<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/US-May-Slap-Sanctions-On-Rosneft-For-Trading-Venezuelan-Oil.html?fbclid=IwAR16DALcrn26SYHyfaa4es0M2WdRMS2p2YBvg7xAEuq1g1yrx7UKXngrn9M">Spojené státy americké nevylučují</a> možnost uvalení sankcí na ruský ropný gigant Rosněfť. Důvodem je obchodování Rosněfti s venezuelskou ropou. Čínská společnost CNPC již druhý po sobě jdoucí měsíc venezuelskou ropu neodebere.
Na otázku, zda by na Rosněfť mohly být ze strany USA uvaleny sankce, protože nakupovala ve zvýšené míře venezuelskou ropu a dále ji přeprodávala, odpověděl zvláštní americký zmocněnec pro Venezuelu, Elliot Abrams, dle agentury Sputnik “Ano, mohou být (uvaleny sankce). K tomuto bodu jsme ale zatím nedospěli.“
<blockquote>„V určitém okamžiku budeme muset zvážit otázku chování Rosněfti a jakou reakci na ně chceme mít,“ dodal Abrams.</blockquote>
Donald Trump na začátku srpna podepsal nařízení, kterým zmrazil veškerá aktiva venezuelské vlády v USA. Tento krok může vést k uvalení sekundárních sankcí proti společnostem, které obchodují s vládou Madura, jako je právě Rosněfť.
Podle obchodních zdrojů a sledovacích dat o pohybu lodí se Rosněfť stala v červenci a první polovině srpna největším odběratelem a obchodníkem s venezuelskou ropou, jak uvedla ve své zprávě agentura Reuters.
Rosněfť přeprodává ropu do Číny a Indie a pomáhá tak kupcům, kteří váhají venezuelskou ropu kvůli aktuálním sankcím USA vůči Caracasu nakoupit, čímž také samozřejmě pomáhá Venezuele v prodeji ropy navzdory sankcím.
Rosněfť, dle informací poskytnutých deníku Financial Times, je také posledním dodavatelem benzínu do země vedenou režimem Nicolase Madura. Země <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/energeticka-krize-ve-venezuele-se-prohlubuje/" target="_blank" rel="noopener">trpí nedostatkem pohonných hmot již delší dobu</a>.
China National Petroleum Corporation (CNPC), která <a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Venezuela-Reels-As-Chinese-Oil-Giant-Bends-To-US-Sanctions.html">byla klíčovým odběratelem</a> venezuelské ropy, nebude v září již druhý po sobě jdoucí měsíc nakupovat tuto ropu, jelikož nechce porušit zpřísněné americké sankce vůči Venezuele, <a href="https://uk.reuters.com/article/us-china-venezuela-oil/china-cnpc-skips-venezuelan-oil-loading-for-second-month-sources-idUKKCN1VV0F1">informovala</a> v úterý agentura Reuters.
Čínský gigant proto odmítl koupit ropu z Venezuely, která dodávala surovou ropu a rafinované produkty CNPC, aby tak splatila miliardy dolarů půjčené Čínou Venezuele.

