Kvůli pracovníku Jaderné elektrárny Dukovany, který onemocněl covidem-19, je v preventivní karanténě dalších asi 20 zaměstnanců. Podstoupí testy na koronavirus. Stejně jako nakažený pracovník, ani oni nepracují ve střeženém prostoru elektrárny, řekl dnes ČTK její mluvčí Jiří Bezděk. Provozu elektrárny se podle něj tyto záležitosti nedotkly. Elektřinu vyrábějí všechny čtyři dukovanské bloky.
Lidi, kteří byli v kontaktu s nemocným, dohledávali hygienici. Pracovníci, kteří jsou kvůli tomu v karanténě, pracují podle mluvčího v předzávodní části. Zpřísněná hygienická opatření obnovila elektrárna už ve středu, kdy se o onemocnění pracovníka dověděla. &#8222;Další postup bude na základě doporučení hygieniků,&#8220; uvedl Bezděk.
Pracovníci v elektrárně musejí nosit roušky a dodržovat rozestupy, u všech lidí vstupujících do areálu se od středy znovu kontroluje tělesná teplota. &#8222;V maximální míře vysíláme pracovníky na práci z domova,&#8220; doplnil mluvčí.
Firma ČEZ má v Dukovanech 1450 zaměstnanců. Pracovník, který onemocněl covidem-19, se podle mluvčího nechal testovat dobrovolně a o výsledku vedení elektrárny obratem informoval. Elektrárna zrušila na dva týdny ohlášené akce, včetně autokina a zavřela infocentra v Dukovanech a v Dalešicích.
Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají asi pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Na tiskové konferenci 10. června nový ředitel elektrárny Roman Havlín uvedl, že do té doby žádný případ onemocnění covidem-19 nebyl, proto se elektrárna začala vracet ke standardnímu provozu.

Energetika v ČR

V Dukovanech je kvůli nemocnému s covidem v karanténě 20 lidí

Část opozičních politických stran chce, aby byli někteří zájemci o stavbu nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany vyřazeni ještě před vypsáním tendru. Po dnešním jednání předsedů parlamentních stran s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o otázkách týkajících se jaderného projektu to novinářům řekli předsedové Pirátů, TOP 09 a ODS. Babiš ani generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podle nich s návrhem nesouhlasí, argumentují přitom především možným prodražením zakázky.
Šéf ODS Petr Fiala po schůzce uvedl, že jedním ze základních principů je, že stát musí mít možnost vyřadit případně ze soutěže uchazeče, u kterých shledá bezpečnostní nebo strategické riziko. &#8222;Byli jsme ujištěni, že takové záruky obsahuje jak rámcová dohoda, tak to předpokládá celý ten proces. Po této stránce můžeme být spokojeni,&#8220; řekl. &#8222;Otázka samozřejmě je, a tam shoda nepanuje, kdy se ty bezpečnostní záruky mají uplatnit. V zásadě ten rozpor je o tom, jestli tu bezpečnostní pojistku uplatnit na začátku soutěže, nebo v jejím průběhu,&#8220; podotkl.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že jeho strana chce, aby stavbu nerealizoval ČEZ, ale stát. Případná provozní podpora by pak podle něj měla být kompenzována čistě státem, nikoli občany v platbách za elektřinu. Také on potvrdil, že diskuse se vedla mimo jiné o tom, kdy vyřadit dodavatele, které Česko nechce. &#8222;My jsme toho názoru, že by se tak mělo stát na začátku, dokonce to řekl i pan (vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav) Míl. Názor pana premiéra byl poměrně jiný. Na tom by se měl najít politický konsenzus, protože není nic horšího než jít do takto velkého tendru s nejistotou politické shody na tomto zcela zásadním problému. Je to i o férovosti celé soutěže,&#8220; uvedl Bartoš.
<blockquote>&#8222;Pro TOP 09 je zásadní, aby takto strategickou zakázku tady nedostavovali ani ruští, ani čínští dodavatelé. To je klíčová věc, kterou považujeme za naprostou prioritu. Dobrá je paralela s armádními zakázkami. Také nechceme vyzbrojovat naši armádu zbožím, které pochází od našich nepřátel. Naopak chceme, aby dodavateli zboží byly firmy a státy, které patří do okruhu našich spojenců. To je podobná situace,&#8220; doplnila šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.</blockquote>
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá pět firem &#8211; ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a severoamerický Westinghouse.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na konci května uvedl, že vláda a ČEZ do konce června podepíšou o stavbě bloku takzvanou rámcovou a prováděcí smlouvu. Obě smlouvy na konci dubna schválili ministři. Vedle zastřešující dohody jde o smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle dřívějšího vyjádření Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.
Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani v pondělí řekl, že podpis smluv se posunul na polovinu července. Zástupci opozice dnes uvedli, že Babiš slíbil, že termín je možné ještě posunout tak, aby mohli zástupci opozice smlouvy prostudovat. Dostali je k dispozici minulý pátek.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

