První turecká jaderná elektrárna získala licenci na výrobu
Projekt JE Akkuyu, která bude první jadernou elektrárnou v Turecku, dostal licenci na výrobu od tureckých úřadů. Elektrárnu staví ruský Rosatom, který po všech technologických i politických zpožděních nyní plánuje elektrárnu uvést do provozu v roce 2023.
Ruský Rosatom, respektive jeho dceřiná společnost Akkuyu Nukleer získala ve čtvrtek 49letou licenci na výrobu od tureckého regulátora (EPDK) pro projekt JE Akkuyu.
Turecko se dohodlo s Ruskem na následujícím modelu financování a provozu. Ruská společnost elektrárnu postaví, bude financovat její provoz a také bude prodávat elektřinu konečným zákazníkům. Zároveň se turecká společnost TETAS zavázala během 15 let odebrat vyrobenou elektřinu (70 % z prvních dvou bloků a 30 % z druhých dvou bloků) za pevnou cenu 123,5 $/MWh, zbytek elektrické energie pak bude zobchodován na trhu.
Pro projekt je licence dalším důležitým milníkem na cestě ke spuštění prvního bloku elektrárny v roce 2023. Elektrárna se již od počátku potýká s odklady termínů, například kvůli vypjatým vztahům mezi oběma státy. Nyní však vše naznačuje, že práce jsou v plném proudu.
„Přestože bylo spuštění prvního bloku plánováno na rok 2025, Akkuyu Nukleer oznámila, že blok začne vyrábět elektřinu již na konci října 2023 při příležitosti 100letého výročí vzniku Turecké republiky,“ stojí v prohlášení EPDK.
Turecká energetická závislost
Turecko je v současné době téměř zcela závislé na importu energie, proto turecká vláda v roce 2010 uzavřela dohodu s Rosatomem o stavbě JE Akkuyu s instalovaným výkonem 4x 1200 MWe. Cílem projektu je dosáhnout alespoň 5% podílu výroby elektřiny z jádra.
Spotřeba elektřiny v Turecku roste rychleji než ve většině evropských států a Turecko by se rádo vymanilo ze závislosti na ruském plynu.
Kromě JE Akkuyu plánuje Turecko postavit ještě další dvě jaderné elektrárny.
Mohlo by vás zajímat:
To je zajímavé vymanění se, místo ruského plynu ruské jádro. Jak dlouho to bude trvat než bude mít kdokoliv jiný než Rusko schválené palivo pro tento typ reaktorů? Deset let?
Jaderné palivo si můžete dát do zásoby v elektrárně i na víc jak 3 roky, a teda nevím jak pro tento typ, ale nejspíš bude podobný předchozím, a pro Dukovany i Temelín už ve Švédsku vyrábět kompatibilní palivové tyče umí.
Nejde o to jestli jej fyzicky zvládnou vyrábět, ale o to jestli výroba paliva pro tento typ reaktoru nepodléhá mezinárodnímu patentu (Ty by měly být dávno propadlé pro VVER 1000 i 480). Navíc bude muset být i schváleno příslušným regulačním úřadem a pod. To může být na dlouhou dobu a myslím že to Rusové nebudou chtít pustit tak snadno tomu bylo na přelomu tisíciletí. Snad jedině že by to vyměnili za možnost vyrábět palivo pro některý z nových západních typů reaktorů.
Stejně jako Westinghouse vyrábí již delší dobu palivové soubory pro reaktory VVER1000 a nyní dokonce připravil výrobu palivových souborů pro bloky VVER440 (zde byla zmíněna jeho švédská pobočka), tak i ruský podnik TVEL začal vyrábět palivo pro západní reaktory a proniká s ním na americký trh. I ruský podnik se už kvůli sobě snaží o standardizaci palivových souborů, takže se opravdu není třeba obávat, že by Turci neměli možnost výběru mezi dodavateli.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se