Ropa

USA by mohly na ruskou Rosněfť uvalit sankce za obchodování s venezuelskou ropou

Za nový projev rusofobní kampaně dnes ruské ministerstvo zahraničí označilo rezoluci zahraničního výboru amerického Senátu o sankcích proti osobám a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Návrh zákona o ochraně energetické bezpečnosti Evropy ve středu ve výboru prošel v poměru dvacet ku dvěma hlasům. Je projevem obav některých amerických zákonodárců z posílení ruského vlivu v Evropě.
Plynovod Nord Stream 2 má přivézt plyn z Ruska po mořském dně do západní Evropy mimo území východoevropských států, tedy hlavně Ukrajiny a Polska. Provoz by mohl být zahájen v příštím roce. Plynovod má podporu Německa a Ruska, kromě odporu Washingtonu naráží na kritiku Varšavy a některých dalších evropských států.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes na tiskové konferenci v Moskvě řekla, že rezoluce senátního výboru otevírá &#8222;další kolo rusofobní kampaně&#8220;. Mluvčí ale upozornila, že ve výborech amerického Kongresu se &#8222;probírá leccos&#8220; a rozhodnutí nakonec ne vždy padnou. &#8222;Jaký bude výsledek, je obtížné předpovědět,&#8220; soudí mluvčí.
Návrh sankcí schválil již v červnu zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů. Čeká ho ještě projednání v právním výboru Senátu a po něm hlasování v plénu obou kongresových komor. V platnost vstoupí podpisem prezidenta Donalda Trumpa.

Plynárenství

Návrh sankcí USA za Nord Stream 2 je podle Moskvy "rusofobní kampaň"

Zahraniční výbor Senátu USA dnes podpořil návrh zákona o sankcích proti jedincům a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Sankce by nicméně vešly v platnost až tehdy, pokud by pro ně hlasoval celý Senát, Sněmovna reprezentantů a zákon podepsal také prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura Reuters. Trump minulý měsíc znovu varoval Německo před závislostí na ruských energetických dodávkách a potvrdil, že kvůli stavbě plynovodu vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře uvažuje o sankcích.
Návrh zákona o ochraně energetické bezpečnosti Evropy ve výboru prošel v poměru dvacet ku dvěma hlasům. Dokument tak podle agentury Reuters odráží obavy některých amerických zákonodárců z ruského vlivu v Evropě.
Obdobný návrh zákona schválil již v červnu zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů, a to jednomyslně, a nyní ho posuzuje sněmovní justiční výbor.
<blockquote>&#8222;Rusko v minulosti používalo energii jako zbraň,&#8220; prohlásil republikánský senátor Ted Cruz, který za návrhem v Senátu stojí.</blockquote>
Podobných návrhů, které proti projektu Nord Stream 2 vystupují, je v Kongresu několik, poznamenal Reuters. Ten Cruzův navrhuje zařadit na černou listinu lodě, které se podílejí na pokládce potrubí do hloubky nejméně 30 metrů, sankcionovány by také mohli být ti, kteří tyto lodě pro výstavbu ruských produktovodů poskytují, napsal portál The Hill.
Senátor Bob Menendez, který je nejvýše postaveným demokratem v zahraničním výboru Senátu, řekl, že návrh podpořil, zároveň ale považuje za důležité posílit vztahy s Berlínem. Proti návrhu se naopak vyslovili republikánský senátor Rand Paul a jeho demokratický kolega Tom Udall. Paul kritizoval to, že sankce by zatížily americké spojence a poškodily mezinárodní společnosti zaměstnávající tisíce Američanů.
<blockquote>&#8222;Trestat ty, co nám pomáhají vytvářet tlak na Rusko a také v jiných oblastech, nedává smysl,&#8220; řekl Paul.</blockquote>
Plynovod, který má zejména podporu Německa, vyvolává opakovaně také silnou kritiku Varšavy i některých dalších východoevropských zemí. Trasa plynovodu po mořském dně totiž obchází jejich území. Ruský prezident Vladimir Putin o něm naopak prohlásil, že prospěje Evropě, ale není v zájmu těch, &#8222;kdo trvají na výjimečnosti a svévoli&#8220;.
Český prezident Miloš Zeman koncem května prohlásil, že nevidí důvod, proč by se Spojené státy měly k plynovodu Nord Stream 2 vyjadřovat. Podle Zemanovy analýzy je projekt pro Česko ekonomicky výhodný.
Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Provoz plynovodu by mohl být zahájen až v příštím roce namísto doposud předpokládaného konce letošního roku. Důvodem jsou průtahy při získávání potřebných povolení od Dánska.

