Spolková republika Německo schválila novelu zákona k urychlení výstavby vedení přenosové soustavy, která má dále zrychlit výstavbu nových vedení a zmenšit odpor, který proti výstavbě mají místní obyvatelé a vlastníci pozemků. Hlavním přínosem je navýšení kompenzací pro vlastníky dotčených pozemků.
Německo <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/nemecku-pribylo-za-pul-roku-104-km-prenosoveho-vedeni-dalsich-temer-7000-jeste-zbyva/">dlouhodobě poměrně neúspěšně</a> bojuje s posilováním současných a výstavbou nových elektrických vedení. Dlouhodobě se přitom výstavba považuje za hlavní prioritu, která je nezbytná pro další rozvoj energetické politiky Německa a dosažení cílů pro roky 2020 a 2030.
Již nyní má Německo účinných několik zákonů, které směřují právě k rychlejší výstavbě vedení přenosové soustavy (zákony označované jako EnLAG, NABEG a BBPlG). Mimo to existují i na úrovni evropské legislativy předpisy, které se zrychlením energetické infrastruktury zabývají (nařízení č. 347/2013 o <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-1-cast/">PCI projektech</a>).
V případě německého vedení je hlavním problémem odpor místních obyvatel a vlastníků dotčených pozemků. To je sice problémem i v jiných evropských zemích, včetně České republiky, nicméně v Německu je odpor k výstavbě i potřeba nových vedení vyšší a současně je prioritou, aby výstavba nebyla zcela proti vůli obyvatel.
<figure id="attachment_10236" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-10236" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/power-poles-287345_1280-800x533.jpg 800w" alt="Elektrické vedení" width="1024" height="682" /><figcaption class="wp-caption-text">Za nedostatečnou přenosovou kapacitu si německé obyvatelstvo připlatí</figcaption></figure>
Kromě optimalizace povolovacích procesů jsou hlavní změnou vyšší finanční kompenzace pro vlastníky pozemků, které jsou stavbou dotčeny. Dle dřívějšího prohlášení ministra hospodářství Petera Altmaiera by se mělo jednat celkem o dalších 108 milionů EUR. Tyto prostředky budou vybírány navíc k ceně elektrické energie, v podobě poplatku za přenos elektřiny.
O důležitosti rozvoje soustavy přitom mezi německými odborníky není pochyb, například předseda německého regulačního úřadu označil rozvoj soustavy za hlavní výzvu celé <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/energiewende-a-jeji-cile/">Energiewende</a>. Podle jeho názoru se sice zrychlil povolovací proces nových vedení, ale samotná výstavba není dostatečně rychlá. Ve srovnání s Českou republikou lze naopak dodat, že nejdelší čas při realizaci energetické infrastruktury zabírá povolovací proces.
Celkem je v plánu postavit nebo rozšířit 7 700 km nových vedení, přičemž 1 800 je již povoleno nebo realizováno. Za klíčové páteřní linky jsou nyní považovány SuedLink, SuedOstLink a Ultranet, které mají propojit sever a jih země.
Důsledkem nedostatečného rozvoje soustavy jsou především vyšší náklady na udržování stability soustavy. Ty sice v loňském roce meziročně mírně klesly, ale stále se <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/germanys-power-grid-stabilising-costs-fall-slightly-amid-increasing-renewables-growth">drží na úrovni cca 1,4 mld. EUR</a>.

Přenos elektřiny

Německo podniká další kroky k urychlení výstavby vedení, odběratelé elektřiny si připlatí

