Společnost Elektrárny Opatovice požádala o výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku. Aby mohla v tomto ukazateli plnit pravidla platná od roku 2021, musela by vynaložit vysoké náklady, ale vliv na životní prostředí by byl jen malý, uvedla na dotaz ČTK mluvčí elektrárny Hana Počtová. Zároveň podala společnost žádost o výjimku pro limity rtuti.
Společnost uvedla, že v letech 2014 až 2016 investovala do modernizace a rekonstrukce kvůli splnění emisních limitů 2,7 miliardy korun. Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT), které stanovují ještě přísnější limity platné od roku 2021, však byly vydány až následující rok po provedení rekonstrukce v roce 2017.
<blockquote>&#8222;Díky této nákladné investici budeme od příštího roku schopni plnit dvakrát přísnější limity pro tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý bez výjimky,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
U oxidů dusíku elektrárna žádá, aby mohla vypouštět 192 miligramů na metr krychlový. Aby mohla plnit nový limit 175 miligramů na metr krychlový, musela by investovat odhadem půl miliardy korun. Náklady považuje za příliš vysoké v porovnání s podle ní zanedbatelným přínosem pro životní prostředí. Dokládá to i rozptylovou studií.
Společně s výjimkou na oxidy dusíku podala elektrárna žádost i pro limity rtuti na šest let s přezkumem po třech letech, kdy bude pravděpodobně přísnější podmínky schopna plnit. Pro rtuť v předchozích obdobích zatím žádné emisní limity stanovené nebyly a jsou zařazeny nově.
<blockquote>&#8222;U rtuti je tedy důvod žádosti o výjimku ten, že nejprve musíme najít, i ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi, spolehlivou technologii pro snížení emisí. Ta může být na každém zařízení jiná, jak s ohledem na druh spalovaného hnědého uhlí, tak s ohledem na samotnou technologii elektrárny,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
Požadované období chce elektrárna využít k určení správné technologie, její instalaci a uvedení do provozu.
O podobné výjimky požádala už vloni i elektrárna Chvaletice, která patří společnosti Severní energetická. Vydané rozhodnutí napadají ekologické organizace, podle nichž elektrárna již při modernizaci o budoucích nových emisních limitech věděla, mohla se na ně připravit a chce jen ušetřit na úkor životního prostředí.
Elektrárna v Opatovicích nad Labem zajišťuje dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic, Chrudimi a do přilehlých obcí, celkem jde asi o 61.000 domácností, nemocnic, škol a podniků. Vyrábí rovněž elektřinu. Patří do Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který ovládá Daniel Křetínský.

Elektrárny v ČR

Elektrárna Opatovice žádá o výjimky z emisí oxidů dusíku a rtuti

Hlavním pilířem energetiky v Olomouckém kraji je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku, která se na celkovém instalovaném výkonu elektráren v kraji podílí bezmála 63 procenty a na produkci elektrické energie 40 procenty. Až s velkým odstupem následují parní, plynové, spalovací, fotovoltaické, vodní a větrné elektrárny. ČTK dnes informaci získala z aktualizace Strategie rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.
Elektrárny v Olomouckém kraji mají celkový instalovaný výkon zhruba 1042 MW, z toho na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku připadá 650 MW. Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Druhý nejvyšší instalovaný výkon mají v Olomouckém kraji plynové a spalovací elektrárny, na které připadá jedenáctiprocentní podíl na celkovém výkonu. Parní a fotovoltaické elektrárny mají shodně po desetiprocentním podílu. 
<figure id="attachement_2957" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg" alt="Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Zdroj: ČEZ" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fotovoltaických elektráren je v Olomouckém kraji instalováno zhruba sedm stovek, a to zejména na Prostějovsku. &#8222;Naprostá většina byla postavena v roce 2010 či později,&#8220; stojí v materiálu. Největší fotovoltaické elektrárny fungují v Rakové u Konice na Prostějovsku (instalovaný výkon 6,5 MW), Kojetíně na Přerovsku (4 MW), Němčicích nad Hanou na Prostějovsku (3,6 MW) a Ochozu u Konice na Prostějovsku (3,5 MW).
Větrné elektrárny mají na celkovém instalovaném výkonu v Olomouckém kraji podíl necelých pět procent. Jejich celkový výkon činí 45,2 MW, což Olomoucký kraj řadí na čtvrtou pozici po Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (53,3 MW).
První větrné elektrárny byly v Olomouckém kraji zprovozněny v polovině 90. let, a to ve Velké Kraši, na Mravenečníku a v Ostružné na Jesenicku. Na konci roku 2018 v Olomouckém kraji fungovalo 18 velkých větrných elektráren a parků s celkovým instalovaným výkonem 45,2 megawattu.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně vyrábí 40 % elektřiny v Olomouckém kraji

