Spotřeba elektřiny v Česku se do hodnot naměřených v minulých letech nevrátila ani v létě. Důvodem stále byla opatření proti novému typu koranaviru, a to i přesto, že o prázdninách byly výrazně uvolněny. Vliv mělo také počasí. V tiskové zprávě to dnes uvedla firma Amper Meteo, jejíž odborníci spotřebu a výrobu elektřiny v Česku dlouhodobě sledují.
Společnost připomněla, že například v květnu omezení ekonomické činnosti v důsledku pandemie koronaviru způsobilo meziroční propad spotřeby elektřiny v ČR až o 13 procent, v červnu to bylo o 7,5 procenta. Během třetího čtvrtletí, tj. od začátku července do konce září, podle ní meziroční pokles činil zhruba čtyři procenta.
<blockquote>&#8222;Nepochybně se na tom podepsaly také nižší teploty vzduchu než v minulých horkých létech. Od začátku roku zatím činí celkový propad spotřeby energie 5,2 procenta proti roku 2019,&#8220; uvedl dnes hlavní meteorolog Amper Meteo Milan Šálek.</blockquote>
Situace se podle něj mírně zlepšila v září, kdy spotřeba byla nižší než v minulém roce jen o 2,1 procenta.
Společnost dále upozornila, že pokles letos zaznamenala také výroba elektřiny z některých obnovitelných zdrojů energie, konkrétně z fotovoltaických elektráren. Meziročně je podle Amper Meteo aktuálně o dvě procenta nižší, proti minulým pěti letům se ovšem drží od začátku roku na prakticky stejných číslech.
Atypicky větrný srpen pak podle firmy zapříčinil až o 30 procent vyšší výrobu elektřiny z větrných elektráren, než bývá v tomto měsíci běžné &#8211; naopak v září byla výroba o pětinu nižší. Od začátku roku zatím větrné elektrárny vyrobily stejné množství elektřiny jako v minulém roce a o 20 procent více než ve srovnání s posledními pěti lety, uvedla společnost.
Výrobu energie z vodních zdrojů letos po špatném začátku roku v důsledku malé sněhové pokrývky ovlivnilo srážkově nadprůměrné období, které trvá prakticky od května, a během prázdnin se výroba proti minulému roku zdvojnásobila. &#8222;Přesto zůstává výroba z vodních elektráren o jedno procento nižší než za stejné období loňského roku. Což dokazuje, jak zásadní měrou ovlivňuje objem sněhové pokrývky během zimy nejen stavy podzemních vod a půdní sucho, ale také výrobu vodních elektráren,&#8220; dodal Šálek.

Elektřina

Spotřeba elektřiny v ČR se do normálu nevrátila ani v létě

V hlavním městě byla dnes uvedena do provozu 100. chytrá trafostanice. Stojí u sídliště Velká Ohrada ve Stodůlkách a elektřinu z ní bude využívat asi 360 odběratelů. Hlavním přínosem chytrých distribučních stanic je významné zkrácení detekce a lokalizace poruchy v síti a následná rychlejší obnova dodávek energie odběratelům, uvedl dnes mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
<blockquote>&#8222;Díky komunikaci chytrých stanic jsme schopni rozvíjet projekty smart city daleko efektivněji a rychleji,&#8220; uvedl radní Jan Chabr (TOP 09).</blockquote>
Distribuční stanice slouží k transformaci elektrické energie z vysokého napětí 22 kilovoltů, které vychází z velkých rozvoden na území Prahy, na nízké napětí, které se používá v domácnostech. Chytré trafostanice navíc disponují mimo jiné dálkovým měřením, dálkovou detekcí poruchy a ovládáním na hladině vysokého napětí. Podle Chabra by se tyto stanice v budoucnu měly využívat například i při rozvoji dobíjecí infrastruktury v rámci elektromobility nebo fotovoltaických elektráren. &#8222;Zásluhou chytrých stanic bude možné řídit výše uvedené technologie v reálném čase a využívat je tak na maximum,&#8220; doplnil radní.
Dnes zprovozněná distribuční stanice stojí u křižovatky ulic Červeňanského a Janského u sídliště Velká Ohrada na území Prahy 13. Elektřinu z ní odebírá přibližně 330 domácností a 30 organizací a podnikatelských subjektů včetně Hasičského záchranného sboru hlavního města.
Do roku 2030 by podle předsedy představenstva společnosti PREdistribuce, která zajišťuje distribuci elektřiny na území Prahy a města Roztoky, Milana Hampla měla být chytrou technologií osazena v Praze asi jedna třetina stanic. Doplnil, že chytré stanice se do provozu nasazují od loňského roku. 
Podle tiskové zprávy je v současné době na území Prahy a Roztok 4556 distribučních transformačních stanic.

