Hooverova přehrada je jedním ze symbolů Spojených států

Ano, USA jsou zemí bez historie. Jak je asi Američanovi, když stojí na Karlově mostě z roku 1402 , když stojí u rotundy ve Starém Plzenci z roku cca. 1000 nebo u některých našich hradů ze 13 století ? Já jsem si dělal rodokmen předků /byli to mlynáři/ a dostal jsem se do roku 1652, kdy byl můj 27 letý předek mlynářským tovaryšem v Sadské u Nymburka. Američan, pokud to není Indián, vždy musí po svých předcích pátrat v Evropě, Asii nebo Africe. Hooverova přehrada byla kolem r. 1930 skutečně parádní dílo, proti dnešním čínským přehradám : Tři soutěsky , Baihetan, Wudongde, Xiluodu, Xiangjiaba, Nuozhadu, ....atd., je už jenom stařičkým trpaslíkem. A stejně ztrácejí i celé USA v soutěži se 4 krát početnější Čínou.

V počítačových hrách Civilizace byla dlouho Hooverova přehrada jedním z divů světa (mohl ji postavit pouze jediný hráč a dávala energetický bonus pro všechny města), ale v novějších dílech ji nahradily právě Tři Soutěsky.

Osobně jsem nejvíc zvědavý jestli Číňani taky zpohodlní bohatstvím tak jako západní národy.

. Čistě objektivně, nejsu moc fanoušek Číny, ale já nejsem fanoušek žádné velmoci, všichni jsou to podobní bastardi.. Stařá čínská kletba sice říká: "nechť žiješ v zajímavých časech", ale aspoň je trochu sranda=) Nejvíc by se mi líbilo kdyby to soupeření vyústilo v nový kosmický závod, základ je dobrý: US i Čína se chystají na Měsíc, Perserverance byl teď parádní úspěch na Marsu, 100x inspirativnější a přínosnější pro obě strany než nějaá ekonomická válka a trapné propagandistické kecy obou stran..

Taky tam stačilo postavit solární elektrárnu klidně v Grónsku a žádných dalších zdrojů nebylo zapotřebí. Jiné jsem ani nestavěl :-)

Které díly jste hrál? Který máte nejraději?

Problém s kosmem může být několikerý:

1) Ekonomický, není to ekonomické neboť jsme zdaleka nedosáhli limitů planety. Hustota osídlení USA je prd proti hustotě EU. To stejné platí pro Rusko. A pak pro hromadu dalších regionů, třeba revitalizace krajiny v oblasti Pákistánu, Indie, Íránu... může výrazně zlepšit podmínky pro lidi, přírodu i ekonomiku. Odsolování vody a její transport v okolí, nebo lepší využití povodní (třeba přepad z úmoří Středozemního moře do bezodtoké oblasti Mrtvého moře). Tím by se otevřely další stovky až tisíce hektarů.

2) Technologický, žádná z pokročilých technologií není ještě zdaleka tak pokročilá aby byla pro daný účel vhodná. Návrat na měsíc, možná, ale trvalá základna bude asi problém. To nebude jako na prskavkách střílet rohlíky na ISS.

3) Nedostatek potenciálu. Jako lidstvo máme jenom omezený potenciál na to něco dělat, navíc počet lidí schopných to vymyslet a udělat je omezený a v populaci soustavně klesající. Nemusíme tedy mít dostatek lidí kteří by byli s to všechno připravit a realizovat.

4) Příliš dlouhý projekt. Nějaká větší vesmírná akce je na desítky let, nebo i na stovky, to nikdo nebude chtít financovat.

5) Ufoni nám to nedovolí.

6) Špatné cíle. Historicky vznikly nějaké představy o tom že nejlepší bude osídlit Mars a Měsíc, jenže ta tělesa nemají atmosféru. Ve sluneční soustavě ale máme tělesa s atmosférou, možná by tak bylo jednodušší ji buď modifikovat, nebo mít třeba létající města. Řešit přetlak jednotek kPa je snadnější než celé atmosféry či více.

Urychlovat osídlení ve vesmíru má největší cenu jako záloha proti zničení lidstva meteoritem, jako u dinosaurů. K tomu ovšem plně stačí poměrně malá základna na nejlevnějším Měsíci, která by zvládla pak Zemi znovu osídliv v kosmicky okamžité době.

Otázka je jestli má lidstvo jako druh, nebo jeho moderní větev, která je velmi závislá na technické civilizaci, přežít nebo ne. A eventuálně jak dlouho. Určitě existuje nějaký rozumě udělaný účet dlouhodobé udržitelnosti a myslím že moderní komplexní a vysoce technická, energeticky náročná, civilizace jej nebude mít moc vysoký. Navíc od jistého bodu sami spějeme k zániku vlastní vůlí. Jednak tím že máme nepoměr mezi počtem potomků více a méně inteligentních lidí kde se z obou skupin dožívají dospělosti v podstatě všichni, jednak protože jsme předpovědi začali brát jako neodvratitelné a neměnné verze budoucnosti míst jako varování a podle toho jednáme.

