Německo nabídlo, že miliardou eur (26,7 miliardy Kč) zafinancuje výstavbu dvou terminálů na zkapalněný plyn, který by do země dovážely americké firmy. Doufalo, že tak Spojené státy odradí od sankcí za plynovod Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn přímo z Ruska a proti němuž se nejen USA dlouhodobě stavějí. Na svém webu o tom dnes píše týdeník Die Zeit.
Podle listu učinil Washingtonu nabídku německý ministr financí Olaf Scholz v dopise ze 7. srpna, tedy ještě předtím než USA uvalily sankce na firmy, které se na výstavbě plynovodu pod Baltským mořem podílejí. Tím se jim jeho budování podařilo prakticky zastavit do doby, než Rusko svými dodavateli dokáže nahradit stávající evropské.
Podle Die Zeit berlínská vláda v dopise slibuje &#8222;zvýšit veřejnou podporu výstavbě&#8220; terminálů &#8222;prostřednictvím až jedné miliardy eur&#8220;. Terminály mají stát v přístavech Brunsbüttel a Wilhelmshaven na severu Německa.
<figure id="attachement_6399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mluvčí německého ministerstva financí odmítl zprávu Die Zeit komentovat. Spojené státy a mnoho evropských zemí se proti plynovodu Nord Stream 2 staví proto, že podle nich zvýší závislost Evropy na ruském plynu a připraví tranzitní státy Polsko a Ukrajinu o možnou páku vůči jejich východnímu sousedovi.
Téma budoucnosti sporného plynovodu by se mohlo 24. a 25. září dostat na stůl šéfům vlád členských zemí Evropské unie. Po otravě ruského opozičního politika Alexeje Navalného na konci srpna požadují někteří němečtí politici z řad vládnoucí konzervativní strany CDU zastavení výstavby Nord Streamu 2, který je krátce před dokončením.

Plynárenství

Německo pro záchranu Nord Stream 2 údajně nabídlo miliardu eur na LNG terminály

Polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu 9. září vyzval Německo, aby zastavilo dostavbu plynovodu Nord Stream II, jelikož jej Polsko považuje za hrozbu pro stabilitu regionu a nabízí přístup k vlastní plánované infrastruktuře.
Podmořský plynovod Nord Stream II vedoucí z Ruska do Německa přes Baltské moře je již z 90 % hotový, zbývá dokončit 160 km plynovodu. Jeho spuštění <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/poland-calls-on-germany-to-halt-nord-stream-2-amid-navalny-case/">je prozatím plánováno na příští rok</a>.
Projekt pod záštitou ruského Gazpromu, na kterém se ovšem podílejí také evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie, nabral již velmi výrazné zpoždění v důsledku <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">čekání na souhlas Dánska</a> s výstavbou plynovodu v jeho vodách a především <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">kvůli americkým sankcím</a>, které způsobily stažení lodí od společnosti Allseas.
<h2>Alexej Navalnyj</h2>
Nyní navíc také němečtí politici naznačili, že by mohli pozdržet svou podporu projektu po případu okolo ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který je aktuálně v péči německých lékařů. Kancléřka Angela Merkelová tuto možnost v minulých dnech <a href="https://oenergetice.cz/plyn/na-rozhodnuti-o-nord-streamu-2-v-souvislosti-s-pripadem-otravy-navalneho-je-podle-berlina-jeste-brzy/">nevyloučila</a>.
Postoj německých politiků ovšem <a href="https://oenergetice.cz/plyn/postoj-nemeckych-politiku-k-plynovodu-nord-stream-2-nejednotny-dokonceni-stale-nejiste/">není jednotný</a>, a tak je otázka dostavby plynovodu, a případně termín jeho dokončení, velkou neznámou.
Německo konzultuje možné řešení situace v případě, že Rusko nepomůže objasnit Navalného případ, který byl dle německých lékařů otráven vzácným nervovým plynem.
<blockquote>„Tato reakce by měla vést především k zastavení prací na Nord Streamu II, který posiluje moc Ruska, napomáhá prezidentu Putinovi budovat vojenskou moc a napomáhá k zastrašování ostatních národů,“ domnívá se polský premiér Morawiecki.</blockquote>
Dále také upozornil a apeloval na Německo, aby zvážilo rizika dostavby plynovodu vzhledem k dění v Bělorusku a na Ukrajině.
<h2>Baltic Pipe</h2>
Polsko <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/091020-poland-ready-to-offer-germany-access-to-gas-via-baltic-pipe-govt-spokesman">je mimo jiné ochotno</a>, dle mluvčího polské vlády, nabídnout Německu přístup k 10 miliardám m³ zemního plynu ročně, který k nim má dle současného plánu proudit z Norska od října 2022 skrze nový plynovod Balctic Pipe, v případě, že dostavbu zastaví. Polská, státem vlastněná, PGniG má na plynovodu zarezervovánu kapacitu 8,2 miliard m³/rok. Kapacita plynovodu Nord Stream II má být 55 miliard m³/rok.
<blockquote>„Pokud jde o energetickou bezpečnost, musíme zvážit různé možnosti,“ pronesl mluvčí polské vlády Piotr Muller.
„Polsko od začátku zdůrazňovalo, že v této oblasti musí být zachována evropská solidarita. Proto, pokud Německo deklaruje své energetické potřeby, je Polsko otevřeno možnosti využití infrastruktury, kterou si buduje pro vlastní energetickou bezpečnost,“ dodal Muller.</blockquote>

