Solární průmysl trápí nedostatek skla na výrobu panelů, jeho cena prudce roste
Cena fotovoltaických panelů v posledních letech výrazně klesala, což umožnilo zásadně snížit náklady na výrobu elektrické energie pomocí solárních elektráren. Masová výroba, která umožnila cenový pokles, si však žádá dostatečný přísun surovin, což v letošním roce pomalu začíná být problémem. Podle největšího výrobce panelů na světě by v příštím roce mohla být výroba skla pro panely o více než pětinu nižší než poptávka, přičemž cena skla již letos prudce vzrostla.
Kromě křemíku je jednou z hlavních surovin pro výrobu fotovoltaických panelů i sklo, které chrání jejich povrch. S rostoucí poptávkou po solárních panelech tak roste i poptávka po surovinách pro jejich výrobu, kterou však nabídka nestačí uspokojovat. Podle serveru Bloomberg tak v letošním roce cena skla pro výrobu solárních panelů prudce vzrostla, jelikož výrobci jej nestíhají produkovat dostatečně rychle.
Nedostatek skla přichází v době rostoucí popularity bifaciálních panelů, které dokáží elektřinu vyrábět i z odraženého záření, jež dopadá na spodní stranu panelu. Jejich výroba však vyžaduje větší objem skla. Jejich podíl na trhu by přitom podle analytiků společnosti Sunwah Kingsway mohl do roku 2022 vzrůst z loňských 14 % na polovinu.
Hlavní příčinou nedostatku této triviální, avšak zásadní suroviny je rozhodnutí čínské vlády z roku 2018, která neumožnila společnostem navyšovat výrobní kapacitu. Důvodem byly podle serveru Bloomberg obavy z nadbytečné kapacity u energeticky náročného a znečišťujícího průmyslu výroby skla.
„Pokud developeři usoudí, že jsou solární projekty neekonomické, odloží investice do nových projektů, a to stáhne dolů poptávku po solárech. Ziskovost solárních elektráren bez vládních dotací poklesne pod přijatelnou úroveň, pokud budou výrobci skla zvyšovat ceny,“ uvedl Charles Jiang, generální manažer centra správy dodavatelského řetězce u společnosti Longi, výrobce solárních panelů s nejvyšší tržní kapitalizací na světě.
Zástupci Longi a dalších pěti významných společností ze solárního průmyslu se tak setkali se zástupci čínské vlády a apelovali na zrušení restrikcí pro sklářský průmysl, alespoň v oblasti výroby skla pro fotovoltaické panely. Nedostatek skla by podle společností jinak mohl v Číně zastavit další rozvoj solárního průmyslu.
Cena skla od léta vzrostla o více než 70 %, v příštím roce hrozí jeho nedostatek
Nedostatek skla se projevuje i na jeho ceně, která od července vzrostla o 71 %. Zatímco dříve cena skla podle Jianga tvořila přibližně 10 % z ceny panelu, nyní se jedná o zhruba 20 %. Situaci však zřejmě nebude možné vyřešit během krátké doby, jelikož výstavba skláren zabere čas.
Podle Jianga by tak v příštím roce mohlo chybět 20 až 30 % potřebného skla, přičemž dostatek potřebných výrobních kapacit zřejmě nebude k dispozici dříve než v roce 2022.
Autor úvodní fotografie: Steve Rainwater
Mohlo by vás zajímat:
Hlavní příčinou nedostatku skla je to, že výroba skla pro tento "čistý" zdroj připadá i Číňanům příliš energeticky náročná a znečišťující :-)
vše je jen otázkou ceny, nejdříve cena klesá, pak se to nevyplatí vyrábět a tak produkce nestačí a cena zase stoupá tím se výroba stane opět lukrativní a dojde k růstu produkce který tlačí ceny opět dolů.
Potřebují toto ochranné sklo i perovskitové panely?
Jsu si tím prakticky jistý. Křemík je velice tvrdý, stabilní, nerozpustný a stejně potřebuje kdycí slo, Perovskity mají daleko horší mechanické vlastnosti i stabilitu.
Tak to soudruzi slunečníci mají po žížalkách.
Mohou si zkusit tavit sklo jako za maocetunga železo.
A za své, bez dotací.
Celý green deal je jeden velký krok zpět.
Ztratili jsme 20 let času a prostředků na rozvoj stabilní energetiky.
Pověsit za koule do průvanu...
Ale jak my budeme stavět JE bez cementu? A bez oceli? Když jejich výrobu v Číně omezí, protože je ještě mnohem víc energeticky náročná a silně znečišťující?