Jaderné elektrárny

Část opozice chce vyřadit některé zájemce o stavbu nového bloku Dukovan ještě před tendrem

Na Chomutovsku dnes oficiálně skončí provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. Za svou třiapadesátiletou existenci vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé republice. Zaměstnanci přecházejí do dalších elektráren. Asi třetina ze 150 jich musí zůstat do úplného odstavení provozu a zabezpečení prostoru, řekl ČTK mluvčí skupiny ČEZ Ota Schnepp.
Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Ekologické organizace konec Prunéřova I vítají, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastarelé eletrárny.
Dohromady byly elektrárny Prunéřov I a II největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon byl 1190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan).
Elektrárna Prunéřov I do poslední chvíle zajišťovala dodávky tepla pro Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří, protože v sousední elektrárně se uskutečnila celozávodní odstávka. &#8222;Zjednodušeně řečeno odstavení elektrárny probíhá tak, že se postupně snižuje výkon jednotlivých výrobních bloků na nulu. Následně musí vše vychladnout, pak nastane vypouštění, vyčištění apod. tak, aby elektrárna byla zajištěna jak po ekologické, tak i protipožární a bezpečnostní stránce,&#8220; uvedl Schnepp. Všechny práce potrvají podle Schneppa minimálně půl roku.
V elektrárně pracovalo zhruba 150 kmenových zaměstnanců ČEZ. Někteří z nich přecházejí do sousední elektrárny Prunéřov II nebo do nedaleké elektrárny Tušimice, případně do provozů v jiných lokalitách. Další opustili ČEZ natrvalo, protože šli do důchodu. Někteří odešli i proto, že si mezitím sami našli práci jinde.
Zhruba třetina zaměstnanců zůstává ještě v elektrárně Prunéřov I právě kvůli dokončení odstavování provozu a demontážním pracím, jsou tam také jako údržba toho, co z provozní technologie zbude.
Elektrárna se bude likvidovat systematicky a to samé se týká i provozní technologie. &#8222;Tedy žádný nájezd bagrů a buldozerů, aby se vše srovnalo najednou se zemí. Prostě až bude známo, jaká plocha, kde, jak a pro co bude zapotřebí, tak bude docházet i k likvidaci jednotlivých staveb a zbytkové technologie,&#8220; uvedl mluvčí. Zbylí zaměstnanci se postupně rozptýlí po okolních elektrárnách, případě se přeškolí na provoz budoucího využití, které už bude podle Schneppa vysoce ekologické a bezemisní.
ČEZ chce lokalitu podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
Odstavení elektrárny přivítali ekologové. Podle hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.