Senátní výbor USA podpořil sankce proti plynovodu Nord Stream 2

Americká těžební společnost Chevron obdržela od prezidenta Trumpa výjimku, a smí tak dále těžit ropu ve venezuelských vodách.
<a href="https://www.chevron.com/">Chevron</a> je poslední velká americká těžební společnost, která zůstává aktivní v jihoamerickém regionu, který je pod americkými sankcemi. Společnost <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-07-26/chevron-wins-u-s-extension-to-keep-producing-oil-in-venezuela-jyk9hv9w">obdržela</a> tříměsíční výjimku od amerického ministerstva financí, a od víkendu tak společně se čtyřmi menšími americkými společnostmi může pokračovat v obchodu se státní venezuelskou ropnou společností PDVSA, která se nachází na seznamu společností, na které je uvaleno Trumpem embargo.
Stažení z Venezuely by znamenalo těžkou finanční ztrátu pro Chevron, firmu, která funguje již přes 100 let. Spojené státy uvalily sankce na Venezuelu poté, co neuznaly za platnou loňské znovuzvolení prezidenta Madura a místo toho uznávají lídra opozice Juana Guaidó.
Vynucený odchod Chevronu by prohloubil historický úpadek ropného průmyslu státu s jedněmi z největších zásob ropy na zemi. Venezuela se nyní již přes půl roku zmítá v humanitární krizi, výpadky proudu a zásobováním, tvrdými sankcemi USA a nefungující vládnoucí garniturou.
<blockquote>“Naším cílem je udržet provoz ve Venezuele a zároveň dodržovat všechny zákony a regulace.” Tiskové prohlášení Chevronu</blockquote>
Chevron argumentuje kromě hrozící ztráty tím, že v region zaměstnává přes 8000 lidí a díky tomu podporuje v době krize nejen je, ale i jejich rodiny. Společnost za první kvartál vytěžila 40 000 barelů ropy a zemního plynu.
Energetický analytik Raymond James uvádí, že v momentální situaci je riziko podnikání ve Venezuele tak vysoké, že převažuje nad potenciálními benefity. Američané si přitom nyní mohou dovolit sankce přitvrdit, protože hlavní obava prezidenta Trumpa je, aby případný kolaps Venezuely a hlavně její produkce ropy neovlivnil cenu ropy v USA. Ovšem nyní, i přes zvýšené napětí mezi USA a Íránem, došlo k poklesu ceny ropy v USA vlivem nadprodukce břidlicové ropy v Texasu.