Rychlé zprávy

V Praze je 100 chytrých trafostanic

Provozovateli energetické přenosové soustavy ČEPS v letošním prvním pololetí meziročně klesl zisk před zdaněním o pětinu na 1,8 miliardy korun. Celkové výnosy naopak vzrostly o 9,2 procenta na 13 miliard korun. ČTK to dnes sdělila mluvčí společnosti Hana Klímová. Uvedla, že ČEPS v pololetí navzdory pandemii koronaviru investoval do rozvoje soustavy 1,5 miliardy korun.
Významný vliv na růst výnosů a ve stejné výši i nákladů měl podle firmy objem přenesené energie v rámci mezistátních propojených trhů (takzvaný MC shipping a coupling). Výnosy ČEPS po odečtení MC shippingu dosáhly v prvním pololetí 8,1 miliardy korun, meziročně asi o dvě procenta více.
<blockquote>&#8222;Meziročně vzrostly zejména celkové tržby z prodeje licencovaných činností. Na celkovém objemu výnosů se po odečtení MC shippingu podílely z 98 procent,&#8220; řekl dnes předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.</blockquote>
Celkové náklady před zdaněním činily podle něj v pololetí 11,2 miliardy korun, po odečtení MC shippingu pak 6,3 miliardy korun. Firma dále uvedla, že od začátku ledna do konce června přenesla asi 32.000 gigawatthodin elektřiny.
ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Udržuje, obnovuje a provozuje 43 rozvoden se 77 transformátory a vedení o celkové délce přes 5500 kilometrů. Sto procent akcií společnosti vlastní přes ministerstvo průmyslu a obchodu stát.

