Technici uložili do soustrojí elektrárny Dlouhé stráně opravený stator a rotor

I návratnost 23 let při takřka neomezené životnosti není žádná katastrofa.

Hlavně ale porovnáváte standardní akumulátorové úložiště s PVE unikátního, asi nejdražšího představitelného typu, kde z enviromentálních důvodů byla všechna zařízení ukryta hluboko ve vyrubané skále.

PVE se dá postavit i v jiných lokalitách a daleko levnějším způsobem.

Zkuste si představit cenu toho akumulátorového úložiště, pokud by na ně byl také požadavek umístit vše hluboko pod zem.

Těch 12 roků životnosti baterií je dost pesimistická. Já vám do úvahy přidám, že baterie:

- Lze postavit kde se to nejvíce hodí, přesně tak velké jak se to hodí.

- Stavba je jednoduchá a rychlá

- Baterie umí poskytovat mnohem více služeb než PVE

"PVE se dá postavit i v jiných lokalitách a daleko levnějším způsobem."

To je super a kde a kdy to bude?

Je vybráno 6 lokalit pro stavby PVE u stávajících přehrad:

mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/sest-lokalit-vhodných-pro-stavbu

Pro PVE Libochovany je vypracován: " předběžného záměru na realizaci přečerpávací vodní elektrárny v lokalitě Libochovany: "PVE Libochovany – možnosti"

smlouvy.gov.cz/smlouva/28619027

Stejně je vypracován záměr na PVE Vinice u Orlíka.

Kdy se začne stavět se ještě neví.

Díky, zajímavé.

Citace ze zaslaného odkazu:

Přečerpávací vodní elektrárna Vinice - Pteč

Výstavba by trvala přibližně 14 let a náklady v cenové úrovni roku 2024 jsou přibližně 28 mld. Kč

---

A to je jen záměr, tedy zprovoznění na svatého Dyndy.

Stejně tak budou postavena "na svatého Dyndy" všechna ta BESS, co mají přihlášeno připojení. Vypracování záměru realizace je první opravdový krok k realizaci i když to ještě neznamená, že se opravdu stavět začne.

Je pravděpodobné, že se všechny přihlášené BESS nepostaví a že se jedná i o spekulativní projekty.

Jejich počet zatím nevíme, když povolování začalo před pár týdny a všechno se teprve pořádně rozjíždí.

BESS postavíte klidně za pár měsíců, s tím se PVE vůbec nemůže srovnávat.

I pokud použiju Vaše čísla a pro jednoduchost vynechám cenu peněz a účinnost, tak baterie stojí 16,65 mld/12 let, tedy s Vašimi provozními náklady stojí baterie 1,4 mld ročně. Dlouhé Stráně 0,2 mld ročně. Roční úspora je tedy 1,2 mld. Při pořizovací ceně PVE 37,5 mld tedy po 29 letech provozu PVE vyhraje nad bateriemi. Ale jinak máte třeba naprosto podhodnocené náklady - kolik asi stojí pojištění této gigabaterie ? Pojištění DS je v desítkách milionů - tohle bude dražší, Ostraha baterie nebude zdarma ... Taky bych chtěl vidět požárně-bezpečností řešení té gigabaterie - je to dost hořlavé. Takže spíš čekejte že to bude 100 uložišť po 37 MWh. Pak bych i věřil s náklady na jedno na 2 mil ročně, ale v součtu jsme na 200 mil. jako u PVE ... Takže potřebujete s cenami bateriemi o nějaký ten řád dolů aby to bylo srovnatelné ..

Zdá se mi trochu podhodnocená cena toho bateriového úložiště. Je to bráno jako extrapolace ceny nějakého reálného projektu nebo to bylo stanoveno jen odhadem?

Na druhé straně při výpočtu životnosti a z toho vyplývající roční ceně za amortizaci by se asi nemusela brát cena celé elektrárny, protože stavební připravenost, rozvody, trafačka a vyvedení výkonu - to všechno tom může zůstat a bude vyžadovat maximálně rekonstrukci, nikoli celou novou investici.