Elektrárny v ČR

Na Chomutovsku končí provoz elektrárny Prunéřov I

Vládou jmenovaná uhelná komise bude mít oponenturu. Na dnešní tiskové konferenci se představila stínová uhelná komise (SUK), jejímž cílem je podle tvůrců otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným pohledům. Jde o neformální <a target="_blank" href="https://uhelnakomise.cz/">skupinu</a> složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají kolektivy organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima.
<blockquote>&#8222;Termín konce uhlí máme rozhodnout my občané na základě všech dostupných dat, ne zájmové skupiny za zavřenými dveřmi. Přestože byla současná vláda k založení uhelné komise nakonec dotlačena, její složení a fungování naznačuje, že to vláda s rychlým ukončením těžby a spalování uhlí nemyslí vážně. Je tedy dobře, že vznikla alternativní skupina, která potřebě neodkladné systémové změny rozumí,&#8220; řekl dnes Martin Madej, člen SUK a analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).</blockquote>
Členka SUK Alena Klírová, která pochází z Mostecka a vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí, uvedla, že k problematice by se měli vyjadřovat mnohem více lidé, kteří v uhelných regionech žijí. &#8222;Chceme veřejnost seznámit s příběhy lidí, na něž těžba a spalování uhlí dopadá, například v podobě zdravotních potíží. Zohledňujeme přitom i nejnovější studie českých lékařů a vědců. Regiony dotčené těžbou patří mezi ty nejchudší a sociálně nejslabší, s nejvíce postiženou krajinou i zdravím, což prokazatelně souvisí se spalováním uhlí,&#8220; řekla.
<a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/uhelna-komise/uhelna-komise--248771/">Uhelná komise</a>, která je poradním orgánem vlády, byla zřízena loni. Má <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/ministerstvo/kalendar-akci-vse/2020/6/Prezencni-listina-z-5--zasedani-UK-_5-6-2020_.pdf">19 členů</a>, předsedají jí ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Havlíček po zasedání komise na začátku června v Prunéřově na Chomutovsku uvedl, že komise do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Podle Brabce doba uhelná končí. Komise se podle svého člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Uhelná komise už dříve vytvořila tři scénáře útlumu. Zpřesnit se nyní má zadání pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, aby se mohl počet scénářů snížit. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. &#8222;Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna,&#8220; uvedl na začátku června Rovenský.
Podle dnešních řečníků však uhelnou komisi tvoří převážně lidé, kteří nejsou rychlému konci uhlí nakloněni. &#8222;I přes příslib, že bude komise složená především z odborníků z různých oborů, je tvořena hlavně politiky a zástupci různých silných zájmových skupin. Zájmy komunit, vědecká obec a environmentální hnutí jsou v komisi zastoupeny jen symbolicky,&#8220; uvedli. Nově vzniklá stínová uhelná komise bude kriticky komentovat průběžné výstupy i finální doporučení, k nimž práce vládní komise směřuje, dodali.

Složení stínové uhelné komise:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alexander Ač &#8211; výzkumný pracovník CzechGlobe, tj. Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ondřej Císař &#8211; sociolog a politolog, působí v Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a v Sociologickém ústavu Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jitka Češková &#8211; občanka z Pardubicka, spolupracuje se spolkem Zastavme elektrárnu Chvaletice</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Hollan &#8211; astrofyzik a environmentalista, věnuje se zejména problematice klimatické změny, světelného znečištění a energeticky úsporných staveb</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Horáček &#8211; jaderný fyzik, působí v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, dlouhodobě se věnuje problematice udržitelné energetik</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tomáš Kábrt &#8211; člen spolku Sokolovská beseda věnující se tématům jako demokracie, svoboda a životní prostředí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alena Klírová &#8211; pochází z Mostecka, vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí na střední škole Schola humanitas v Litvínově a biologii na Univerzitě Karlově v Praze</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Martin Madej &#8211; analytik Výzkumného centra AMO, vystudoval právo na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Oxfordu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Eva Richter &#8211; působí na katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde mimo jiné učí kurzy zaměřené na environmentální sociologii a riziko</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Smrž &#8211; působil v Ústavu energetiky VŠCHT, zabývá se obnovitelnými zdroji energie a je aktivní v evropské asociaci EUROSOLAR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Starec &#8211; občan žijící u polského dolu Turów, aktivně vystupuje proti jeho rozšiřování</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Iva Zvěřinová &#8211; výzkumnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, zaměřuje se na environmentální ekonomii a sociologii</td>
</tr>
</table>
Zdroj: tisková konference SUK