V prvním pololetí letošního roku bylo v Česku připojeno 23 megawattů (MW) nových solárních zdrojů. Výsledek téměř dosahuje 25 MW nových solárních elektráren, které domácnosti a firmy instalovaly za celý loňský rok. V roce 2018 to bylo přibližně 11 MW. Vyplývá to z údajů, které ČTK s odkazem na data provozovatelů distribučních sítí poskytl Cech akumulace a fotovoltaiky (CAFT).
Sdružení upozornilo, že zájem o nové instalace roste navzdory koronavirové krizi. Jde podle něj převážně o střešní instalace pro pokrytí vlastní spotřeby, na které lidé využívají dostupné dotační tituly.
<blockquote>&#8222;Letos očekáváme další růst fotovoltaického trhu, a to až na zhruba 50 až 55 MW nových fotovoltaických elektráren. Věříme, že v roce 2021 a 2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více,&#8220; uvedl předseda CAFT Aleš Hradecký.</blockquote>
Instalovaný výkon solárních elektráren v posledních letech v Česku mírně roste, proti takzvanému solárnímu boomu jsou ale roční přírůstky nicotné. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci prvního pololetí v ČR instalováno asi 2051 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Z celkového instalovaného výkonu elektráren v ČR jde podle ERÚ o 9,4 procenta. Při solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.
Komora obnovitelných zdrojů energie upozornila, že například loňský nárůst o 25 MW byl asi desetkrát nižší než v Rakousku, násobně více fotovoltaických elektráren se podle ní na střechy instaluje také v Maďarsku a Polsku. Ze středního, opatrného scénáře analýzy potenciálu zpracovaného komorou vyplývá, že českému trhu odpovídá roční přírůstek zhruba dvacetkrát větší, než byl loni, tj. 400 až 500 MW ročně.
<blockquote>&#8222;Česko může velmi snadno rozvoj obnovitelných zdrojů, které mohou nahradit elektřinu z končících uhelných elektráren, zaplatit z peněz hned několika evropských programů. Vedle klasických operačních programů jde o Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund) či peníze ze Zelené dohody (Recovery and Resilience Facility),&#8220; uvedl předseda komory Štěpán Chalupa.</blockquote>
Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
<a target="_blank" href="https://caft.cz/">CAFT</a> je asociace podnikatelů, jež v Česku sdružuje firmy, které instalují více než 90 procent fotovoltaických elektráren. Jde převážně o montážní a obchodní firmy. Sdružení zastupuje sektor fotovoltaiky v Komoře obnovitelných zdrojů energie.

