28. prosinec 2015
Reporty a data
Studie: Nový jaderný blok by posílil švýcarskou ekonomiku i zimní dodávky elektřiny

Výstavba nového jaderného bloku by podle studie BAK Economics pomohla Švýcarsku omezit dovoz elektřiny v zimě a přinesla miliardové přínosy pro domácí ekonomiku. Projekt by však vyžadoval zapojení státu a dlouhodobou finanční podporu.
Analýzu zpracoval institut BAK Economics pro švýcarský svaz podnikatelů Economiesuisse. V základním scénáři počítá s výstavbou jednoho tlakovodního reaktoru EPR o čistém elektrickém výkonu 1 630 MW a se zahájením jeho provozu v roce 2050.
Elektrárna by při předpokládaném koeficientu využití 85 % vyrobila přibližně 12,1 TWh elektřiny ročně. Téměř 6,7 TWh by připadalo na zimní období, kdy je Švýcarsko více závislé na dovozu. Nový blok by tak mohl pokrýt zhruba 15 % očekávané zimní spotřeby země v roce 2050.
Miliardy pro domácí ekonomiku
Celkové investiční náklady studie odhaduje na 17,25 miliardy CHF (přibližně 451 miliard Kč) v cenách roku 2024. Přibližně 51 % nákladů na výstavbu by se podle modelu promítlo do domácí přidané hodnoty, která by během výstavby kumulovaně dosáhla přibližně 7,4 miliardy CHF (zhruba 194 miliard Kč) .
Po uvedení elektrárny do provozu by její celkový roční přínos pro ekonomiku dosahoval přibližně 1,56 miliardy CHF. Projekt by zároveň podporoval přibližně 2 900 pracovních míst a veřejným rozpočtům přinášel asi 95 milionů CHF ročně na přímých daních.
Po odečtení předpokládané veřejné podpory studie vyčísluje čistý příspěvek k HDP na přibližně 938 milionů CHF (přibližně 24,5 miliardy Kč) ročně.

K dalším uváděným přínosům stabilního domácího zdroje patří vyšší bezpečnost dodávek, omezení zimních cenových výkyvů a nižší závislost na dovozu elektřiny.
Projekt by se bez státní podpory neobešel
Studie nepředpokládá, že by se nový blok zaplatil pouze z prodeje elektřiny na trhu. Průměrné náklady na výrobu elektřiny po dobu životnosti bloku odhaduje na 115,5 CHF/MWh, zatímco předpokládaný tržní výnos vychází z ceny 64 CHF/MWh ve stálých cenách roku 2024.
Podle modelu by rozdíl vyrovnávala veřejná podpora ve výši přibližně 51,5 CHF/MWh, tedy kolem 625 milionů CHF ročně. Model počítá také se zapojením státu do financování, které by pomohlo snížit náklady kapitálu.
Výsledek proto neznamená, že by nový jaderný blok byl rentabilní bez veřejné pomoci. Podle autorů studie by však jeho hospodářské, energetické a daňové přínosy poskytovanou podporu převyšovaly.
Rozhodující budou náklady a politická podpora
Opatrněji výstavbu nových bloků hodnotí samostatná analýza odborníků z ETH Zürich a Institutu Paula Scherrera. Podle ní by nové jaderné elektrárny za současných politických a finančních podmínek nebyly ve Švýcarsku konkurenceschopné bez státní podpory, převzetí části investičních rizik a výrazného snížení nákladů na výstavbu a financování.
V modelech bez nových jaderných bloků proto za současných podmínek vychází jako ekonomicky výhodnější kombinace fotovoltaiky, vodních elektráren, dalších obnovitelných zdrojů, akumulace a přeshraničního obchodu s elektřinou.
Systém bez nových jaderných bloků by podle použitých modelů zůstal v zimě závislý na čistém dovozu přibližně 5,4 až 12,4 TWh elektřiny. Nové jaderné zdroje by tuto závislost mohly snížit.
Švýcarský parlament v červnu 2026 schválil změnu zákona, která má znovu umožnit povolování nových jaderných elektráren. Protože odpůrci změny vyvolali referendum, o zrušení zákazu by měli voliči rozhodnout pravděpodobně v roce 2027. Samotné zrušení zákazu by neznamenalo rozhodnutí o výstavbě konkrétního bloku ani o způsobu jeho financování.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
2. duben 2018
11. leden 2020
3. srpen 2020
29. červenec 2026
3. srpen 2026
8. srpen 2026
11. srpen 2026
Komentáře (13)
Tak ta švýcarská analýza říká to, co zde tady neustále tvrdím od drahé elektřině z nových JE. Cituji (a je to "projaderný zdroj"):
"Studie nepředpokládá, že by se nový blok zaplatil pouze z prodeje elektřiny na trhu. Průměrné náklady na výrobu elektřiny po dobu životnosti bloku odhaduje na 115,5 CHF/MWh, zatímco předpokládaný tržní výnos vychází z ceny 64 CHF/MWh ve stálých cenách roku 2024.