Polsko vyzývá Německo k zastavení prací na Nord Stream II a nabízí přístup k plynu z Norska

Evropská komise připravuje opatření, která by měla by měla unii ochránit před dalšími sankcemi, které připravují Spojené státy proti projektu Nord Stream 2. Spojené státy stále argumentují, že  dokončení plynovodu by vedlo ke zvýšení vlivu Ruska v Evropě a k ohrožení energetické bezpečnosti.
Američtí senátoři <a href="https://oenergetice.cz/plyn/americti-senatori-navrhuji-rozsireni-sankci-vuci-nord-stream-ii-jako-alternativu-nabizi-trumpova-administrativa-plyn-svobody" target="_blank" rel="noopener">na začátku června oznámili návrh zákona</a>, kterým chtějí dále rozšířit sankce na projekt Nord Stream 2, jelikož by se Evropa v případě dokončení plynovodu stala dle jejich názoru příliš závislou na ruském plynu, čímž by se zvýšil ekonomický a politický vliv Moskvy v oblasti.
Proti návrhu sankcí <a href="https://oenergetice.cz/plyn/rozsirene-sankce-usa-nord-stream-2-by-mohly-smerovat-i-nemecke-vlade-ta-silne-pobourena" target="_blank" rel="noopener">se ohradilo německé ministerstvo hospodářství</a>, podle nějž je podoba navrhovaných rozšiřujících sankcí velice sporná. Předložený návrh totiž počítá s tím, že by sankce mohly postihnout i správní opatření státních orgánů.
Nyní se proti navrhovaným sankcím blíže vyhradila i Evropská komise, která připravuje opatření.
<blockquote>„Postoj Evropské unie k sankcím USA proti evropským společnostem, které vykonávají legitimní a zákonné aktivity v rámci evropského práva, je jednoznačný. Jsou nepřijatelné a odporují mezinárodnímu právu a Unie jim jasně odporuje,“ uvedl <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2E62VU" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> v písemné reakci Joseph Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.</blockquote>
Komise podle něj nyní připravuje půdu pro přijetí mechanismu, který má zvýšit odolnost Evropy proti exteritoriálním sankcím, které jsou přijímány třetími zeměmi. Ke konkrétní formě mechanismu či termínu jeho zavedení se nicméně nevyjádřil.
Přijetí sankcí, které by poškodily ekonomické zájmy Evropské unie, by podle Borrella byly kontraproduktivní, jelikož by oslabily jednotu EU a Spojených států v postoji k Ruské destabilizaci Ukrajiny.
Hrozba nových sankcí ze strany Spojených států vedla k reakci německé parlamentní komise, která na dnešní den svolala slyšení. Proti se staví i německé zájmové skupiny, které volají po finanční pomoci zasaženým společnostem.
<blockquote>„Přijetí takto zpřísněných a retroaktivních sankcí by znamenalo nepřijatelný zásah do suverenity EU a energetické bezpečnosti západní Evropy,“ uvedl Timm Kehler, předseda německé plynárenské lobby Zukunft Erdgas.</blockquote>

