
Čína vloni nainstalovala osmkrát více velkých solárních elektráren než EU
Čína v roce 2024 dominovala v instalaci solárních elektráren. Za pouhý rok se v zemi postavilo 277 GW instalovaného výkonu velkých solárních elektráren, tedy zhruba čtyřnásobek toho, co v Evropské unii. Zvědavost budí zejména projekty v poušti Kubuqi na severovýchodě země, které jsou kvůli své rozloze a poloze přezdívány jako Velká solární zeď.
Podle předběžných odhadů Čínského národního energetického úřadu dosáhl instalovaný výkon tzv. utility-scale solárních elektráren s instalovaným výkonem větším než 1 MW v Číně v roce 2024 více než 880 GW. Čína tak má více velkých solárních elektráren než kterákoliv jiná země.
Jen v roce 2024 bylo v Číně instalováno 277 GW utility-scale solárních elektráren. To představuje zhruba osminásobek oproti Evropské unii, kde se ve stejném roce nainstalovalo zhruba 27,5 GW (utility-scale tvoří 42 % z celkových 65,5 GW), a více než dvojnásobek oproti celkově 121 GW utility-scale elektráren připojených ve Spojených státech ke konci roku 2024.
Evropské státy oproti Číně zaostávají i v celkovém instalovaném výkonu velkých solárních farem. Podle dat evropské asociace SolarPower Europe je v EU v současnosti v provozu přibližně 142 GW, tedy méně než čtvrtina toho, co v Číně.
Podle plánovaných projektů to navíc vypadá, že Čína žádné zpomalení v dalších letech neplánuje, naopak. Podle údajů společnosti Global Solar Power Tracker, které sestavuje organizace Global Energy Monitor, je ve výstavbě více než 720 GW solárních elektráren – přibližně 250 GW je ve fázi výstavby, téměř 300 GW v předvýstabní fázi a 177 GW je v ohlášených projektech.
Číňané staví Velkou solární zeď
Solární energetice se nejlépe daří ve vnitrozemí a na severu země. Některé z největších projektů se nacházejí v oblasti Vnitřního Mongolska a na severu země. Zajímavost pak budí zejména projekty, které se plánují v poušti Kubuqi ve Vnitřním Mongolsku.
Jde o písčitou, spoře zalidněnou oblast, která se ale díky slunečnému počasí, rovinatému terénu a blízkosti průmyslových center stala lukrativním místem pro projekty solárních elektráren. Ty odsud mají v budoucnu zásobovat elektřinou i celý Peking.
Instalovaný výkon a počet projektů jsou zde tak velké, že se někdy kvůli své poloze na severu země označují jako Velká solární zeď. Plány počítají s instalovaným výkonem zhruba 100 GW, který bude rozložen na pozemcích o délce až 400 kilometrů a šířce 5 kilometrů napříč Vnitřním Mongolskem a sousedními regiony.
Zhruba 13 GW z tohoto megaprojektu je již dnes ve fázi předvýstavní přípravy. Další projekty byly oznámeny. Například solární farma Ordos Desert Control a solární farmy Xinjiang-Sichuan Power Export. Ty se pyšní největším plánovaným instalovaným výkonem mezi oznámenými developerskými projekty – každý z těchto projektů má disponovat 8,5 GW.
V oblasti se nachází také solární farma připomínající cválajícího koně – solární elektrárna Junma. Ta byla dokončena v roce 2019 a byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako největší obrázek vytvořený ze solárních panelů. Ročně vyrobí přibližně 2 TWh elektřiny.
Mohlo by vás zajímat:
Jak akumulují přebytky ee? Co stabilita sítě?
Kombinují soláry s uhelkama a vodníma elektrárnama. U nich mají výhodu, že jim soláry vyrábí dobře i v zimě na rozdíl od nás. V budoucnu přidají baterie.
Ani bych neřekl, že by jim soláry vyráběly v zimě dost, když jsou období, kdy jsou na uhlí závislí ze 75%.
Zdroj:
Je to Čína, tam nemají problém tu výrobu odpojit, když je jí moc (narozdíl od EU)
Je to Čína, tam nemají problém tu výrobu odpojit, když je jí moc (narozdíl od EU)
Je to Čína, tam nemají problém tu výrobu odpojit, když je jí moc (narozdíl od EU)
Zeptal jsem se AI.
Mají to promakané jedny z hlavních mechanismů jsou HDVC vedení z pouští.
Chovají se jako velké točivé stroje. Ale je toho více.
Čína reguluje přenosovou soustavu kombinací automatických technologií (STATCOM, HVDC, PST), kompenzačních zařízení, přísných norem a centralizovaného dispečinku. Klíčem je prevence přepětí a podpětí prostřednictvím dynamické regulace jalového výkonu, prediktivního řízení a robustní infrastruktury. Díky masivním investicím do inteligentních sítí a UHV technologií je čínská přenosová soustava jednou z nejmodernějších na světě, i když čelí výzvám spojeným s rozsahem a proměnlivostí zdrojů.
to srovnani nedava z mnoha duvodu smysl. Cina ma mnohem lepsi podminky probudovani (legislativni i geograficke). Vnimam to tak, ze je to asi dobra zprava pro vsechny (nevim jestli muze byt poust nejaky cenny ekosystem, ale - cim vice OZE, tim mene uhli a ropy. Loni produkce z FVE vzrostla o 46% na 853 TWh (a srovnani prosinec 2023 vs 2024 o 58%).
Tam je energetika ještě v pořádku. Z fotovoltaiky mají cca 5% elektřiny (jako my) a tím nenarážejí na problémy jako v Německu, kteří jsou na 12% a k tomu mají katastrofálních 27% z větru.
Rozvoj v Číně vede k rostoucí spotřebě elektřiny - za 20 let stoupla 5x, zatímco v EU stagnujeme.
Z Fotovoltaiky mají už přes 10% (Německo přes 20%). Naproti tomu jádro v Číně má kolem 5%...
Písek FVE nevadí ? Nejsou tam písečné bouře ? Jaký je tam koeficient využití FVE a větrníků ?
Čína, USA, Indie, Australie, .... (většina světa) mají fotovoltaiku jako největší příležitost pro levnou elektřinu, jsou to země, kde to vědí a chtějí, je to obrovský celosvětový trh pro stavbu nových elektráren. Jen díky tomu je ten obrovský každoroční pokrok ve fotovoltaice.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se