Energetici postupně dovezli do jaderné elektrárny Temelín zhruba 25 tun paliva, které vymění při plánované odstávce prvního bloku. Začne v závěru března, potrvá přibližně dva měsíce. V Temelíně vymění 48 palivových souborů. Palivo se vezlo letecky i po silnici několik tisíc kilometrů z ruského závodu firmy Tvel. Ročně v elektrárně vymění čtvrtinu paliva. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.
O trase a termínech, kdy se palivo poveze, věděl jen omezený okruh prověřených lidí. Vezlo se za přísných bezpečnostních opatření. Zvýšená radiační opatření nebyla potřeba, radioaktivita čerstvého paliva je srovnatelná s přírodním pozadím.
<blockquote>&#8222;Do elektrárny jsme pro odstávku prvního bloku postupně přivezli 48 palivových souborů, což energeticky odpovídá přibližně sedmi milionům tunám hnědého uhlí. Pro jeho přepravu by byl potřeba vlak dlouhý 1700 kilometrů, tedy jako z Prahy do Barcelony,&#8220; uvedl ředitel elektrárny Jan Kruml.</blockquote>
<figure id="attachement_4514" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg" alt="Dostavba JE Temelín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Palivo se přepravuje v ocelových kontejnerech, které odolají ohni, vodě, pádům z výšek nebo nárazům. Jejich klíčovým prvkem je podle mluvčího takzvaný akcelerometr. Lze z něj zjistit, zda při dopravě nenastal nadměrný náraz, který by mohl palivo poškodit. Až do temelínského areálu doprovázeli náklad policisté. Po kontrolách se palivo přesune z kamionu do skladu.
V jednom temelínském reaktoru je 163 palivových souborů. Každý palivový soubor měří přes 4,5 metru a váží asi 750 kilogramů. V reaktoru je zhruba 86 tun paliva. ČEZ drží již několik let v Temelíně i Dukovanech zásoby paliva na dva a víc let provozu, uvedl ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,75 terawatthodiny (TWh), letos od začátku roku 3,2 TWh.

Jaderné elektrárny

Temelín dovezl 25 tun paliva, které vymění při jarní odstávce

Schvalování zákona o stavbě nového bloku dukovanské elektrárny dnes Sněmovna opět přerušila. Důvodem je spor o podobu zákona, v němž chce opozice uzákonit bezpečnostní záruky výběrového řízení na dodavatele stavby nebo stanovit její maximální cenu. Vládní koalice tomu nakloněna není.
Přerušení schůze si vynutila opozice poté, co Sněmovna hlasy ANO, ČSSD, KSČM a SPD schválila omezení řečnické doby na maximálně deset minut. Prosadil to poslanec ANO Roman Kubíček v reakci na dvouhodinové vystoupení poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové, které předseda komunistů Vojtěch Filip nazval obstrukcí a navrhoval obdobné omezení řečnické doby.
Langšádlová mimo jiné opětovně varovala před zapojením ruských a čínských firem do projektu. Neúspěšně prosazovala přerušení debaty o zákonu do poloviny května. Zdůvodnila to potřebou znovu projednat stavbu vládním výborem pro jadernou energetiku. Musí se podle ní vyjasnit třeba výkupní cena energie s ohledem na budoucí vývoj veřejných financí.
Poslankyně také žádala o to, aby premiér Andrej Babiš (ANO) předložil Sněmovně zadávací dokumentaci a aby do ní společnost ČEZ jako investor řádně zahrnula bezpečnostní požadavky.
Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování celého projektu společnosti ČEZ. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) opakovaně zdůraznil, že při přípravě tendru se postupuje podle usnesení vlády, podle něhož musí být zohledněny bezpečnostní požadavky státu.
Opozice mimo jiné navrhla uzákonit, že stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Havlíček koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, ve hře ale zůstává Rusko.
Lidovci by chtěli do zákona vložit ustanovení, podle něhož by ministerstvo průmyslu a obchodu nesmělo uzavřít smlouvu o výkupu, která by mohla ohrozit životní nebo strategický zájem podle Bezpečnostní strategie ČR. Ministerstvo by si kvůli tomu mělo vyžádat předem stanovisko všech zpravodajských služeb České republiky, která by po projednání vládou byla předložena k projednání Parlamentu.
Schvalování zákona měla Sněmovna na programu už minulou středu, po tříhodinové rozpravě jednání přerušila. Koalice se poté rozhodla zákon doprojednat na mimořádné schůzi.