Jednoduše. V poměru k vyrobenému množství elektřiny po dobu životnosti zdroje jsou totiž cement i ocel naopak mnohem méně energeticky náročné a slabě znečišťující.
Energie vložená do výroby fotovoltaického panelu se nám vrátí do 2 let od jeho výroby.
Naproti tomu do stavby JE vkládáte energii po 15 let (Flamanville) a ještě jste nevyrobil vůbec žádnou elektřinu.
TO JE OBROVSKÝ ROZDÍL ve prospěch fotovoltaiky.
Elektřinu na výrobu fotovoltaiky můžete brát z OZE. To ovšem není případ milionů? tun betonu pro jadernou elektrárnu, to je velmi špinavý proces.
Tohle neokecáte nějakými pseudoůdaji, to je, jak každý zde ví, REALITA.
Ty asi budeš trdlo co nemá maturu z matiky ne.
Začni počítat všechny vstupy a účinnost - zjistíš že co říkáš je blbost.
Co to je za kecy?! JE mají na vyrobenou MWh menší zábor plochy, spotřebu materiálu, počet mrtvých lidí i emise CO2 než jakýkoliv OZE! Když vaše čísla nejsou relativní k vyrobené elektřině tak neznamenají NIC!
Víte co? AA baterka stojí pár korun, vyrobí se z pár gramů materiálu za pár sekund, narozdíl od fotovoltaiky. TO JE OBROVSKÝ ROZDÍL ve prostěch AA baterek! Okamžitě bych celou civilizaci začal napájet z AA baterek, to neokecáte nějakými pseudoůdaji, to je, jak každý zde ví, REALITA.
Teď jste si dost naběhl. Pokud chcete opravdu porovnávat porovnatelné, tedy energii vloženou do výroby vs. energii generovanou, tak pokud pokud na výrobu milionu tun betonu není potřeba 30 TWh energie, pak v tomto ohledu JE zvítězí.
Na dodanou energii jako má JETE je potřeba v českých podmínkách zhruba 50 milionů 330 W panelech o celkové hmotnosti přesahující milion tun. Těchto milion tun je v pořádku, ale milion tun betonu ne?
No ale pokud bylo záměrem příspěvku uvést tendenční porovnání jablek s hruškama, pak je vše v pořádku vy REALITO s pseudoúdaji.
1) To AA baterie vyrábí nějakou elektřinu? To jsou mi novoty ????
2) Já píši o prvých 15 letech od zahájení výroby FVE nebo JE.
3) Menší plochu JE nezpochybňuji. Vysoká koncentrace energie v jaderném reaktoru je pro mne jeho hlavní nevýhodou z hlediska (ne)bezpečnosti.
Ve skutečnosti je úplně jedno, jak dlouho je energie ve stavbě JE uložená, takže i tato demagogická snaha argumentovat extrémním příkladem Flamanville míří zcela mimo terč. Poměr mezi množstvím dodané a vyrobené energie to nijak nemění.
"Elektřinu na výrobu fotovoltaiky můžete brát z OZE", ale ve skutečnosti pochází hlavně z čínského energetického mixu, postaveného na uhlí. A to tak, že samotným Číňanům připadá proces energeticky náročný a znečišťující.
Ano pane Vaněčku galvanickej článek je opravdu zdrojem elektrický energie. To by jste snad jako vědec s desítkami let praxe v elektrotechnice mohl vědět.
Krásná ukázka klasické vaněčkovské demagogie - "Já píši o prvých 15 letech od zahájení výroby FVE nebo JE."
Tak se nám sem slítla spousta finančních negramotů. Zeptejte se někoho, kdo rozumí financím.
Ten Vám řekne, že (mimo negativních externalit, jako je jaderný odpad) právě to o čem jsem psal je hlavní důvod proč investoři staví FVE a nestaví JE.
To je realita. FVE Vám začne vydělávat mnohem, mnohem dříve.
Krásně jste odběhl od tématu a vyhnul se odpovědím. Gratuluji :-)
Obvyklý způsob argumentování pana Vaněčka, ze všech dat vybere ty maximální extrémy, které se mu nejvíce líbí. Pak je ještě obvykle o něco nafoukne. A když ho upozorníte, že takhle by se vědec (ani vědec v důchodu) chovat neměl, tak buď skutečnost ignoruje nebo začne urážet.
To že na FVE elektrárnách mají investoři nejrychlejší zisk je opravdu ohromné plus pro všchny.