Podle modelu by rozdíl vyrovnávala veřejná podpora ve výši přibližně 51,5 CHF/MWh, tedy kolem 625 milionů CHF ročně. Model počítá také se zapojením státu do financování, které by pomohlo snížit náklady kapitálu."
Tak uvidíme jak se bohatí Švýcaři v budoucnu rozhodnou (zatím si nové jádro zakázali). Zda spíše poslechnou jejich špičkové university (ETH), cituji:
"Opatrněji výstavbu nových bloků hodnotí samostatná analýza odborníků z ETH Zürich a Institutu Paula Scherrera. Podle ní by nové jaderné elektrárny za současných politických a finančních podmínek nebyly ve Švýcarsku konkurenceschopné bez státní podpory, převzetí části investičních rizik a výrazného snížení nákladů na výstavbu a financování.
V modelech bez nových jaderných bloků proto za současných podmínek vychází jako ekonomicky výhodnější kombinace fotovoltaiky, vodních elektráren, dalších obnovitelných zdrojů, akumulace a přeshraničního obchodu s elektřinou"
Akorát že vůbec, neustále tu píšete o 150 €/MWh a víc, zatímco ve studii se píše o ceně 124 €/MWh, přičemž jde o reaktor EPR, který je obecně výrazně dražší než alternativy, a je to počítané s komerčním úrokem, který je obecně vysoký a který to dále extrémně prodražuje. S úroky jaké dostávají ostatní nízkouhlíkové zdroje a s garancí návratnosti jaké dostávají ostatní nízkouhlíkové zdroje "jeho hospodářské, energetické a daňové přínosy poskytovanou podporu převyšovaly". Takže by to chtělo přečíst si článek celý a ne si z něj vyzobávat části které se vám zrovna hodí do krámu, jak máte ve zvyku.
Článek jsem si přečetl celý, švýcarské prostředí dobře znám a jsem rád , že seriozní Švýcaři potvrzují můj názor na výstavbu nových JE v Evropě.
Jedině masivní dotace umožní případnou výstavbu, za každou vyrobenou MWh bude stát hodně, hodně doplácet.
Sice nepotvrzují, ale těžko vám může někdo zabránit to tvrdit...
Ideální by bylo opustit debatu ve stylu buď a nebo. Každá technologie má své plusy a mínusy a každá země má své specifické podmínky. Všechny technologie dnes v Evropě potřebují nějakou formu státní podpory. Spějeme k tomu, že všechny nové zdroje budou zajištěny nějakou formou CfD kontraktu a chráněny před politickými riziky. Některé navíc potřebují nekomerční financování. Náš mix bude ještě dlouho stát na jádru a na OZE doplněnými plynem. Co je k diskusi, jsou poměry. A jestli se vyplatí (ekonomicky i bezpečnostně) podporovat vlastní OZE nebo elektřinu z nich dovážet. To nejspíš znamená více jádra a víru v to, že se najde dostatek period s výpadky OZE a vysokými cenami, které zaplatí jádro i v podmínkách, kdy nejede nonstop na plný výkon. U jádra naprosto zásadně o návratnosti rozhodují financování, rychlost stavby, míra navýšení rozpočtu a logicky tržní cena elektřiny. Platí tak možnost, že na něj můžeme dlouhodobě doplácet, ale i ta, že po zaplacení nákladů na stavbu a financování, zůstane dalším generacím zdroj levné elektřiny (v optimistickém scénáři za 50 let na dalších 50 let). Spoléhat se v naší geografické zóně na nízké ceny elektřiny je nesmysl. V dohledné době nemůžeme mít elektřinu levnější než v místech, kde jsou bohaté vodní zdroje, příhodné podmínky pro soláry a vítr nebo přímý přístup k plynu. Musíme být dobří v oborech, kde není cena elektřiny klíčová. A to platí pro většinu průmyslu a služeb. Aktuálně jsou i při relativně nízkých mzdách průměrné náklady na mzdy 7x vyšší než náklady na energie. Oproti zemím na západ od nás mají firmy pořád náklady díky nízkým mzdám velmi nízké a energie by musely být násobně dražší, aby se to změnilo. Tím nechci říct, že není cena energií důležitá. Je. Ale ekonomika může fungovat i při relativně vysokých cenách.
Hlavní závěr této švýcarské studie: nové bloky jsou konkurenceschopné při investičních nákladech přibližně 5 000–8 000 CHF/kW. Při nákladech okolo 12 000 CHF/kW většina modelů nový jaderný zdroj nevybírá.
