Opozice ve Sněmovně neprosadila odklad projednávání zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Chtěla mimo jiné, aby rizika spojená s tímto zákonem nejprve posoudila Bezpečnostní rada státu, jejíž pondělní jednání k tomuto tématu bylo zrušeno. Dolní komora tak dnes dokončila druhé kolo projednávání zákona a k jeho schvalování by se mohla vrátit v první prosincové dekádě. Rozhodly o tom hlasy ANO, ČSSD, SPD a KSČM.
Opozice by chtěla od vlády parametry výběrového řízení na dostavbu dukovanské elektrárny, a to z hlediska bezpečnosti i financování. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová uvedla, že polostátní firma ČEZ, která je investorem stavby, nezohlednila do zadávací dokumentace k tendru bezpečnostní zájmy státu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ plánoval vypsat tendr do konce letošního roku. Vláda chce požádat Evropskou komisi o souhlas se státní půjčkou firmě ČEZ na dostavbu elektrárny.
Poslanec ČSSD Petr Dolínek doporučil odložit účinnost zákona z 1. ledna na 1. března příštího roku vzhledem k tomu, že přijmout normu se letos zřejmě nepodaří i s ohledem na nutnost jejího posouzení také v Senátu.
Opozice prosazuje, aby takzvaný nízkouhlíkový zákon o výkupu elektřiny z dukovanské elektrárny stanovil její maximální cenu. Smlouva o výkupu by měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. Stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě.
Petr Pávek (STAN) navrhl, aby zákon garantoval výkupní cenu maximálně na 40 let bez možnosti to dále prodlužovat se souhlasem vlády, což vládní návrh umožňuje.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Analytici upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý.

Jaderné elektrárny

Opozice neprosadila odklad schvalování zákona ohledně Dukovan

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil firmě Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače nákup hnědouhelné elektrárny Počerady od společnosti ČEZ. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
<blockquote>&#8222;V rozhodnutí Úřad konstatuje, že předmětné spojení soutěžitelů povolil, neboť nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže v žádné z posuzovaných oblastí, v nichž působí spojující se soutěžitelé,&#8220; uvedl ÚOHS ve zprávě.</blockquote>
Vršanská uhelná kupuje elektrárnu od společnosti ČEZ za 2,5 miliardy korun. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
ČEZ na konci minulého roku nevyužil opci, aby majitelem elektrárny zůstal. Už tehdy nevylučoval, že firmy povedou o převodu elektrárny další jednání. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologičtí aktivisté. Vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.
Elektrárna Počerady leží mezi Louny a Mostem. Svým instalovaným výkonem pětkrát 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi. Zástupci Sev.en Energy v březnu oznámili, že společnost chce zmodernizovat hnědouhelnou elektrárnu Počerady tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další, ještě přísnější limity Evropské komise. Do elektrárny chce firma investovat řádově miliardy korun.