Společnosti

ČEPS v pololetí meziročně snížil zisk, výnosy mu vzrostly

V pondělí 7. září začala v Marseille letošní konference o plovoucích větrných elektrárnách (FOWT). Na konferenci, na které se setkali experti a zákonodárci nejen z Evropy, se hovořilo rovněž o velkém potenciálu odvětví. <a href="https://windeurope.org/newsroom/news/floating-offshore-wind-is-gearing-up-for-take-off/">Podle WindEurope by do roku 2022 mohlo být instalováno 330 MW v plovoucích turbínác</a>h, do roku 2030 potom až 7 GW.
Podle výkonného ředitele WindEurope, Gilese Dicksona, už technologie plovoucích větrných elektráren není nevýznamnou. Odvětví během posledních pár let vyspělo a dosáhlo významného snížení nákladů. Další zlevnění se nyní mají odvíjet od rozsahu instalací. Díky většímu počtu instalací by podle WindEurope mohla cena klesnout na hranici 40 – 60 EUR/MWh.
<blockquote>„Doba demonstračních projektů skončila. Odvětví plovoucích elektráren je nyní připraveno pro větší nasazení. Příspěvky, které jednotlivé státy provedly v rámci svých klimatických plánů, ukazují, že zájem o plovoucí elektrárny je vysoký. Jednotlivé národní klimatické a energetické plány nabízejí přehledné prostředí pro budoucí projekty a budou spouští pro nové investice. Odvětví je připraveno na zvýšení odbytu.“ – Giles Dickson, výkonný ředitel WindEurope</blockquote>
<h2>Evropa musí využít pozice průkopníka</h2>
S 30MW projektem Hywind ve Skotsku a 24MW Windfloat Atlantic v portugalsku je Evropa globálním lídrem v instalacích plovoucích větrných elektráren. Alespoň 7 států má konkrétní plány na instalaci plovoucích elektráren během následující dekády. Nové projekty jsou plánované ve Francii, Spojeném království, Norsku, Portugalsku, Španělsku, Itálii a Švédsku. Další rozvoj instalací bude zásadní pro využití potenciálu pro snížení nákladů. 
Evropa chce, aby přímořské větrné elektrárny pokrývaly 25 % výroby elektřiny do roku 2050. WindEurope analyzovala potenciál plovoucích elektráren v Severním moři, Atlantiku a Středozemním moři a vypočítala, že během následujících 2 let by bylo možné instalovat až 330 MW v plovoucích turbínách. Do roku 2030 by tento výkon mohl narůst na 7 GW.
Aby bylo dosaženo cílů EU, v roce 2050 by celkový výkon plovoucich elektráren mohl nárůst na 150 GW, což by znamenalo, že celá třetina všech přímořských větrných elektráren by byla plovoucí.
Dnešních 62 MW v Evropě stále představuje malý podíl na všech přímořských instalacích. Plovoucí elektrárny ale zvyšují potenciál pro výrobu elektrické energie z přímořských větrných parků. Zatímco turbíny ukotvené u dna jsou omezeny na pobřeží s malou hlobkou a vhodným dnem, plovoucí elektrárny mají zdánlivě neomezený potenciál pro růst. Rychle rostoucí zájem vlád po celém světě představuje obrovský potenciál pro evropský větrný průmysl.
<blockquote>„V dekarbonizujícím se světě jsou plovoucí přímořské větrné elektrárny podstatným zdrojem pro výrobu velkého množství zelené energie. Evropa musí využít své výhody průkopníka. Byli jsme průkopníky přímořských větrných turbín ukotvených u dna, a nyní jsme lídrem i v těch plovoucích. Následující měsíce budou zásadní pro přímořské elektrárny. Evropské fondy na obnovu ekonomik a fondy na zelené technologie by mohly pomoci vybudovat silné odvětví plovoucích větrných elektráren.“ – Giles Dickson
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://ramboll.com/media/rgr/ramboll-selected-to-provide-support-for-us-largest-offshore-wind-project">Ramboll</a></blockquote>

Větrné elektrárny

Evropa by do roku 2030 mohla dosáhnout 7 GW v plovoucích větrných elektrárnách

Česká energetická a technologická firma Nano Energies vstoupila na energetický trh v Německu a Rakousku, v rámci své divize Nano Energies Trade tam bude obchodovat s takzvanou spotovou elektřinu. ČTK to dnes sdělila mluvčí firmy Barbora Petrová. Firma tak podle ní nyní působí v sedmi evropských zemích &#8211; kromě nových zemí a Česka jde o Francii, Nizozemsko, Slovensko a Belgii.
Spotový trh je typ trhu, kde se nakupují a prodávají různá aktiva s okamžitým doručením, v tomto případě elektřina. Nano Energies připomněla, že obchodování s elektřinou se uskutečňuje většinou několik hodin před jejím reálným využitím &#8211; v této době má největší, nebo naopak nejmenší hodnotu.
Ve své obchodní divizi proto firma zaměstnává hlavně obchodníky, takzvané tradery. Protože se obchoduje neustále a navíc na sedmi trzích najednou, střídají se zde v několika směnách, uvedla společnost. &#8222;V obchodování se spotovou elektřinou kromě rychlého úsudku rozhoduje i kvalitní analýza,&#8220; řekl generální ředitel Nano Energies Stanislav Chvála.
<a target="_blank" href="https://www.nanoenergies.cz/">Nano Energies</a> působí na trhu od roku 2008. Podle konsolidované výroční zprávy zveřejněné ve <a target="_blank" href="https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=59953884&amp;subjektId=352979&amp;spis=85264">Sbírce listin</a> stouply společnosti v roce 2018 tržby o 30 procent na 1,1 miliardy korun. Firma se propadla do ztráty asi pět milionů korun, po dosažení čistého zisku 46,3 milionu korun v roce 2017. Novější výsledky nejsou k dispozici.
Do Nano Energies nedávno vstoupili dva strategičtí akcionáři, investoři Petr Němec a Petr Zahradník. Společně získali 37,5procentní podíl. V této souvislosti firma ohlásila plánovaný růst divize obchodující se spotovou elektřinou. &#8222;Lze očekávat, že další expanze a růst budou brzy následovat,&#8220; uvedla dnes. Hlavním akcionářem Nano Energies nadále zůstává zakladatel firmy Petr Rokůsek s podílem 37,5 procenta. Další akcionář, Tomáš Janeček, má ve společnosti čtvrtinový podíl.