Účet... proč jsem napsal účet když jsem myslel index?

Aspoň trochu jsem hrál všechny díly, pamatuju i Civ 1 a 2, ale to jsem byl fakt ještě děcko. Nejvíc se mi líbily asi 4 nebo 5. Mám rád ty civilizační detaily, jako že korupce je nevyhnutelná nebo právě změna té "zázračné" přehrady. Fun story: můj nějlepší kámoš mj. díky Civ 5 vyletěl z vysoké školy, přitom je stejně chytrý jako já a já to pak dostudoval s červeným diplomem=)

S tím vesmírem jsem se asi nevyjádřil dostatečně, s vašimi pripomínkami, především že na to zatím technicky nemáme, naprosto souhlasím. Myslel jsem jen omezený realistický program, který by havně SNAD zvýšil prestiž vědy a zájem o ni, nakopnul motivaci lidí zajímat se a zlepšovat technologii obecně. Rozhodně lepší inspirace pro technicky nadané lidi než moderní main-stream kultura, Won Braun mi příjde řádově lepší osobní hrdina než nějaké obscénní celebrity, a to byl zamlada majorem SS.. I blbý raketoplán, nejdražší a nejvíce nebezpečný vesmírný prostředek historie, který se tak tak vyšplhal k ISS, je dodnes ikonický a zplodil spoustu dnes používaných materiálů, plus malou armádu mimořádně technicky vzdělaných lidí.

A jestli chcete tak mi klidně tykejte Carlosi, i v tématech ve kterých se uplně neshodneme vaše názory mám za solidní a zajímavé, upřímně jste jeden z mála špíše odpůrců jaderné energie, které respektuji a nemám za nevzdělané vocasy=) To téma co řešíte dole s Petrem mně taky zajímá dlouhodobě, jsem zvědavý jestli jsme evoluční pokrok nebo slepá větev.. Na technologii a energii už jsme závislí téměř nenávratně, nadměrná komplexita s náma může vydrbat fakt hodně. Jestli budou problémy přicházet plynule tak nás nechci zatracovat, ale jestli příjde velký průser či kaskádový kolaps, tak vsázím spíš na nějaké tvrďácké mongoloidy ze zapadlého horského Prdelistánu.

Já jsem hrával akorát trojku a pětku, ta trojka, nevím, mi přišla jako propracovanější i co se grafiky týče, byť je to jenom 2D izometrie (moderním hrám pořád nemůžu nějak zapomenout že hora je stejně velká jako postava a už to nevypadá tak epicky).

Problém s vědou je že se z ní stalo skoro náboženství pro masy a hromada cringy puberťáků na ní ujíždí a dělá jí službu medvědí. Dělá se z ní buldozer a odpověď na věci na které nikdy nebyla myšlená. Hledají v ní třeba morálku, univerzální dobro. S tím mám třeba problém, k tomu věda nemá být a pokud lidé prostě odmítnou, všichni to děláme, žít podle nějakých tabulek a vzorečků toho co "je pro ně nejlepší". Člověk je spíš iracionální bytost než počítač. Navíc je třeba rozlišovat mezi vědou jako vědou a technologií, engineeringem. Nebo si to rozdělme na high a low science. A kosmický program má daleko blíže k engineeringu a v podání Space-X nejlepší tradici kutilství (ventily, integráče atd. sériovky z místního železářství než předražené speciálky), než ke vědě.

Lidi by i technologie zlepšovali kdyby se jim nedělalo tolik problémů a nemělo to pořád takovou auru divnosti. (na Západě), ale myslím že k takové běžné technologii lidi spíš přitáhnou různí youtubeři dělající zajímavé projekty, ať už je to restaurování staré elektroniky, nebo dělání třeba ironmanského oblečku, než nový Saturn V. (Jen skromný výběr youtube canálů Mr Carlson's Lab, ALEX LAB, Hacksmit Industries) Ten velký engineering má dnes hodně nesexy obraz ve společnosti. Vlastně trpí tím stejným co jaderný obor, co železnice a obecně přerostlá těžkopádná odvětví mnohdy se státní účastí.

Bizone, nevím které obscéní celebrity máte na mysli. Nějak tu masprodukci už nesleduji. A hodně lidí, pokud vím také ne. Minimálně v mém okolí. Nejblíž k nějakému současnému mainstreamu se dostanu tak se Sabatony.