Elektrárny v ČR

ÚOHS povolil Tykačově Vršanské uhelné nákup elektrárny Počerady

V jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nechala firma ČEZ nainstalovat nový laserový systém, který chrání prostor vybraných budov proti dronům a jiným hrozbám přicházejícím ze vzduchu. Dokáže rozlišit například ptáka od uměle vyrobeného objektu. Při dnešním představení nového systému v Dukovanech to novinářům řekl ředitel Útvaru ochrana skupiny ČEZ Daniel Rous.
Nedotknutelnost bezletového pásma nad oběma elektrárnami zajišťuje vojenské letectvo. &#8222;Je to evoluce,&#8220; řekl Rous nynějšímu k posílení ochrany Dukovan. Uvedl, že elektrárna je od začátku zabezpečená tak, jak jí to ukládá zákon, ale systém ochrany se vyvíjí, stejně jako hrozby a technologie. Celková obnova ochranného systému Dukovan zhruba za miliardu korun začala přibližně před třemi lety. &#8222;Tento laserový systém je v zásadě špičkou toho velikého ledovce, který se jmenuje technický systém fyzické ochrany Jaderné elektrárny Dukovany,&#8220; řekl.
Podobně jako drony nemusely jaderné elektrárny před deseti lety řešit ani kybernetickou bezpečnost. &#8222;Dneska podle nového atomového zákona už je i problematika počítačové bezpečnosti nedílnou součástí zabezpečení jaderného zařízení,&#8220; uvedl Rous.
Drony podle Rouse zatím nad českými jadernými elektrárnami zaznamenané nebyly, doba se podle něj ale mění. Uvedl, že v případě válečných konfliktů jsou už útoky ze vzduchu pomocí dronů poměrně časté. &#8222;My samozřejmě ten trend sledujeme. Vzdušný prostor jaderných elektráren je pro nás natolik důležitý, že jsme považovali za vhodné využít tu nejšpičkovější techniku, která je dneska k dispozici,&#8220; řekl.
<figure id="attachement_2489" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg" alt="Dostavba bloku v JE Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Systém od firmy Tacticaware využívá detektory, které se používají v automobilovém průmyslu. Jsou to otáčivá zařízení vystřelující velké množství paprsků pod různými úhly. &#8222;Sbírají informace o prostoru kolem sebe s přesností na dva až tři centimetry,&#8220; řekl Martin Vojtek z firmy k fungování zařízení.
V obou jaderných elektrárnách sídlí speciální jednotky policie. &#8222;V případě reálného narušení by to byla právě policie, která má odpovídající oprávnění a prostředky k provedení zásahu,&#8220; uvedl ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.
Elektrárna Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů je v provozu od roku 1985. V noci na dnešek tam skončila dvouměsíční odstávka druhého bloku. Elektřinu teď vyrábí tři bloky Dukovan. První blok elektrárny je odstavený od 13. listopadu do konce roku.

Nový ochranný laserový systém Dukovan a Temelína zachytí i dron

V Jaderné elektrárně Dukovany začal v noci na dnešek po dvouměsíční přestávce znovu dodávat elektřinu druhý blok. První parní turbína v něm byla připojená 27 minut před pondělní půlnocí, druhá dnes ve 04:11. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Vyrábí tak tři ze čtyř dukovanských bloků. Plánovaná odstávka bloku číslo jedna spojená s výměnou části paliva za čerstvé, kontrolami a servisem zařízení, začala 13. listopadu, potrvá do konce roku.
Elektrárna Dukovany má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů. Kvůli pravidelné výměně části paliva už letos stály její bloky číslo tři a čtyři. Druhý dukovanský blok odpojili energetici od sítě 25. září. &#8222;Odstávka byla v důsledku platnosti ochranných opatření proti šíření koronaviru i omezených kapacit v době vrcholící vlny pandemie velmi náročná,&#8220; uvedl mluvčí.
Všechny plánované činnosti v druhém výrobním bloku byly podle zprávy společnosti ČEZ dokončené na začátku tohoto měsíce. Následovala série rozsáhlých kontrol a testů prováděných před opětovným uvedením bloku do provozu. Řízenou štěpnou reakci v reaktoru energetici obnovili v sobotu v 0:37. &#8222;Poté jsme postupně zvyšovali výkon a prováděli další předepsané kontroly a testy, abychom prokázali řádný stav zařízení,&#8220; uvedl ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.
Po připojení parních turbín provozní personál elektrárny postupně zvyšuje výkon bloku a dokončuje v něm předepsané zkoušky a kontroly zařízení. Na plný výkon by se měl druhý dukovanský blok dostat do konce tohoto týdne.
Energetiky už zaměstnávají činnosti naplánované během odstávky prvního dukovanského bloku. I o vánočních svátcích tak vedle směnových pracovníků provozujících bloky Dukovan půjdou do práce další stovky zaměstnanců elektrárny a dodavatelů, kteří se na odstávce podílejí, uvedla firma ČEZ.
Dukovanská elektrárna je v provozu od roku 1985. Minulý rok do sítě dodala 14,48 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Letošní výroba elektrického proudu v Dukovanech je zatím 12,872 TWh.
vst dr

