Teplárny Alpiqu v Kladně a ve Zlíně získá Tykačova Sev.en Energy
Švýcarská společnost Alpiq prodala své tepelné elektrárny ve Zlíně a v Kladně energetické skupině Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. Prodejní cena je přibližně 280 milionů eur (7,2 miliardy korun). Společnost Alpiq o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Transakci ještě musí schválit český antimonopolní úřad.
Dohodu o prodeji tepelných elektráren uzavřel Alpiq se společností Sev.en Zeta a.s. (CZ) ve čtvrtek. Dokončení obchodu je naplánované na druhou polovinu letošního roku. Dvojici uhelných zdrojů tepla a elektřiny prodala švýcarská firma ze strategických důvodů.
„Prodej sníží emise oxidu uhličitého portfolia elektráren Alpiq o více než 60 procent,“ uvedla firma.
Uzavření dohody o převzetí stoprocentního podílu ve společnosti Alpiq Generation (CZ) potvrdila i skupina Sev.en Energy. Podle generálního ředitele firmy Luboše Pavlase nákup zapadá do strategie zajistit stabilitu a bezpečnost dodávek elektřiny při přechodu mezi konvenční energetikou a moderními zdroji energie.
Informaci o zvažovaném prodeji tepelných elektráren v Kladně a ve Zlíně zveřejnil Alpiq loni na podzim. Tuto středu uvedla agentura Reuters, že o koupi má kromě Tykače zájem také holding EPH podnikatele Daniela Křetínského a energetická společnost ČEZ.
Kogenerační zdroj ve Zlíně má výkon 64 megawattů (MW) a v Kladně 516 MW. Oba zdroje vlastní skupina Alpiq prostřednictvím firmy Alpiq Generation (CZ) a dodávají elektřinu i teplo zhruba 35.000 odběratelů.
Do holdingu Sev.en Energy patří od loňského roku Tykačovy firmy, sdružené dříve ve skupinách Czech Coal a Sev.en. V České republice skupina provozuje dva hnědouhelné doly a čtyři uhelné elektrárenské bloky. Uhlí těží zejména v lomu Vršany v centrální části Severočeské hnědouhelné pánve (dodává pro elektrárnu Počerady, jež patří ČEZ) a dále pak v lokalitě ČSA, a to včetně společnosti Důl Kohinoor, která provozuje hlubinnou těžbu v bočních svazích lomu ČSA.
Od roku 2013 patří mezi Tykačova česká aktiva také elektrárna ve Chvaleticích na Pardubicku se čtyřmi bloky o celkovém výkonu 820 MW. Elektrárna minulý rok vyrobila 4,735 terrawatthodin elektřiny, nejvíce ve své čtyřicetileté historii. Její provoz ale kritizují ekologičtí aktivisté, organizace Greenpeace například poukázala na to, že zařízení vypustilo v roce 2018 do ovzduší dvakrát tolik rtuti a o 65 procent více prachu než o rok dříve.
Podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha není rozhodnutí Alpiqu výrazem odpovědnosti v ochraně klimatu, jak společnost prezentuje.
„Je to právě naopak, uhlí se bude v důsledku prodeje pálit daleko déle. Tykač totiž plánuje využít všechno uhlí z lomu Vršany, a to bude dostupné i po roce 2050. O to důležitější je, aby státem většinově vlastněný ČEZ neprodal největší českou elektrárnu Počerady,“ dodal.
Začátkem loňského roku Tykač oznámil, že hodlá vstoupit na evropský energetický trh. Firma se aktuálně uchází například o elektrárny francouzské firmy Engie v Německu nebo trojici uhelných zdrojů v Řecku.
Mohlo by vás zajímat:
Takže záložní zdroje pro Prahu pro případ blackoutu patří Tykačovi a Křetínskému (ten dal Malešice do šrotu)
a celkem smysluplný a bio atraktivní projekt záložního zdroje Třeboradice ( plyn, biolíh :) , který dokázal projít EIA, zařízlo jak rozhodnutí místní komunity, tak hlavně to, že se paní Krnáčová zabývala chytrým městem a wifi v lavičkách místo toho aby přemýšlela o tom, jak bude chytré město fungovat bez proudu trošku na Čakovice přitlačila, což je zajímavé, protože bioandrejovi to mohlo udělat radost...