Problém je že pořádnou technickou celebritou je dnes tak Elon Musk a to jenom protože je to memelord. Jinak jsem si nevšiml že by tu byl někdo formátu Wernhera von Brauna. Myslím že co se celebritnosti ve vědě týče, tak dneska máme tak druhou třetí kategorii, ta první totiž točí akčňáky ;) (en. wikipedia. org/wiki/Dolph_Lundgren)

Samozřejmě, nějaký velký projekt by mohl v lidech nějakou inspiraci vybudit, ale musel by být udělatelný za patnáct let, ne tak aby po čtyřiceti letech parta lehce oplzlých dědků (pár jsem jich potkal) odpálila raketu na Měsíc jako oslavu udělení bloudícího šutru a pak je kolegyně pozvala na plavání v bazénku vyhřívaném vyhořelým palivem, drink v kádinkách a přiopilého hulákání promovaných inženýrů. (Nechal jsem se unést trochu, ale představa je to vtipná)

Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky, posunuli jsme se do doby zklamání z velkých příběhů. A z těch traumat, které to způsobilo jsme se ještě nevyléčili. Zklamání jsme našli ve starých pořádcích monarchií, národnostních státech, velkých ideologiích jako socialismu a ani konzumní kapitalismus konečně není ideální a selhává. Takže nějaká velká idea kolonizace dalšího světa se nepovede. I kdybychom nakrásně věděli proč. A možná je to dobře, možná se nemůžeme hnát do další velké myšlenky když jsme si o tolik v tak krátké době namlátili. Podle mne musíme zastavit, alespoň na tu samou dobu co řádila studená válka. Nesmí nás dále ovládat běsy.

Můj zcela soukromý názor je že jsme si těmi světovámi válkami způsobili takové trauma, které nás paralyzovalo na další tři, čtyři generace. Myslím že až teprve teď, tedy mladší půlka milleniálů, zoomeři, se dají vzít za počátek toho vzpamatování, jenže pozor. Na některé číhají takové divné nástrahy něčeho co se dá nazvat "vysokoškolský socialismus" který je ale reakcí na problémy + fakt že se do nejseniornějších pozic dostali lidé kterým bylo dvacet v 70.-80. roce.

Dobře, bavme se v západních termínech. Nenávist k boomerům je, podle mne, jenom z části přenesená nenávist někdejších šprtů ke zbytku jejich generace. Nevím, je to jenom nápad bez nějakého podložení, ale dávalo by to smysl jaksi. Nejsem zdaleka expert na americkou kulturu, ale v té době, časově by to odpovídalo, měli v USA program, který bych popsal asi jako fit mládež, někde tam, v těch 60., 70. vzniká stereotyp konflikt Nerd x Jock. A pokud vezmu v potaz že už nějak asi zafungovaly memy "šílený profesor, neatraktivní šprt..." (užil jsem si s nimi svoje, do osobních věcí však zabíhat nebudu) tak poštvání vnoučat proti prarodičům je přímo geniální pomsta šprtů. Pokud se podíváme na poměrně dost "starých mistrů", tak to byli velmi "vtipní" lidé, ne nudné šedé bezkrvé entity za které je dědi mají. Myslím si že kdyby se o jejich koníčcích lidé dozvěděli, tak se jim zesype svět. Stačí se podívat co se děje kolem seriálu o Boženě Němcové, hromadě lidí zbořil tu školskou bezkrvou sochu. Co by dělali kdyby se dozvěděli že Newton psal víc o pavědách, než o gravitaci?

Další věc co hraje roli je pád Evropy a vzestup příliš mladých USA, ty státy nejsou usazené v hranicích a svých sítích, stejně tak kultuře, která je z velké části vykrádačka Evropské. Pak povznikala ta instantní kultura která nedaří pohromadě.

Problém je že ta "pomsta šprtů" vede k neskutečné destrukci a to i u nás. Byť to má jinou formu, řekl bych pomstu těch co byly jejich naděje v 68. pošlapány vs. ti co nějak s režimem koexistovali. (Kompetentnost AB nechme stranou)

Přemýšlel jsem nad tím tak nějak na volnoběh, a problém je že Y a Z mají pocit že jim byla budoucnost ukradena boomry, jenže je problém i v tom že malá část boomerů a Xmenů blokuje rozvoj všeho v zásadě. Ano, nějak bychom to transformovali, rozhodně si nemyslím že by se stavěly kosmické lodě nebo mamutí JE, přehrady, "stavby socialismu" jak tomu říkám, ale neustále bychom iterovali přes existující infrastrukturu a technologie a hodně modernizovali a brali si více efektivní energie. Jenže se to podařilo stopnout, dálnice končí v polích, voda sto roků valí vrchem jezu bez turbín... Jsme paralyzovaní, nejsme s to ani hledat řešení. Prostě je to bloklé. Jsou tu vytvořená falešná dilemata. Vem si stupeň Děčín, prezentuje se buď jez, nebo nic. Kuš, od čeho jsou inženýři?! Vlezte na k-report, zadejte požadavek a do večera máte tak 6 návrhů řešení které vyhoví jak plavbě, energetice, tak ekologii. Od nadšenců. Proč to neumí inženýři ŘVC?

