Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropské Unie, Josep Borrell, prohlásil, že „ilegální“ vrtání Turecka u pobřeží Kypru „musí přestat“. K tématu se vyjádřil na setkání s představiteli Kypru v Nikósii, hlavním městě ostrova. Nejedná se o první takové vyjádření ze strany EU.
Kypr je rozdělen na mezinárodně uznávanou Kyperskou republiku, jež je členem EU, a na Severní Kypr, který je pod kontrolou Turecka od 70. let 20. století. V únoru 2019 společnosti <a href="https://corporate.exxonmobil.com/News/Newsroom/News-releases/2019/0228_ExxonMobil-makes-natural-gas-discovery-offshore-Cyprus">ExxonMobil</a> a Qatar Petroleum objevily velká ložiska zemního plynu, největší jaká kdy byla v blízkosti Kypru objevena. Zásoby podmořského ložiska jsou odhadovány na 5–8 bilionů stop krychlových (přibližně 142–227 miliard metrů krychlových) zemního plynu.
Borrell se po setkání s kyperským ministrem zahraničí na svém Twitteru vyjádřil, že turecké ilegální vrtání musí přestat. Zároveň uvedl, že vymezení výlučných ekonomických zón musí být učiněno v souladu s mezinárodním právem.
Nejedná se o první vyjádření podobného postoje ze strany představitelů EU. EU a zástupci jednotlivých členských států aktivity Turecka za <a href="https://oenergetice.cz/ropa/staty-eu-otevrely-cestu-moznym-sankcim-za-turecke-vrty-u-kypru">ilegální</a> označili již v minulosti. Zvažovány byly i sankce.
<h2>Pře o plyn jsou součástí dekády trvajících sporů</h2>
Kypr v lednu 2020 označil Turecko za „pirátský stát“ kvůli přetrvávajícím <a href="https://oenergetice.cz/ropa/turecko-pokracuje-pruzkumnych-operacich-pobliz-brehu-kypru/">průzkumným</a> aktivitám ve výlučné ekonomické zóně Kypru.
<blockquote>„Turecko se rozhodlo pokračovat se svým šestým ilegálním vrtáním za méně než rok, čímž porušuje svrchovaná práva Kypru a přispívá k další destabilizaci regionu. Turecké aktivity v kyperských námořních zónách nemohou být vnímány samostatně… tvoří součást znepokojujícího chování,“ uvedl Nikos Christodoulides, ministr zahraničí Kyperské republiky. </blockquote>
Turecko je proti unilaterálním průzkumům Kyperské republiky a prohlašuje, že turečtí Kypřané mají právo sdílet zdroje, které se nachází v blízkosti ostrova. Zároveň Turecko trvá na tom, že i sám Severní Kypr, stát uznávaný pouze Tureckem, má nárok na průzkumy kolem celého ostrova. Téma zásob zemního plynu tak tvoří jeden z významných sporných bodů, které brání jednáním o možném sjednocení ostrova.

Plynárenství

Turecké ropné vrty u Kypru jsou ilegální, prohlásil představitel EU pro zahraniční věci