Uhlí

Vznikla stínová uhelná komise, chce otevírat opomíjená témata

Sokolovská uhelná (SUAS) investuje desítky milionů korun do svých tepelných zařízení, aby zajistila dodávku tepla do měst a obcí v Karlovarském kraji i po skončení těžby a zpracování uhlí. Po úpravách ve Vřesové nyní instaluje plynové kotle i v Elektrárně Tisová (ETI). Firma o tom dnes informovala na svých webových stránkách.
<blockquote>&#8222;V areálu elektrárny Tisová jsme vybudovali dva nové plynové kotle, které slouží jako náhradní zdroje. Ty jsou kapacitně plně dostačující pro zajištění dodávek pro Habartov, Bukovany, Citice i Březovou, případně v současné době jako záložní zdroj pro dodávky do Sokolova,&#8220; řekl člen dozorčí rady ETI David Najvar.</blockquote>
Plynové kotle jsou ve srovnání se současnou uhelnou technologií ETI pružnější, pokud jde o provozní vlastnosti. &#8222;Jejich výhodou je schopnost najet velmi rychle do plného výkonu. Zatímco dosavadní technologie elektrárny k tomu potřebovala až půl dne, nové kotle to ze studeného stavu dokážou za 90 minut, z teplého dokonce za pouhou čtvrt hodinu,&#8220; uvedl Najvar.
Ve fázi přípravy jsou změny centrálního zásobování teplem pro Sokolov, který také odebírá teplo z Tisové. Projektuje se výstavba dvou dvou nových zdrojů. &#8222;U výstavby těchto dvou nových zdrojů na zemní plyn počítáme s termínem dokončení do zahájení topné sezony 2022/2023,&#8220; dodal Najvar. Souběžně s jejich dokončením pak bude dořešeno také zásobování teplem pro obce Královské Poříčí a Svatava.
Dodávka tepla ze Sokolovské uhelné do východní části regionu je zajištěna. &#8222;V letech 2018 a 2019 Sokolovská uhelná investovala více než miliardu korun do modernizace paroplynové elektrárny ve Vřesové. Oba její bloky tak jsou již dnes plně připraveny k provozu na zemní plyn minimálně do roku 2035. V současné době navíc připravujeme další investici, která by měla zlepšit emisní parametry této elektrárny,&#8220; řekl předseda představenstva SUAS Zbyšek Klapka.
V případě ukončení těžby a zpracování uhlí tak lze zásobování měst a obcí Karlovy Vary, Chodov, Nejdek, Nová Role, Vintířov nebo Nové Sedlo či Vřesová okamžitě přepojit. &#8222;Technologické rozvody ve Vřesové jsou plně připraveny na to, aby v případě potřeby bylo možné ze stávající uhelné teplárny přejít na nový zdroj. A ten bude schopen dodávat teplo ve stejném množství i technických parametrech,&#8220; dodal Klapka.
Sokolovská uhelná v současné době kvůli růstu ceny emisních povolenek ohlásila postupný útlum těžby a zpracování uhlí. Jako první by měla přijít na řadu plynárenská část kombinátu ve Vřesové. Ohlášené propouštění až 1000 zaměstnanců ale Sokolovská uhelná zatím pozastavila, protože jedná s vládou o možnostech, jak útlum zpomalit. Při nedávné návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) se obě strany dohodly, že možnosti posoudí do konce června.