Česká společnost Nano Energies vstoupila na energetický trh v Německu a Rakousku

Aktivity americké společnosti Tesla vizionáře Elona Muska nasvědčují tomu, že společnost by nejenom mohla začít obchodovat s elektřinou v Evropě, ale mohla by se také stát dodavatelem elektřiny nebo dokonce agregátorem, který by mohl ovlivňovat spotřebu svých zákazníků například řízením nabíjení elektromobilů dle situace na trhu s elektřinou.
Americká automobilka Tesla před několika měsíci získala licenci na výrobu elektřiny ve Spojeném království. Dle informací agentury Reuters se také v červnu stala členem burzy EPEX Spot, platformě umožňující obchodovat elektřinu na denním a vnitrodenním trhu napříč trhy v západní Evropě.
Společnost si v Německu nechala provést průzkum ohledně zájmu spotřebitelů o dodávku elektřiny z její strany. „Co by vás motivovalo k přechodu od stávajícího dodavatele energie?,“ zní dle agentury Reuters jedna z otázek průzkumu.
Tesla se také zeptala potenciálních zákazníků, zda by společnosti umožnili kontrolovat, kdy se budou jejich elektromobily nabíjet. To by společnosti umožnilo snížit náklady na nabíjení využitím období s nižšími cenami elektřiny.
Tesla již prodává solární panely a bateriové systémy Powerwall pro domácnosti, ale nyní se zdá, že by se mohla stát dodavatelem elektřiny, případně začít využívat svá bateriová úložiště a elektromobily pro poskytování služeb provozovatelům přenosové soustavy nebo obchodování elektřiny na krátkodobých trzích.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-2849" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall-512x171.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall-768x256.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall-725x241.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall-800x266.jpg 800w" alt="" width="1024" height="341" /></a>
Tesla má před sebou ještě dlouhou cestu do vybudování dostatečného množství bateriových zdrojů, aby poskytovala regulaci frekvence v přenosové soustavě, uvádí dle agentury Reuters odborníci, jako je například představitel společnosti Axpo. Společnost však v posledních měsících učinila několik kroků k rozšíření svých energetických aktivit.
Vše tak nasvědčuje tomu, že evropským energetickým společnostem roste nový konkurent, který by i díky své široké základně sympatizantů mohl na evropských trzích zamíchat karty.
Aktivity společnosti by také mohly být cíleny na to, zákazníkům společnosti Tesla snížit provozní náklady na jejich elektromobily a automobilce tak pomoci získat větší podíl na evropském trhu s elektřinou poháněnými vozidly.
„Dlouhodobý plán společnosti Tesla rozhodně zahrnuje aktivity v odvětví energetiky v širším měřítku, i když je otázkou, zda společnost aktuálně do této oblasti dostatečně investuje,“ uvedl bývalý člen vedení společnosti Tesla, který odmítl být jmenován.
Thomas Deser, manažer portfolia společnosti Union Investment, uvedl, že je nepravděpodobné, že by Tesla vstoupila na německý energetický trh sama, „ale mohla by to udělat s kompetentním partnerem z odvětví.“