Německu se nadále nedaří urychlit výstavbu vedení přenosové soustavy. Z dostupných statistik vyplývá, že v Německu bylo za poslední 3 roky zprovozněno pouze 403 kilometrů nového vedení. Za stejné období bylo v Česku postaveno 118 kilometrů vedení velmi vysokého napětí.
I přes sílící snahu a vyšší potřebu propojení v rámci přenosových soustav se Německu nadále nedaří výstavbu vedení urychlit. Nedostatečné propojení v rámci Německa má přitom významný vliv na náklady na řízení soustavy, které se promítají koncovým zákazníkům do plateb za odběr elektřiny.
Za poslední 3 roky se přenosové soustavy v Německu rozrostly v průměru o pouhých 133 kilometrů ročně. V plánu jsou přitom tisícovky další kilometrů, ale hlavním problém je odpor místních obyvatel k výstavbě vedení v blízkosti jejich obydlí.
Co do výstavby bylo přitom rekordní poslední čtvrtletí loňského roku, kdy bylo postaveno celkem 112 kilometrů vedení. Nejsou však výjimečná ani čtvrtletí, kdy byly postaveny pouze jednotky kilometrů nových vedení.
Nedávno přitom provozovatelé přenosových soustav uvedli, že ke splnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů je potřeba <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/grid-operators-propose-thousands-kilometres-new-lines-meet-green-energy-needs">nejméně 1600 km nových vedení a rozšíření 2900 km přenosových linek</a>.
Ve stejném období bylo v České republice postaveno 118 kilometrů venkovního vedení.  Při zohlednění celkové rozlohy České republiky a Německa, pak lze velice zjednodušeně říci, že se vedení v České republice staví o třetinu rychleji než u našich západních sousedů.
<img class="alignleft size-full wp-image-16187" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-768x515.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-725x486.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-800x536.jpg 800w" alt="vedení" width="1024" height="686" />
Od roku 2016 byl v tomto ohledu nejúspěšnější rok 2016, kdy bylo uvedeno do provozu 107 kilometrů nového vedení. Již v dalším roce bylo postaveno pouhých 11 kilometrů a v roce 2018 žádný kilometr vedení. Důvodem je především dlouhý povolovací proces, následná realizace vedení již zabere pouze zlomek času. Celý proces výstavby vedení včetně povolovací části může trvat cca 10 až 12 let.
Nicméně další rozvoj přenosové soustavy lze očekávat v tomto roce. Podle <a href="https://www.ceps.cz/cs/tiskove-zpravy/novinka/ceps-zahajila-vystavbu-zausteni-doposud-nejdelsiho-vedeni-zvn">tiskové zprávy společnosti ČEPS</a> bude ještě v tomto roce uvedeno do provozu 23 kilometrů nového vedení. Jedná se o zaústění vedení ZVN linky V413 (Řeporyje – Prosenice) do rozvodny Mírovka u Havlíčkova Brodu.
<blockquote>„Investiční záměr V413/V416 patří rovněž k tzv. evropským projektům společného zájmu. Jde o záměry, které Evropská unie vyhodnotila jako prioritní a zásadní pro splnění svých závazných cílů. Realizace tohoto projektu je důležitá i s ohledem na spolehlivost provozu celé propojené evropské soustavy.“ Stanislav Votruba, člen představenstva ČEPS, a.s., pověřený řízením úseku Správa, provoz a údržba přenosové soustavy.</blockquote>