Teplárenství

Sokolovská uhelná investuje, aby zajistila teplo i po skončení těžby uhlí

Větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to <a href="http://www.komoraoze.cz/download/pdf/1.pdf">ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR</a> (AV ČR) pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru obnovitelných zdrojů energie, která byla dnes představena na tiskové konferencí. Skutečný rozvoj podle těchto organizací závisí na přístupu státu.
<blockquote>„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné, jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,“ řekl dnes David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který studii zpracoval.</blockquote>
Mezi hlavní závěry studie podle něj patří to, že s ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze očekávat, že větrné elektrárny mohou v roce 2040 zajišťovat ročně mezi šesti a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny, tedy asi mezi deseti až 31 procenty současné spotřeby ČR.
Předseda ČSVE Michal Janeček uvedl, že skutečný rozvoj větrné energetiky v ČR závisí na přístupu státu. „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,“ podotkl.
Asociace dále uvedly, že ze zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup ministerstev promítá do rozhodování na všech nižších úrovních. „Je to začarovaný kruh – premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt,“ řekla dnes Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s partnery připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.
Řečníci připomněli, že roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh, z čehož bylo ve větrných elektrárnách vyrobeno 0,7 TWh, což odpovídá necelému jednomu procentu spotřeby. „V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 procent spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 procent spotřeby, nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 procent) následované Irskem (33 procent) a Portugalskem (27 procent),“ uvedli.
Dodali, že český energeticko-klimatický plán, který v lednu přijala vláda, předpokládá do roku 2030 nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren o 600 megawattů (MW), což by v přepočtu na dnešní spotřebu elektřiny v ČR znamenalo nárůst na přibližně 2,9 procenta spotřebované elektřiny.
V pondělí byl Světový den větru. Poprvé byl pořádán v roce 2009 z iniciativy Evropského sdružení pro větrnou energii (EWEA) a Světové rady pro větrnou energii (GWEC). Členem EWEA je i ČSVE.

Větrné elektrárny

Studie: Větrné zdroje mohou do 2040 pokrýt třetinu spotřeby elektřiny v ČR

Jaderná elektrárna Temelín dnes plánovaně odstaví druhý blok kvůli výměně paliva. Technologická odstávka potrvá přibližně dva měsíce. ČTK to řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Od začátku týdne snižovali energetici výkon reaktoru na druhém bloku, kdy postupně klesal na 95 procent.
ČEZ odpojí druhý temelínský blok od přenosové soustavy večer. &#8222;Ve spolupráci s dodavateli vyměníme při odstávce čtvrtinu paliva, zkontrolujeme bezpečnostní systémy a uděláme 55 investičních akcí,&#8220; uvedl mluvčí.
Druhý temelínský blok vyrábí bez přerušení od 10. srpna loňského roku. V druhé polovině května skončila v Temelíně odstávka prvního bloku, kdy energetici vyměnili 42 ze 163 palivových souborů, zkontrolovali i tlakovou nádobu reaktoru. První blok funguje na plný výkon.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 6,7 TWh.

Temelín dnes plánovaně odstaví II. blok

V Jaderné elektrárně Dukovany předpokládá firma ČEZ investice za 55 miliard korun, aby udržela její čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let. Zároveň pokračuje v přípravách na stavbu nového bloku Dukovan. Obnovování zařízení teď ročně stojí 1,5 až dvě miliardy korun, částka se bude postupně zvyšovat. Novinářům to dnes řekl nový ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín. Řízení Dukovan převzal 1. června od Miloše Štěpanovského.
Dukovanské bloky byly zprovozňované v letech 1985 až 1987. Firma ČEZ předpokládá, že by mohly dodávat elektřinu v součtu 60 let. Odstavované by tedy měly být mezi lety 2045 až 2047. Stavba nového dukovanského bloku by mohla začít kolem roku 2029, fungovat by pak podle dřívějších údajů firmy mohl začít v roce 2036. Po určitou dobu by tedy elektrárna měla pět bloků.
<blockquote>&#8222;Výhled na provoz stávajících Dukovan vychází z platné technicko-ekonomické studie,&#8220; řekl dnes ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Uvedl, že studie byla vytvořená na základě mnoha hodnocení stavu zařízení, bezpečnostních požadavků a například i toho, jak se bude vyvíjet trh s elektřinou. Studie se podle Zronka pravidelně znovu ověřuje.
Modernizace dukovanské elektrárny stála v posledním desetiletí celkem 20 miliard korun. Roční investice budou podle Havlína stoupat. Kolem roku 2028 by to mělo být už kolem 2,5 miliardy, s dalším růstem částky ČEZ počítá někdy v polovině 30. let. Obnova se bude týkat většiny zařízení. &#8222;S výjimkou reaktorů a některých velkých komponent,&#8220; uvedl. Další projekty jsou zaměřené na snížení odběru vody z řeky Jihlavy.
Dukovany zatím potřebují až 57 milionů metrů krychlových vody za rok. K úsporám už přispívá výměna části vestaveb chladicích věží. &#8222;Další významnou investicí, která nastane již letos, bude úprava surové vody,&#8220; řekl Havlín. ČEZ plánuje, že v Dukovanech vyzkouší speciální technologii na čištění vody. &#8222;Jelikož je to velmi drahá investice, v příštím roce se chystáme spustit pilotní projekt,&#8220; uvedl ředitel. Pokud se projekt osvědčí, mohl by podle něj odběr surové vody pro potřeby Dukovan klesnout o deset až 25 milionů metrů krychlových za rok.
Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají přibližně pětinu spotřeby elektřiny v ČR. V provozu jsou teď všechny bloky. Kvůli koronaviru zavedla elektrárna bezpečnostní opatření, postupně se už vrací ke standardnímu režimu. Žádný případ nemoci covid-19 mezi zaměstnanci podle ředitele nebyl.
Věra Stejskalová dr