Schvalování zákona o novém bloku Dukovan bylo opět přerušeno

Případné vyloučení uchazečů o stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany ze zadávacího řízení je iracionální a omezí konkurenci, uvedla dvacítka specialistů v jaderné energetice. Chtějí soutěž všech způsobilých dodavatelů, napsali v prohlášení, které dnes poskytl ČTK první ředitel Jaderné elektrárny Temelín František Hezoučký.
Sněmovna se dnes sešla ke schvalování tzv. nízkoúhlíkového zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Dukovan. Předloha souvisí se zajištěním financování projektu společnosti ČEZ. Opozice mimo jiné navrhla uzákonit, že stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, ve hře ale zůstává Rusko.
<blockquote>&#8222;Vyloučení kteréhokoli uchazeče způsobilého splnit technické a obchodní podmínky poptávky na výstavbu jaderné elektrárny ze zadávacího řízení je iracionálním krokem. Jediným účinným nástrojem investora k udržení nákladů stavby v akceptovatelných mezích je využití konkurenčního tlaku na dodavatele ve výběrovém řízení,&#8220; uvedli experti.</blockquote>
Úsilí vyřadit ze soutěže některé dodavatele je podle prohlášení krokem hraničícím s trestnými činy zjednání výhody a pletichy při zadání veřejné zakázky.
Politické zasahování do odborných kompetencí podle jaderných specialistů znemožní firmě ČEZ postupovat s péčí řádného hospodáře. Následky špatně provedeného výběrového řízení budou dlouhodobé, varovali. Žádají, aby soutěž o výstavbu nového bloku v Dukovanech byla vyhlášena bezodkladně a s korektně stanovenými technickými a obchodními podmínkami, které umožní podat nabídku všem způsobilým dodavatelům.
Dvacítka expertů chce také návrat k platné aktualizované státní energetické koncepci, která nyní není plněna. Doporučili, aby nynější energetickou koncepci nebo případně její novou podobu schválil i Parlament formou zákona. &#8222;Oproti plánům v aktualizované státní energetické koncepci má republika značné časové zpoždění, a proto další odklad soutěže o dodávku jaderné elektrárny Dukovany II povede v budoucnosti k vážným problémům, mimo jiné zmaří i odstavení uhelných zdrojů v termínu doporučeném Uhelnou komisí,&#8220; dodali.
Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny. Počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila vláda loni. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku na konci července. Havlíček a šéf ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022.

Jaderní experti žádají v soutěži o Dukovany účast všech uchazečů

V Jaderné elektrárně Dukovany dnes začala plánovaná odstávka čtvrtého výrobního bloku spojená s výměnou části jaderného paliva, kontrolami a servisem zařízení. Od sítě byl blok odpojený v poledne, sdělil ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Obnovení výroby elektřiny v tomto bloku firma ČEZ předpokládá na přelomu března a dubna.
V elektrárně tak budou dál v provozu tři z jejích čtyř bloků. Tříměsíční odstávka prvního bloku Dukovan skončila tento týden ve čtvrtek. Dukovanská elektrárna má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů.
Výkon reaktoru čtvrtého bloku začali energetici snižovat dnes kolem 06:30. „V Dukovanech jde už o čtvrtou odstávku, která bude probíhat za mimořádných preventivních opatření proti nákaze koronavirem,“ uvedl mluvčí. Na odstávce jednoho bloku se v Dukovanech podílí přibližně 1500 zaměstnanců firmy ČEZ a stejný počet dodavatelů.
Kromě měření teploty při vstupu do areálu a povinného nošení roušek nebo respirátorů si elektrárna od loňského listopadu sama zajišťuje pravidelné testování pracovníků pomocí antigenních a PCR testů. „Právě díky tomuto preventivnímu testování, které provádíme každé úterý a čtvrtek přímo u elektrárny, se nám daří udržet počty nemocných v řádu jednotek,“ uvedl ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín v dnešní zprávě.
Třetí blok Dukovan začal znovu dodávat elektřinu do sítě ve čtvrtek po 17:00, stál od loňského 13. listopadu. Tato odstávka spojená rovněž s výměnou pětiny jaderného paliva za čerstvé a servisními pracemi měla původně skončit na přelomu minulého roku a letoška. Delší byla kvůli tomu, že specialisté museli v tomto bloku následně zatěsnit i několik teplosměnných ploch parogenerátorů.
Elektrárna Dukovany dodává elektřinu od roku 1985. Vloni jí vyrobila 14,3 terawatthodiny (TWh).

