Polsko vstoupilo do éry offshore energetiky. První elektřina z moře již proudí do sítě

Polsko vstupuje do nové energetické éry. Do přenosové soustavy našich severních sousedů v tomto týdnu proudí vůbec poprvé elektřina z offshore větrných farem. Stará se o to projekt Baltic Power, za nímž stojí polský Orlen a kanadská Northland Power. Farma v Baltském moři je prvním polským offshore zdrojem v reálném provozu a po dokončení na podzim má dosáhnout instalovaného výkonu 1,2 GW. Její spuštění je nejen technologickým milníkem, ale i symbolem rychle se rozvíjejícího polského offshore trhu. Ten má do roku 2030 dosáhnout souhrnného výkonu 6 GW.

Polský rafinersko-energetický gigant Orlen a kanadská společnost Northland Power uvedli v tomto týdnu do provozu vůbec první polskou offshore větrnou farmu. Projekt Baltic Power, vzdálený 23 kilometrů od pobřeží polského letoviska Łeba, je první vlaštovkou dynamicky se rozvíjejícího polského offshore sektoru. Aktuálně je v rámci větrného parku instalováno 54 z celkem 76 turbín Vestas o výkonu 15 MW. Ty ročně vyrobí kolem 4 TWh elektřiny, což odpovídá 3 % současné polské poptávky.

"Budujeme domácí dodavatelský řetězec a rozvíjíme kapacity, které v Polsku zůstanou ještě dlouho po dokončení této větrné farmy. Její přínos nelze měřit jen v megawattech. Přinese také trvalý impuls pro růst celé země," uvedl k projektu výkonný ředitel Orlenu Ireneusz Fąfara, který rovněž vyzdvihoval roli projektu v budování nového sektoru polské ekonomiky.

Polský Balt láká investory

Polský offshore sektor se zatím rozvíjel ve dvou fázích. V první vlně, která proběhla ještě v režimu podpory bez klasické aukce, stát přidělil kontrakty pro projekty s celkovým výkonem 5,9 GW. Jedním z nich je právě Baltic Power, přičemž ostatní farmy se mají spouštět postupně do roku 2030.

Ve druhé vlně již Polsko přešlo na soutěžní model. V prosinci 2025 se uskutečnila první offshore aukce, ve které stát rozdělil podporu pro 3,4 GW z celkově nabízených 4 GW výkonu. Ve vítězných nabídkách se ceny pohybovaly mezi 476,88 a 492,32 PLN (111,0 až 114,6 EUR) za MWh. Podpora funguje na bázi rozdílových kontraktů (CfD), jež vyrovnávají rozdíl mezi tržní cenou elektřiny a cenou potřebnou pro zajištění ekonomické životaschopnosti projektu.

Pro investory je Polsko atraktivní díky 25letým CfD, mělkému Baltu, blízkosti pobřeží i napojení na infrastrukturu, což zlepšuje ekonomiku projektů.

Prosincová polská aukce byla zároveň největším offshore větrným tendrem za loňský rok v celé Evropě. Po nepříznivých výsledcích některých aukcí v jiných zemích ukázala, že polský offshore patří mezi nejdynamičtěji rozvíjející se trhy.

Další tři polské aukce budou přitom následovat a v letech 2027, 2029 a 2031 mají rozdělit pokaždé 2 GW nového výkonu. Dlouhodobý rámec polského offshore sektoru počítá se zhruba 18 GW instalovaného výkonu do roku 2040.