Evropská Unie

EU chystá odpověď na další sankce USA na plynovod Nord Stream 2

Američtí senátoři oznámili tento týden návrh zákona, kterým budou dále rozšiřovat sankce na projekt Nord Stream II pod záštitou ruského Gazpromu, jelikož by se Evropa v případě dokončení projektu stala, dle jejich názoru, příliš závislá na ruském plynu, čímž by se zvýšil ekonomický a politický vliv Moskvy v oblasti. Jako alternativu navrhuje Trumpova administrativa „plyn svobody.“
Rozšíření <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dpa-senat-usa-schvalil-sankce-kvuli-plynovodu-nord-stream-2">legislativy</a>, která byla v loňském roce <a href="https://oenergetice.cz/plyn/trump-podepsal-zakon-uvalujici-sankce-na-plynovod-nord-stream-2">podepsána</a> prezidentem Trumpem a dávala si za cíl ochranu energetické bezpečnosti v Evropě, zahrnuje uvalení sankcí na společnosti, které se podílí na aktivitách spojených s pokládkou potrubí, nejen tedy na samotném pokládání potrubí, a dále pak na společnosti poskytující upisovací služby, pojištění a další.
Německý ministr Peter Altmaier v minulém týdnu <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/u-s-senators-to-announce-sanctions-bill-on-russias-nord-stream-2-gas-pipeline/">kritizoval</a> Washington za eskalaci hrozby sankcí a označili ji za extrateritoriální a v rozporu s mezinárodním právem.
Aby vešel návrh zákona v platnost, musí být nejprve schválen oběma komorami Kongresu a podepsán prezidentem Trumpem. Dá se ale předpokládat, že se tak stane, jelikož Trumpova administrativa se nechala slyšet, že dodávky amerického LNG představují alternativu k ruskému plynu, přičemž toky plynu do amerických exportních zařízení <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/vyvoz-zkapalneneho-plynu-usa-se-kvuli-koronavirove-pandemii-propadl-vice-nez-tretinu">klesly na 13měsíční minimum</a> z důvodu slabé světové poptávky, což umocňuje tlak na schválení a podpis návrhu.  Zkapalněný zemní plyn pak americká administrativa <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/us-senators-move-to-tighten-sanctions-on-nord-stream-2-and-turkish-stream/">označila</a> za „plyn svobody.“
<h2>Rozkol mezi státy EU</h2>
Mluvčí společnosti Nord Stream II, Jens Mueller, prohlásil, že pokud potrubí nebude dokončeno, tak evropské domácnosti a průmysl zaplatí za plyn o „miliardy více“. Projekt je zvláště ze strany Německa silně podporován, jelikož výroba elektrické energie z plynu má spolu s obnovitelnými zdroji energie nahradit výrobu tamních postupně odstavovaných uhelných a jaderných elektráren.
<blockquote>„Rozhodnutí o energetické politice Evropské unie by mělo být ponecháno Evropanům,“ pronesl dále Mueller.</blockquote>
Plynovod Nord Stream II má ale své odpůrce také <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">mezi členy EU</a>, v čele s Polskem. Polsko také nedávno <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tranzitni-dohoda-ohledne-ruskeho-plynu-pres-polsko-nebude-prodlouzena">odmítlo prodloužit</a> smlouvu o tranzitu ruského plynu přes své území skrze plynovod Jamal, jelikož smlouva, dle jejich názoru, obsahovala příliš nízké tranzitní poplatky a byla pro Polsko nevýhodná.
<h2>Nejistý termín dokončení</h2>
Aktuálně platné sankce již <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">výrazně zpomalily</a> realizaci projektu Nord Stream II, protože přiměly švýcarsko-nizozemskou společnost Allseas ke stažení svých speciálně upravených lodí pokládajících potrubí.
Gazprom proto vyslal do oblasti vlastní loď Akademik Čerskij, která má dokončit výstavbu zbývajících 160 km. Loď byla začátkem května, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vystavba-plynovodu-nord-stream-2-by-mohla-byt-obnovena-horizontu-dni-specialni-lod-dorazila-baltskeho-more">dle zdrojů agentury Reuters</a>, spatřena v Baltském moři nedaleko přístavu Baltijsk.