V Dukovanech začala odstávka 4. bloku, zbylé tři bloky vyrábějí

Česko by podle komise pro životní prostředí Akademie věd ČR mělo odstoupit od uhlí do roku 2033. Pro nejrychlejší ze scénářů, o kterých v prosinci rozhodovala Uhelná komise, vědci uvedli několik doporučení. Vyplývá to ze stanoviska komise, které ČTK zaslala Akademie věd ČR. Uhelná komise vládě doporučila scénář, který počítá s koncem uhlí v roce 2038. Volila mezi roky 2033, 2038 a 2043. Vláda dosud nerozhodla.
Rychlý útlum uhlí je podle akademické komise hlavním opatřením, aby se Česko vešlo do svého &#8222;uhlíkového rozpočtu&#8220; a dostálo závazkům Pařížské dohody. Cílem dohody je udržení růstu globální teploty kolem 1,5 stupně oproti předindustriálnímu období.
Vědci uvádějí, že vývoj ekonomiky i studie hodnocení dopadů naznačují, že spalování uhlí přestane být konkurenceschopné ve výrobě energie v Česku kolem roku 2030. Odkazují na studii společnosti Bloomberg New Energy Finance, podle níž zvýšení evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů ze 40 na 55 procent oproti roku 1990 zvedne cenu emisní povolenky do roku 2030 na 80 eur. &#8222;Ekonomicky optimální proto bude odstavit uhelné zdroje v České republice do roku 2030, většinu již do roku 2025,&#8220; píše se ve stanovisku.
Komise uvedla několik doporučení. Žádá vznik harmonogramu pro rychlé odstavování uhelných zdrojů podle možností redukce vývozu a následného nahrazování novými zdroji a úsporami energie. Komise požaduje postupné odstavení jednotlivých uhelných zdrojů podle kritérií emisní intenzity &#8211; nejdříve mají končit zdroje s největší produkcí emisí na jednotku dodané energie. Vědci apelují i na &#8222;podstatné zvýšení&#8220; zdanění čistých výnosů z těžeb uhlí, podle stanoviska jsou pro vlastníky těžebních práv nezaslouženým výnosem.
Podle vědců jsou také nutná včasná opatření pro podporu oblastí dotčených útlumem. Doporučili i přijmout pozměňovací návrhy senátního Podvýboru pro regiony v transformaci k novele horního zákona, které zařadí mezi příjemce z úhrad za nerost krajské samosprávy. Komise je poradní orgán Akademické rady AV. Má 22 členů &#8211; odborníků z ústavů AV i mimo instituci. Předsedá jí genetik a ekotoxikolog Radim Šrám.
Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl v únoru stažen z jednání vlády. Resorty ho budou připomínkovat. Komise podmiňuje útlum včasnou náhradou uhelných zdrojů jinými a zajištěním energetické bezpečnosti. Zmínila dostavbu nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství. Vláda by pak měla každých pět let přezkoumat rozhodnutí. Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje by také mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun.
Nejrychlejší scénář konce uhlí žádají ekologické organizace. Jako technicky možný ho vidí i ministr životního prostředí a jeden z předsedů Uhelné komise Richard Brabec (ANO), byť by podle něj byl asi o 150 miliard dražší. Pro rok 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle druhého předsedy komise, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO), by neschválením doporučeného scénáře vláda popřela činnost komise.
sar mal