Americký Chevron smí dále těžit ropu ve Venezuele

Turecko bude pokračovat v průzkumných vrtech kvůli těžbě ropy a zemního plynu u pobřeží Kypru navzdory sankcím, pro něž se v pondělí vyslovili ministři zahraničí EU, a pošle do oblasti další průzkumnou loď. Prohlásil to dnes turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Sankce kritizoval i lídr turecké opozice Kemal Kiliçdaroglu. Vedení řecké části Kypru dnes také odmítlo návrh prezidenta Severního Kypru na spolupráci při průzkumných vrtech a těžbě.
<blockquote>&#8222;Neměli bychom brát rozhodnutí EU vážně, EU nás potřebuje, měli by vědět, že aplikování takových opatření není možné,&#8220; citoval Çavuşoglua turecký provládní deník Habertürk.</blockquote>
Ministr dodal, že Evropská unie se na Turecko musí spoléhat, co se týče migrace i jiných záležitostí. &#8222;Chystáme se (v oblasti) zvýšit naše aktivity. Máme tam už tři lodě a pošleme tam čtvrtou,&#8220; řekl dnes ministr. Záměr vyslat další průzkumnou loď potvrdil na twitteru i turecký ministr energetiky Fatih Dönmez.
Ankara letos v květnu poslala do vod západně od Kypru loď Fatih s vrtnou plošinou, která tam už zahájila průzkum. Tento měsíc zakotvila východně od Kypru druhá turecká vrtná loď Yavuz a dnes agentura Anadolu uvedla, že už od dubna 2017 provádí ve Středomoří průzkum loď Barbaros Hayrettin Paşa. Oblast průzkumu agentura blíže nespecifikovala.
Chystané sankce EU vůči Ankaře dnes kritizoval i lídr největší turecké opoziční strany Kiliçdaroglu. &#8222;Máme ve východním Středomoří svá práva a budeme si je hájit. EU zřejmě uvalí sankce, my je ale odmítáme,&#8220; uvedl lídr opozice. Kritizoval i to, že Brusel uznává za členskou zemi pouze řeckou část Kypru. &#8222;Turecko si nebude vážit EU, dokud EU neopustí svůj dvojí metr,&#8220; uvedl Kiliçdaroglu.
Ankara v tomto sporu tvrdí, že je jako &#8222;garantská země&#8220; povinna hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova v roce 1983. Turecko tam v roce 1974 vyslalo vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova funguje mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.
Ankara je ve sporu s Aténami a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v okolí tohoto ostrova už několik let. Ankara tvrdí, že z těžby by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru. U jižního pobřeží Kypru provádí už déle průzkumné vrty s licencí od řeckokyperské vlády mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil.
Lídři politických stran řecké části Kypru dnes jednomyslně odmítli plán, který v neděli dostal kyperský prezident Nikos Anastasiadis od prezidenta Severního Kypru Mustafy Akinciho. Ten v něm navrhl vytvořit společný výbor, který by fungoval pod dohledem OSN a na jehož práci by mohla EU dohlížet jako pozorovatel. Jeho cílem měla být spolupráce při hledání a využití nerostného bohatství ve vodách u Kypru.
<blockquote>&#8222;Opakujeme, že našim hlavním cílem je komplexní řešení kyperského problému,&#8220; zdůvodnili své odmítnutí Akinciho plánu političtí lídři Kypru.</blockquote>
Už dříve řeckokyperská vláda dala najevo, že diskuse o energetické spolupráci by měly být součástí rozhovorů o sjednocení Kypru. Ty se vlečou bez výsledku už řadu let.

Turecko bude pokračovat ve vrtech u Kypru navzdory sankcím EU

<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Seized-Iranian-Tanker-Fully-Laden-With-Crude-Oil.html">Vláda Gibraltaru potvrdila</a>, že zadržený íránsky supertanker, údajně na cestě do Sýrie, byl plně naložen. Náklad tankeru se tak, podle informací agentury Reuters, pohyboval okolo 2 milionů barelů ropy. USA a Írán se vzájemně obviňují z pirátství.
<blockquote>„Výsledky testů přesvědčivě dokazují a potvrzují informaci z minulého týdne od vlády Gibraltaru a dementují informace některých komentátorů mimo jurisdikci o tom, že nákladem nebyla ropa,“ uvedl mluvčí vlády Gibraltaru.</blockquote>
Tanker Grace 1 plující pod vlajkou Panamy byl minulý čtvrtek zadržen britským námořnictvem, jelikož panovalo podezření, že převáží íránskou ropu, na kterou jsou USA uvaleny sankce, do Sýrie, na kterou jsou uvaleny sankce ze strany EU. Írán popřel, že tanker byl na cestě do Sýrie. Podnět k zadržení lodi padl údajně od USA s podezřením na „akt pirátství“.
Írán v pondělí uvedl, že není povinen dodržovat sankce EU. „Írán není ani členem EU ani nepodléhá žádnému evropskému ropnému embargu. Naposledy, co jsem si kontroloval, EU bylo proti extrateritorialitě. Nezákonné zadržení tankeru s íránskou ropou britským námořnictvem jménem #B Týmu je pirátství, čisté a jasné,“ uvedl íránský ministr Mohammad Javad Zarif <a href="https://twitter.com/JZarif/status/1148184403736244226">ve svém tweetu</a>. #B Týmem odkazuje na administrativu amerického prezidenta Trumpa.
Navzdory aktuálním problémům Írán nepřestává doufat ve zvýšení ropného exportu, přestože export klesl pod hladinu <a href="https://www.reuters.com/article/us-oil-iran-exports/as-trumps-sanctions-bite-irans-oil-exports-slide-further-in-june-idUSKCN1TP1F0">300 tis. barelů</a> za den, což je níže, než Írán očekával v době, kdy byly sankce uvedeny v platnost.