Společnost Tesla by se mohla stát novým dodavatelem elektřiny v Evropě

Výroba elektřiny z větru a slunce dosáhla za první půlrok podílu 9,8 %, když meziročně stoupla o 14 %. Výroba z uhlí naopak klesla o 8,3 %. Vývoj byl ovšem z velké části způsoben poklesem poptávky po elektřině v důsledku koronavirové krize. S ohledem na dodržení závazků z Pařížské klimatické dohody jsou tedy tyto změny stále značně nedostatečné.
V první polovině roku 2020 bylo celosvětově vyrobeno z větru a slunce více než 1100 TWh elektřiny. Meziročně tak produkce stoupla o 14 % a dosáhla podílu až 9,8 % na globální výrobě elektřiny. Poprvé tím podíl větru a slunce dohnal elektřinu z jádra, vyplývá ze <a href="https://ember-climate.org/project/global-electricity-h12020/">studie globální produkce elektřiny za první pololetí 2020 zpracované environmentálním think-tankem Ember</a>. Ten zpracoval dostupná data ze 48 zemí, které představují 83 % globální produkce elektřiny.
Naopak výroba elektřiny z uhlí se propadla o 8,3 %. Hlavním důvodem však nebyl rozvoj obnovitelných zdrojů, nýbrž pokles celosvětové poptávky po elektřině o 3 %. Poprvé v historii byly uhelné elektrárny využity méně než na polovinu výrobní kapacity. <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/">Hlavním tahounem poklesu byla Evropská Unie</a>, znatelný byl ale i v Číně, která je zodpovědná za 54 % globální výroby elektřiny z uhlí.
<figure id="attachment_32532" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;">
<figure id="attachment_32532" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-32532 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Cinska-uhelna-elektrarna-Shuozhou.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Cinska-uhelna-elektrarna-Shuozhou-512x383.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Cinska-uhelna-elektrarna-Shuozhou.jpg 725w" alt="Čínská uhelná elektrárna Shuozhou" width="725" height="543" /></figure><figcaption class="wp-caption-text">Čínská uhelná elektrárna Shuozhou. Autor: Kleineolive</figcaption></figure>
<h2>Změny v energetickém mixu jsou stále nedostatečné</h2>
Od roku 2015, kdy byla podepsána Pařížská klimatická dohoda, se podíl větru a slunce na výrobě elektřiny více než zdvojnásobil. Nové kapacity sloužily zejména k nahrazení uhlí. Změny ovšem stále neprobíhají dostatečně rychle. Dle analýz se musí produkce z uhlí snížit o 79 % do roku 2030, a tvořit tak maximálně 6 % celosvětového energetického mixu.
<blockquote>„Abychom zachovali šanci omezit klimatickou změnu na 1,5 stupňů, musí produkce z uhlí klesnout o 13 % každý rok této dekády. To, že i v průběhu globální pandemie klesla výroba z uhlí pouze o 8 %, ukazuje, jak vzdálení jsme stále tomuto cíli,“ komentuje data analytik Ember, Dave Jones.</blockquote>
Podíl větru a slunce musí naopak dosáhnout minimálně 28 %. To bude problematické, jelikož se roční přírůstek instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů rapidně nezvyšuje. V důsledku koronavirové krize naopak <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/iea-svetove-instalace-solarnich-vetrnych-elektraren-letos-kvuli-koronaviru-20-letech-poklesnou">agentura IEA letos očekává pokles</a>.

Obnovitelné zdroje

Rekordní jedna desetina elektřiny na světě pocházela v prvním pololetí z větru a slunce