Uhlí

Vědecká komise žádá konec uhlí v ČR do roku 2033, uvedla doporučení

Opozici se dnes povedlo oddálit schvalování zákona, který se týká stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany a výkupu elektřiny. Koalice nechce uzákonit bezpečnostní záruky, které se týkají dodavatelů stavby. Vládní ČSSD místo toho navrhla uložit kabinetu, aby mimo jiné přijal závazný postup ke stanovení maximální garantované výkupní ceny elektřiny. Projednávání zákona se muselo po tříhodinové debatě přerušit. Sněmovna se k němu vrátí nejdříve v pátek.
Poslanci v souvislosti s dlouhou debatou o Dukovanech dnes nestihli ani schvalování dalších předloh. Jde o novelu, jež svěřuje kybernetickou obranu Česka vojenské tajné službě, posílení některých pravomocí České národní banky a o nová pravidla kurzarbeitu.
Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování celého projektu společnosti ČEZ. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) opakovaně zdůraznil, že při přípravě tendru se postupuje podle usnesení vlády, podle něhož musí být zohledněny bezpečnostní požadavky státu.
Opozice mimo jiné navrhla uzákonit, že stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Havlíček koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, ve hře ale zůstává Rusko.
<figure id="attachement_17126" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/Letecký-pohled-na-JE-Dukovany.-Zdroj-ČEZ-800x499.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/Letecký-pohled-na-JE-Dukovany.-Zdroj-ČEZ-800x499.jpg" alt="Jaderná elektrárna dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle dalšího návrhu opozičních poslanců smělo smlouvu o výkupu elektřiny z Dukovan uzavřít pouze v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti. Lidovci by chtěli do zákona vložit ustanovení, podle něhož by ministerstvo průmyslu a obchodu nesmělo uzavřít smlouvu o výkupu, která by mohla ohrozit životní nebo strategický zájem podle Bezpečnostní strategie ČR. Ministerstvo by si kvůli tomu mělo vyžádat předem stanovisko všech zpravodajských služeb České republiky, která by po projednání vládou byla předložena k projednání Parlamentu.
Petr Třešňák (Piráti) požadoval, aby zákon bylo možné využít i pro výstavbu malých jaderných elektráren, které by neměly vládou navrhovaný minimální elektrický výkon 100 megawattů. Další pirátský poslanec Lukáš Černohorský chce uzákonit, aby investor dostavby byl vybrán v otevřeném výběrovém řízení a aby realizační cena nepřesáhla 1600 korun za megawatthodinu vyrobené elektřiny. Toto omezení by podle Heleny Langšádlové (TOP 09) zabránilo možnosti zvýšit cenu elektřiny až o 30 procent, což by zaplatili spotřebitelé. Sněmovní hospodářský výbor úpravy zákona nedoporučil schválit.
Návrh zákona počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.

