřelo jaderné elektrárny, a protože se je zjevně nechystá znovu otevřít, nic nenasvědčuje ani tomu, že se to v dohledné době zase stane. Natož aby měli "obrovské přebytky elektřiny z FVE a VtE v 90% procentech ročního období", to je úplný nesmysl. Už proto, že ty přebytky jsou koncentrované do těch 30 % času, a když nefouká a nesvítí, žádné přebytky nevyčaruje ani pětinásobek instalovaného výkonu.
3) Zatím se děje pravý opak toho, že "těch nynějších 30%" narůstá, naopak to na těch 30 % kleslo, Vaněčku. Vaše zbožná přání se opět zcela míjí s realitou, jak je u vás obvyklé.

ad1) ano, vše jde regulovat, OZE, fosil i JE
ad2) jestli je nějaký zdroj zdrojem s nízkými marginálními náklady je zcela obecné a hlavně relativní tvrzení. Vždyť víme že v určitou dobu mohou zdroje s velmi nízkými (prakticky nulovými) marginálními náklady lehce vytlačit ty s Emilovými "nízkými marginálními náklady". 
Víme o které zdroje se jedná, že ano?
ad3)Samozřejmě z francouzské reality víme, že jaderné elektrárny potřebují naprosto nutně ve Francii k sobě elektrárny vodní, přečerpací (ať již Francouzské či Švýcarské)

Ad 1) 25 % je méně než 33 %, takže podle vašich vlastních slov "vyrábějí pouze elektřinu (cca z 1/4) a nedodávají teplo (cca 3/4) průmyslu a domácnostem", takže jsou to ještě větší mařiče.
V zemi nemusíte těžit palivo ale musíte těžit suroviny na výrobu té elektrárny, takže to vyjde úplně nastejno. Přesněji řečeno, díky velké spotřebě materiálu se toho musí na vyrobenou MWh vytěžit naopak u solárních elektráren víc.
Ve srovnání s tím kolik energie se z toho paliva vyrobí "velmi energeticky náročně obohacovat" není, naopak je to celkem zanedbatelná hodnota.
"Cca 2% využití energie štěpení" a tvrzení o drahém palivu jsou další výmysly, "vy střelče", na výrobu elektřiny se využije cca 1/3 energie získaná štěpením a to údajně "drahé palivo" tvoří jednotky €/MWh, snadno to lze dohledat např. na stránkách ČEZu.
Ad 2) "Panely co zásobují družice elektřinou" je tradiční Vaněčkovský whataboutismus, "kombinovaná výroba elektřiny i tepla v jednom panelu jako při kogeneraci v uhelných a plynových elektrárnách" je technická kuriozita, nic víc.

Specialista nákupu senior

Specialista/specialistka kontroly kvality v oboru TZB

Specialista marketingu - DPP

Elektrotechnik/čka - instalace FVE - Skupina ČEZ

Servisní technik/technička v oboru TZB

Návrh Evropské komise na omezení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 se okamžitě setkal s ostrou kritikou, vymezil se vůči němu i český eurokomisař Jozef Síkela (za STAN). Podobně jako mnozí další se obává dopadů na ekonomiku. „Alte

Miko: Cesta k uhlíkové neutralitě není lineární. Proto musíme do roku 2040 stihnout 90 procent cíle

Kde mohou vyrůst větrné a solární elektrárny se státní podporou v podobě rychlejšího povolování? A kde naopak jejich výstavba není žádoucí? O to se právě teď hraje. Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá pravidla pro takzvané akcelerační zóny. Z

Tahanice o zóny pro větrné elektrárny. Byznys chce větší volnost, kraje další omezení

 Česko nedávno odeslalo do Bruselu stanovisko osmnácti zemí, které žádají zásadní změny v obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov, označovaných jako ETS 2. Volají po zárukách, že bude předvídatelné a nebude mít negativní do

Obavy z emisních povolenek sílí. Zrušení není reálné, české pojistky chtějí zabránit cenovým šokům

Instalovaný výkon solárních elektráren v Německu se k polovině letošního roku pohybuje kolem 107,5 GW. Náš německý soused je tak na polovině cesty k dosažení ambiciózního cíle, kterým je 215 GW výkonu solárních elektráren do roku 2030. Nárůst v 

 KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Byl to v pátek blackout, nebyl to blackout? Dle definice šlo pouze o „rozsáhlý výpadek“. Za to, že jsme byli bez elektřiny jen čtyři hodiny (a to ještě ne všude) a ne tři dny jako ve Španělsku, vděčíme i nízkému pod