Ztratili jsme vizi budoucnosti, jaksi cítím že ta vize v 50. optimistické sci-fi byl poslední záchvěv generace která si nepřipouštěla truama 2. světové, což byl psychologický mechanismus obrany. Podívej se že se v memech nehábeme, ustrnuli jsme. Babičky pořád v knížkách a filmech portrétujeme jako někoho kdo vyrůstal za císaře pána, v kultuře prarodiče jako děti nosí námořnické oblečky, má-li být nakreslen historický vlak, přiřítí se nějaké mikádo, ne kyklop, nebo bobina. Zapomenuli jsme tvořit, stěží aktualizujeme, svět stále ovládají memy platné za prarodičů či dříve. Bylo by nepředstavitelné aby ve sci-fi z konce 60. byly elektronky, na druhou stranu je zcela v pohodě dnes recyklovat design a estetiku 80. Co to je? To je jako děti hrající si s pytlem starých zgarbů po rodičích co našli ve skříni. Navíc od jistého bodu v kutluře a tedy is polečnosti převažuje duch negatiních vizí. Nejpozději od poloviny 70. let.

Odpověď na to proč jsme na tom se vším tak bídně najdeme, stejně jako případný lék, v tom když si položíme otázku co se stalo mezi Belle Époque a polovinou 70. let.

Víš že než s konceptem JE jako takové nesouhlasím s provedením a koncepcí jak se to dělá. Vím že pan W. mne asi za ocasa má, nicméně jsem toho svého času o JE načetl poměrně dost. A pokud to zkombinuji s jakousi znalostí psychologie a historie, do toho kapičku filosofie (myslím že člověk by měl mít základní schopnost filosofovat), tak současné koncepce se státními megaelektrárnami prostě pro zachování konzistence musím odmítnout, tedy pokud si nechci zase uhnat nějakou nemoc. (karma je zdarma a navíc rychlá jak kulka z děviny) Nebudu se asi opakovat s tím co jsem stokrát už řekl.

Další věc je že se prezentuje třeba EDU 5 jako falešné dilema, že buď OZE, nebo JE, ale máme tak obrovské množství energie k náhradě že se pohodlně vleze oboje. Ale chápu že elektrárny, které byly sto let zvyklé na to mít to své, to nemusí vidět a reálně kroky k růstu odběru blokují. (Naprosto neproaktivní přístup k elektrifikaci železnice)

Roční produkce je zhruba 4,2TWh (asi 2018) a objem vody 35,2km3.

Její hlavním významem bylo zejména to, že se stala určitým standardem pro ostatní vodní stavby. Jinak zejména ukázka toho jak ve své době byly USA proti ostatnímu světu vyspělé. V době kdy se stavěla tato přehrada byly v USA již klimatizované budovy. A v roce 1943 první sítě kabelové televize. 20 století bylo jednoznačně stoletím USA, kdežto 21 je stoletím vzestupu Asie.

A 19. bylo stoletím Evropy... jo časy se mění...

Jinak se stavěla ve stejné době jako přehrada Vranovská, estetikou si jsou trochu podobné, byť jedna je ikonická klenbová a druhá jenom obyčejná tížní.

Berte v potaz že USA jsou na jiných rovnoběžkách než Evropa, což poptávce po klimatizaci pomáhá (v Evropě se stavělo zase s pasivní ventilací a s ohledem na respirační nemoci (zejména tuberkulóza) a teď nám to chabí celkem dost), jednak to byl vynález původně pro zachování kvality tisku. Jinak v Československu se také od 20. let instalovaly.

Další věc je že se do nich stáhl po první a po druhé válce Evropský kapitál, to také dost pomohlo v tom zvednout stát který byl jenom pásky kolem pobřeží a velkých jezer a řek v něco co je to teď byť jsou tam stále tak velké a prázdné prostory že by mohli růst jako diví kdyby chtěli. Hmm, stejně jako Rusko. Ty státy spolu soutěží tak od 50. roku 1850. roku.

Problém u USA bude asi mírně v tom jak byly formovány, že to není stará usazená země (jednou jsem Brno ukazoval Kanaďanovi, bradu jsem mu musel sbírat pomalu na zemi když jsme mu jenom tak ležérně sdělil že nádraží má skoro dvě stě roků a stojí na hradbách které jsou starší než USA.) Takže se tam stalo že třeba v určitý moment se vybudovala infrastruktura pro vodní dopravu a hydroenergetiku jenom aby se po několika desítkách let v době levné ropy opustila a dodnes nevrátila do provozu.