Bezpečnostní omezení přístavby Dukovan zřejmě uzákoněny nebudou

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila v lednu 1,62 terawatthodiny (TWh) energie, což je nejvyšší měsíční výroba od začátku jejího provozu v prosinci 2000. Pomohly loňská výměna separátorů na druhém bloku a chladné počasí. Mráz provoz reaktoru neovlivňuje, díky ochranné budově jsou tam stabilní podmínky celý rok. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil temelínský mluvčí Marek Sviták.
Rekord ovlivnil hlavně druhý blok. Energetici tam loni vyměnili dva separátory, které z páry procházející turbínou odstraňují vlhkost a pak ji přihřívají. Výkon bloku stoupl o čtyři megawatty. &#8222;Z hlediska životního prostředí pomohla lednová výroba obou našich jaderných elektráren ušetřit přes dva miliony tun oxidu uhličitého, vypuštěných z uhelných elektráren,&#8220; uvedl člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.
Chladné počasí Temelínu prospívá. Prvních pět nejvyšších měsíčních výrob za dobu provozu připadá na leden či prosinec. Oba měsíce mají 31 dní, v zimě se také lépe ochlazuje voda, která proudí mezi věžemi a kondenzátory.
<figure id="attachement_4514" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg" alt="Dostavba JE Temelín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Navíc vyšší výroba jaderných elektráren se kryje s vyšší spotřebou elektřiny v zimě. Ta je v našich zeměpisných šířkách v zimě o čtyřicet procent vyšší než v létě a v mrazech se rozdíl ještě prohlubuje. Spotřeba roste s každým stupněm pod nulou v průměru přibližně o půl procenta,&#8220; uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
Jaká bude celá letošní výroba, nechce vedení Temelíma předpovídat. Navíc před jarní odstávkou posílilo koronavirová opatření a zaměstnance plošně testuje. &#8222;Odstávka prvního bloku začne v závěru března a bude znamenat zvýšený pohyb lidí. Proto musíme udělat maximum pro jejich ochranu i ochranu celé lokality. Jsme součástí kritické infrastruktury,&#8220; uvedl ředitel elektrárny Jan Kruml.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,75 terawatthodiny (TWh), letos od začátku roku 1,6 TWh.

Temelín v lednu dosáhl historicky nejvyšší měsíční výroby

V Poslanecké sněmovně <a href="https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/079schuz/bqbs/b19005401.htm">prošla</a> ve středu prvním čtením dlouho očekávaná novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie (POZE). Vládou byl přitom dokument schválen již v dubnu loňského roku. Novela má zavést nové druhy podpory, kontrolu překompenzace a aukce. S provozní podporou se nepočítá u fotovoltaických elektráren.
<h2>Podpora POZE</h2>
Poslaneckou sněmovnou prošla prvním čtením novela zákonu č. 165/2012 Sb, o podporovaných zdrojích energie. Mezi podporované zdroje patří, kromě obnovitelných zdrojů energie, také vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), biometan a druhotné zdroje.
Státní podpora vycházející z této novely musí být před schválením notifikována Evropskou komisí. Komise posuzuje soulad podpory s pravidly státní podpory EU. Tento proces zpravidla zabírá až několik měsíců. Stávající notifikace podpory měla původně skončit v roce 2020, Komise ji ale prodloužila  o jeden rok.