Američtí senátoři navrhují rozšíření sankcí vůči Nord Stream II, jako alternativu nabízí Trumpova administrativa "plyn svobody"

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že Rusko ani přes poslední překážky neplánuje upustit od výstavby plynovodu Nord Stream 2. Druhé větvi plynovodu spojujícího Rusko a Německo v minulém týdnu ztížil budoucí provoz německý regulátor BNetzA, který odmítl žádost o výjimku z evropské energetické legislativy.
Druhá větev plynovodu Nord Stream, díky které má být od počátku příštího roku navýšena roční kapacita přímé přepravní trasy do Německa o dalších 55 mld. metrů krychlových zemního plynu, je opakovaně terčem kritiky a opatření, která mají zkomplikovat jeho provoz nebo uvedení do provozu.
I přes všechny překážky je ovšem pravděpodobné, že Nord Stream 2 bude dokončen, jelikož politickou podporu stále neztratil. Pro agenturu Interfax totiž ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že plynovod bude dokončen, nicméně s určitým zpožděním.
Jak americké sankce, tak povinnost přijmout pravidla evropské legislativy, vyústí pouze v dražší cenu zemního plynu, který bude plynovodem Nord Stream 2 přepravován do Evropy, prohlásil Lavrov.
<h2>Nord Stream 2 terčem kritiky hlavně z USA</h2>
První podstatnější komplikace přišly v okamžiku, kdy plynovodu chybělo k dokončení pouze 6 % celkové délky. Spojené státy americké totiž uvalily sankce na společnosti, které jsou provozovateli speciálních plavidel a které jsou využity k pokládání vybraných podmořských plynovodů.
V návaznosti na to se švýcarská společnost Allseas, která plynovod Nord Stream 2 pokládala, urychleně stáhla z Baltského moře a zanechala za sebou téměř dokončený projekt.
Druhým potenciálním problémem je odmítnutí žádosti o udělení výjimky z některých pravidel energetické legislativy Evropské unie. Žádost společnosti Nord Stream  2 AG <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/plynovod-nord-stream-2-nedostal-v-nemecku-vyjimku-z-pravidel-eu">odmítl německý regulátor v minulém týdnu</a>, jelikož nesouhlasil s tvrzením společnosti Nord Stream 2, že v rozhodné době pro udělení výjimky již byl plynovod dokončen.
Výjimka by zmírnila omezení využívání plynovodu, což by společnosti umožnilo vyhnout se povinnostem, jakými jsou zaručení přístupu třetím stranám, unbundling či zavedení transparentních tarifů za přepravu plynu.

Lavrov: Nord Stream 2 i přes současné překážky dokončíme

Ruská státní ropná společnost <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/032820-rosneft-to-cease-venezuela-operations-sell-assets-to-russian-government?fbclid=iwar18nlwg37matadx7pazinqb4t7n9grsafcpw2wpuz4ljtsy6iiwamvk7rk">Rosněfť</a> prohlásila, že ukončuje své aktivity ve Venezuele a prodává veškerý s těmito aktivitami spojený majetek. Rusko bylo dlouho podporovatelem Venezuely a jejího energetického sektoru. Po uvalení sankcí ze strany USA na dceřiné společnosti Rosněfťu ovšem své aktivity v latinskoamerickém státu ukončilo.
Po uvalení <a href="https://oenergetice.cz/ropa/usa-by-mohly-ruskou-rosneft-uvalit-sankce-za-obchodovani-venezuelskou-ropou">sankcí</a> USA na dceřiné společnosti Rosněfť kvůli jejich aktivitám ve Venezuele Rosněfť tyto aktivity ukončuje. Rovněž kolaps dohody uskupení OPEC+ a následný prudký <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-prudce-klesa-brent-je-nejnize-od-listopadu-2002">pokles cen ropy</a> přispěly ke zvýšení napětí mezi USA a Ruskem v oblasti energetiky.
„Dnes Rosněfť uzavřela dohodu se společností 100% vlastněnou ruskou vládou o prodeji svých podílů a ukončení veškerých aktivit ve Venezuele. A to včetně podílů v projektech Petromonagas, Petroperija, Boqueron, Petromiranda a Ptrovictoria, v podnicích poskytujících služby v oblasti ropy a v komerčních a obchodních aktivitách.“ 
z <a href="https://www.rosneft.com/press/releases/item/200275/">tiskové zprávy</a> Rosněfti  
Výstupem této uzavřené dohody je prodej, uzavření, nebo likvidace veškerého majetku a aktivit Rosněfti ve Venezuele. Rosněfť naopak jako vypořádání získá 9,6% podíl na základním kapitálu společnosti. Tento podíl bude držen 100% dceřinou firmou Rosněfti.
<h2>Rosněfť se nejdříve sankce pokusila obejít</h2>
První sankce byly ze strany <a href="https://oenergetice.cz/ropa/soucasnem-mereni-sil-ropnem-trhu-se-saudskou-arabii-napomaha-rusku-oslabeni-rublu">USA</a> uvaleny zhruba v polovině února 2020 na firmu Rosněfť Trading. Tato firma pokračovala ve spolupráci s PDVSA, skrývala dodávky a řídila více než polovinu exportů venezuelské ropy. Ruská vláda a Rosněfť tyto sankce nazvaly ilegálními s tím, že aktivity Rosněfť ve Venezuele byly v souladu s mezinárodním právem.
Zároveň zdůraznily, že sankce neovlivní vztahy mezi Ruskem a Venezuelou. Zhruba o měsíc později byly uvaleny <a href="https://www.reuters.com/article/us-usa-venezuela-sanctions/u-s-blacklists-second-unit-of-russias-rosneft-over-venezuela-oil-idUSKBN20Z33Z">sankce</a> na další společnost, TNK Trading, kdy TNK Trading měl převzít veškerou surovou ropu původně alokovanou Rosněfť Trading za účelem obcházet americké sankce.
Podle Rosněfti obchody s ropou tvořily splátky 6,5 miliard USD (přibližně 163 miliard korun) vysoké půjčky PDVSA. Ve třetím kvartálu roku 2019 z této půjčky podle Rosněfti zbývalo ještě 800 milionů USD (přibližně 20 miliard korun).