Zadržený íránský supertanker byl plně naložen barely s ropou

<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Report-Egypt-Detains-Tanker-Carrying-Iranian-Oil.html">Egypt</a> před deseti dny zadržel tanker plující pod vlajkou Ukrajiny, který převážel íránskou ropu přes Suezský průplav. Zpráva o zadržení tankeru byla zveřejněna na <a href="https://www.middleeastmonitor.com/20190709-egypt-detains-iran-oil-tanker-arrests-6-for-espionage/">Middle East Monitor</a>.
Pokud bude tato zpráva potvrzena, bude se jednat o druhé zadržení tankeru přepravujícího íránskou ropu v posledních dvou týdnech. Prvním případem byl supertanker plující pod vlajkou Panamy, který byl údajně na cestě do Sýrie a byl zadržen s dvěma miliony barely ropy britským námořnictvem na popud USA.
Zpráva o zadržení druhého tankeru s íránskou ropou přichází den poté, co egyptský soud odsoudil profesora z univerzity Al-Azhar, společně 5 dalšími obviněnými, za špionáže pro Írán. Profesor Alaa Moawad byl odsouzen na 15 let, ostatní <a href="https://www.egyptindependent.com/cairo-court-sentence-al-azhar-professor-and-others-for-espionage/">na doživotí</a>.
Rozsudky byly vydány uprostřed stále rostoucího napětí mezi Íránem a USA, které je hlavním spojencem Egyptu, přičemž oba státy se snaží vylepšit vyjednávací pozici i vzhledem k možnému jednání ohledně aktualizace jaderné dohody.
Írán v neděli prohlásil, že je připraven obohacovat uran nad hodnotu stanovenou v jaderné dohodě z roku 2015. <a href="https://www.bbc.com/news/world-middle-east-48776695">Na základě této dohody</a> je Íránu dovoleno obohacovat uran do hodnoty 3,67 % podílu izotopu 235U. Dohodnutou hodnotu v neděli překročil, čímž stupňuje tlak na ostatní signatáře jaderné dohody.
Vztahy mezi Íránem a Egyptem jsou napjaté i vzhledem k egyptské podpoře koalice vedené Saúdy proti Hútiům v Jemenu, které dle názoru Saudské Arábie Írán vyzbrojuje.