Ty negativní externality by mě zajímaly, protože vím o studii Univerzity Karlovy a tam je FVE horší než JE. Ta studie je starší, ale stále jí prezentují ekologické organizace.
Jeden vtip: Spadla budova,kdyz prislo na soud a ptali se vapna ,cihel a cementu jestli o tom neco nevi? A cement odpovedel,ja tam vubec u toho nebyl .Asi tak...
Externality spojené s jadernou výrobou elektřiny jsou následující: Obrovské množství slabě radioaktivního materiálu, který odpadá při těžbě uranové rudy; tailings (radioaktivní a toxické kaly), které odpadají z loužení rozemleté uranové rudy; obrovská množství kyselin a louhů spotřebovaných při elučním loužení uranu v podloží (jedná se miliony tun kyselin v oblasti Ralska), včetně kontaminovaných zásob pitné vody; náklady na vybudování a provoz trvalého úložiště jaderného odpadu; nebezpečí proliferace jaderného materiálu a jaderných zbraní (hypotetické SMR toto nebezpečí ještě zvýší), dlouhá doba výstavby, při které budou trvat emise skleníkových plynů, které by mohly být již dříve eliminovány rychlejší výstavbou OZE; zneužívání ochuzeného uranu do protipancéřových střel s kontaminací prachem po zásahu; obrovská spotřeba chladící vody pro provoz jaderných elektráren (největší měrná spotřeba tepelné výroby elektřiny), spojená s jejím ohřevem nebo výparem; ukončení výroby v elektrárně, dekontaminace zařízení a jeho částečné uložení; velmi nízké pojištění jaderných elektráren. Většina těchto externalit není v ceně elektřiny z jaderné elektrárny obsažena a je nesena veřejností a jejím zdravím.
Tradiční dávka demagogie pana Smrže. Jako kdyby snad ostatní způsoby výroby energie podobné nebo ještě horší externality neměly. Vybere si Ralsko, kde se uran těžil převážně pro vojenské a nikoliv energetické účely, ale že podobné následky má třeba těžba kovů vzácných zemin pro jím prosazované obnovitelné zdroje už zmínit zapomněl. A tak by se dalo pokračovat.
Nějaký odkaz na skutečnou studii, kde jsou negativní externality kvantifikovány a porovnány v rámci jednotlivých zdrojů byste neměl k dispozici? Kromě tedy studie z Univerzity Karlovy.
Jinak chápu, že musíte vykázat nějakou protijadernou činnost, když za to dostáváte finanční podporu, např. od hornorakouské vlády.
Pane Studničko, těch 11 negativních externalit jádra, vyjmenovaných panem Smržem, u jiných zdrojů nenajdete (s výjimkou té chladící vody ještě u některých zdrojů).
Tak co chcete porovnávat?
Pro začátek si stačí přečíst např. tento článek:
ekolist. cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesta-k-obnovitelnym-zdrojum-energie-vede-pres-cinske-jezero-toxickeho-odpadu
Na jednu tunu kovů vzácných zemin do permanentních magnetů větrných elektráren připadá tuna radioaktivního odpadu, 2000 tun dalšího toxického odpadu, protože k těžbě se používá mj. kyselina sírová - tj. abych parafrázoval pana Smrže: Obrovské množství slabě radioaktivního materiálu, který odpadá při těžbě vzácných zemin; tailings (radioaktivní a toxické kaly), které odpadají z loužení vzácných zemin; obrovská množství kyselin a louhů spotřebovaných při elučním loužení vzácných zemn v podloží (jedná se o miliony tun kyselin v oblasti jezera Baitu), včetně kontaminovaných zásob pitné vody.
A že opravdu nejde o malá množství vyplývá z toho, že na 1 MW je potřeba zhruba 180 kg Neodymu a 60 kg Dysprosia. V roce 2012, kdy byl větrný průmysl ještě relativně v plenkách, se takto na výrobu větrných elektráren v USA vyprodukovalo více tun radioaktivního odpadu, než kolik tun vyhořelého jaderného paliva vyprodukují za rok všechny jaderné elektrárny v USA. Přičemž výroba elektřiny z jádra byla ten rok skoro 6× větší.
Pane Vaněčku, pokud toto dokázali určit před deseti lety.
Vy nemáte rád uranovou protipancéřovou munici?! Tak to nemáte žádné technické srdce...
A moje objektivní připomínky k debatě tady už velice dobře napsal Emil.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se