Ropa

V důsledku amerických sankcí Rosněfť ukončuje své aktivity ve Venezuele

Venezuelská ropná společnost má velké problémy sehnat v únoru kupce pro svou vytěženou ropu. Firma PDVSA má k dispozici 677 tisíc barelů ropy denně, nicméně z důvodu amerických sankcí nemá žádné zájemce. Informoval o tom server S&amp;P <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/021420-pdvsa-having-hard-time-finding-buyers-for-677000-bd-of-february-crude">Global Platts</a>. 
<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/caracas-a-dalsi-oblasti-venezuely-postihl-vypadek-elektriny">Venezuelská</a> ropná společnost má velké problémy sehnat tento měsíce kupce pro svou vytěženou ropu v objemu 677 tisíc barelů ropy denně. Tyto neprodané barely ropy pro PDVSA představují měsíční ztráty ve výši zhruba 800 milionů USD (cca 18,3 miliard korun) vzhledem k tomu, že barel různých druhů venezuelské ropy se pohybuje na ceně 40 – 45 USD/barel (cca 915 – 1029 korun/barel).
<blockquote>„Zpřísňující se americké <a href="https://oenergetice.cz/ropa/americky-chevron-smi-dale-tezit-ropu-ve-venezuele">sankce</a> proti vládě Nicolase Madura vedly k oddálení těch několika klientů, kteří se doposud odvažovali vstoupit do venezuelských přístavů.“  
úředník PDVSA hovořící s S&amp;P Global Platts v anonymitě</blockquote>
Podle tohoto úředníka PDVSA dokonce svým věřitelům nabízela splácení dluhů ve formě surové ropy, o což ovšem nebyl zájem. Firma nabídla významné slevy a flexibilní prostor k naložení suroviny v délce více než 30 dnů.
<h2>Obnova těžby ropy ve Venezuele neprobíhá podle plánů</h2>
Dostupné množství představuje zhruba 80 % očekávané únorové produkce 850 tisíc barelů ropy denně podle plánu PDVSA. Podle posledních dostupných dat S&amp;P Global Platts se jedná o nejvyšší těžbu za uplynulý rok. V loňském roce PDVSA uzavřela s několika společnostmi dohodu o obnovení těžby ropy v ložiscích umístěných v blízkosti řeky Orinoko.
<blockquote>„PDVSA možná ale bude muset během nadcházejících měsíců v důsledku nedostatku kupců snížit svou těžbu.“ 
úředník PDVSA hovořící s S&amp;P Global Platts v anonymitě</blockquote>