V prvním pololetí přibylo v ČR 23 MW solárních elektráren

Jaderná elektrárna Temelín zavedla opatření proti šíření nákazy koronavirem od březnového začátku pandemie. Koncem srpna se pak vrátila i k nošení roušek ve vnitřních prostorách, kde nelze dodržet dvoumetrové rozestupy. V celé zemi tato povinnost znovu platí ode dneška. Elektrárna také opět zavedla koridory před vstupem a zpřísnila opatření v jídelnách. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Nemoc covid-19 se podle něj potvrdila u jednoho pracovníka.
Nakažený zaměstnanec je spolu s dalšími pěti lidmi, se kterými přišel do kontaktu, v domácí karanténě. &#8222;Tito pracovníci už mají za sebou první test, který byl negativní. V karanténě zůstanou do výsledku druhého testu, minimálně do konce tohoto týdne. Bezpečnost elektrárny a její provoz tím nejsou jakkoli dotčeny a zůstávají v plném rozsahu,&#8220; řekl mluvčí.
V obou českých jaderných elektrárnách platí od začátku pandemie přísnější opatření, která se podle Svitáka osvědčila. Maximální dodržování hygieny, zásadní omezení služebních cest a fyzických kontaktů i omezení v jídelnách: od srpna je opět snížená kapacita lidí, kteří tam mohou naráz jíst. Od jara chrání obsluhu u výdejních pultů plexiskla. Důraz kladou energetici i na elektronickou komunikaci a u profesí, kde je to možné, dávají přednost práci z domova.
<blockquote>&#8222;Jsme neustále v kontaktu s hygieniky a lékaři a sami i navrhujeme opatření nad rámec běžné praxe. Především díky těmto opatřením jsme od počátku samotné pandemie zabezpečili vždy nepřetržitý spolehlivý provoz a dodávku elektřiny,&#8220; uvedl Sviták.</blockquote>
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 9,8 TWh.

Temelín znovu zavedl koridory před vstupem, jeden pracovník je pozitivní na covid-19

Jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP) zůstává vážným zájemcem o výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Společnost KHNP, která je jedním z uchazečů o stavbu, to dnes oznámila v tiskové zprávě o návštěvě svého generálního ředitele Če-hun Čunga v ČR. Minulý týden zde jednal s vládním zmocněncem pro jadernou energetiku Jaroslavem Mílem a podepsal memoranda o porozumění s českými firmami I&amp;C Energo, NUVIA, MICo a TES.
Če-hun Čung s Mílem podle KHNP diskutovali o korejském řešení pro Dukovany. &#8222;KHNP zůstává vážným zájemcem o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany,&#8220; uvedla jihokorejská firma. O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá také ruský Rosatom, americký Westinghouse, francouzská EDF a čínská China General Nuclear Power. Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů mají nyní čtyři jaderné bloky, zprovozňované v letech 1985 až 1987.
KHNP uvedla, že navázala spolupráci s mnoha českými firmami v jaderném průmyslu, které plánuje zapojit do svého dodavatelského řetězce a nabídnout jim spolupráci na zahraničních projektech. Smyslem memorand podepsaných se společnostmi I&amp;C Energo, NUVIA, MICo a TES je podle korejské firmy navázat partnerství ve výzkumu a rozvoji a v provozu a údržbě elektráren. KHNP také poukázala na svůj referenční projekt k Dukovanům, v srpnu spuštěný první reaktor elektrárny Barakah v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.
<figure id="attachement_17122" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/11s0735-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/11s0735-800x450.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle dřívějších vyjádření společnosti ČEZ a zástupců státu by stavba nového dukovanského bloku měla začít v roce 2029 a trvat sedm let. Tendr na stavbu plánuje ČEZ vypsat ještě letos, pořadí uchazečů by státem většinově vlastněná firma chtěla mít na konci roku 2022. Z bezpečnostních důvodů podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) vláda před výběrovým řízením žádného z uchazečů vyřazovat nebude.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet 70 procenty. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v červenci potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.