Finská energetická společnost <a href="https://www.fortum.com/media/2020/08/fortum-initiates-environmental-impact-assessment-procedure-loviisa-nuclear-power-plant">Fortum oznámila zahájení posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) pro pokračování provozu dvou reaktorů</a> v lokalitě Loviisa nad rámec jejich stávajících provozních licencí. Proces, který se skládá ze dvou fází, má trvat 18 měsíců.
Blok 1 JE Loviisa vstoupil do komerčního provozu v roce 1977 a v současnosti má platnou provozní licenci do konce roku 2027. Komerční provoz druhého bloku začal v roce 1981 a má liceni pro provoz do konce roku 2030. Oba reaktory jsou typu VVER-440.
V rámci EIA mají být uvažovány dvě varianty. Pokračování provozu na dalších 20 let od konce platnosti stávajících licencí anebo vyřazení elektrárny na konci stávajících provozních licencí.
Samotného procesu se budou účastnit také dvě finská ministerstva. Ministerstvo pro ekonomické záležitosti a zaměstnanost bude koordinačním orgánem pro celý projekt. Ministerstvo životního prostředí naopak bude zodpovědné za mezinárodní konzultace.
<blockquote>„Z hlediska technologií je elektrárna Loviisa v dobrém stavu a splňuje stávající bezpečnostní požadavky. Posouzení vlivů na životní prostředí, které bude nyní provedeno, nám pomůže ziskat data pro případné podání žádosti o novou provozní licenci.“ – Thomas Buddas, zástupce ředitele v elektrárně Loviisa</blockquote>
Podle Fortumu bylo za posledních 5 let do JE Loviisa investováno 450 milionů EUR. Koeficient využití pro JE Loviisa činil v minulém roce 92,4 %. Minulý rok tak elektrárna vyrobila 8,2 TWh elektrické energie (netto), což činí více jak 10 % finské spotřeby elektrické energie.
<h2>Čtyři finské reaktory pokrývají přibližně 30 % finské výroby elektřiny</h2>
Podle společnosti Fortum je díky dvěma reaktorům v JE Olkiluoto a dalším dvěma v JE Loviisa podíl jaderné energie v energetickém mixu přibližně 30 %. Ve výstavbě se stále nachází 3 blok JE Olkiluoto. Další blok je plánován v JE Hanhikivi, podle stávajících plánů by měl vstoupit do komerčního provozu v roce 2028.
Finská vláda plánuje vyřadit uhelné elektrárny do roku 2029, minulý rok tamní vláda oznámila svůj úmysl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2035.
Zdroj úvodního obrázku: Fortum

Jaderné elektrárny

Finský Fortum plánuje prodloužit provoz jaderné elektrárny Loviisa

Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) informovala, že od roku 2011 proběhla u 121 amerických uhelných elektráren konverze na jiný typ paliva, z čehož se u 103 případů jednalo o zemní plyn. Celkově bylo za uvedené období odstaveno nebo nahrazeno 49,2 GW instalovaného výkonu uhelných zdrojů, kdy u 14,3 GW došlo ke konverzi kotlů na zemní plyn a 15,3 GW bylo nahrazeno novými paroplynovými elektrárnami. 
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44636" target="_blank" rel="noopener">EIA uvedla</a>, že rozhodnutí o přechodu z uhlí na plyn bylo podpořeno zejména přísnějšími emisními limity, nízkými cenami zemního plynu a zdokonalující se technologií moderních paroplynových elektráren.
<blockquote>„Při přechodu z uhlí na plyn jsou využívány dvě metody. První metodou je odstavení starého zdroje a jeho náhrada novou paroplynovou elektrárnou. Druhá metoda spočívá v konverzi kotle uhelné tepelné elektrárny na spalování jiných paliv, jako je zemní plyn,“ uvedla EIA.</blockquote>
Mezi lety 2011 a 2019 aplikovalo první uvedenou metodu 17 elektráren o celkovém instalovaném výkonu 7,9 GW, kdy tyto byly nahrazeny 15,3 GW nového výkonu v paroplynových zdrojích. Dalších 104 elektráren aplikovalo druhou metodu, přičemž 86 elektráren o celkovém instalovaném výkonu 14,3 GW přešlo právě na zemní plyn.
<figure id="attachment_86488" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-86488" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí.jpg" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí.jpg 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí-512x234.jpg 512w" alt="Vývoj uzavírání a náhrady uhelného výkonu v USA. Zdroj EIA" width="631" height="289" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj uzavírání a náhrady uhelného výkonu v USA v období 2011-2019. Zdroj EIA</figcaption></figure>
<blockquote>„Přestože většinou došlo ke kompletní konverzi na zemní plyn, několik zdrojů si ponechalo možnost spalovat uhlí, což jim umožňuje spalovat kterékoliv z paliv podle ekonomické efektivity,“ dodala EIA.</blockquote>
<h2>Americké uhelné elektrárny vyrobily loni nejméně elektřiny od roku 1976</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/uhli-usa-ustupu-vyroba-elektriny-nej-poklesla-uroven-roku-1976" target="_blank" rel="noopener">Již v květnu letošního roku EIA dále informovala</a>, že v loňském roce poklesla výroba elektřiny z amerických uhelných elektráren na nejnižší výrobu od roku 1976, když dosáhla 966 TWh. Ještě v roce 2007 se přitom v USA z uhlí vyrábělo zhruba 2000 TWh elektrické energie.
Důvody pro tento bezprecedentní pokles lze hledat ve snížené spotřebě elektřiny v USA, ale především také v ekonomické stránce výroby. Uhelné elektrárny totiž i v loňském roce přenechaly část podílu na výrobním mixu zemnímu plynu. Ten se totiž stává stále výhodnějším palivem pro výrobu elektřiny – jen od předkrizového roku 2007 stoupla výroba elektřiny z plynu o 76 % (meziročně pak v průměru o 8 %).
<figure id="attachment_83701" class="wp-caption aligncenter" style="width: 944px;"><img class="size-full wp-image-83701" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png 944w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-768x383.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-725x362.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-800x399.png 800w" alt="Výroba elektřiny v USA od roku 1970" width="944" height="471" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v USA od roku 1970</figcaption></figure>
K vyšší výrobě zemního plynu pomohla především nízká cena plynu na tamním velkoobchodním trhu. Američtí těžaři totiž v posledních letech setrvale zvyšovali těžbu, což se podepsalo na ceně plynu a následně i zvýšilo jeho podíl v energetickém mixu.
Pro srovnání, v roce 2007 se cena zemního plynu v referenčním obchodním bodě Henry Hub pohybovala kolem 7,5 $/MMBTu (cca 25 $/MWh). Nyní se cena plynu ve stejném místě pohybuje kolem 1,7 $/MMBTu (cca 5,7 $/MWh).