Myslíte tu elektrárnu na biolíh od Babiše, co stojí vedle nádrží 2x8000m3 na naftu a bez vyvedeného tepla i když stojí vedle horkovodu z Mělníka na Prahu.
Tlačila to před sebou Kleslová.
Pražská energetika ? Jestli ano tak myslíme asi stejný záložní zdroj cca 50 MW, akorát se tuším nehovořilo o naftě ale lihu, obecně vzato záložní zdroj je od slova záloha, nemyslím si, že by to muselo spouštět a dělat to tolik radosti andrejovi, ale ta myšlenka lihu mi nepřijde tak marná, pořád lepší než to lít do aut :)
Taková záloha je u nás plýtváním. Lepší je, aby by to běžně dodávalo i při vyšší potřebě a cenách elektřiny hlavně v zimě, a když v Německu nefouká. V případě skutečné krize by se omezovala běžná spotřeba, a ta zálohovost by měla spočívat v tom jištění kritické pražské infrastruktury, skrz blízkost a jistotu výroby a dodání elektřiny i v drtivé většině možných krizových situací.
Tak to můžete babrat Orlík a Slapy.
Ale taky můžeme postavit pár podzemních zásobníků plynu, asi tak jeden, a valit do něj v létě něco toho H2 a někdy od 30. let i syntetického methanu, nebo třeba bioplynu z pokročilého zpracování BRKO a pak jet bez omezení spotřeby. (Ale tam může být problém že nebude odbyt pro digestát, mrchy zemědělské to nechtějí brat že je s tím práce to zaorávat.)
Mně se plynovka jako záložní zdroj moc nelíbila. Kdyby byly potíže v přenosové soustavě takové, že by vypadly všechny možnosti zásobování Prahy elektřinou zvenku, asi by byla velká plynová infrastruktura postižena taky. Robustní záloha by byl zdroj na LTO, ale kdo by ho zaplatil, když by skoro nikdy negeneroval. Biolíh ...
Praha je snad jediné velké město v Evropě které nemá ve své bezprostřední blízkosti zdroj elektřiny v případě blackoutu. Mělník a Kladno jsou hodně daleko a to navíc bude patřit finančnímu spekulantovi kterému patří Chvaletice kde každou chvilku hoří a neumí ani pořádně udělat deNOx. Co bylo v Praze dal Křetínský do šrotu.
Třeboradice je lokalita velice vhodná je tam všechno na výstavbu velkého zdroje snad kromě vody.
Ten biolíh je Babišokleslovský výmysl všechny tyhle turbíny jsou aeroderiváty takže bez problémů na LTO a ZP. Na biolíh existuje jen jedna na světě v Brazílii.
a co vodní zdroje ? :)
No tak Praha sice není Brno, které má kapacity asi pro polovinu své spotřeby, ale v Praze máte třeba Malešice.
Tak Malšice jsou skutečně v Praze, to mohu potvrdit. Ale jak to souvisí s blackoutem?
Pokud tedy ten provoz stále existuje a našel-li jsem to správně, tak je tam asi 120MWe teplárna/elektrárna. Nevím jak přesně je to udělané v Praze, ale v Brně se snad prý dá najet Červený Mlýn z přehrady a co se zkoušelo byl start do tmy a spojení Vranov-Teplárna Brno-Kyjov-Hodonín, takže předpokládám, asi blbě, že by se třeba dala pražská síť nějak částečně nahodit buď spojením třeba na elektrárnu v Modřanech, nebo třeba z Vraného a najetím Malešic, nebo třeba s nějakou pomocí místního záložního zdroje. Ale samozřejmě může být situace že to konfigurace zařízení neumožňuje.
Nehledě na to pokud nebude mít Praha za humny PPE o nějakých alespoň 800MW, bude jakýkoliv místní zdroj tak na udržení pořádku a velmi omezených kritických služeb.
ECKG má pouze nekatalyckou redukci NOx, takže po 2021 možná nebude plnit limit - jako to na vyjímku zkouší v Chvaleticích. CEPS je vyřadí z podpůrných služeb a Tykač to zavře. Paroplyn se provozně pohybuje na hranici mezi ziskem a ztrátou.
Kladno přijde o teplo a Praha o start že tmy tak to koupí ČEZ jako vybydlenou EMĚ I a areál Třeboradice.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se