Jaderné elektrárny

Jihokorejská KHNP zůstává vážným zájemcem o výstavbu v Dukovanech

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského prodává Pražskou teplárenskou francouzské skupině Veolia. Cena nebyla zveřejněna. Transakci musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj. Veolia získá také maďarského výrobce tepla Bert.
EPH drží v Pražské teplárenské stoprocentní podíl prostřednictvím společnosti EP Energy. Křetínský uvedl, že Veolia měla o firmu vážný zájem. &#8222;V kontextu naší dlouholeté spolupráce s Veolií, dohody o partnerství při budování nízkoemisních zdrojů výroby tepla pro její potřeby a v neposlední řadě kvalitě Veolie jako provozovatele teplárenských soustav jsme nakonec s divestici souhlasili,&#8220; sdělil Křetínský.
V roce 2017 získal Křetínský od Prahy v Pražské teplárenské čtvrtinový podíl. Tyto akcie byly tehdy ohodnoceny na 3,1 miliardy korun.
Pražská teplárenská je z hlediska počtu provozovaných zařízení jednou z největších teplárenských společností v Česku. Dodává teplo do více než 230.000 domácností a do desítek administrativních budov, průmyslových podniků, školských a zdravotnických zařízení. Firmě loni stoupl meziročně čistý zisk o 3,3 procenta na 580 milionů korun.
Veolia rovněž získá největšího výrobce tepla v Budapešti Bert, kde EPH drží prostřednictvím EP Energy téměř 96 procent. Také tuto transakci musí schválit antimonopolní úřad a musí být splněny některé další technické podmínky. Ani cenu tohoto obchodu žádná ze stran nezveřejnila.
EPH byl založen v roce 2009. Většinovým vlastníkem holdingu se stal v roce 2017 Křetínský, který nyní drží 94 procent akcií. EPH zahrnuje více než 70 firem v ČR, na Slovensku, v Polsku, Německu, Maďarsku, Británii, Irsku, Itálii a Francii. Loni zvýšil meziročně provozní zisk EBITDA o desetinu na 56 miliard korun (2,1 miliardy eur), konsolidované tržby pak vzrostly o více než pětinu na 230 miliard korun (8,6 miliardy eur).
Křetínský je pravidelně zařazován mezi nejbohatší Čechy. Server <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/teplo-od-francouzu-kretinsky-prodava-prazskou-teplarenskou-koncernu-veolia-118643">Seznam Zprávy</a>, který na chystaný obchod upozornil, připomněl, že Křetínský drží podíly také v dalších teplárenských firmách. Jde o Plzeňskou teplárenskou, severočeský podnik United Energy nebo východočeské Elektrárny Opatovice.
Veolia zaměstnává po celém světě téměř 180.000 lidí. V Česku Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti působí v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji a také v Praze. Společnost má zhruba 1600 zaměstnanců.

Teplárenství

Křetínského EPH prodává Pražskou teplárenskou skupině Veolia

Dodavatele stavby plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany zhruba za 160 miliard korun podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vybere až příští vláda, která vzejde příští rok z voleb. Babiš to dnes řekl při návštěvě továrny společnosti Sigma Group v Lutíně na Olomoucku, která vyrábí čerpadla a chtěla by se na dodávkách pro nový blok Dukovan podílet. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše chce energetická firma tendr vypsat letos v prosinci a pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by měla ráda na konci roku 2022. Nový blok by se měl v Dukovanech začít stavět v roce 2029.
Podle Babiše byla chyba, že se v roce 2014 vláda nedokázala shodnout na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. Rozhodovací proces by komplikovaný i kvůli minoritním akcionářům. &#8222;Konečně teď řešíme Dukovany a našli jsme způsob, aby i to neblokovali minoritní akcionáři. Je to teď v Bruselu. Takže samozřejmě to připravujeme pro příští vládu. My nikoho nebudeme vybírat, žádného dodavatele. To až ta příští vláda. Doufejme, že v tom budou pokračovat,&#8220; uvedl Babiš.
Vláda podle Babiše připraví &#8222;půdu pro ty, kteří přijdou po nás&#8220;. Snahou je, aby se na dostavbě Dukovan významně podílely tuzemské firmy. &#8222;Historicky jsme byli jedinou zemí, která byla schopna postavit na klíč atomovou elektrárnu,&#8220; podotkl Babiš.
Premiér míní, že podíl jaderných elektráren na tuzemské produkci elektřiny by se měl v Česku zvyšovat. &#8222;Bojuji za jádro v Evropě. Když Francouzi mají 75 procent jádra, tak proč bychom nemohli i my mít. Vím, že Rakousko na nás bude trošku naštvané, ale vždycky jim říkám, že 15 procent elektřiny do Rakouska jde od nás. Ale to je politika. My naštěstí tady nemáme zelené fanatiky, kteří zavírají jádro,&#8220; podotkl Babiš.
Podle Státní energetické koncepce, kterou v květnu 2015 schválila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), má být v dalších desetiletích jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie v ČR. Vládní koncepce předpokládá, že zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků v Dukovanech a Temelíně by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu. V polovině loňského října Babiš na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit evropské právo.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.