Za poslední 3 roky ČR postavila 118 km přenosových vedení, Německo pouze 403 km

Výstavba vedení velmi vysokého napětí 110 kilovoltů z České Lípy před Nový Bor a Lužické hory do Varnsdorfu dostala zelenou. Ministerstvo životního prostředí ( <a target="_blank" href="https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX09WNTA3OV96YXZlcnlTdGFuRE9DXzYyMzkxMTk4NTQ4MTM3MjA4MDkucGRm/OV5079_zaveryStan.pdf"> MŽP </a> ) vydalo k záměru společnosti ČEZ Distribuce souhlasné stanovisko. ČTK o tom dnes informovala severočeská mluvčí skupiny ČEZ Soňa Holingerová. Prioritu dostaly v posudku ministerstva nadzemní trasy vedení v oblasti Nového Boru na Českolipsku a Dolního Podluží na Děčínsku, kterému se ale obce brání. 
<blockquote>
&#8222;Zatím jsme stanovisko nedostali, ale využijeme všech zákonných možností, abychom nadzemnímu vedení zabránili,&#8220; řekla dnes ČTK místostarostka Nového Boru Stanislava Silná (SNK ED &#8211; Nový Nový Bor).
</blockquote>
 Nový Bor chce, aby přes město vedly kabely pod zemí, dokonce našlo dvě varianty. Hlavními argumenty města proti nadzemnímu vedení velmi vysokého napětí jsou zdravotní rizika, znehodnocení pozemků v obytné zóně a také vizuální stránka stavby. Nadzemní vedení proto zastupitelé opakovaně odmítli. 
<figure id="attachement_9714" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_07.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_07.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Výstavba vedení, které posílí zásobování Šluknovska elektřinou, se připravuje přes 20 let. Oblast, kde žije 60.000 lidí, dnes zásobuje jediné vedení vybudované v 60. letech minulého století. 
<blockquote>
&#8222;V případě vážnějšího poškození přívodního dvojitého vedení 110 kV, přerušení obou linek nebo pádu stožáru hrozí několikahodinové, ale i několikadenní přerušení dodávky do větší části této oblasti,&#8220; řekla Holingerová.
</blockquote>
 Nové vedení umožní podle ní zrychlit vyhledávání poruch a zvýšit spolehlivost dodávek. 
<blockquote>
&#8222;Jsme připraveni i nadále v procesu přípravy územního rozhodnutí komunikovat s majiteli dotčených pozemků i s obcemi a městy a hledat oboustranně optimální řešení, přičemž budeme akceptovat doporoučení vyplývající z kladného stanoviska EIA. Nedávný orkán opět prokázal nutnost a potřebnost vybudováni spolehlivého propojovacího vedení pro region. Nové vedené prospěje především lidem ve Šluknovském výběžku, ale zlepší i bezpečnost zásobování obcí a průmyslu Českolipska a Novoborska,&#8220; řekl místopředseda představenstva ČEZ Distribuce Radim Černý.
</blockquote>
<figure id="attachement_15442" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-800x530.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_12-800x530.jpg" alt="Přenosová soustava ČR. Zdroj: ČEPS" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure> Po vichřici Eberhard zůstaly v oblasti bez proudu tisíce lidí, někde i dva dny. 
 V plánu je výstavba 33 kilometrů dlouhého <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/vodice-venkovnich-elektrickych-vedeni/'>vedení vysokého napětí</a> 110 kV. První zhruba 11 kilometrů dlouhá etapa povede v nynější trase z České Lípy do Nového Boru. Počítá s rekonstrukcí a zvýšením kapacity současného vedení.
Zbylých 22 kilometrů z Nového Boru do Varnsdorfu je vedení nové, z toho pět kilometrů přes CHKO Lužické hory bude vedeno podzemním kabelem. Zbylé nadzemní vedení jde podél silnic první třídy 9 a 13 a v souběhu s vysokotlakým plynovodem. Obslužná komunikace bude zároveň sloužit jako cyklostezka. Stavět by se mělo začít příští rok. 
 Leona Vacková dvd

