Cena fotovoltaických panelů v posledních letech výrazně klesala, což umožnilo zásadně snížit náklady na výrobu elektrické energie pomocí solárních elektráren. Masová výroba, která umožnila cenový pokles, si však žádá dostatečný přísun surovin, což v letošním roce pomalu začíná být problémem. Podle největšího výrobce panelů na světě by v příštím roce mohla být výroba skla pro panely o více než pětinu nižší než poptávka, přičemž cena skla již letos prudce vzrostla.
Kromě křemíku je jednou z hlavních surovin pro výrobu fotovoltaických panelů i sklo, které chrání jejich povrch. S rostoucí poptávkou po solárních panelech tak roste i poptávka po surovinách pro jejich výrobu, kterou však nabídka nestačí uspokojovat. Podle serveru Bloomberg <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-11-05/a-glass-shortage-is-threatening-china-s-solar-power-ambitions" target="_blank" rel="noopener">tak v letošním roce cena skla pro výrobu solárních panelů prudce vzrostla</a>, jelikož výrobci jej nestíhají produkovat dostatečně rychle.
Nedostatek skla přichází v době rostoucí popularity bifaciálních panelů, které dokáží elektřinu vyrábět i z odraženého záření, jež dopadá na spodní stranu panelu. Jejich výroba však vyžaduje větší objem skla. Jejich podíl na trhu by přitom podle analytiků společnosti Sunwah Kingsway mohl do roku 2022 vzrůst z loňských 14 % na polovinu.
Hlavní příčinou nedostatku této triviální, avšak zásadní suroviny je rozhodnutí čínské vlády z roku 2018, která neumožnila společnostem navyšovat výrobní kapacitu. Důvodem byly podle serveru Bloomberg obavy z nadbytečné kapacity u energeticky náročného a znečišťujícího průmyslu výroby skla.
<blockquote>„Pokud developeři usoudí, že jsou solární projekty neekonomické, odloží investice do nových projektů, a to stáhne dolů poptávku po solárech. Ziskovost solárních elektráren bez vládních dotací poklesne pod přijatelnou úroveň, pokud budou výrobci skla zvyšovat ceny,“ uvedl Charles Jiang, generální manažer centra správy dodavatelského řetězce u společnosti Longi, výrobce solárních panelů s nejvyšší tržní kapitalizací na světě.</blockquote>
Zástupci Longi a dalších pěti významných společností ze solárního průmyslu se tak setkali se zástupci čínské vlády a apelovali na zrušení restrikcí pro sklářský průmysl, alespoň v oblasti výroby skla pro fotovoltaické panely. Nedostatek skla by podle společností jinak mohl v Číně zastavit další rozvoj solárního průmyslu.
<h1>Cena skla od léta vzrostla o více než 70 %, v příštím roce hrozí jeho nedostatek</h1>
Nedostatek skla se projevuje i na jeho ceně, která od července vzrostla o 71 %. Zatímco dříve cena skla podle Jianga tvořila přibližně 10 % z ceny panelu, nyní se jedná o zhruba 20 %. Situaci však zřejmě nebude možné vyřešit během krátké doby, jelikož výstavba skláren zabere čas.
Podle Jianga by tak v příštím roce mohlo chybět 20 až 30 % potřebného skla, přičemž dostatek potřebných výrobních kapacit zřejmě nebude k dispozici dříve než v roce 2022.
Autor úvodní fotografie: Steve Rainwater

Obnovitelné zdroje

Solární průmysl trápí nedostatek skla na výrobu panelů, jeho cena prudce roste

Současná pandemie onemocnění COVID-19 zasáhla řadu průmyslových odvětví na celém světě, čínský solární průmysl však zůstává v dobré kondici. Za první pololetí letošního roku tak Čína hlásí navýšení výroby solárních panelů oproti předchozímu roku o více než 15 %, propad nepřišel ani v případě nově instalovaného výkonu v solárních elektrárnách.
Čína si dlouhodobě drží první příčku na poli výroby fotovoltaických panelů, přičemž výroba rostla i v letošním roce poznamenaném koronavirovou pandemií. Za prvních šest měsíců letošního roku Čína vyrobila podle zástupce tamní solární asociace panely o výkonu 59 GW, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nárůst o 15,7 %.
<blockquote>„Náklady solárních produktů klesají rychleji, než se očekávalo,“ uvedl <a href="https://www.reuters.com/article/us-china-solar/chinas-first-half-solar-panel-output-jumps-15-7-industry-body-says-idUSKCN24N09G" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> Wang Bohua, místopředseda Asociace čínského fotovoltaického průmyslu.</blockquote>
Kromě výroby panelů v Číně meziročně mírně vzrostl i nově instalovaný výkon v solárních elektrárnách, který se vyšplhal na 11,5 GW, což je o 0,9 % více než v loňském prvním pololetí. Podle Bohuy by se hodnota nového výkonu za celý rok 2020 mohla pohybovat v rozmezí 35 až 45 GW.
Řada nových elektráren se nyní v Číně musí obejít bez státní podpory, kterou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cina-omezila-podporu-solarni-elektrarny-akcie-dodavatelu-zareagovaly-strmym-poklesem" target="_blank" rel="noopener">země výrazně omezila v polovině roku 2018</a>. Podle Bohuy jsou nyní schváleny projekty o celkovém výkonu 36 GW, které by měly do sítě dodávat elektřinu za stejnou cenu jako uhelné elektrárny.
Ačkoliv výroba meziročně značně vzrostla, vývoz panelů z Číny za období mezi lednem a květnem mírně poklesl o 1,8 % na 27,7 GW a dosáhl hodnoty 6,5 miliardy dolarů.