Jen pro představu nový blok v Dukovanech za 204 miliard Kč v cenách roku 2024. Při výstavbě přes noc by byla cena za tento blok 7500 CHF/kW, ale s financováním se cena vyšplhá až na 15000 CHF/kW, tzn. vysoce nad hranici 12.000 CHF/kW.
Ne, to se opravdu nevyšplhá, to jste si vymyslel, a navíc motáte dohromady overninght cenu ze studie s (vyfabulovanými) náklady včetně financování. Studie naopak říká, že právě levnější financování výrazně zlepšuje ekonomiku nových bloků – což je přesně princip financování EDU II.
Pane Grmelo, další rozšiřování JE u nás (které je zbytečné, neboť jejich životnost lze dalšímu investicemi prodloužit) nás (stát, daňové poplatníky) bude stát hodně peněz po hodně dlouhou dobu (= doba výstavby + 40 let). Energetika v té době bude už úplně jinde, to je jistota, následek obrovského technického pokroku v současnosti.
Další jaderné reaktory v ČR = obrovská finanční zátěž pro rozpočet ČR na skoro 60 let (drahá výstavba, drahé a stále dražší doplácení pro stále větší část roku té diference v CfD po 40 let).
Ať si je staví Francie a Německo, stejně mají od nás každý rok velký transfer peněz ze svých výnosů z kapitálových investic v ČR.
Energii už máme v ČR násobně dražší než byla před 10 lety, máme jí stále nadbytek (ale je drahá). nedostatek si samozřejmě dovedeme sami vytvořit předčasným uzavíráním klasických elektráren.
Věřte, že Švýcaři to mají dobře spočítané, že se rozhodnou pouze po souhlasu s tím či oným pomocí referenda. A vidíte, jak i v tak bohaté zemi nechtějí vyhazovat peníze na budování nových jaderných reaktorů. Rozhodnou se tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro Švýcarsko.
Prodloužení jaderných bloků je naprosto jasné. je to stroj na peníze.
Debata o nových jaderných zdrojích je legitimní. Pokud by je někdo byl schopen postavit v deklarovaném čase za očekávanou cenu, není co řešit. Bohužel v euroatlantické civilizaci to tak není. I když budou za 50 let nové technologie, amortizovaný zdroj by pořád s velmi vysokou pravděpodobností byl ekonomicky výhodný.
Německo si je stavět nebude a Francie určitě ano. Ta poznámka o kapitálových investicích je jak z Rudého práva.
Je smutné sledovat, jak člověk s vědeckou minulostí uvadá a selektivně si vybírá podpůrné argumenty pro svá tvrzení. Konfirmační zkreslení se tomu odborně říká.
Pane Grmelo,
ano prodloužení životnosti již zaplacených jaderných bloků je "stroj na peníze", ale jen do okamžiku jedné velké jaderné havarie v EU. Pak už jsou všechny na odpis (viz Fukušima).
"Pokud by někdo byl schopen postavit nové rychle a za nízkou cenu" nemá nic společného s realitou v EU. Samozřejmě všechny debaty jsou legitimní, v USA to mají dokonce v ústavě jako dodatek.
Ta poznámka zachycující kapitálovou realitu vystihuje hlavní rozdíl mezi současnou ekonomickou dynamikou Polska a stagnací ČR.
Viděl jste v normální diskusi dvou protichůdných stran (fotovoltaika resp jádro) neselektivní výběr argumentů? To je něco jiného než napsat hodnotící zprávu pro nějaký úřad nebo ministerstvo, tam se musíte na problém podívat ze všech stran.
Když fungujete jako jedna strana v nějakém třeba patentovém sporu, tak každá strana přináší pouze selektivní argumenty.
Co je smutné a co veselé, raději nekomentuju....
1) Jen "do okamžiku" něčeho co se v EU nikdy nestalo a nic nenasvědčuje tomu že by se to stát mělo.
2) "Postavit nové rychle a za nízkou cenu nemá nic společného s realitou v EU", proto si také investor nevybral dodavatele z EU, ale dodavatele který dokazuje, že to rychle a za nízkou cenu postavit dokáže.
ad 1) to je velmi nebezpečné a nezodpovědné uvažování. Fyzika jaderného rozpadu a odpovídající uvolnění energie funguje vždy.
ad 2) ten dodavatel musí vyhovět všem předpisům EU, i když není z EU. O to to má těžší.
Ad 1) Ne, není to ani nebezpečné ani velmi nezodpovědné uvažování, je to konstatování faktu. Moderní opatření proti velkým haváriím fungují také, stejně jako fyzika jaderného rozpadu.
Ad 2) Žádným "předpisům EU" vyhovět nemusí, musí vyhovět předpisům místního jaderného dozoru, což platí v každé zemi, ať je v EU nebo není, a není důvod proč by zrovna s vyhověním českým předpisům měl mít nějaké zásadní potíže.