Egypt zadržel další tanker převážející íránskou ropu

Mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí dnes prohlásil, že Írán evropským signatářům neprodlouží 60denní lhůtu pro nalezení řešení. Teherán ji stanovil 8. května. Po jejím vypršení 8. července chce Írán začít obohacovat uran na více než 3,67 procenta, jež předpokládá dohoda. Tento týden navíc Íránci oznámili, že 27. června překročí další podmínky dohody, což jsou zásoby nízko obohaceného uranu a také těžké vody. 
 Íránský ministr ropného průmyslu Bídžan Zangáne dnes navíc Evropu obvinil, že nespolupracuje s Teheránem v otázce nákupu íránské ropy. Írán čelí obnoveným americkým sankcím, které zahrnují také prodej ropy. Důvodem sankcí je loňské odstoupení USA od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu.
Ostatní signatáři, mezi nimiž jsou tři evropské země Francie, Británie a Německo, chtějí, aby Írán dohodu dále dodržoval, a slíbili, že najdou náhradní mechanismy, které Íránu pomohou v době sankcí. Zatím se tak nestalo a Írán už vypověděl část dohody i ze své strany. 
<blockquote>
&#8222;Íránská lhůta zbylým signatářům dohody nemůže být prodloužena, další fáze (íránského odstoupení od dohody) začne podle plánu,&#8220; řekl dnes Kamálvandí k termínu 8. července.
</blockquote>
 Podle agentury Reuters Německo, Francie a Británie chystají nové kroky, které mají Írán u dohody udržet. Se zástupci těchto tří zemí má 27. června v Paříži jednat Brian Hook z amerického ministerstva zahraničí, který má na starosti Írán. Do Teheránu podle Reuters možná zamíří ministři zahraničí tří evropských států. 
 Situace vyvolává obavy z bezpečnostního vývoje v oblasti Perského zálivu, kde USA posilují své armádní jednotky a kde bylo od května napadeno šest tankerů. Írán ujišťuje, že nemá zájem vést válku proti nikomu. Tajemník íránské nejvyšší bezpečnostní rady Alí Šamchání dnes řekl, že vojenská konfrontace mezi USA a Íránem nebude. 
<blockquote>
&#8222;Není důvod k válce. Obviňování jiných zemí se stalo běžnou praxí amerických představitelů, kteří se snaží vytvářet tlak na jiné státy,&#8220; řekl Šamchání.
</blockquote>
<figure id="attachement_7354" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/iran-ropa.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/iran-ropa.jpg" alt="írán ropa" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 K signatářům dohody patří vedle Číny ještě Rusko. Íránské sdělovací prostředky informovaly, že Rusko s Íránem tento týden podepsalo 12 dohod týkajících se spolupráce v energetice, železnici, zemědělství, farmaceutickém průmyslu a cestovním ruchu.
Za Rusko dohody podepsal ministr energetiky Alexandr Novak, který přijel do Íránu s delegací 120 podnikatelů. Podle íránské agentury Šána bylo podepsáno také memorandum o spolupráci, které zahrnuje ropu, plyn, petrochemické otázky, elektřinu a jadernou energetiku. Novak řekl, že se jednalo o rozvoji oblasti Kaspického moře.

Energetika v zahraničí

Írán vyloučil prodloužení lhůty, po níž vypoví další část jaderné dohody

Americký prezident Donald Trump dnes varoval Německo před závislostí na ruských energetických dodávkách a potvrdil, že kvůli stavbě plynovodu Nord Stream 2 uvažuje o sankcích. Řekl to v Bílém domě při setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou. 
 Plynovod z Ruska do Německa po dně Baltského moře, který má podporu Německa, vyvolává opakovaně silnou kritiku Varšavy i Washingtonu. Ruský prezident Vladimir Putin o něm minulý týden naopak prohlásil, že prospěje Evropě, ale není v zájmu těch, &#8222;kdo trvají na výjimečnosti a svévoli&#8220;. 
 Americký ministr energetiky Rick Perry v květnu řekl, že &#8222;v nepříliš vzdálené budoucnosti&#8220; bude vypracován zákon o sankcích, který postihne společnosti podílející se na budování kontroverzního plynovodu. 
<blockquote>
&#8222;Senát Spojených států návrh zákona schválí, Sněmovna reprezentantů ho potvrdí, a pak ho dostane prezident, který to podepíše, a budou sankce za Nord Stream 2,&#8220; prohlásil tehdy ministr.
</blockquote>
<figure id="attachement_36534" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/Nord-Stream-725x379.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/Nord-Stream-725x379.jpg" alt="Nord Stream" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Dnes Perry novinářům řekl, že Spojené státy podepsaly s Polskem několik memorand včetně dokumentu o &#8222;velkém rozšíření&#8220; stávajících kontraktů o nákupu zkapalněného <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> (LNG) ze Spojených států. Loni v říjnu polská státní společnost PGNiG podepsala smlouvu o nákupu LNG s americkou firmou Venture Global <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zkapalneny-zemni-plyn-lng/'>LNG,</a> v listopadu pak s další americkou firmou Cheniere Marketing International. 
 Polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski dnes ve Varšavě prohlásil, že Spojené státy projevují zájem o spolupráci s Polskem v jaderné energetice. Polsko přitom nestojí jen o dodávku technologie, ale i o partnerství, řekl v polském Sejmu poslancům. 
<blockquote>
&#8222;Spolu s technologií chceme partnerství až do 49 procent účasti na projektu. Nejde o jeden jaderný blok, ale až o dvacetiletou spolupráci při budování šesti až devíti bloků,&#8220; konstatoval.
</blockquote>
 Jedná se prý s více partnery, ale největší zájem mají americké firmy.