Venezuela má problém sehnat kupce pro svou ropu

Evropské ceny plynu a elektřiny klesly v průběhu tohoto týdne poté, <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/moskva-a-kyjev-podepsaly-dohodu-o-tranzitu-plynu-do-evropy" target="_blank" rel="noopener">co došlo k uzavření dohody mezi Ruskem a Ukrajinou o tranzitu plynu</a>.
Ukrajina se dle očekávání domluvila s Ruskem na tranzitu plynu přes její území na dalších 5 let. Vzhledem k uzavření dohody na poslední možnou chvíli se však trh musel na eventualitu, kdy by přes Ukrajinu ruský plyn neproudil, připravit. Proto, i přes očekávaný výsledek, <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/european-gas-prices-fall-as-ukraine-russia-deal-averts-crisis/" target="_blank" rel="noopener">ceny plynu a elektrické energie klesly</a>. Na německém NCG byla k vidění dne 30.  12.  2019 závěrečná cena plynu pro únorový kontrakt 12,985 EUR/MWh, 2.  1.  2020 pak 12,418 EUR/MWh. Na PXE byla závěrečná cena únorového kontraktu s elektrickou energií pro stejné dny 43,95 EUR/MWh, respektive 42,96 EUR/MWh.
{„to“:“2020-01-05″,“from“:“2019-12-01″,“caption“:“Cena zemního plynu na spotovém trhu (CZ VTP)“}
<blockquote>„Po pěti dnech nepřetržitých vzájemných rozhovorů  bylo ve Vídni přijato finální rozhodnutí a dosaženo finální podoby dohody,“ pronesl výkonný ředitel ruského Gazpromu Alexey Miller 31. 12. 2019.</blockquote>
Kvůli politickým a finančním sporům Ukrajiny a Ruska byly dodávky plynu přes Ukrajinu omezeny za posledních 13 let již dvakrát.
<blockquote>„Je to konec roku, ale nikoli konec úspěchu,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskiy. „Ukrajinský transportní systém bude naplněn, a to znamená energetickou bezpečnost a dobré životní podmínky pro Ukrajince,“ dodal.</blockquote>
Dle dalšího vyjádření ukrajinského prezidenta získá Ukrajina za transport plynu v příštích pěti letech přinejmenším 7 miliard dolarů.
Výkonný ředitel Naftogazu Andriy Kobolyev poznamenal, že vyjednávání napomohlo uvalení sankcí na společnosti podílející se na výstavbě plynovodu Nord Stream II.
<h2>Události předcházející uzavření dohody</h2>
Uzavření dohody předcházelo zaplacení 2,9 miliard dolarů ukrajinskému Naftogazu, které ukrajinské společnosti přiřkl stockholmský rozhodčí soud v roce 2018. Na oplátku Naftogaz stáhl svůj právní nárok na 12,2 miliardy dolarů související s tranzitem plynu a ukrajinská vláda schválila „smírnou dohodu“ s Gazpromem o zrušení tvz. „antitrust claim“ (<a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-12-28/ukraine-approves-settlement-with-gazprom-over-antitrust-claim">zneužití</a> monopolního postavení v tranzitu plynu), který dosáhl hodnoty 7,2 miliard dolarů.
Obě společnosti se pak dohodly, že proti sobě nebudou zahajovat nové soudní spory týkající se dnes již minulého kontraktu a zruší své současné právní nároky nepodléhající soudním rozhodnutím.
<h2>Tranzit plynu přes Ukrajinu s pomocí Naftogazu</h2>
Gazprom podepsal také dohodu s novým provozovatelem ukrajinské plynárenské sítě a dohodu s Naftogazem o organizování toků plynu přes Ukrajinu.
<blockquote>„Skutečností je, že Gazprom není připraven pracovat pod standardním kontraktem a nést veškeré rizika ukrajinské legislativy a regulace, zvláště pak riziko změn v regulačním rámci, které mohou nastat kdykoli,“ uvedl zástupce Naftogazu Yuriy Vitrenko.</blockquote>