V Dukovanech začal znovu vyrábět 2. blok odstavený 25. září

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se v pátek setkali s generálním ředitelem francouzské elektrárenské společnosti EDF, která je jedním ze zájemců o výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Napsal to dnes server <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/babis-s-havlickem-tajne-jednali-s-francouzskym-uchazecem-o-tendru-v-dukovanech-130626">SeznamZprávy.cz</a>. Neavizovanou schůzku s Jeanem-Bernardem Lévym serveru potvrdil Babiš i Havlíček. Server s odkazem na dostupné informace uvedl, že Babiš se dosud s takto vysokými představiteli jiných zájemců o výstavbu nesetkal.
Energetická firma ČEZ plánuje podle svého generálního ředitele Daniela Beneše vypsat tendr na stavbu nového bloku dukovanské elektrárny za zhruba šest miliard eur (asi 158 miliard korun) letos v prosinci. Mezi možnými uchazeči jsou vedle EDF také ruský Rosatom, čínská společnost China General Nuclear Power, americký Westinghouse a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
<blockquote>&#8222;Jednalo se o zdvořilostní setkání. Generální ředitel EDF projevil zájem sejít se se mnou a ministrem Havlíčkem. Téma bylo jaderná energetika, obnovitelné zdroje a energetický mix v EU,&#8220; řekl serveru Babiš.</blockquote>
Jednání se podle něj zúčastnil také vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Schůzku potvrdil i Havlíček. Oficiálně o jednání předem ani po něm neinformovali.
Francouzský velvyslanec v ČR Alexis Dutertre pro server uvedl, že diskuse se zaměřovala na úlohu jaderné energetiky v Evropě s ohledem na plán přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a klimatické cíle. &#8222;Stejně tak na výzvy evropské energetické autonomie, zejména v souvislosti s projektem nového reaktoru střední síly v Dukovanech,&#8220; doplnil velvyslanec k zaměření schůzky. Podle francouzské strany jednal Lévy také s Benešem.
SeznamZprávy.cz zmínil možnost, že by do tendru vstoupilo konsorcium EDF s Rosatomem. Firmy už spolupracují na projektu maďarské elektrárny Paks. Byznys s Ruskem a Čínou dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. Část opozice zase vyzývá s ohledem na bezpečnost k vyřazení ruské a čínské firmy z chystaného výběrového řízení. Před rizikem zneužití velkých státních zakázek ve prospěch firem či států varovala ve své výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS).
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Beneš dříve řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by ČEZ rád měl na konci roku 2022. Podle Babiše vybere vítěze až příští kabinet, který vzejde ze sněmovních voleb.

