Ekokatastrofa v Hormuzu: Ruský tanker a dvě nové ropné skvrny děsí region

U pobřeží Ománu se odehrává potenciální ekologická katastrofa. Na mělčinu zde najel ruský tanker Caroline Bezengi, z něhož uniká ropa. Plavidlo se nachází v chráněné mořské oblasti a vytvořilo rozsáhlou ropnou skvrnu, jejíž rozloha je podle některých odhadů až 2 000 km².

Zatímco konflikt mezi USA a Íránem, jenž zahrnuje i útoky na tankery, byl hlavním důvodem obav z ekologické katastrofy v oblasti spojené s únikem ropy, zdá se, že současný problém nemá spojitost s válkou probíhající v regionu. Potvrdila to i agentura Reuters.

Tanker Caroline Bezengi, který je součástí takzvané ruské stínové flotily je již měsíc uvázlý na mělčině v blízkosti ománského pobřeží poté, co ho 8. července poškodil výbuch neznámého původu a posádka loď opustila.

Podle satelitních snímků se první známky toho, že pravděpodobně došlo k úniku ropy, objevily 30. července. Společnost, které loď patří, na situaci nereaguje a pravděpodobnost, že je loď patřící do ruské stínové flotily  pojištěna, je malá.

Podle mezinárodního práva a standardů je tak za řešení situace odpovědný Omán. Ten prý k lodi vyslal specializovaný personál. Přístup k lodi je ovšem komplikován počasím a bezpečnostní situací, jelikož není jasné, v jakém je loď stavu. Podle snímků je tanker z poloviny potopený.

Environmentální dopady mohou být masivní, srovnatelné s „proslulou“ havárií tankeru Exxon Valdez, který havaroval u Aljašky v roce 1989. Tehdy to amerického ropného giganta stálo zhruba 2,1 milliardy dolarů.

Otázka času

Rusko pro svou stínovou flotilu využívalo staré a nepojištěné tankery, často skrze skryté a špatně dohledatelné vlastnické struktury. Podle mnoha analytiků tak bylo jen otázkou času, než k podobné katastrofě dojde. Nyní je na Ománu, jak se k situaci postaví a jaké bude mít možnosti při jejím řešení.

Stínová flotila vznikla mimo jiné jako nástroj, který Moskvě umožňuje obcházet část západních sankcí a pokračovat ve vývozu ropy. Evropská unie proto proti těmto plavidlům postupně zpřísňuje sankční režim. Případná havárie tak zároveň ukazuje jeden z vedlejších problémů spojených s přesunem ruské ropy mimo tradiční přepravní a pojišťovací struktury.

V oblasti se nacházejí další dvě ropné skvrny

Zároveň se ovšem podle satelitních snímků zdá, že nešlo o jedinou havárii v oblasti. Dvě nejnovější ropné skvrny se nacházejí přímo v Perském zálivu. Na plážích města Suza na ostrově Kišm byla ve videu zveřejněném 11. srpna a ověřeném agenturou Reuters zachycena tmavá, bublající kapalina, která se vyplavovala na pobřeží.

Druhá ropná skvrna byla zaznamenána poblíž menšího ostrova Sirri ve střední části Perského zálivu, přibližně 100 kilometrů jihozápadně od Kišmu. Na ostrově a v jeho okolí probíhá část íránské těžby ropy a zemního plynu.

Satelitní snímek ostrova Kišm byl pořízen 10. srpna a snímek ostrova Sirri 13. srpna. Přítomnost znečištění ovšem potvrdil i mluvčí íránského ministerstva zahraničí na sociální síti X.