Elektřina

ČEZ: Výstavba vysokého napětí přes Lužické hory dostala zelenou

Nový Bor na Českolipsku se brání plánované výstavbě stožárů vedení velmi vysokého napětí, které by mělo vést od České Lípy přes Nový Bor směrem na Varnsdorf. Nový Bor chce, aby přes město vedly kabely pod zemí, s energetiky se podařilo vyjednat dvě trasy místo původní jedné. Obě musí projít procesem EIA, který posuzuje vliv stavby na obyvatelstvo, životní prostředí a krajinný ráz. ČTK o tom dnes informovala mluvčí novoborské radnice Radmila Pokorná. 
 Nová kabelová trasa by měla vést nad vrchem Skalka. 
<blockquote>
&#8222;Druhou podzemní variantu se nám povedlo prosadit po více než rok trvajícím tvrdém vyjednávání. Od samého počátku je naší prioritou, aby se stavba stožárů co nejméně dotkla obyvatel Arnultovic,&#8220; řekl novoborský starosta Jaromír Dvořák (Starostové pro Liberecký kraj).
</blockquote>
 Hlavními argumenty města proti nadzemnímu vedení velmi vysokého napětí jsou zdravotní rizika, znehodnocení pozemků v obytné zóně a také vizuální stránka stavby. 
<figure id="attachement_15630" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_21-725x482.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_21-725x482.jpg" alt="Ztráty v přenosové soustavě" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 O plánované výstavbě vedení velmi vysokého napětí <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-3-dil-vedeni-ochranna-pasma-vedeni-110-kv-a-220-kv/'>110 kV</a> přes chráněnou oblast Lužické hory směrem do Šluknovského výběžku se diskutuje už od konce 90. let. Region se 60.000 obyvateli dnes zásobuje jediné vedení vybudované v 60. letech minulého století. 
<blockquote>
&#8222;V případě vážnějšího poškození přívodního dvojitého vedení 110 kV, přerušení obou linek nebo pádu stožáru hrozí několikahodinové, ale i několikadenní přerušení dodávky do větší části této oblasti,&#8220; řekla dnes ČTK severočeská mluvčí skupiny ČEZ Soňa Holingerová.
</blockquote>
 V plánu je proto vybudovat druhé vedení, které by umožnilo výběžek zásobovat i z Českolipska. Podle Dvořáka by měl koridor stožárů vést z České Lípy do Nového Boru po Crystalex po současné trase 35 kV. Na něj by měla navazovat přes 30 kilometrů dlouhá nová trasa stožárů z Nového Boru na Varnsdorf.
<figure id="attachement_10211" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Südlink-německo-HVDC-kabel.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Südlink-německo-HVDC-kabel.jpg" alt="Südlink německo HVDC kabel" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Pro část vedení, která se dotýká přímo novoborské části Arnultovice, existují podle starosty tři nadzemní varianty &#8211; jižní, severní a superseverní. Všechny nadzemní varianty vedou v blízkosti obytných domů a ani jedna není v souladu s územním plánem města. 
<blockquote>
&#8222;Pro nás nejpřijatelnější variantou je vedení pod zemí po levé straně pod Skalkou podél silnice na Svor. Tato trasa je jako jediná ze všech navrhovaných v souladu jak s územním plánem města, tak i s nadřízeným dokumentem &#8211; Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje. I nadále budeme prosazovat, aby kabel vedl pod zemí. Novou variantou jsme zvýšili naše šance,&#8220; doplnil starosta.
</blockquote>
 Posoudit ji ale musí ministerstvo životního prostředí. Na přelomu listopadu a prosince by se mělo podle Dvořáka uskutečnit veřejné projednávání. Stavbu chce ČEZ zahájit v roce 2022. 
 Leona Vacková kš

