Ropa nad 100 dolary: Útok na saúdský ropovod znovu zdražuje benzín i naftu

Trh s ropou prožívá nejdramatičtější půlrok za poslední dekádu a minulý týden přišla další rána. Saúdská Arábie musela odstavit klíčový ropovod East-West poté, co jej zasáhly drony vypuštěné z iráckého území. Bagdád potvrdil, že útok skutečně odstartoval z provincie Majsán při hranici s Íránem, a odvolal kvůli tomu velitele tamních vojenských operací. Saúdská Arábie zatím oznámila, že na útok nebude vojensky reagovat, ale vyhradila si právo chránit svou svrchovanost a klíčová zařízení.

1200 kilometrů dlouhý ropovod je pro Saúdskou Arábii strategicky klíčový – umožňuje jí obcházet válkou zablokovaný Hormuzský průliv a přepravovat ropu přímo k Rudému moři. Podle odhadů jím v posledních týdnech proudilo 4 až 5 procent veškerých světových dodávek ropy.

Útok navíc přišel ve chvíli, kdy se ze saúdského pohledu prudce zhoršuje situace v jemenské občanské válce. Íránem podporovaní húsíjští povstalci v uplynulém týdnu ovládli téměř celé pobřeží Rudého moře, včetně strategického přístavu Mócha nedaleko průlivu Bab al-Mandab – druhé klíčové úžiny pro lodní dopravu vedle Hormuzského průlivu.

Jemenské vládní síly se od té doby snaží húsíje z dobytých pozic tlačit zpět, ale zatím to vypadá, že Saúdy podporovaná a mezinárodně uznaná vláda bude spíše ráda za uhájení své existence. V současnosti se zdá, že situace naopak bude ještě eskalovat. OSN zároveň hlásí prudký nárůst počtu vysídlených obyvatel Jemenu.

Kombinace obou událostí, ohrožení saúdské exportní trasy i ztráty kontroly nad další klíčovou úžinou, tak sevřela ropný trh z obou stran Arabského poloostrova. Cena ropy kvůli tomu poprvé od července opět překročila hranici 100 dolarů za barel a stoupá dále.

Geografie a ceny ropy

Hormuzským průlivem mezi Íránem a Ománem i průlivem Bab al-Mandab u jemenského pobřeží prochází naprostá většina ropy a plynu mířících ze zemí Perského zálivu do Evropy a Asie. Pokud jsou ohroženy obě tyto úžiny současně, přepravcům prakticky nezbývá bezpečná alternativní trasa. Už samotné přesměrování saúdské ropy kolem Afriky přes Suezský průplav přidávalo k plavbě až 30 dní a zvyšovalo náklady na přepravu. Prodloužení dopravy je sice velká komplikace, ovšem mnohem větším problémem je porušení ropovodu. Rezervy, které trhu dosud pomáhaly krizi zvládat, jsou podle mnoha analytiků už z velké části vyčerpány.

Trh proto na každou další eskalaci reaguje čím dál prudčeji. Zvlášť citelně se napětí projevuje na trhu s naftou, kde ceny už dosáhly rekordních úrovní. Nafta se přitom hojně používá v průmyslu a dopravě, takže její zdražení se dál propíše do cen širokého spektra zboží. Pokud se situace na Blízkém východě nezlepší, cena ropy by se podle některých analytiků mohla vrátit až k dubnovému vrcholu 120 dolarů za barel, případně jej i překonat.

Nejistotu prohlubuje i to, že nejde o krátkodobou epizodu. Konflikt mezi USA a Íránem trvá už sedmý měsíc a k němu se nyní přidává i krize v Jemenu. Vyšší ceny ropy a plynu se přitom nepromítají jen do dopravy, ale zdražují vstupy pro celou ekonomiku. To v Evropě přispívá k obavám z návratu vyšší inflace a vytváří tlak na růst výnosů státních dluhopisů které jsou v současnosti na několikaletém maximu, protože investoři počítají s opatrnějším přístupem centrálních bank k úrokovým sazbám.

Dopad na evropské a české ceny pohonných hmot

Rekordně vysoké ceny nafty na světových trzích se do Evropy propisují s minimálním zpožděním, protože velkoobchodní ceny paliv se odvozují přímo od cen na komoditních burzách. Jakmile na konci února a v březnu 2026 začaly ceny ropy prudce růst, během několika dnů zareagovaly i velkoobchodní ceny benzínu a nafty jak v celé Evropě, tak také v maloobchodních čerpacích stanicích v Česku. Aktuální eskalace v oblasti Blízkého východu tak přichází v době, kdy evropský trh s naftou je už tak napjatý.

Česká vláda na prudké zdražování reagovala 8. dubna 2026 zavedením systému maximálních přípustných cen benzínu a nafty, který stanovoval cenový strop aktualizovaný Ministerstvem financí. Tato regulace ale trvala jen omezenou dobu a 20. července skončila.

Od poloviny srpna ceny nafty znovu výrazně vzrostly (přibližně o tři koruny za litr) a na začátku září se celostátní průměr pohyboval kolem 46 korun za litr. Na některých čerpacích stanicích se nafta přiblížila až k hranici 50 korun. Benzín zdražuje pomaleji a jeho průměrná cena se drží kolem 42 až 42,50 koruny za litr. V meziročním srovnání tak řidiči za naftu platí zhruba o 13 korun víc než loni, u benzínu je rozdíl kolem 8 korun. Ministerstvo financí zatím uvádí, že situaci pouze sleduje a další regulaci cen zatím nepovažuje za nutnou.

Pro domácnosti i firmy to znamená citelně vyšší náklady na přepravu, u rodiny dojíždějící autem denně do práce jde klidně o stovky korun měsíčně navíc. Na druhou stranu se zdá, že Češi svou spotřebu pohonných hmot zatím výrazně neomezili a naopak v první polovině roku rostla. Další vývoj bude nadále záviset především na tom, zda se podaří konflikt kolem Hormuzského průlivu stabilizovat, nebo zda bude pokračovat cyklus úderů a odvet, který cenu ropy (a s ní i cenu paliv na pumpách) drží v nejistotě a vyvolává volatilitu.