Energetika v zahraničí

Více než 100 uhelných elektráren v USA prošlo od roku 2011 konverzí na plyn

Evropská produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů poprvé překonala fosilní paliva. Důležitým faktorem bylo i snížení poptávky v důsledku pandemie COVID-19, které nejvíce zasáhlo právě výrobu elektřiny z uhlí a plynu. Česko je stále vysoce podprůměrné, když vyrobilo téměř 50 % elektřiny z fosilních paliv a je v absolutních číslech třetím největším producentem elektřiny z uhlí.
V první polovině roku 2020 produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé Evropské unii poprvé překonala produkci z fosilních paliv. Obnovitelné zdroje stály celkově za 40 % veškeré produkované elektřiny, přičemž z uhlí a plynu bylo vyrobeno jenom 34 %, <a href="https://ember-climate.org/project/renewables-beat-fossil-fuels/">vyplývá z dat ENTSO-E zpracovaných think-tankem Ember.</a> Česko s téměř polovinou elektřiny z fosilních paliv a necelými 16 % z obnovitelných zdrojů za Unijním průměrem zásadně zaostává.
Částečně za to může snížená poptávka po elektřině v důsledku pandemie COVID-19. Meziročně totiž klesla spotřeba elektřiny o 7 %. Nepoměrně však byla zasažena právě fosilní paliva, u nichž spadla produkce o 18 %. Trh se tak stal více závislým na větrných a solárních elektrárnách, které vyrobily 22 % veškeré elektřiny. To je problematické zejména kvůli fluktuaci v produkci, kdy již pravidelně dochází k <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cena-elektriny-cr-dalsich-6-evropskych-trzich-nedeli-klesla-dvouciferne-zaporne-hodnoty">případům záporných cen elektřiny</a>.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1595722021.json“}
</div>
</div>
<h2>Nejhůře je na tom uhlí</h2>
Produkce čistě z uhlí meziročně klesla skoro o třetinu. Jen v Německu pak bylo vyrobeno o 31 TWh elektřiny z uhlí méně než minulý rok. Poprvé tak Německo nebylo největší producentem elektřiny z uhlí, ale bylo předběhnuto Polskem s celkovou produkcí 50,5 TWh. To teď produkuje více elektřiny z uhlí než 25 ostatních států EU dohromady. Česko si drží i po meziročním poklesu o 3,5 TWh třetí místo s produkcí 14 TWh.
Celkově tyto změny vedly v prvním pololetí ke snížení CO2 vyprodukovaného v EU energetickým sektorem o 76 milionů tun. Ve Spojeném království pak byl dokonce pokořen rekord <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli">více než 20 po sobě jdoucích dní</a> bez výroby elektřiny z uhlí.