Pro zdroje, které byly/budou v letošním roce uvedeny do provozu, mohl ERÚ (Energetický regulační úřad) stanovit podporu na základně <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/eru-pocita-narustem-podpory-poze-uznava-czt-jako-ekologicky-nejefektivnejsi-variantu-vytapeni">rozhodnutí</a> Evropské komise SA.58041 (2020/N) z 25. srpna 2020, které, jak již bylo zmíněno, prodloužilo stávající notifikaci schémat podpory o jeden rok.
<h2>Kontrola překompenzace</h2>
Novela počítá se zavedením kontroly překompenzace (kontrola přiměřenosti podpory pro výrobny uvedené do provozu mezi 2006-2015), a to na základě požadavků pravidel Evropské unie. Kontrola bude prováděna skrze vnitřní výnosové procento (IRR).
Povolená ziskovost, vyjádřená v IRR, by se ovšem u jednotlivých podporovaných zdrojů, alespoň v nynějším znění, měla lišit. U fotovoltaických elektráren (FVE) je například hodnota IRR stanovena na 6,3 %, zatímco u bioplynových stanic na 10,6 %. Hodnotu IRR pro FVE vláda <a href="https://www.solarniasociace.cz/cs/aktualne/18427-kontroly-prekompenzace---aktualni-vyvoj-pripravy-novely-zakona-o-poze">snížila</a> z 8,4 % na 6,3 % v dubnu loňského roku.
Petr Třešňák, poslanec Pirátské strany, očekává, že k návrhu zákona, který prošel prvním čtením, padne v rámci projednávání ve výborech (odhlasováno bylo pouze projednání na hospodářském výrobu), mnoho pozměňovacích návrhů. Domnívá se, že jedním z diskutovaných témat bude i nastavení hodnot IRR. Podporovat bude co největší technologickou neutralitu.
<h2>Aukce a nové druhy podpory</h2>
Novela počítá se zavedením podpory formou soutěžních nabídkových řízení (aukcí), ve kterých se bude soutěžit výše podpory pro zdroje nad 1 MW (nebo 6 MW v případě větrných elektráren). Vláda pak bude mít v tomto ohledu poměrně významné pravomoci, jelikož bude vydávat nařízení, která vymezí druhy podporovaných zdrojů, velikost instalovaného výkonu a další parametry aukcí.
<blockquote>„U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2021 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW, větru, skládkového a kalového plynu,“ stojí v návrhu novely zákona.</blockquote>
Mezi nové druhy podpory pak patří také podpora tvz. modernizovaných výroben nebo udržovací podpora, jejímž účelem je zachování již existujících výroben v provozu.
<h2>Modernizační fond</h2>
Vláda také před nedávnem schválila <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vlada-schvalila-strategicky-dokument-noveho-modernizacniho-fondu-na-podporu-snizovani-emisi-sklenikovych-plynu">podobu Modernizačního fondu</a>, který by mohl disponovat dle odhadů přibližně 150 miliardami Kč (v závislosti na ceně emisních povolenek CO₂). Nový fond má devět oblastí, mezi které se budou prostředky dělit. Na schválení dokumentu navazuje příprava dotačních výzev.
Dle programového ředitele Svazu moderní energetiky, Martina Sedláka, je klíčem k levné a čisté energii solární energetika. Zde se podařilo vyjasnit, zda budou podporovány fotovoltaické elektrárny na brownfieldech a méně úrodné půdě – budou. Dodává pak, že členové Svazu se plánují ucházet o investiční podporu zejména pro pozemní elektrárny.
Zdroj úvodní fotografie: WindEurope