Komoditní trhy

Ceny elektřiny a plynu po uzavření dohody mezi Ruskem a Ukrajinou poklesly

<a href="https://www.hellenicshippingnews.com/u-s-concedes-defeat-on-nord-stream-2-project-officials-say/">Spojené státy nedokáží</a> vzhledem k malému vlivu v této specifické oblasti zabránit dokončení projektu Nord Stream II, uvedli dva úředníci státní zprávy. Sankce na společnosti podílející se na projektu, který dle prezidenta Trumpa bude znamenat, že se Německo prakticky stane zajatcem Ruska, přišly dle amerických představitelů příliš pozdě.
Sankce, které prošly v úterý Kongresem, přišly příliš pozdě na to, aby nabyly účinku. Vyjádřili se tak vedoucí představitelé administrativy USA, kteří ovšem nechtěli být jmenováni. USA se namísto toho zaměří na další ruské energetické projekty, na které se pokusí uvalit další „náklady“, jak uvedl jeden z úředníků.
<blockquote>„Byl to komerční projekt, ale s velkým geopolitickým rozměrem,“ komentuje situaci Peter Beyer, který spolupracuje s německou kancléřkou. „Očekávám, že sankce, pokud je Donald Trump podepíše, nebudou mít na projekt moc velký dopad,“ dodal Beyer.</blockquote>
Na výstavbě podmořské části plynovodu se podílí přibližně 350 společností, zejména ale švýcarská společnost Allseas Group SA, jejíž lodě pokládají poslední úsek potrubí v dánských vodách.
Dokončení projektu Nord Stream II znesnadní dovoz LNG z USA, které v listopadu představovalo 26 % dovozu. Flexibilní podmínky amerických producentů prakticky znamenají, že mohou prodávat své náklady tam, kde je to pro ně aktuálně ekonomicky nejvýhodnější. Může se tak stát, že více LNG nákladů bude v příštích měsících, ve světle nejnovějších zpráv o obchodní dohodě mezi USA a Čínou, směrovat do Asie.
Obchodníci se zemním plynem proto také sledují datum, kdy poprvé začne novým plynovodem proudit zemní plyn. Děje se tak i v důsledku nejasnosti okolo tranzitu plynu přes Ukrajinu a zvyšujícího se <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/whats-ahead-for-european-gas/">tlaku</a> na řešení změny klimatu, který urychluje evropský přechod z uhlí na plyn a zvyšuje požadavky Evropy na transportní kapacity, respektive zabezpečenost dodávky. Představení evropského Green dealu, dávajícího si za cíl uhlíkovou neutralitu do roku 2050, navíc dále zvyšuje pomyslnou laťku.

Spojené státy nedokáží zabránit dokončení plynovodu Nord Stream II

Zahraniční výbor Senátu Spojených států schválil návrh zákona, který se staví proti budovanému plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa a který kvůli tomuto projektu vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k uvalení sankcí. Zatím není jasné, kdy bude o návrhu hlasovat senátní plénum, napsala dnes agentura Reuters. Proti chystanému americkému právnímu předpisu se dnes ohradilo Německo, které kroky USA považuje za vměšování.
<blockquote>&#8222;O evropské energetické politice se rozhoduje v Evropě, ne v USA,&#8220; napsal dnes na twitteru německý ministr zahraničí Heiko Maas.</blockquote>
&#8222;Zásahy ze zahraničí a sankce s extrateritoriálním účinkem zásadně odmítáme,&#8220; dodal.
Senátní výbor ve středu podpořil návrh zákona, který se nazývá Energetická bezpečnostní spolupráce se spojeneckými partnery v Evropě. Norma odmítá Nord Stream 2, vybízí státy Severoatlantické aliance, aby nekupovaly od Ruska plyn, a zároveň urychluje export amerického plynu. Schválený návrh se rovněž obrací na Trumpa, aby s využitím již platných zákonů uvalil sankce na prodej vybavení pro výstavbu ruských exportních produktovodů a také na investice do těchto projektů.
Návrh musí nyní posoudit senátní plénum a poté Sněmovna reprezentantů. V případě schválení v obou komorách Kongresu dostane zákon k podpisu prezident.
Rozšíření plynovodu Nord Stream, který obchází tranzitní trasy přes Ukrajinu nebo Polsko, považují USA za ohrožení energetické nezávislosti Evropy, neboť kontinent bude ještě více odkázán na energetické dodávky z Ruska. Washington zároveň Evropě nabízí svůj zkapalněný plyn.
Proti plynovodu stojí rovněž Polsko s Ukrajinou, které jsou nyní tranzitní země a které nové potrubí obchází. Odmítavý postoj zastávalo také Česko, které ho ale opustilo. Česko bude k Nord Stream 2 připojeno plynovodem EUGAL, který je prakticky hotový.