Babiš a Havlíček jednali s EDF, která chce stavět v Dukovanech

Česká republika může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030. Vyplývá to z komparace studií, kterou připravil projekt Fakta o klimatu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedl zakladatel projektu Ondráš Přibyla. Součástí materiálu jsou podle něj i nová data britského think-tanku Ember, která potvrzují, že uhelnou výrobu energie a tepla mohou plně nahradit obnovitelné zdroje energie už za deset let.
Data z vybraných studií, které se zabývaly odklonem uhlí, podle Přibyly ukazují, že cíl Evropské unie dosáhnout do roku 2030 snížení takzvané uhlíkové stopy o 55 procent proti roku 1990, je možný i v České republice. Kromě dat Ember tvůrci <a target="_blank" href="https://faktaoklimatu.cz/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr">porovnání</a> vycházeli ze studií společností Energynautics a BloombergNEF. Brali také v potaz čísla z vládního energeticko-klimatického plánu ČR.
<blockquote>&#8222;Studie se v některých aspektech liší. Dohromady ale ukazují, že odklon od uhlí jako primárního zdroje elektřiny je možný, aniž bychom ohrozili stabilitu přenosové soustavy nebo dodávky elektřiny. Odstavení uhelných elektráren závisí hlavně na naší vůli ke změně, úpravách zákonů a nutných investicích,&#8220; řekl dnes Přibyla.</blockquote>
Chris Rosslowe, hlavní autor studie Ember uvedl, že odstavení uhelných elektráren v Česku je sice ambiciózní, ale realistický cíl. &#8222;Uhlí může nahradit například zelená energie z větru a fotovoltaika. Pokud by se podařilo postupnými kroky do roku 2030 od uhlí ustoupit, mohlo by to do budoucna znamenat posílení české ekonomiky,&#8220; dodal.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí zopakoval, že takzvaná uhelná komise, která bude dávat doporučení vládě, pracuje se scénáři konce využívání uhlí v ČR v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
Doporučení pro českou vládu by mělo padnout na dalším jednání komise, které bylo ve čtvrtek přeloženo z 26. listopadu na pátek 4. prosince. Předsedové komise &#8211; Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) &#8211; to odůvodnili další aktualizací podkladů, na jejichž základě má komise rozhodnout.
Konečný termín útlumu uhlí je stále velkým tématem také v Německu, kde byl letos v létě schválen zákon potvrzující postupný odklon od uhlí do roku 2038. Z dopisu zaslanému německému europoslanci Michaelovi Blossovi (za Zelené), na který upozornil evropský think-thank <a target="_blank" href="https://www.endseurope.com/article/1698927/doubts-mount-legality-german-coal-phase-out-law">ENDS</a>, zkoumá ale aktuálně tamní rozhodnutí Evropská komise. Důvodem má být možné podezření z porušení evropských pravidel volné soutěže, kterým mají být především kompenzace, které Německo určilo současným provozovatelům uhelných provozů.
<blockquote>&#8222;Postupné vyřazování uhlí v Německu nepomáhá ochraně klimatu, ve skutečnosti to zhoršuje, protože se jedná o pozlacení zisků uhelných společností. Zabrání tomu, aby Německo dosáhlo svých cílů v oblasti klimatu, a nalije miliardy do kapes uhelných společností. Česká republika by neměla dělat chyby, které jsme udělali v Německu, ale udělat to lépe a investovat do obnovitelných zdrojů místo do uhlí, jaderné energie a plynu,&#8220; řekl dnes ČTK Bloss.</blockquote>
Skupina Fakta o klimatu je složena z programátorů, datových analytiků a doktorandů, kteří vedle svého zaměstnání zpracovávají data z vědeckých institucí a zpřístupňují je na webu <a target="_blank" href="https://faktaoklimatu.cz/">faktaoklimatu.cz</a> ve formě infografik a datových vizualizací. Zasazují se o to, aby data a fakta o klimatu a klimatické změně byla v českém prostoru dostupná a srozumitelně reprezentovaná v souvislostech.

Uhlí

Studie: Česko může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030

Ekologičtí aktivisté, kteří od pondělí protestují před ministerstvem životního prostředí v Praze Vršovicích za dřívější útlum těžby uhlí, zůstanou na místě až do posunutého termínu jednání takzvané uhelné komise 4. prosince. Zároveň svolali na pondělí 30. listopadu demonstraci. Cílem je přimět členy komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. ČTK to dnes řekl Petr Doubravský, mluvčí hnutí Fridays for Future, které akci pořádá spolu s organizacemi Univerzity za klima, Extinction Rebellion a Limity jsme my.
Aktivisté původně plánovali protest do 26. listopadu, kdy se komise měla sejít. Její předsedové, ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO), se ale dohodli na posunutí jednání na pátek 4. prosince. Podle vyjádření úřadů bylo důvodem to, aby členové komise měli čas na prostudování aktualizovaných podkladů, na jejichž základě budou rozhodnout o znění scénáře útlumu uhlí v ČR, který doporučí vládě.
<blockquote>&#8222;Opět se ukazuje, že proces rozhodování o konci těžby a spalování uhlí není dopředu moc dobře naplánovaný a ztrácí tak na transparentnosti. Před ministerstvem zůstaneme,&#8220; uvedl ke změně termínu jednání uhelné komise Doubravský.</blockquote>
Soudí, že ačkoliv jednání komise bylo avizované jako odborné, její rozhodnutí bude politické. &#8222;Někteří politici v komisi se vyslovili pro konec uhlí v roce 2038 a zavrhli jeho konec v nejzazším z projednávaných scénářů, tedy v roce 2033. Považujeme to za absolutní selhání politiky ve veřejném zájmu,&#8220; doplnil Doubravský.
Svolaná demonstrace aktivistů má podle něj mimo jiné poukázat na to, že některé elektrárny v Česku lze začít zavírat už nyní, protože země velkou část elektrické energie vyváží.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s Brabcem.
Havlíček v pondělí zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038.
Kryštof Říha z organizace Univerzity za klima v týdnu uvedl, že protest má poukázat i na to, že jsou v komisi málo zastoupeni lidé z regionů, kterých se útlum těžby dotkne. Podle ástupců Extinction Rebellion je nutné myslet i na rekvalifikační programy pro ty, kteří v důsledku odklonu od uhlí přijdou o práci.

Energetika v ČR

Aktivisté kvůli uhelné komisi prodloužili protest před MŽP

Ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO) se jako předsedové takzvané uhelné komise dohodli na posunutí termínu jejího dalšího jednání, a to z původně plánovaného 26. listopadu na pátek 4. prosince. Ministerstva o tom včera informovala ČTK.
<blockquote>&#8222;Důvodem je další aktualizace podkladů, na jejichž základě má komise při nejbližším jednání rozhodnout o znění scénáře útlumu uhlí v ČR, který doporučí vládě. Členové uhelné komise díky změně termínu budou mít v souladu s jednacím řádem potřebný čas na prostudování všech materiálů,&#8220; uvedly resorty.</blockquote>
Havlíček v pondělí zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
<blockquote>&#8222;Jako spolupředseda uhelné komise chci být maximálně objektivní, garantuji, že nepodlehneme ani ideologickému ani ekonomickému lobbingu a budeme rozhodovat na základě faktů, to je na realistickém plánu náhrady uhelných zdrojů,&#8220; řekl ČTK v pondělí Havlíček.</blockquote>
O konkrétních preferovaných termínech útlumu hovořit nechtěl. Už dříve uvedl, že po doporučení uhelné komise bude mít konečné slovo vláda, a to do konce letošního roku.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s Brabcem.

Ministři: Termín jednání uhelné komise se posouvá na 4. prosince

Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu, upozorňují podle zjištění webu <a target="_blank" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/tendr-rusko-cina-dukovany-tajne-sluzby-vnitro-varovani-dostavba_2011190600_kar">iROZHLAS.cz</a> české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku.
Sedmnáctistránkový dokument, který rozhlas získal, sepsala pracovní skupina na ministerstvu vnitra, kterou tvoří rovněž zástupci tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a resortu zahraničí. Text nezmiňuje konkrétní firmy či země považované za rizikové, odkazuje ale na květnové usnesení vlády. Podle dřívějších informací <a target="_blank" href="https://denikn.cz/361816/vlada-schvalila-tajny-dokument-ktery-muze-z-dostavby-dukovan-vyradit-rusko-a-cinu/?ref=tit1">Deníku N</a> jsou v tajném dokumentu označeny za možné strategické riziko firmy z Ruska a Číny.
Pokud by se tendru účastnili rizikoví uchazeči, hrozila by podle tajných služeb situace, kdy bude Česko snadno vydíratelné. Uchazeči mohou například stavbu jaderné elektrárny cíleně zdržovat a požadovat po státu splnění svých požadavků.
Možnost vyloučení některého z kandidátů až po ukončení výběrového řízení nebo možnost odstoupení od již uzavřeného kontraktu, o které opakovaně mluví ministr průmysl Karel Havlíček (za ANO), je podle pracovní skupiny krajně problematická a neefektivní. &#8222;Jednak by jejich využití znamenalo značné ztráty finanční, ztrátu času i důvěry ve schopnost státu zajistit tento důležitý projekt, jednak by jejich využití zřejmě znamenalo zahájení řady soudních sporů a/nebo arbitráží,&#8220; uvádí dokument.
Pracovní skupina také kritizuje ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli tabulce, ve které je popsáno, jak byly do zadávací dokumentace k tendru zapracovány bezpečnostní hrozby. &#8222;Z cca 17 identifikovaných hrozeb je v tabulce nějakým způsobem komentováno, reálně ošetřeno však pouze asi pět těchto hrozeb. To ukazuje, že bezpečnostní zájmy, které měl investor do dokumentace zapracovat a ochránit, nejsou zapracovány dostatečně,&#8220; cituje kritiku bezpečnostní skupiny iROZHLAS.cz.
Pracovní skupina posuzující bezpečnostní hrozby si také stěžuje, že na prostudování všech materiálů neměla dostatek času. Navíc má podezření, že jí možná nebyla předána kompletní dokumentace.
Mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž na dotaz Českého rozhlasu uvedl, že připomínkové řízení k dostavbě Dukovan dál běží. Připomínky tajných služeb a ministerstev nechtěl blíže komentovat. &#8222;To, co jsme dostali, jsme se snažili zohledňovat. Nadále probíhají jednání mezi námi a vládou na finální podobě zadávací dokumentace,&#8220; řekl Kříž rozhlasu.
Ministr průmysl a vicepremiér Havlíček rozhlasu vyjádření slíbil, ale neposlal. Připomínky k zadávací dokumentaci zatím nechtěli komentovat ani jejich autoři z řad tajných služeb a ministerstev zahraničí a vnitra.
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech za zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Odmítla vyloučit předem z tendru některé uchazeče, jak to požadují opoziční zákonodárci. Podle Babiše vybere vítěze až příští vláda, která vzejde ze sněmovních voleb. Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power, americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).

Experti varují před bezpečnostními hrozbami při dostavbě Dukovan

Česko by už za deset dní, ve čtvrtek 26. listopadu, mohlo mít jasněji v tom, kdy se v tuzemsku přestanou využívat uhelné zdroje. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) dnes ČTK řekl, že je šance, že výstupem příštího jednání takzvané uhelné komise, které by se v tento den mělo uskutečnit, bude už doporučení vybraného scénáře vládě. O konkrétních preferovaných termínech útlumu dnes hovořit nechtěl. Uvedl pouze, že komise nepodlehne ideologickému ani ekonomickému tlaku.
Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.
<blockquote>&#8222;Pokud nebude nic mimořádného, počítáme s tím, že se jednání uhelné komise uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu. S ohledem na to, že všichni disponují s požadovanými daty, a dále s ohledem na závěry uhelné komise a jednotlivých pracovních skupin je skutečně šance, že výstupem bude doporučení vládě časového jízdního řádu odstavování uhelných zdrojů. Do té doby nebudu komentovat všechny varianty, vnímám názory od roku 2030 až po rok 2045 a dále,&#8220; uvedl dnes Havlíček.</blockquote>
Zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2038, 2033 a 2043. &#8222;Jako spolupředseda uhelné komise chci být maximálně objektivní, garantuji, že nepodlehneme ani ideologickému ani ekonomickému lobbingu a budeme rozhodovat na základě faktů, to je na realistickém plánu náhrady uhelných zdrojů,&#8220; dodal ministr. Už dříve uvedl, že po doporučení uhelné komise bude mít konečné slovo vláda, a to do konce letošního roku.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Před ministerstvem životního prostředí v pražských Vršovicích dnes zahájili desetidenní protest ekologičtí aktivisté z organizací Fridays for Future (FFF), Univerzity za klima, Extinction Rebellion a Limity jsme my. Jejich cílem je přimět členy uhelné komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. Akce má skončit právě v předpokládaný den dalšího zasedání komise, 26. listopadu.