Legislativa ČR

Poslaneckou sněmovnou prošla 1. čtením novela zákona o POZE, s aukcemi na FVE se nepočítá

Scénář odklonu od uhlí v roce 2033 lze technicky zvládnout, bylo by to ale dražší. I při variantě doporučené Uhelnou komisí, která počítá s koncem uhlí v roce 2038, možná Česko přestane využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny mnohem dříve. Uhelná komise by měla nadále fungovat. ČTK to v rozhovoru řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Brabec 31. ledna vyrovná rekord v délce vedení jednoho resortu, v čele ministerstva životního prostředí je od roku 2014. Vláda bude o doporučeném scénáři konce uhlí jednat v pondělí. Komise v prosinci volila mezi roky útlumu 2033, 2038 a 2043.
<blockquote>&#8222;Já bych byl, a je to logické z pohledu ministra životního prostředí, pro ten bližší rok 2033,&#8220; uvedl Brabec.</blockquote>
Pro nejrychlejší ze tří scénářů také zvedl ruku při prosincovém hlasování komise. Výsledek nadcházejícího jednání vlády Brabec nechtěl odhadovat. Někteří ministři nicméně v posledních dnech uvedli, že preferují odklon od uhlí už v roce 2033.
<blockquote>&#8222;Rok 2033 by šel technicky také zvládnout, ale bylo by nutné vynaložit výrazně vyšší investice. Odhaduje se možná o 150 miliard korun více. Na to, aby se zdroje, které postupně nahradí zdroje uhelné, udělaly rychleji,&#8220; řekl ministr.</blockquote>
Dodal, že volba scénáře, který počítá s rokem 2038, vycházela i z toho, že dostavba Dukovan bude trvat zřejmě déle.
<blockquote>&#8222;Nemáme moře, tak pro nás mají obnovitelné zdroje energie (OZE) určité limity. Nebudeme v situaci jako Švédsko, Norsko či Německo, kde jsou největší větrníky na moři nebo na pobřeží,&#8220; poznamenal Brabec.</blockquote>
Podle jeho slov se také málo mluví o tom, že zásadní snížení uhelných zdrojů nastane během deseti let. Uhlí podle něj už přestává být konkurenceschopné z důvodu ceny emisních povolenek i proto, že řada bank přestává být ochotna financovat společnosti, které těží, nebo spalují uhlí.
<blockquote>&#8222;A to znamená, že Česká republika musí být připravena na to, že to (konec uhlí) může nastat dřív. Ale vždy je to výslednice požadavků a priorit z hlediska soběstačnosti &#8211; jako země se nesmíme dostat do situace, že bychom byli nějak významně závislí na dovozu elektrické energie,&#8220; upozornil.</blockquote>
Připomněl také, že v Česku je široké zastoupení systému centrálního zásobování a teplárny často využívají uhlí. Podle Brabce tak potřebují čas na změnu palivové základy. S tím jim má pomoci například Modernizační fond, který resort v současnosti rozjíždí.
Brabec také chce, aby činnost Uhelné komise pokračovala minimálně další rok. Doufá, že vláda návrh podpoří. &#8222;Je tam řada věcí, které je potřeba technicky dopřesnit. Třeba ohledně dopadů na jednotlivé uhelné regiony, kde komise vzala v úvahu řadu věcí, ale detail není úplně rozpracován,&#8220; popsal. Podle Brabce by se měla komise zabývat i postupem odstavování uhelných elektráren podle jasných kritérií. &#8222;Je přirozené, že je zájem, aby nejdříve byly odstavovány ty nejšpinavější. Ty věci jsou navrženy, ale nejsou zcela dokončeny,&#8220; podotkl.
Na dotaz ohledně prosincového vystoupení ekologů z komise Brabec řekl, že z toho neměl radost. &#8222;Zástupci Zeleného kruhu Jiří Koželouh a Jan Rovenský oznámili odchod z komise po finálním hlasování. Nesouhlasili s doporučenou variantou, která je podle nich příliš pomalá. Výhrady měli i k jednání komise. Oba byli velmi platnými členy komise a pracovních skupin. Pokusíme se je nahradit, přizveme další lidi, kteří se zabývají například OZE,&#8220; uzavřel Brabec.

Brabec: Odklon od uhlí v roce 2033 lze technicky zvládnout, byl by ale dražší

Finální rozhodnutí o podobě tendru na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny na středečním jednání předsedů sněmovních politických stran nepadne. Řešit se budou ekonomické a bezpečnostní otázky plánované zakázky, cílem je tendr neoddalovat. ČTK to dnes řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Část opozice dlouhodobě kritizuje případnou účast ruských a čínských firem ve výběrovém řízení.
Už dříve Havlíček mluvil o čtyřech variantách, jak by se výběr dodavatele mohl řešit. Podle něj mezi ně patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po letošních sněmovních volbách. Sám Havlíček před Vánoci označil za nejpřijatelnější model 3+2.
<blockquote>&#8222;Ve středu to není o rozhodnutí, ale o diskusi nad variantami ekonomického a bezpečnostního charakteru, což nelze oddělit. Všichni účastníci mají podklady týkající se všech podobných projektů ve světě, kde se popisují konsorcia, ceny, technologie. Cílem je tendr neoddalovat. ČEZ a ministerstvo průmyslu a obchodu, kteří jsou hlavními odpovědnými za zadávací dokumentaci, by následně měly zadávací dokumentaci definitivně zkompletovat,&#8220; uvedl dnes Havlíček.</blockquote>
<figure id="attachement_17122" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/11s0735-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/11s0735-800x450.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem stavby, byla připravena vypsat tendr do konce loňského roku.
Po jednání Stálého výboru pro jadernou energetiku na začátku prosince ale Havlíček uvedl, že nejdříve se uskuteční jednání šéfů stran, protože jde o projekt daleko přesahující jedno volební období. &#8222;Přítomen budu rovněž já, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš i vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl,&#8220; řekl dnes ČTK ministr.
Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci loňského července. Havlíček a Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ.