Domů
Elektrárny v ČR
Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice letos dodá nejvíc elektřiny za 42 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice letos dodá nejvíc elektřiny za 42 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice letos vyrobí nejvíc elektřiny za 42 let svého provozu. Dosavadní roční maximum z roku 2015, které bylo 526 939 megawatthodin (MWh) elektrického proudu, překonala elektrárna v pátek. V nádrži je vzhledem k letošním dešťům dost vody, k vysoké výrobě přispěla i nízká poruchovost zařízení a jeho krátké plánované odstávky. ČTK to dnes sdělil mluvčí společnosti ČEZ Jiří Bezděk.

Dalešice jsou druhá největší ze tří přečerpávacích vodních elektráren v Česku. „Dalešice umí najet na plný výkon v čase 60 sekund, což z nich dělá v této disciplíně ‚nejrychlejší‘ elektrárnu Skupiny ČEZ,“ uvedl ředitel organizační jednotky Vodní elektrárny ČEZ Petr Maralík.

Využití přečerpávacích elektráren, které umožňují vyrovnávání výkyvů a výpadků v energetické síti, stoupá i kvůli rozšiřování obnovitelných zdrojů elektřiny. Díky těmto vlastnostem byly loni podle společnosti ČEZ tyto přečerpávací elektrárny využívané o 72 procent častěji než před deseti lety.

Dalešická elektrárna dodala od spuštění v roce 1978 v součtu přes 14 terawatthodin (TWh) elektrické energie. Elektrárna vznikla s dalešickou přehradou. Vodní dílo na řece Jihlavě, které zásobuje technickou vodou Jadernou elektrárnu Dukovany, se skládá ze dvou nádrží – Dalešice a Mohelno. Přečerpávací elektrárna je umístěná pod 100 metrů vysokou hrází z udusaného jílu, její výkon je 480 megawattů. U nádrže Mohelno je průtočná vodní elektrárna.

Vodní dílo plní i strategickou úlohu zajištění napětí a proudu pro elektrárnu Dukovany v případě takzvaného blackoutu, tedy úplného výpadku přenosové sítě.

Komentáře

(10)

ijn

14. prosinec 2020, 19:02

Díky strategické středoevropské poloze a vhodné geomorfologii je u naá řada lokalit vhodných pro PVE, avšak zelení odpůrci brání ve výstavbě. Přednosti PVE nelze více využívat a zařazujeme se mezi zaostalé státy.

Jiří

14. prosinec 2020, 21:39

Dokázal byste napsat jeden jediný projekt PVE v ČR, u něhož právě nyní brání dalšímu pokračování procesu výstavby "zelení odpůrci"?

Carlos

15. prosinec 2020, 00:02

Poslední projekt PVE Orlík zařízl sám ČEZ, EIA tomu vyšla s nějakými požadavky, pokud se pamatuji, ale poměrně dobře splnitelnými. Kapacitně a výkonově to bylo zhruba jako polovina Dalešic.

PetrV

14. prosinec 2020, 23:31

Konečně začali Dalešice využívat jako zátěž pro přenosovou síť M5+ a M5-. Je to o správném řízení. Dtto Dlouhé Stráně.

Pochopit to musí Beneš, že přečerpávačka na Orlíku a Slapech je životně důležitá pro českou energetiku. A pustit chlup do vybudování PVE v těchto místech.

Další přečerpávačky vybudovat, kde jsou nádrže, krom Lipna. Tam by po nás chtěli rakušani platit vodu, co honíme do kopce.

Energetik 007

15. prosinec 2020, 06:23

Studie Výzkumného ústavu energetického v Praze z roku 1978 - 12000MW, 20 000 GWh.

Bývalý důl Jeremenko 730MW, Okrouhlá Radouň 150MW, 800MWh, návratnost 20 let, Paskov Staříč 300MW, 1500MWh, nácratnost 20 let... a mnoho dalších lokalit.

Pete

15. prosinec 2020, 08:33

Ano lokality jsou. Jediný problém je, že se výstavba nevyplatí kvůli cenám a riziku. Riziko je spojené s nejistotou budoucího vývoje, ale i s možnými požadavky (často oprávněními) ekologů.

Jiří

15. prosinec 2020, 13:27

Takže pokud se projekt neprodraží ani o korunu, výstavba se neprotáhne ani o den a rozdíl v cenách elektřiny bude stejný, tak bude návratnost 20 let.

Pokud by se začalo plánovat nyní, dostaveno bude přinejlepším v roce 2030, takže na sebe musí vydělat mezi lety 2030 a 2050, jenže v to už i v naší republice bude všechno jezdit na elektřinu, bateriová úložiště bude mít pomalu každá druhá vesnice a rozdíl denní/noční tarif se prakticky smázne na pár desítek haléřů a to vzhledem k účinnosti PVE znamená nulový výdělek.

Milan

16. prosinec 2020, 05:00

Ta bateriová úložiště do každé druhé vesnice dodá někdo zadarmo?

Miloslav Černý

15. prosinec 2020, 08:02

S rostoucí kapacitou OZ si okolnosti vynutí jejich rozšíření dle posouzení jejich ekonomičnosti. Otázkou, je jestli se tomu věnuje již dostatečná pozornost nyní, při očekávaném růstu OZ. Jejich délka výstavby zaostává za výstavbou OZ. Rezervy zde jsou a budou do budoucna značné se vznikem obrovských jezerních ploch v Podkrušnohoří.

Petr

15. prosinec 2020, 17:29

Denní přečerpávačky se už u nás další tolik nevyplatí. Něco jiného jsou takové, co by dokázali víc dnů až týden čerpat nahoru a pak naopak, ty by vydělávali i na v zahraniční dotovaných větrnících.

Při stavbě dalších jaderných reaktorů možná, ale v té době už bude nejspíš podstatně víc bateriových aut a autobusů.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.