Debata: Prodat či neprodat Počerady?

10. června se v Café Kampus v centru Prahy konala veřejná debata ohledně možnosti prodat hnědouhelnou elektrárnu Počerady, v současné době ve vlastnictví společnosti ČEZ. Na debatě vystoupili čtyři řečníci, kteří prezentovali různé scénáře budoucího vývoje kolem největšího hnědouhelného zdroje v Česku. Plánovaný obchod by mohl mít značný vliv na budoucnost výroby elektřiny v naší zemi a může změnit mapu hráčů v české energetice.

Řečníci se snažili odpovědět na otázky kolem výhodnosti celé koupě, plnění závazků z Pařížské dohody, strategického významu Počerad pro ČEZ, ale také významu samotného pozemku, na kterém je elektrárna postavena. Debaty pořádané Institutem pro politiku a společnost se účastnili náměstek pro energetiku MPO René Neděla, jeden z minoritních akcionářů ČEZ a analytik Michal Šnobr, generální ředitel Sev.en Energy Luboš Pavlas a vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Je prodej výhodný?

Úvodem moderátor představil celou problematiku: na prodej elektrárny Počerady existuje opční smlouva, která způsobí, že od 1. 1. 2024 přejde elektrárna do vlastnictví nového vlastníka – společnosti Sev.en. O uplatnění opce je třeba rozhodnout nejpozději do konce tohoto roku. Ohledně výhodnosti transakce ale panují pochybnosti a minoritní akcionáři s rozhodnutím představenstva z roku 2013 nesouhlasí.

Prodej může mít následky pro ČEZ, českou energetiku a region, ve kterém se elektrárna nachází (ekologické, dopady na zaměstnanost apod.). Jde tedy o důležité téma, které by mělo být debatováno veřejně, přitom tomu tak dle názoru diskutujících není.

Minoritní akcionáři nejsou bráni v potaz

Jako první řečník vystoupil Michal Šnobr. Kritizoval, že stát, potažmo Ministerstvo financí, které vykonává akcionářská práva, se o tak důležitou transakci vůbec nezajímá. Představenstvo má nyní rozhodnout, zda bude opce realizována, přičemž ale problematiku nediskutuje s minoritními akcionáři.

Rozhodnutí o prodeji padlo v roce 2013, od té doby došlo k mnoha změnám na trhu a v pohledu na směřování energetiky. Rozhodnutí je nutno reevaluovat, orgány ČEZ budou přitom o problematice rozhodovat až na podzim, přičemž zvrátit celou situaci lze pouze do konce roku. Šnobr uvedl, že dle ČEZ jde o „nevýznamnou transakci“, přitom ale další fungování elektrárny je klíčové i pro plnění SEK. Elektrárna by do budoucna mohla mít potenciál i pro případný nový plynový zdroj.

Dle Šnobra je rovněž cena elektrárny, tedy 2 miliardy korun, příliš nízká (rovněž odstoupení od kontraktů na uhlí bude ČEZ stát asi 3 miliardy, jak dodal). Pokud ke zvratu nedojde, od 1. 1. 2024 přejdou Počerady pod nového vlastníka. Šnobr rovněž upozornil na to, že hned 1. 1. 2020 může budoucí vlastník za 1 miliardu vykoupit pozemky v oblasti a začít zde potenciálně stavět nový zdroj. Z pohledu finančního se ČEZ provoz nadále vyplatí – cena elektřiny stoupá.

MPO čeká na doporučení uhelné komise

Jako druhý dostal slovo generální ředitel Sev.en Energy Pavlas. K věci se nechtěl příliš vyjadřovat, dle něj je rozhodnutí na ČEZ a Sev.en jej bude respektovat. Ohledně výhodnosti kontraktu se nevyjadřoval, pokud ale elektrárna bude v rukou Sev.en, bude nadále provozována a udržována.

Rovněž náměstek Neděla nechtěl problematiku výhodnosti či nevýhodnosti příliš komentovat – výkon akcionářských práv totiž spadá pod gesci Ministerstva financí, nikoli průmyslu a obchodu. Dle něj jde ale každopádně z pohledu energetiky o velmi strategické aktivum. Plnění SEK, která je závazná jen pro státní správu, samozřejmě po přechodu vlastnictví zdroje pod soukromý subjekt může být ohroženo.

Elektrárna bude mít do budoucna velký potenciál, co se týče stabilizace sítě, nyní je ale čistě na obou společnostech, zda smluvní vztah naplní, či ne. Neděla upozornil, že v dohledné době vznikne česká uhelná komise, která bude vytvářet scénář pro energetiku do budoucna. Výsledky komise by mimo jiné měli zahrnout i to, co odstavení takovéhoto zdroje bude pro českou energetiku znamenat (tedy environmentálně, dopad na regiony, zaměstnanost), poté bude pozice MPO jasnější.

Neděla také uvedl, že ČEPS počítá s tím, že Počerady poběží do roku 2030, jinak by mohla být ohrožena stabilita sítě. Takto velký zdroj nejde ze dne na den zavřít, jak náměstek pro energetiku upozornil. Do Počerad bude potřeba v budoucnu investovat – aby byly splněny limity pro veškeré znečištění. Náměstek se také krátce dotkl problematiky možného uzavření a vyplácení kompenzací soukromému vlastníkovi. Pokud by byl zájem na uzavření elektrárny, tak to může primárně udělat vlastník (například v situaci, kdy se provoz nadále nevyplatí). Rovněž lze elektrárnu uzavřít legislativním opatřením na úrovni zákona. Poté by následovaly kompenzace pro vlastníka zdroje, které by vyrovnaly ztracený zisk (jako se tomu bude dít v Německu, po doporučení uhelné komise zdroje uzavřít).

Rovenský: Do kalkulací nejsou zahrnuty externality

Vedoucí energetické kampaně Greenpeace upozornil na to, že Počerady jsou největším zdrojem skleníkových plynů v Česku a zároveň velkým emitentem například oxidu siřičitého a jiných nebezpečných látek. Negativní externality, tedy dopady provozu na lidské zdraví či životní prostředí, přitom do svých kalkulací nikdo nezahrnuje.

Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy tyto náklady vyčíslilo na 4,8 miliard korun ročně. Pokud se stát vzdá nepřímo kontroly nad tímto zdrojem, bude jen těžké jej účinně regulovat, případně rozhodnout o uzavření. Rovenský rovněž připomněl plnění SEK – dle koncepce se nemá podporovat neúčinné pálení uhlí v elektrárnách, primárně se má uhlí zajistit pro užití v teplárenství, přičemž Počerady teplo nedodává.