Výroba solárních panelů v Číně navzdory koronavirové pandemii meziročně vzrostla

Navýšení dovozních cel na fotovoltaické články a moduly by podle reportu GTM Research mohlo mít devastující následky pro americký solární průmysl. Pokud by byla cla nastavena podle požadavků amerických výrobců, kteří žádají ochranu před levným dovozem, mohlo by to znamenat až dvoutřetinový propad v poptávce po panelech.
O zavedení vysokých cel a minimální ceny pro solární články a moduly požádal u americké Komise pro mezinárodní obchod (ITC) v dubnu výrobce FV panelů, společnost Suniva, který pouhé dva týdny předtím vyhlásil bankrot. V květnu se k žádosti <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarworld-se-pripojil-k-zadosti-zprisneni-cel-dovoz-fv-panelu-usa/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">připojila i americká divize německé společnosti SolarWorld AG,</a> kterou levný dovoz poslal do platební neschopnosti.
<blockquote>
„Toto je zřejmě jedno z největších rizik pro budoucnost amerického solárního průmyslu,“ <a href="http://www.reuters.com/article/us-usa-solar-trade-idUSKBN19H1BS" target="_blank" rel="noopener noreferrer">řekl agentuře Reuters</a> Cory Honeyman, Associate Director u GTM Research.
</blockquote>
Suniva a SolarWorld Americas žádají v rámci sekce 201 amerického obchodního zákona o dovozní cla ve výši 40 centů za watt na solární články vyrobené mimo USA a minimální cenu 78 centů za watt pro solární moduly.
Podle odhadů analytické a konzultační firmy GTM Research by však zavedení nevídaně vysokých minimálních cen pro moduly vedlo mezi lety 2018 a 2022 k poklesu nově instalovaného výkonu ze 72,5 GW na 36,4 GW. Pokud by byla přijata i cla na články v navrhované výši 40 centů na watt, byl by propad ještě vyšší (25 GW).
<h2>Cla mohou ohrozit desetitisíce pracovních pozic</h2>
Se zaváděním vysokých dovozních cel a minimálních cen nesouhlasí americká Asociace průmyslu solární energie, podle které by navrhovaná opatření znamenala zánik 88 tisíc pracovních míst. „Potenciální škody této žádosti pro solární průmysl mohou zabít tisíce amerických pracovních pozic a pozastavit soukromé investice v řádu miliard dolarů,“ varovala Abigail Ross Hopper, výkonná ředitelka asociace.
Komise by k rozhodnutí, zda levné články z dovozu poškozují domácí výrobce, měla dospět v září, a své závěry následně sdělit americkému prezidentu Trumpovi. Ten následně rozhodne, zda budou navrhovaná opatření přijata a případně v jakém rozsahu.

Elektřina

Zavedení vysokých cel by mohlo v USA srazit poptávku po solárních panelech až na třetinu