Babiš: Dodavatele nového bloku Dukovan vybere až příští vláda

Na stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany se podle dosavadních předpokladů firmy ČEZ vystřídá okolo 5000 pracovníků dodavatelských firem. Profese se budou střídat, ve špičce by tak na staveništi mohlo být najednou asi 1500 lidí. ČTK to včera v Dukovanech řekl Petr Závodský, generální ředitel firmy Elektrárna Dukovany II (EDU II), která stavbu bloku připravuje. Podle dřívějších vyjádření firmy a zástupců státu by stavba měla trvat sedm let.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) novinářům řekl, že přípravy nového dukovanského bloku pokračují podle plánu a že by jeho stavba měla začít v roce 2029.
Podle ministra Česko zároveň musí vychovávat další odborníky. &#8222;Už dnes musíme začít připravovat pracovní sílu, což je mimochodem jedna z největších výzev následujících deseti patnácti let,&#8220; uvedl. U samotné výstavby se podle něj dá předpokládat, že například na stavební práce bude vybraný dodavatel bloku víceméně používat české firmy. Zajištění odpovídajících ubytovacích kapacit pro pracovníky v regionu bude podle jeho předpokladu do značné míry tržní záležitost.
Havlíček také uvedl, že kvůli přesnému zmapování dopravních cest a potřebných investic do nich v souvislosti se stavbou bloku vytváří skupinu odborníků. Takový plán už má podle něj i ČEZ. Kraj Vysočina dříve uvedl, že ve spolupráci se státem připravuje kvůli přepravě dílů pro nový blok silniční obchvaty. &#8222;My si to chceme ještě jednou projít,&#8220; uvedl ministr. Dodal, že na úpravy komunikací je ještě dostatek času.
Stát a společnost ČEZ na konci července uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku elektrárny Dukovany. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš pří té příležitosti ČTK řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Tendr chce vypsat letos v prosinci.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá pět firem &#8211; ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a Westinghouse.
<blockquote>&#8222;Předpokládáme na podzim ještě jedno kolo rozhovorů s potencionálními uchazeči tak, abychom si vyjasnili všechny detaily,&#8220; řekl člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Z bezpečnostních důvodů podle Havlíčka vláda před výběrovým řízením žádného z uchazečů vyřazovat nebude. &#8222;Bezpečnostní faktor tam jednoznačně je, nicméně musíme sledovat i kritéria ekonomická. Je pochopitelné, že chceme, aby bylo maximálně férové to výběrové řízení, i ve smyslu toho, aby se tam řádně zasoutěžilo o cenu,&#8220; uvedl. Podle ministra vláda nechce dopředu eliminovat případná konsorcia, která mohou vzniknout. Doplnil, že dodavatele bloku bude vybírat investor, tedy ČEZ. Vláda může do výběru vstoupit a bude mít i finální slovo, řekl.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet 70 procenty. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš v červenci potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.