Navíc podstatné jsou trendy. Baterky skoro určitě půjdou jen dolů. Naproti tomu mzdy půjdou jen nahoru.

Postavit novou přečerpávačku je dneska skoro nemožné, když se nedaří postavit ani přehradu v problematickém místě s častými záplavami nebo spalovnu komunálního odpadu místo skládky. Naproti tomu postavit bateriové úložiště v rámci nějakého stávajícího objektu je asi celkem snadné a průchodné.

A nezanedbatelnou roli bude hrát asi i to, že baterky jsou mnohem rychlejší než i jinak hodně rychlá přečerpávačka. Ta sice nastartuje za minutu, což je u mechanické elektrárny super. Ale baterky dokážou regulovat už ve zlomcích sekund a fungovat tak i v režimu peak-shaving, což přečerpávačka ani při vší snaze nedokáže.

Počítal jsem s výstavbou bateriového uložiště někde na vhodném místě typicky u velké rozvodny s velkým transformačním výkonem. To je výhoda úložišť že je lze do těchto vhodných uzlů sítě integrovat. Ten výpočet samozřejmě není přesný , pravda bude asi ještě výhodnější pro baterie jak píšete. Nicméně podle mě toto jasně ukazuje kam směřuje energetika.

Bohužel rezidenční baterie jsou drahé.

Určitě je dobré porovnávat finanční i technické otázky mezi bateriovými úložišti a přečerpávacími elektrárnami. Nicméně je nutné mít na zřeteli rovněž i oblasti použití. V současné době porovnávat PVE Dlouhé stráně s bateriovými úložišti je něco podobného jako porovnávat trabant s kamiónem. Pro obecné zajištění dopravy jsou potřeba jak ta osobní auta, tak i ty kamióny.

Snadno lze použít v jiném gardu i Jardův závěr o PVE, že další bude zprovozněna na svatého Dyndy.

Kdy asi nastane toho svatého Dyndy, kdy bude v Česku k dispozici v bateriových úložištích jejich souhrnná ukládací schopnost 3 700MWh s výkonem 650MW? Kdy nastane ten svatý Dyndy, kdy budou zprovozňována bateriová úložiště se zálohovacími dobami 5,5h?

Tak, jako PVE Dlouhé stráně byla investice prvotně související s JE, jsou bateriová úložiště nutnými investicemi souvisejícími s větším podílem nestabilních OZE v energetickém mixu (zatím to bývají jen nutně související UPSky s relativně dlouhou reakcí). Než ale bateriová úložiště „dorostou“ do schopností srovnatelných s PVE Dlouhé stráně (včetně schopností dynamiky plného řízení výkonu v jednotkách ms) , uteče v Divoké Desné ještě hodně vody.

Ale dlouhé stráně dávají v průměru méně než 0,6 cyklu denně.

Udělat "cyklus" u přečerpávačky je docela náročné. Je třeba ji roztočit, případně v horším případě napřed i otočit směr vody. Takže si asi dispečink dobře rozmyslí, jestli ji bude v dané chvíli využívat.

Naproti tomu u baterek je ten start nebo otočení směru rychlé a snadné. Takže se jistě budou využívat výrazně víc a častěji než ta klasická přečerpávačka. Takže toho asi i víc natočí.

Kde jste přišel na 0,6 cyklu na den? Dejte odkaz na zdroj!

Mám sice starší údaje z roku 2020, ale vychází to na 2,7 cyklu za den a počet má stoupající tendenci.

Zdroj je matematika - maximální roční výroba vydělená počtem dnů v roce a celkovou kapacitou.

Takhle to ale nemůžete počítat. Jeden cyklus není vyprázdnění celé horní nádrže.

Dlouhé stráně mají část kapacity určenou na SVR. Dokonce mají certifikát na "najetí ze tmy". To znamená po celkovém blackoutu v ČR jsou schopny znovu "nastartovat" naši síť.