SolarWorld Americas, americká divize německé společnosti SolarWorld AG, se připojila k dalšímu americkému výrobci fotovoltaických panelů, který již dříve požádal o zavedení dovozních cel, jež mají ochránit tamní výrobce před levným dovozem z Číny. Američtí výrobci čelí čínské konkurenci obdobně jako výrobci v Evropě.
SolarWorld Americas již dříve bojovala proti levným dovozům z Asie, což vedlo k zavedení tarifů na čínské panely v roce 2012. Přesto však podle společnosti současná antidumpingová cla další opatření proti dovozům z Číny a Tchaj-wanu nebrání růstu levných dovozů do Spojených států.
Hlavní příčinou tohoto růstu jsou podle SolarWorld společnosti s čínskými vlastníky, které sídlí mimo zemi, aby se vyhnuly dovozním clům.
<blockquote>
„Čekali jsme a doufali v seriózní nabídky na vyřešení obchodních napětí mezi americkým solárním průmyslem a Čínou, ale neobdrželi jsme žádné. Proto jsme se tedy rozhodli přidat se k žádosti pro zajištění nám dostupného nejlepšího možného opatření k obnovení férové konkurence na americkém trhu.“ 
Juergen Stein, prezident společnosti SolarWorld Americas.
</blockquote>
Německá SolarWorld AG, mateřská společnost amerického výrobce, <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarworld-se-rozhodl-vyhlasit-platebni-neschopnost/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se na začátku měsíce rozhodla vyhlásit platební neschopnost</a>.
Společnost koncem března oznámila, že se chce pomocí tvrdého úsporného programu zahrnujícího zrušení 400 pracovních míst vymanit do roku 2019 ze ztrát. V loňském roce firma prodělala téměř 92 milionů eur (zhruba 2,4 miliardy Kč).
SolarWorld Americas, který je největším americkým výrobcem solárních článků na bázi krystalického křemíku, <a href="https://www.solarworld-usa.com/newsroom/news-releases/news/2017/solarworld-americas-joins-section-201-trade-action" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se tak připojil ke společnosti Suniva</a>. Případ předložený Sunivou v dubnu by v rámci sekce 201 amerického obchodního zákona mohl poskytnout prezidentovi Trumpovi dostatečné pravomoci k řešení nárůstu dovozu, který zdecimoval americký průmysl výroby solárních článků.
<blockquote>
„Americký solární průmysl si nemůže dovolit zahodit budoucnost kritického výrobního průmyslu v oblasti obnovitelné energie. Musíme se postavit za zachování duševního vlastnictví, výrobního know-how a amerických pracovních pozic ve výrobě, které mají všechny kořeny v důležitém průmyslu rozvíjeném na americké půdě od 70. let,“ dodal Juergen Stein.
</blockquote>
<h2>Cla mohou ohrozit tisíce pracovních pozic</h2>
Suniva žádá o dovozní cla ve výši 40 centů za watt na solární články vyrobené mimo USA a minimální cenu 78 centů za watt pro panely. To by podle Hugha Bromleyho, analytika Bloomberg New Energy Finance, více než zdvojnásobilo cenu článků, které se nyní v závislosti na účinnosti prodávají na americkém trhu za 25 až 33 centů za watt.
Velký nárůst dovozu levných panelů z Asie je podle něj rovněž hlavní příčinou prudkého růstu nových instalací fotovoltaických elektráren ve Spojených státech, jelikož cena článků využívaných v panelech klesla na téměř polovinu.
Americká Asociace průmyslu solární energie (SEIA) <a href="http://www.renewableenergyworld.com/articles/2017/05/solarworld-joins-case-seeking-u-s-duties-on-cheap-solar-imports.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nicméně varovala</a>, že zpřísnění podmínek pro dovoz fotovoltaických článků by mohlo mít devastující následky pro americký solární průmysl, který zaměstnává na 260 tisíc lidí.
<blockquote>
„Potenciální škody této petice pro solární průmysl mohou zabít tisíce amerických pracovních pozic a pozastavit soukromé investice v řádu miliard dolarů,“ varuje Abigail Ross Hopper, výkonná ředitelka asociace SEIA.
</blockquote>
ITC by měla ukončit své vyšetřování do 22. září a následně zašle své doporučení prezidentovi Donaldu Trumpovi.

SolarWorld se připojil k žádosti o zpřísnění cel na dovoz FV panelů do USA

Tongwei Group Co. plánuje postavit největší továrnu na výrobu solárních článků na světě. Stavba začala v polovině listopadu v čínské provincii Sečuán. Výše investice je odhadována na 1 miliardu dolarů.
Společnost Tongwei letos mohutně rozšiřuje svoji výrobní kapacitu. Během léta uzavřela spolupráci s taiwanským výrobcem solárních článků Gintech Energy. V rámci spolupráce Tongwei odkoupil desetiprocentní podíl společnosti Gintech Energy za 850 milionů dolarů.
Čínsko-taiwanští výrobci dokáží společně za rok vyprodukovat solární články o kapacitě 4,1 GW, z nichž 2,3 GW tvoří výroba Tongwei Group.
<h2>Tongwei zvýší svojí výrobní kapacitu na trojnásobek</h2>
Nová továrna bude schopna ročně vyprodukovat solární články o kapacitě 5 GW, což ji pasuje na největší továrnu na výrobu solárních článků na světě. Zároveň by se Tongwei posunul do čela žebříčku největších světových výrobců solárních článků a vystřídal by tak společnost JA Solar Holdings, která má roční výrobní kapacitu 4 GW.
Tongwei Group ročně vyprodukuje 15 000 tun polykrystalického křemíku, jehož celosvětová výrobní kapacita je v současné době 350 000 tun ročně. <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cena-polykrystalickeho-kremiku-je-na-rekordnim-minimu/">Cena polykrystalického křemíku je na rekordním minimu</a>, z čehož může těžit zejména taiwanský partner Gintech Energy.
Společnost Tongwei navíc investuje do fotovoltaických projektů. V horizontu 3 až 5 let chce vybudovat <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">fotovoltaické elektrárny</a> o výkonu 10 GW. Čínská politika je dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů nakloněna. Čína má největší instalovaný výkon OZE na světě. Se svými <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/v-cislech-cina-pokracuje-milovymi-kroky-v-investicich-do-nizkouhlikove-energetiky/">433 GW</a> značně převyšuje ostatní státy, USA je na druhém místě se 183 GW.