Nový Bor se brání výstavbě nadzemního vedení vysokého napětí, chce kabely v zemi

Za posledních sto let bylo v Česku vybudováno téměř 250.000 kilometrů elektrického vedení. ČTK to řekla mluvčí energetické společnosti ČEZ Soňa Holingerová. V době vzniku republiky bylo podle ní v Československu postaveno 1500 kilometrů vedení, v průměru se tak každý rok postavilo přes 2460 kilometrů sítě. Páteřní přenosovou soustavu provozuje nyní <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/">ČEPS</a>, distribuční území je rozděleno mezi tři firmy &#8211; ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PREdistribuce. 
Ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ Tomáš Pleskač k začátkům tuzemské elektrizace uvedl, že elektrické <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/rozvodne-site-tn-it-tt/">rozvodné sítě</a> se před první světovou válkou rozvíjely živelně a chaoticky. Používaly se mimo jiné různé hodnoty napětí a u střídavého proudu i různé hodnoty kmitočtu.
<blockquote>
&#8222;Distribuční síť byla rozdrobená na miniaturní celky, stovky elektráren zásobovaly jen své nejbližší okolí. Až v následujících dekádách se distribuční sítě centralizovaly okolo velkých elektráren,&#8220; podotkl Pleskač.
</blockquote>
Za počátek vzniku jednotné elektrizační soustavy ČSR je podle ČEZ považován rok 1950, kdy se spojily dvě největší radiální sítě &#8211; česká a moravskoslezská. Nové úseky vedení 220 kilovoltů (kV) propojily severozápadní Čechy s jižní Moravou. V roce 1953 se propojil český a moravskoslovenský systém dvěma vedeními 100 kV, uvedla společnost.
Zatímco na Moravě bylo v roce 1945 podle ČEZ elektrifikováno více než 90 procent obcí a většina osad, mezi českými kraji trvaly značné rozdíly a nejhorší situace panovala na Slovensku.
<blockquote>
&#8222;V roce 1955 byla elektrizace v českých zemích těsně před dokončením, na Slovensku chybělo elektrifikovat ještě 30 procent obcí. Připojení poslední československé obce Zlatá Baňa na Prešovsku v září 1960 zavdalo důvod k celostátním oslavám,&#8220; připomněla firma.
</blockquote>
V šedesátých letech se pak podle ní rychle rozvíjela soustava 400 kV, která převzala úlohu hlavního rozvodu elektrické energie. První <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-3-dil-vedeni-400-kv/">vedení 400 kV</a> bylo uvedeno do provozu v září 1965 z Hradce u Kadaně do Prosenice v délce 346 kilometrů. Rozvody vysokého napětí pak prošly unifikací, všude bylo normalizované napětí 380/220V.
<figure id="attachement_31204" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Pracovnik-na-vedeni.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Pracovnik-na-vedeni.jpg" alt="Pracovník na vedení" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Během osmdesátých let se k sítí postupně napojily velké elektrárenské bloky, mimo jiné <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-dukovany/">Jaderná elektrárna Dukovany</a>. V novém miléniu pak v rámci liberalizace <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/trh-s-elektrinou/">trhu s elektřinou</a>, který se uskutečňuje v Evropské unii, se i v Česku oddělila výroba od distribuce.
<blockquote>
&#8222;Výzvy řešíme v distribuci i nyní. Soustředíme se na digitalizaci, protože dochází k enormnímu nárůstu dat, která je potřeba efektivně zpracovat. S postupující decentralizací roste počet malých výrobců a velkou pozornost věnujeme také akumulaci,&#8220; dodal Pleskač.
</blockquote>