Dělá se to tak, že na dálkový pokyn je spuštěn ve Dlouhých stráních naftový generátor pro buzení generátoru vodní turbíny. Potom je spuštěna 1 turbína, která přímým vedením napájí velkou parní elektrárnu. Zásoba vody ve Dlouhých stráních musí být tedy kdykoliv dost velká, aby bylo dost energie pro najetí bloku parní elektrárny. Od přípravy uhlí k roztopení kotle až k buzení parogenerátoru.

Aby mohly Dlouhé stráně kdykoliv poskytovat SVR, případně být připraveny ke "startu ze tmy", musí mít k dispozici vždy dost energie, tedy vody v horní nádrži. Ta nikdy nesmí být prázdná a nemůžete běžně využívat k denní regulaci celou kapacitu PVE.

Ostatně to samé platí i pro BESS. Když celou kapacitu "prodáte" jako SVR, nemůžete akumulátory použít k běžnému prodeji akumulované elektřiny. Pořád a kdykoliv musí mít nabitou kapacitu dle smlouvy o SVR.

Souhlasím se vším, ale steále nechápu proč bych to takto nemohl počítat (pokud se tedy diskuze neodchýlila od mé reakce na Petra Novotného).

Buď porovnáváme stejný charakter cyklů, pak baterie po 12 letech s 2600 plnými cykly rozhodně ještě nebude na odpis a nebo baterie bude mít jíné použití, udělá těch 8760 cyklů, pak ale nemůžeme porovnávat návratnost, když odvede za stejný čas "3x tolik práce".

Tak se to ale nedá počítat.

Blíže moje odpověď pro Mexx.

Zapomněl jsem na odkaz na zdroj:

cez.cz/nextcez/cs/pro-media/tiskove-zpravy/precerpavaci-elektrarny-pokorily-historicky-rekord.-za-poslednich-10-let-zvedly-vyrobu-dvojnasobne-a-pocet-startu-o-vice-nez-70-127385

Jestli tady nebude trochu rozdíl v terminologii.

V té tabulce je to (pokud to správně chápu) počet najetí jedné turbíny. Tedy pokud mají např. Dlouhé stráně 2 turbíny a elektrárna by najela na plný výkon, bylo by to bráno jako 2 najetí (za každou turbínu jeden).

A pak druhý rozdíl je v definici "cyklu". U baterek se jako cyklus bere kompletní nabití a vybití celé jmenovité kapacity. Takže pokud se vybije například jen desetina jmenovité kapacity, bere se to jako 0.1 cyklu. Prostý počet "najetí" zde nemá vůbec smysl řešit, protože to v případě režimu peak-shaving může být třeba i tisíckrát za den.

Za posledních 365 bylo podle dat ENTSO-E celkem 915 obchodních období, ve kterých byla výroba přečerpávacích elektráren v ČR kladná a současně v předchozím obchodním období nulová. To dává průměrně 2,5 "cyklu" na den.

Pokud je to myšleno jako oponentní informace k mému předchozímu postu, tak já v tom žádný rozpor nevidím. Nepíše se tam o hloubce nabití/vybití v tom konkrétním přechodu mezi odběrem a výrobou. Ani o tom, kolik turbín startovalo, a tedy jestli start obou znamená připočtení jedné nebo dvou čárek do počítadla startů.

Pletete dohromady 2 pojmy. Je rozdíl cyklus akumulátoru z hlediska životnosti a cyklus BESS z hlediska vrovnávání výroby, nebo SVR.

U BESS nemůžete jako cyklus počítat nabití 0-100% (tedy třeba 2 cykly vybití o 50% jako 1 cyklus).

Většina BESS cílí hlavně na služby SVR, takže je nikdy nemůžete úplně vybít (musí tam zůstat vždy minimálně zasmluvněná energie, kdykoliv připravená na službu SVR). K tomu si dávají ještě podmínku (tuším 20%) kapacity navíc. Přesto udělají (pokud není pro SVR určena celá kapacita) několik cyklů (typicky 2) denně pro vyrovnávání rovnováhy výroba - spotřeba.

Ne. Celá tahle debata je o porovnání ceny baterek vůči přečerpávačkám. Protože je životnost baterek logicky nižší než životnost betonu v přehradní hrázi, tak je problém ceny dán především životností těch baterek. U přehrady životnost považujeme pro zjednodušení za nekonečnou.