Udržení bloků Dukovan v provozu do roku 2047 bude stát 55 mld. Kč

Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I. na Chomutovsku, která byla postavena před 53 lety, k 30. červnu ukončí provoz. Všech 150 zaměstnanců přejde do elektrárny Prunéřov II, řekl dnes novinářům ředitel elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček. Ekologické organizace konec tohoto provozu uvítaly, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastarelé eletrárny.
Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Elektrárny provozuje energetická společnost ČEZ.
V areálu elektrárny Prunéřov dnes zasedala uhelná komise státu, která podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Komise se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Strategie firmy ČEZ je podle ředitele Daniela Beneše založena na postupném snižování emisí skleníkových plynů. &#8222;Budoucnost firmy je postavena na mixu jádra a obnovitelných zdrojů, doplněno o plynové teplárny,&#8220; uvedl Beneš. Lokalitu elektrárny Prunéřov I podle něj bude chtít ČEZ podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
Výkon elektrárny byl 440 megawattů. Za dobu své existence vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé České republice. Podle ekologického hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.
Ekologické organizace Zelený kruh, hnutí Duha a Greenpeace oznámení o ukončení provozu elektrárny uvítaly. V tiskové zprávě dnes uvedly, že již nyní by bylo možné odstavit další zastaralé a plýtvavé elektrárny. Po Prunéřovu I. by to měly být podle nich zejména elektrárny Počerady či Chvaletice.
Před elektrárnou Prunéřov II na Chomutovsku se dnes sešli aktivisté, kteří žádají co nejrychlejší konec těžby a spalování uhlí. Dvacítka členů a příznivců několika hnutí bojujících za klima rozložila před vjezdem do areálu, kde komise zasedala, transparenty a k nim boty reprezentující lidi, kteří si přejí ukončení provozu hnědouhelných elektráren. Následně se vydali pochodem k elektrárně Prunéřov I, kde akci před 14:00 ukončili.

Elektrárna Prunéřov I. v červnu končí, komise zvažuje další útlum uhlí v ČR

Stát dnes představí další kroky přípravy stavby nového jaderného bloku v dukovanské elektrárně. Ranní tiskové konference se zúčastní premiér Andrej Babiš (ANO), ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku roky brzdily nejasnosti o financování, obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.
Míl před středečním jednání vládního výboru pro výstavbu jaderných zdrojů uvedl, že výbor bude projednávat základní otázky, které ČR v záležitosti položila Evropská komise. Brusel podle něj zajímá, kdo bude blok stavět, jaký bude dodavatelský model, jak se bude realizovat výběrové řízení, jak bude stavba financována a jak bude elektřina z elektrárny umísťována na trh.
Ministerstvo průmyslu a obchodu před nedávnem vložilo do připomínkového řízení takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby. Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.