Za poslední století bylo na území ČR vybudováno 250 tisíc km elektrického vedení

Německo zprovoznilo klíčovou přenosovou linku pro Bavorsko, díky které bude možné přenášet elektrický výkon z východní části Německa na jih. Celkem 200 km vedení bylo postaveno za celkem 15 let. Klíčové bude především po roce 2022.
I přes dlouhodobé problémy Německa s výstavbou přenosového vedení, které zpravidla <a href="http://oenergetice.cz/uncategorized/nemecko-postavilo-nejmene-prenosoveho-vedeni-od-3q-2013/">přibývá pouze po kilometrech</a>, se postupně některá vedení daří dokončit. Příkladem může být nově vybudované propojení, které propojuje spolkové země Sasko-Anhaltsko, Durýnsko a Bavorsko.
Celková přenosová kapacita vedení dosahuje 5 000 MW a podle německého tisku přichází právě včas, jelikož již letos v prosinci dojde k odstavení jednoho z bloků jaderné elektrárny Gundremmingen, která je ve většinovém vlastnictví společnosti RWE.
Díky zmíněné přenosové kapacitě by vedení mohlo v případě vhodných podmínek do Bavorska přenést stejný výkon, jako pět jaderných reaktorů. Každé posílení přenosové soustavy je v současné době více než vítáno. Další reaktory budou postupně v rámci <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/energiewende-a-jeji-cile/">odklonu od jádra zavírány</a> a zejména jih bude nedostatkem výkonu postižen zřejmě nejvíce.
Podle informací deníku Welt dosahuje aktuálně závislost Bavorska na výrobě elektřiny z jádra padesáti procent. Po prosincovém odstavení <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Gundremmingen_Nuclear_Power_Plant">jaderné elektrárny Gundremmingen</a> by se měla závislost snížit na 42,5 %.
<figure id="attachment_32708" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-32708" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Gundremmingen_Nuclear_Power_Plant-1024x793.jpg" alt="Elektrárna Gundremmingen společnosti RWE" width="1024" height="793" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Gundremmingen společnosti RWE</figcaption></figure>
Bavorsko navíc významně nerozšiřuje ani instalovaný výkon větrných elektráren, na rozdíl od zbytku Německa. Na základě místního zákona, který <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/10h-jak-zabranit-vystavbe-vetrnych-elektraren/">zavádí pravidlo 10H</a>, jsou možnosti k výstavbě významně omezeny. Navíc ani podmínky pro výrobu elektřiny z větrných elektráren v Bavorsku nejsou, vzhledem k geografické poloze, ideální.
Je tudíž otázka, jakým směrem se Bavorsko vydá, aby v budoucnu mohlo nahradit své jaderné elektrárny. Jedním z posledních signálů je, že provozovatel přenosové soustavy TenneT <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektrarna-irsching-nebude-zakonzerovana-nezbytna-fungovani-nemecke-soustavy/">rozhodl o zákazu zakonzervování paroplynové elektrárny Irsching</a>. Rozhodl se tak z důvodu zajištění stability sítě.
Rozšíření přenosového vedení uvítal mimo jiné ředitel přenosové soustavy 50Hertz Boris Schucht, jehož území patří k nejvýznamnějším <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/80-obnovitelnych-zdroju-v-siti-neni-problem-rika-ceo-50-hertz/">producentům elektřiny z větrných elektráren.</a> I jeho soustavě se díky tomu bude lépe vypořádávat s neočekávanými výkony větrných elektráren.
I přes nepopiratelný význam tohoto vedení je obecně výstavba a rozvoj přenosové <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecku-pribylo-za-pul-roku-104-km-prenosoveho-vedeni-dalsich-temer-7000-jeste-zbyva/">sítě v Německu stále velice pomalá oproti</a> požadavkům, které na síť kladou obnovitelné zdroje. Nové vedení přibývá pouze po desítkách kilometrů, což by při zachování stejného tempa zajistilo splnění cílů výstavby až za několik desítek let.

Německo zprovoznilo 200 km vedení o kapacitě 5 GW, klíčové bude především po roce 2022

Francouzský prezident François Hollande a předseda irské vlády Enda Kenny <a href="http://subseaworldnews.com/2016/07/21/celtic-interconnector-project-enters-next-phase/" target="_blank">zahájili další fázi</a> projektu Celtic interconnector, navrhovaného propojení francouzské a irské přenosové soustavy. Pokud bude projekt za zhruba 1 miliardu euro schválen, o čemž by mělo být rozhodnuto okolo roku 2020, první dodávky elektrické energie by mohly začít proudit podmořským kabelem již v horizontu následujících 10 let.
Se svou plánovanou přenosovou kapacitou 700 MW by mělo <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank">HVDC vedení</a> o délce 600 km zajistit dostatek elektrické energie pro 450 tisíc domácností. Po pět let trvající fázi vypracovávání předběžné studie proveditelnosti se irská EirGrid a francouzská RTE dohodly na zahájení nové fáze.
Fáze počátečního designu a projednávání, jež bude trvat přibližně 2 roky, bude zahrnovat důsledně ekonomické posouzení projektu, technické a environmentální studie a přípravu na procesy obdržení potřebných povolení ve Francii i v Irsku.
<blockquote>
„Pokud existuje dobrá úroveň propojení mezi jednotlivými zeměmi, tak si producenti elektrické energie nekonkurují pouze v rámci své země, ale rovněž soutěží s producenty v jiných zemích. V tomto případě je pravděpodobné, že počet hráčů na trhu bude dostatečně vysoký, aby podpořil konkurenci a udržel ceny elektrické energie na konkurenční úrovni.“ 
Výňatek ze zprávy Economic and Social Research Institute z května roku 2015
</blockquote>
Ve své nedávné zprávě Evropská komise dospěla k podobnému závěru, že silné propojení evropských soustav <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/propojeni-trhu-s-elektrinou-usetri-podle-europoslancu-miliardy-eur-rocne/" target="_blank">přinese odběratelům elektrické energie značné úspory</a> na jejich účtech. Podle studie zmiňované komisí by při plném propojení trhů mohli evropští spotřebitelé souhrnně ušetřit od 12 do 40 miliard euro ročně.