No a u baterek životnost závisí především na počtu cyklů. Je sice částečně závislá i časově, ale opotřebení cykly bude určitě převažovat.

No a protože u baterek se jako cyklus bere nabití/vybití 100% kapacity, tak je třeba na stejného jmenovatele převést i zbytek rovnice. Tedy přepočítat i provoz přečerpávačky na cykly celé kapacity.

Ta poznámka, že se bude jednat hlavně o služby SVR - to je toužebné přání investorů a stavitelů těch BESS. Ale realita bude asi trochu jiná. Požadavek na kapacitu SVR je mnohem menší, než je předpokládaný objem plánovaných a budovaných kapacit BESS. Takže mnoho slimáčku, ale málo kapustičky. Na všechny se určitě nedostane, a budou se muset živit jen obchodní flexibilitou.

Pokud jde jen o životnost, dejme tomu, že by se to tak dalo (cyklus = 100% nabití a vybití) počítat, ale musel byste zdůraznit, že jste pro PVE vytvořil novou "virtuální" kategorii cyklu jen pro tento účel.

Jenže v celé debatě se také mluví (počítá)o ekonomice provozu. A tam takový přístup (skládání dílčích cyklů dodávky - z pohledy kapacity do jednoho cyklu 100% kapacity) už použít nejde. To byste sčítal dodávku elektřiny za různou cenu v průběhu jednoho dne, případně třeba 2 následujících dnů a to nejde. Musíte počítat každý ten cyklus dodávky zvlášť. Respektive počítáte to po čtvrthodinách a potom z obchodního hlediska to sečtete na jednotlivé případy dodávky, třeba ty 2 denní odběrové špičky. Protože jsou ale i nepravidelné vlivy (třeba silná oblačnost zrovna kolem 12 hodiny, přerušený náběh, nebo doběh špičky, apod), tak to v současnosti vychází na více, než 2 denně.

U menších zdrojů (typické velikosti současných BESS) s lepší škálovatelností, než velké turbíny to bude asi častěji (třeba do 10 cyklů denně), ale když vyloučíme se součtu rychlé SVR zásahy v délce max. jednotek až desítek s, tak to rozhodně nebudou tisíce denně, jak jste psal.

Nevím jestli zrovna oponentní, jen uvádím že české přečerpávací elektrárny jako celek startují v turbínovém režimu v průměru 2,5× za den, takže aspoň v posledním roce to nevypadá tak, že by to byla každá turbína zvlášť. Nejsou to samozřejmě cyklu ve smyslu plné nabití -> plné vybití a zpět, ale jak píše Bob, takhle ani přečerpávačky nepracují.

Včerejší odpověď se někde ztratila, tak znovu:

Cyklus akumulátoru ve vztahu k jeho životnosti (cyklus je 100% nabití a vybití) je něco jiného, než cyklus toho samého akumulátoru ve funkci BESS. Tam se využití celé kapacity jako cyklu neuvažuje.

Dlouhé stráně i BESS mají část kapacity alokovanou na služby SVR (nyní budované BESS většinu) a to znamená, že nemohou být úplně vybity. Vždy musí zůstat kapacita alokovaná pro SVR. U akumulátorů, pokud vím, musí navíc zůstat 20% celkové kapacity.

Dlouhé stráně mají navíc certifikaci pro "start ze tmy". To spočívá v tom, že na dálkový pokyn startuje v Dlouhých stráních dieslový zdroj, který nabudí generátor jedné turbíny a pak je přes speciální přímé dálkové vedení tou elektřinou spuštěn jeden blok velké parní elektrárny. Na to musí být Dlouhé stráně stále připraveny.

Platí to i pro BESS. Pokud "prodají" celou svou kapacitu k SVR, pak už nemohou vůbec obchodovat na vnitrodenním trhu (pokrývat špičky spotřeby).

Co se týká peak-shaving, tak už z názvu vyplývá, že se jedná o vyrovnání špiček a odběrové špičky jsou denně typicky 2 (ranní a večerní) a rozhodně se nejedná o tisíce denně.