Energetika v ČR

ČEZ: Na stavbě nového bloku Dukovan se vystřídá asi 5000 lidí

V mělnické teplárně skončily tři roky trvající úpravy, provoz je nyní ekologičtější. Hodnota investice je 1,8 miliardy korun. Teplárnu v rámci skupiny ČEZ provozuje společnost Energotrans. ČTK to včera sdělil v tiskové zprávě mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy Ota Schnepp. Teplárna zásobuje teplem Prahu, dodávky nebyly během úprav přerušeny ani omezeny.
Vznikly mimo jiné dvě nové odsiřovací linky. &#8222;První odsiřovací linka byla zprovozněna loni. Letos v květnu se uskutečnila série úspěšných společných garančních testů obou linek. Nyní jsme ve fázi dvouleté záruční doby. Nová technologie prokázala plnění všech požadovaných parametrů,&#8220; uvedl technický ředitel společnosti Energotrans Martin Hora.
Proti předpokládaným nákladů 1,9 miliardy korun byla cena o 100 milionů levnější. Společnost získala na úpravy teplárny i evropskou dotaci 390 milionů korun.
V teplárně také pokračuje pilotní projekt záchytu emisí rtuti. Má zajistit plnění budoucích limitů vypouštěných emisí rtuti.
Podle ředitele Energotransu je komplexní ekologizace teplárny zásadní pro další výrobní provoz. &#8222;V oblasti demerkurizace (odstraňování rtuti) jsme pravděpodobně první lokalitou, která nové zařízení tohoto typu v České republice vůbec zkouší a také první, která je vyzkouší na hnědé uhlí,&#8220; uvedl.
Podle něj teplárna také plní přísnější limity na emise oxidů dusíku. Společnost má též připraveny základy pro jejich další snižování.
Příští rok začnou platit nová evropská pravidla nejlepší dostupné technologie (BAT), která zvyšují požadavky na provoz energetických zdrojů. Pravidla se týkají emisí dusíku, tuhých znečišťujících látek, síry, oxidu uhelnatého nebo rtuti. ČEZ již dříve uvedl, že pravidla přináší mimo jiné zavedení nových velmi přísných limitů pro rtuť, které dosud neexistovaly.
ČEZ na začátku března oznámil, že požádá o dočasné výjimky z emisních limitů pro některé své elektrárny a teplárny. Mluvčí firmy Ladislav Kříž tehdy uvedl, že s instalací většiny ekologizačních opatření společnost počítá v letech 2022 a 2023.

V mělnické teplárně skončily úpravy za 1,8 mld. Kč, provoz je ekologičtější

Druhý blok jaderné elektrárny Temelín začal opět vyrábět elektřinu. Během odstávky, která trvala zhruba dva měsíce, energetici například vyměnili čtvrtinu paliva. Kromě toho také zkontrolovali bezpečnostní systémy a zvládli 55 investičních akcí. ČTK to řekl mluvčí jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
Druhý temelínský blok začal vyrábět elektřinu při padesátiprocentním výkonu reaktoru. Teď ho čekají testy na 80 procentech, kterými se ověří rozložení jeho výkonu. Sledovat se budou i další technologie, například nové separátory, které po dvaceti letech provozu byly ve spolupráci se Škoda JS vyměněny.
<blockquote>&#8222;Šlo o velmi náročnou investiční akci, která zahrnovala 488 dílčích činností. S ohledem na rozměry byly náročné vlastní manipulace i následné napojení na okolní technologii. Zařízení jsme si ověřili sérií zkoušek před připojením bloku,&#8220; uvedl ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml.</blockquote>
<figure id="attachement_5880" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/07_temelin-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/07_temelin-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Od nových separátorů, které z páry procházející turbínou odstraňují vlhkost a následně ji přihřívají, si ČEZ slibuje zvýšení výkonu, navíc s přínosem pro životní prostředí. &#8222;Řádově by mělo jít o úsporu jednotek tisíc tun emisí oxidu uhličitého ročně, které by vznikly při výrobě v uhelných elektrárnách. Zcela konkrétní ale budeme až po garančních měřeních, které nás čeká po několika týdnech provozu druhého temelínského bloku,&#8220; řekl člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.
Temelín má tak za sebou obě plánované letošní odstávky. Dohromady trvaly 117 dní a elektrárna je zvládla s jednodenním předstihem. Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 8,3 terawatthodin elektřiny.