Plánované propojení přenosové soustavy Francie a Irska vstupuje do další fáze

Česká přenosová soustava je v dobrém stavu a v porovnání s Evropou patří mezi nejlepší. I přes tento fakt je ale nutné ji dále modernizovat a rozvíjet. A to i z toho důvodu, že současná energetika se více či méně mění. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/prenosova-soustava-rekordni-tranzitni-zatizeni/">Výrazně narůstá množství přenesené elektrické energie</a> oproti dobám, kdy byly hlavní části naší přenosové soustavy postaveny, jednak vlivem růstu spotřeby a dále rovněž vlivem rostoucího mezinárodní obchodu s elektrickou energií. V souvislosti s nástupem výroby z OZE dochází i ke změnám energetického mixu a s tím související konfigurací elektrizační soustavy.
Aby byla elektrizační soustava neustále stabilní a dodávka elektřiny odběratelům spolehlivá, není možné se vyhnout investicím do infrastruktury, kterými jsou výstavba nových vedení, posílení přenosové schopnosti části stávajících vedení, modernizace rozvoden a v neposlední řadě i <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/stavba-ochrannych-pst-transformatoru-proti-pretokum-z-nemecka-zahajena/">výstavba transformátorů s posunem fáze</a>.
Nicméně zejména výstavba nových vedení a zvyšování přenosových schopností stávajících vedení naráží na jeden společný a významný problém. Tím je velmi pomalý administrativně-legislativní proces, kdy každý investiční záměr podstupuje mnohaleté martyrium schvalovacího řízení od lokální úrovně až po celostátní. A tak, ačkoliv samotná výstavba vedení trvá rok nebo dva, plánování a příprava mohou trvat i desetiletí.
Proces výstavby vedení přenosové soustavy lze rozdělit do několika fází:
<h2>1. Územní plánování</h2>
Aby mohlo být vedení postaveno, musí být zaneseno v územních plánech jednotlivých obcí. Vláda ve svém usnesení v roce 2008 schválila Politiku územního rozvoje, která byla v roce 2014 aktualizována a další aktualizace se plánují 1x za 4 roky. Případná změna územního plánu trvá zhruba 2,5 roku.
<h2>2. Předprojektová příprava</h2>
<h3>a) Územně-technická studie (ÚTS)</h3>
Posuzuje možnost realizace vybraných variant včetně specifikování požadavků na zábor a výkupy pozemků potřebných k realizaci záměru. V rámci studie mohou vznikat variantní řešení zejména z hlediska rozsahu prací. ÚTS orientačně hodnotí investiční a časovou náročnost záměru. Studie slouží jako podklad pro rozhodování investora o výběru optimálního řešení. Doba vypracování včetně rozhodnutí o vítězné variantě trvá kolem 8 měsíců.
<h3>b) EIA</h3>
U staveb s rizikem negativního vlivu na životní prostředí, kam lze zahrnout i vedení VVN,  se musí před výstavbou vedení provést posouzení vlivů na životní prostředí neboli <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhodnocen%C3%AD_vliv%C5%AF_na_%C5%BEivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD">EIA</a> (Environmental Impact Assessment).
V rámci EIA se posuzují vlivy plánovaných staveb a zařízení na veřejné zdraví a na životní prostředí (vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky a jejich vzájemné působení a souvislosti).
V rámci procesu EIA musí být vypracováno oznámení, posléze proběhne zjišťovací řízení, musí se vypracovat dokumentace a nakonec probíhá řízení Ministerstva životního prostředí, kdy buď padne souhlasné, nebo zamítavé stanovisko. Délka zpracování a vyřízení EIA může trvat i 2 roky.
<figure id="attachment_16725" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Electric-wiring.jpg"><img class="wp-image-16725 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Electric-wiring.jpg" alt="Electric-wiring" width="725" height="458" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Electric-wiring.JPG" target="_blank">Kriplozoik</a></figcaption></figure>
<h3> c) Dokumentace záměru akce (DZA)</h3>
