Domů
Elektrárny v Evropě
Licencování finského jaderného projektu Hanhikivi

Licencování finského jaderného projektu Hanhikivi

Finská společnost Fennovoima podala žádost o povolení stavby jaderné elektrárny Hanhikivi-1 v Pyhajoki na severozápadě Finska v červnu tohoto roku. Jedním z požadavků finské vlády bylo, aby byl projekt minimálně z 60 % vlastněný finskými nebo evropskými společnostmi.

Vlastnická struktura projektu

Společnost Fennovoima byla speciálně vytvořená pro projekt Hanhikivi-1 a má dva vlastníky – Voimaosakeyhtiö SF (66%) a RAOS Voima Oy (34%). Voimaosakeyhtiö SF je sdružení zejména místních energetických a průmyslových firem. Menší (9%) podíl v ní má také třeba chorvatská společnost Migrit solarna energija. Z výše uvedeného důvodu bylo detailně zkoumáno vlastnictví všech firem zejména kvůli potenciálnímu napojení na Rusko.

Druhá společnost tvořící Fennovoimu – RAOS Voima Oy je dceřinou společností ruského státního Rosatomu. Do projektu by měla ještě zainvestovat největší finská energetická firma Fortrum, která však podmiňovala svou účast v projektu změnou vlastnictví v ruské energetické společnosti TGC-1, na což ruská strana prozatím nepřistoupila.

Licencování

Licencování tohoto jaderného bloku probíhá podle nových předpisů finského regulátora STUK zavedených po zemětřesení a následných událostech ve Fukušimě. Byly také aktualizované některé předpisy kvůli problémům na druhém finském velkém jaderném projektu – Olkiluoto-3. I přes tyto změny probíhá licenční proces podle plánu a samotná stavba by měla začít na začátku roku 2018 a měla by dodávat elektřinu do sítě od roku 2024.

Na stavbě již probíhají práce, pro které jsou nutné jen „standardní“ povolení. Jde například o silnice, kanalizace, rozvodné sítě, úprava terénu apod. Tyto práce skončí na konci roku 2017 a hned poté začne stavba bloku samotného.

Vizualizace projektu Hanhikivi-1
Vizualizace projektu Hanhikivi-1

Projekt je založený na ruské elektrárně označované jako AES-2006 (stejný typ nabízelo česko-ruské konsorcium také v tendru pro nové bloky v Temelíně) náležící do III+ generace podle klasifikace amerického DOE. Fennovoima v červnu podepsala kontrakt s finskou společností Graniittirakennus Kallio v hodnotě 8 miliónů Euro na infrastrukturní práce v projektu Hanhikivi-1. Finální dohoda Fennovoimy s hlavním dodavatelem – ruským Rosatomem ještě nebyla podepsána, a proto není známá ani celková cena projektu.

Původní povolení nutné pro započetí projektu vydal finský parlament již v roce 2010. Fennovoima musela podat žádost o novou evaluaci projektu na jaře 2014 kvůli zapojení ruského investora a změně typu reaktoru. Finský parlament změny schválil s podmínkou 60% podílu evropských firem. Zároveň stanovil nejzazší termín pro podání stavebního povolení na červen 2015.

Podle manažera licencování Janneho Liuka běží proces podle plánu. Žádost i celý projekt je odvozen z referenčního projektu Leningrad 2-1, jenž se blíží dokončení. Podle specifických podmínek lokality, podmínek stanovených regulátorem nebo finskými dodavateli zařízení bude možná nutné změnit rozložení budov nebo provést dodatečné změny v projektu. Tyto faktory označil Janne Liuko jako největší ohrožení harmonogramu schvalovacího procesu.

Projekt AES-2006 uvažovaný původně i pro český Temelín Zdroj: Rosatom
Projekt AES-2006 uvažovaný původně i pro český Temelín Zdroj: Rosatom

Povolování výstavby: Finsko vs ČR

Bezpečností hodnocení projektu, jež by mělo trvat dva roky, provádí finský regulátor. Pokud bude hodnocení projektu pozitivní, předloží regulátor materiály finské vládě, která na jejich základě vydá stavební povolení. Teprve poté může začít stavba zařízení se vztahem k jaderné bezpečnosti (zpravidla betonová základová deska). Finský regulátor platí za jednoho z nejpřísnějších na světě a jeho předpisy a postupy bývají často přebírány také jinými světovými jadernými regulátory.

Celý proces povolování stavby jaderné elektrárny je poměrně přímočarý a snadno pochopitelný. To se však nedá říci o stejném procesu v Česku. Odborníci v ČEZ pracovali na harmonogramu pro stavbu nových českých jaderných bloků a celková doba od započetí přípravy do spuštění bloku by měla při zahrnutí rizik trvat neuvěřitelných 22 let. V harmonogramu je počítáno se stavbou samotného bloku na 5-7 let, což přesně odpovídá finskému projektu Hanhikivi-1.

Licenční proces nových bloků v ČR Zdroj: Petr Závodský, ČEZ a.s.

Pokud by bylo za zahájení projektu Hanhikivi-1 považováno vydání obnoveného povolení finského parlamentu, bude celý proces trvat 10 let. I s jistým zdržením, se kterým se dá u podobně velkých projektů počítat, se na rekordních českých 22 let Finové stěží dostanou.

Štítky:

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se