Trump opět varoval Německo před závislostí na ruském plynu

Produkce ropy ve Venezuele i nadále v důsledku amerických sankcí klesá. Těžká ropa z Venezuely, která má vysoký obsah síry, se musí zředit, aby odpovídala požadavkům zahraničních kupců. Přimíchávané přísady pocházely převážně právě z USA. Nyní ovšem tyto zásoby docházejí, rafinérie operují značně pod své kapacitní možnosti a krize se začíná projevovat.
<a href="https://www.reuters.com/article/us-venezuela-politics-fuel/soldiers-oversee-fuel-rationing-in-some-venezuelan-towns-amid-shortages-idUSKCN1SP0N9" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční agentura Reuters oznámila</a>, že na příděly pohonných hmot občanům Venezuely bude dohlížet armáda.
<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Venezuela-Hit-By-Gasoline-Shortages.html">Dokumenty PDVSA</a>, venezuelské státem vlastněné společnosti, spolu s přepravními údaji agentury Reuters ukazují, že dovoz nezbytných paliv a ředidel klesl od začátku měsíce na 86 tis. barelů za den z dubnových 225 tis. barelů za den.
<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/None-Of-Venezuelas-Crude-Oil-Upgraders-Are-Processing-Oil.html">Zároveň rafinérie v Cardonu</a>, operující pod úrovní své dosažitelné kapacity i před uvalením sankcí, zastavila minulou středu dle agentury Reuters provoz z důvodu poškození některých svých jednotek. Cardon má kapacitu zpracovat 310 tis. barelů za den, zpracovával však pouze 115 tis. barelů denně. Začátkem minulého týdne zdroje z Venezuely pro agenturu Reuters taktéž uvedly, že žádný ze čtyř úpravců těžké ropy nebyl v provozu, jelikož aktuálně v zemi po ztrátě amerického trhu není dostatek kupců.
<h2>Propadající se produkce ropy a další protesty</h2>
Rovněž produkce ropy se dle dalšího dokumentu od PDVSA propadá. Dle tohoto dokumentu citovaného S&amp;P Global Platts klesla produkce v pásmu Orinoka od počátku května až o 77 procent na 169 800 barelů za den.
Podle reportu agentury Reuters z minulého týdne příděly pohonných hmot v několika městech vyvolaly další protesty, které doplnily protesty opozice. Lidé tvrdí, že na příděly se čeká i několik dní. Podobná situace, kdy by se dlouze čekalo na příděl pohonných hmot, zatím nenastala v hlavním městě Venezuely Caracasu.
Mezitím v Norsku započaly rozhovory mezi Madurem, současným vůdcem Venezuely, a lídrem opozice Guaidem. Podle Financial Times najal vůdce opozice Guaido, kterého oficiálně uznává více než 50 zemí jako legitimního vůdce, experta na restrukturalizaci dluhu. Je pravděpodobné, že to je v očekávání změny režimu. Podle Financial Times to není dobrou zprávou pro věřitele, jelikož Guaido v případě úspěchu dost možná zaujme vůči nim tvrdý přístup.