EU urychluje zákaz dovozu ruského LNG v novém balíčku sankcí

Evropská komise představila 19. září 2025 devatenáctý balík sankcí proti Rusku, který má přinést rychlejší zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle informací z Bruselu jde o součást širší snahy omezit příjmy Moskvy z vývozu fosilních paliv a posílit energetickou bezpečnost Unie. Spojené státy aktuálně zvyšují tlak na evropské spojence, aby se od ruských dodávek zcela odřízli. Informoval o tom server Reuters.

Jednání o podobě již devatenáctého sankčního balíčku proběhla mezi Evropskou komisí, členskými státy a partnery z G7. Intenzivní přípravy se rozběhly po telefonátu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten vyzval Evropu k tvrdšímu postupu proti Moskvě a k zavedení dodatečných opatření vůči zemím nakupujícím ruské suroviny, zejména Číně a Indii. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že rychlé ukončení obchodních vazeb s Ruskem je klíčem k oslabení jeho schopnosti financovat válku.

Ursula von der Leyenová. Zdroj: Evropská komise

Ruský plyn na evropském trhu

Ruský podíl na evropském trhu s plynem se od roku 2022  snížil. Zatímco před invazí činil zhruba 45 %, nyní se pohybuje kolem 19 %. I přes tento pokles zaplatila EU za energetické komodity z Ruska v roce 2024 celkem 23 miliard eur.

Plyn Rusko do EU dodává dvěma hlavními cestami – prostřednictvím LNG tankerů a plynovodem TurkStream, který směřuje plyn na Slovensko, do Maďarska a Bulharska. Ruský LNG odebírají především Španělsko, Belgie, Nizozemsko a Francie.

V České republice došlo v posledních letech k výkyvům v objemech dovozu ruského plynu. Po období relativní nezávislosti od srpna 2022 začaly opět proudit dodávky ruského plynu přes Slovensko, zejména od října 2023. Česko usiluje o plnou nezávislost na ruském plynu v souladu s evropskou legislativou, která plánuje zákaz nových kontraktů od ledna 2026 a úplné ukončení dovozu do konce roku 2027.

Rychlejší konec importu ruského LNG na evropský trh

EU původně plánovala postupné ukončení dovozu do 1. ledna 2028. Nový balík sankcí však přináší konec ruského LNG na evropském trhu již o rok dříve. Součástí 19. balíku je i širší spektrum opatření nad rámec samotného zákazu LNG.

Sankční balík má podle návrhu zahrnovat nové restrikce proti ruským bankám a kryptoměnovým platformám, rozšířit zákaz vývozu technologií využitelných pro vojenské účely a zpřísnit kontrolu tzv. „shadow fleet“, tedy lodí používaných k obcházení ropných sankcí.

Počítá rovněž se sankcemi proti subjektům v Číně a Indii, které pomáhají Moskvě obcházet omezení. Opatření tak nemíří jen na příjmy z energetiky, ale i na finanční a technologické kanály podporující ruskou válečnou ekonomiku.

Zastánci rychlejšího zákazu argumentují, že příjmy z vývozu plynu jsou pro Moskvu stále významným zdrojem financí a že jejich omezení by posílilo účinnost sankční politiky. Podporovatelé opatření zároveň poukazují na dlouhodobý plán EU postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu do 1. ledna 2028, přičemž zákaz krátkodobých kontraktů má začít platit již příští rok.

Kritici však varují před dopady na ceny a dostupnost surovin, zejména v zemích, které stále nemají plnohodnotné alternativní zdroje. Generální ředitel společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanné například v červnu 2025 upozornil, že ruský plyn bude pravděpodobně potřeba minimálně do konce roku 2027, aby se předešlo výraznému růstu cen.

Energetická transformace

Evropská komise nyní hledá kompromis, který by zajistil hladký přechod k novým dodavatelům a minimalizoval riziko výpadků. Jednou z priorit je diverzifikace zdrojů prostřednictvím vyššího dovozu LNG z USA, Kataru či Norska a současná podpora investic do obnovitelných zdrojů energie a modernizace plynárenské infrastruktury. Balíček sankcí bude také koordinován s dalšími opatřeními G7 a NATO, která mají omezit příjmy Kremlu z vývozu surovin.

Energetická bezpečnost je prioritou

Plánovaný zákaz dovozu ruského LNG představuje další krok k energetické suverenitě Unie a k oslabení ruské ekonomiky. Zároveň však otevírá otázku, jak vyvážit tvrdší sankce s potřebou stabilních a cenově dostupných dodávek energie pro domácnosti i průmysl.

Implementaci sankcí navíc komplikují výjimky pro Turecko a Maďarsko pro platby za ruský plyn prostřednictvím sankcionované Gazprombanky. Úspěch opatření bude záviset na schopnosti evropských států postupovat jednotně. Bude záležet také na rychlosti zajištění alternativních zdrojů.