19. leden 2016
Aktuální výroba v ČR
Technici uložili do soustrojí elektrárny Dlouhé stráně opravený stator a rotor

Technici uložili v uplynulých dnech zpět do soustrojí TG1 přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku opravený stator a rotor. Šlo o jeden ze zásadních bodů letošní modernizace elektrárny. Stator váží 280 tun, rotor 410 tun. Na každou operaci museli technici použít dva mostové jeřáby, z nichž každý má nosnost 250 tun, a spojit je speciální traverzou. ČTK to dnes sdělil mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Do oprav a investic na Dlouhých stráních letos a loni ČEZ vložil více než 800 milionů korun. Při opětovném osazení statoru a rotoru museli technici postupovat s přesností na milimetry. "Byl to opravdový majstrštyk," řekl šéf elektrárny Ludvík Štrobl.
Experti při úpravách elektrárny dále vyměnili statorové vinutí a celé soustrojí vystředili. "Proběhla také modernizace buzení a řídícího systému elektrárny i oprava hydromotoru, teď se postupně dokončují další opravy a drobnější investice v celém areálu elektrárny," uvedl Sobol.

Opravy elektrárny souvisejí s postupnou obnovou důležitých částí turbosoustrojí, která slouží téměř 30 let. "Hlavním cílem je zajistit i do budoucna spolehlivý provoz elektrárny, která je pro českou energetiku stále významnější – kromě vykrývání ranních a večerních energetických špiček se nyní Dlouhé stráně mnohem častěji využívají jako akumulátor energie, který slouží k zajištění rovnováhy v přenosové soustavě v souvislosti s rostoucí výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů," uvedl mluvčí.
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996. Její strojovna i další technologie jsou hluboko pod zemí.
V roce 2023 investoval ČEZ do zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrárny 111 milionů korun, v roce 2022 to bylo 60 milionů korun. V roce 2021 energetici zvýšili provozní hladinu horní nádrže o 70 centimetrů, což umožňuje v jednom výrobním cyklu uložit přibližně o šest procent elektřiny více než dříve.
Mohlo by vás zajímat
23. srpen 2016
20. září 2019
19. leden 2023
20. červenec 2023
29. září 2023
11. říjen 2023
12. duben 2024
Komentáře (2)
kapacita 3,7GWh náklady na výstavbu v dnešních cenách 35,75mld korun = 9,66 tis kč /kWh. účinnost cca 85%.
Počet zaměstnanců 28. odhad ročních nákladů včetně údržby a rekonstrukcí 180 mil kč. životnost - prakticky neomezená při pravidelných rekonstrukcích.
Pro srovnání akumulační úložiště 3,7GWh , cena 16,65mld kč. 4,5 tis /kWh. účinnost 94%. Počet zaměstnaců 0. Životnost cca 12 let. roční náklady včetně odpisů na pořízení nového úložiště cca 1,4 mld kč ostatní náklady cca 2 mil kč / rok
porovnání - Akumulační úložiště : úspora investiční 19,1 mld kč. zvýšení ročních nákladů pro obnovu : 1,24mld kč.
návratnost přečerpávací el. proti akumulačnímu úložišti při nulové cena peněz: 15,4 roku
návratnost přečerpávací el. při úroku 3,5% 23 let.
závěr: i kdyby ceny baterivých úložišť už nikdy neklesly , a platy zaměstnanců přeč. el. nikdy nerostly je reálná návratnost přečerpávací el. dlouhé stráně proti akumulačnímu úložišti 23 let. Závěr: přečerpávací el. jsou překonaná technologie a budou nahrazeny akumulátory.
I návratnost 23 let při takřka neomezené životnosti není žádná katastrofa.
Hlavně ale porovnáváte standardní akumulátorové úložiště s PVE unikátního, asi nejdražšího představitelného typu, kde z enviromentálních důvodů byla všechna zařízení ukryta hluboko ve vyrubané skále.
PVE se dá postavit i v jiných lokalitách a daleko levnějším způsobem.
Zkuste si představit cenu toho akumulátorového úložiště, pokud by na ně byl také požadavek umístit vše hluboko pod zem.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.