Dokumentace záměru akce je materiál obsahující podrobné technické řešení včetně harmonogramu a postupů prací  tak, aby bylo možné dosáhnout maximální přesnosti množství potřebných investičních prostředků, a tím minimalizovat nejistoty a rizika. DZA slouží jako podklad pro projektování výstavby vedení.
Doba vypracování tohoto dokumentu se pohybuje okolo 5 měsíců.
<h2>3. Příprava realizace</h2>
<h3>a) Územní řízení</h3>
Před realizací výstavby nového vedení musí proběhnout územní řízení. K tomuto řízení musí být vypracována dokumentace (DUR), její zpracování trvá přibližně 5 měsíců.
Následně dotčené orgány vypracovávají stanoviska, probíhá odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu a vyřízení souhlasu odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).
Nakonec proběhne samotné územní řízení , které i s nabytím právní moci trvá přibližně 7 měsíců. V součtu tedy tato etapa výstavby vedení zabere zhruba 16 měsíců.
<h3>b) Práva k pozemkům</h3>
Finále projednávání nového vedení je získání práv k pozemkům, na kterých bude vedení postaveno. Jde-li vše dobře, je s majitelem pozemku uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, případně, nedospěje-li se k dohodě, proběhne zřízení věcného břemene vyvlastňovacím řízením, které ale obvykle protáhne projednaní stavby až o 1 rok.
Dále dojde k odnětí pozemků z PUPFL.
<h2>Celková doba výstavby vedení VVN</h2>
V každém kroku plánování a projednávání může dojít k časovému zdržení, ale když vše probíhá dobře, tak lze mít projednané, navržené a postavené vedení i za 7,5 roku. Bohužel tento proces může trvat klidně i 12 let, jak je zřejmé z následující tabulky:
<h2 class="tablepress-table-name tablepress-table-name-id-34">PROCES VÝSTAVBY VEDENÍ VVN</h2>
<table id="tablepress-34" class="tablepress tablepress-id-34">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Činnost</th>
<th class="column-2">Doba trvání</th>
</tr>
</thead>
<tfoot>
<tr class="row-11 odd">
<th class="column-1">Celková doba trvání</th>
<th class="column-2">90 &#8211; 144 měsíců (7,5 až 12 let!)</th>
</tr>
</tfoot>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">Studie proveditelnosti, umístění trasy a územní otázky</td>
<td class="column-2">6 &#8211; 12 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">Studie EIA a veřejná projednání</td>
<td class="column-2">18 &#8211; 24 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">Zanesení trasy do katastrálních map (územní plán), předběžné dohody s vlastníky pozemků</td>
<td class="column-2">12 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">Předběžný návrh stavby, požadavky do územně plánovací dokumentace, veřejné projednání a zapracování připomínek </td>
<td class="column-2">12 &#8211; 24 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">Smlouvy s vlastníky pozemků</td>
<td class="column-2">6 &#8211; 12 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-7 odd">
<td class="column-1">Projekt na provedení stavby</td>
<td class="column-2">6 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-8 even">
<td class="column-1">Projekční a stavební postupy</td>
<td class="column-2">12 &#8211; 18 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-9 odd">
<td class="column-1">Výběrová řízení, volba dodavatele včetně dořešení výhrad navrhovatelů</td>
<td class="column-2">6 &#8211; 12 měsíců</td>
</tr>
<tr class="row-10 even">
<td class="column-1">Skutečná výstavba</td>
<td class="column-2">12 -24 měsíců</td>
</tr>
</tbody>
</table>

Také je patrné, že projednávání a schvalování obvykle trvá 54 měsíců (4,5 let) až 84 měsíců (7 let), následná projekční činnost a výběr zhotovitele 24 měsíců až 36 měsíců a samotná výstavba 1 až 2 roky.
Zdroj úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Chris Hunkeler's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/chrishunkeler/">Chris Hunkeler</a>