Tureckým státem vlastněná <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Turkish-utility-to-cooperate-with-Rolls-Royce-in-S">EUAS International ICC podepsala memorandum o porozumění s britským Rolls-Royce</a>. Turecká společnost chce vyhodnotit technickou, ekonomickou a právní použitelnost malých modulárních reaktorů (SMR – Small Modular Reactor). Kromě toho zváží možnost společné výroby takových reaktorů.
Memorandum o porozumění se zavazuje provést studii, která se zaměří na technické, licenční, obchodní, investiční a potenciální stavební procesy a tržní potenciál nasazení SMR v Turecku i ve světě. V průběhu následujících dvou let bude podle dohody probíhat v tomto směru postupná spolupráce.
Rolls-Royce a jeho partneři konsorcia navrhli britský SMR, který podle nich bude schopen fungovat 60 let a poskytovat instalovaný elektrický výkon mezi 400 až 450 MWe. Britský SMR je plně modularizován, aby byla umožněna přeprava výrobního bloku po silnici, železnici nebo po moři.
Společnost tvrdí, že tento koncept minimalizuje potřebný čas a úsilí k výstavbě. Cílové náklady na každý výrobní blok se mají pohybovat kolem 1,8 miliard liber (53,5 miliard korun). S další výstavbou by se náklady měly nadále snižovat.
Konsorcium zahrnuje Assystem, Atkins, BAM Nuttall, Laing O’Rourke, National Nuclear Laboratory, Rolls-Royce, Jacobs, Welding Institute a Nuclear AMRC.
<blockquote>„Náš výrobní blok je cenově dostupný, rychle nasaditelný a je atraktivní investicí. Bude stimulovat desítky tisíc pracovních míst v regionech a vnáší prosperitu a kvalitu života na další desetiletí. Turecké domácí a regionální příležitosti v oblasti jaderné energetiky jsou neuvěřitelně vzrušující. Těšíme se na prozkoumání toho, jak naše výrobní bloky našeho konsorcia podpoří jejich energetické, hospodářské a průmyslové ambice,“ řekl David Orr, ředitel konsorcia Rolls-Royce.
„Naší vizí je diverzifikace zdrojů elektrické energie pomocí jaderné energetiky. Naším cílem je rozvíjet udržitelný jaderný průmysl, který přispívá k hospodářskému růstu a sociálnímu bohatství země. Turecko již vyvíjí jaderné reaktory velkých výkonů se svými mezinárodními partnery. Cenová konkurenceschopnost je pro nás důležitým ukazatelem. Realizovatelnost malých modulárních reaktorů je otázkou výzkumu a vývoje, kterou neustále sledujeme,“ uvedl Yahya Yilmaz Bayraktarli, ředitel EUAS International ICC.</blockquote>

Jaderné elektrárny

Turecko bude spolupracovat s Rolls-Royce na vývoji malého modulárního reaktoru

Prezidenti Turecka a Ruska Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin se dnes zúčastní slavnostního ceremoniálu spuštění plynovodu TurkStream. Plynovod, nazývaný také Turkish Stream, vede po dně Černého moře z Ruska do Turecka. Obchází Ukrajinu z jihu, podobně jako to ze severu činní ještě výkonnější plynovod Nord Stream určený k přepravě plynu z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
TurkStream má dvě větve, každou s přepravní kapacitou 15,75 miliardy krychlových metrů ročně. První větev má dodávat ruský plyn tureckým zákazníkům, zatímco druhá má zajišťovat dodávky do jižní a jihovýchodní Evropy.
Ruský plynárenský gigant Gazprom začal nový plynovod naplňovat již na Nový rok. Bulharská společnost Bulgartransgaz v neděli oznámila, že začala dostávat ruský plyn tímto potrubím. &#8222;Dodávky ruského plynu jsou nejen pro nás, ale také pro Řecko a Severní Makedonii,&#8220; řekl šéf firmy Vladimir Malenov bulharskému rozhlasu. Upozornil, že existují možnosti, jak tento plyn v případě potřeby poslat do Rumunska a na Ukrajinu, přes které Bulharsko až dosud ruský plyn dostávalo. Od nové trasy si Sofia slibuje úsporu v přepočtu zhruba 900 milionů korun ročně, a tak spotřebitelé by mohli zaplatit o pět procent méně.
Z Bulharska má plynovod pokračovat do Srbska a Maďarska, ale ještě není dostavěn.
<figure id="attachement_51535" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Putin-Erdogan-April-2018-460-Turkish-presidential-website.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Putin-Erdogan-April-2018-460-Turkish-presidential-website.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Moskva se snaží omezit přepravu plynu přes Ukrajinu, a to jak stavbou plynovodu TurkStream, tak zdvojnásobením kapacity plynovodu Nord Stream (momentálně až 55 miliard metrů krychlových ročně). Nord Stream 2 původně měl být dokončen v závěru loňského roku. Rusko se domnívá, že jej navzdory americkým sankcím bude schopno dokončit během několika měsíců. Česká republika k němu bude připojena plynovodem Eugal.
Spojené státy tvrdí, že jim jde o ochranu evropských zájmů před přílišným vlivem Ruska. Němečtí komentátoři ale za postupem Washingtonu vidí především snahu prosadit se na evropském trhu s americkým plynem. Ten je ovšem nyní proti tomu ruskému dražší.
Rusko a Ukrajina sice na konci loňského roku podepsaly pětiletou dohodu o tranzitu plynu do Evropy, nicméně objemy přepravovaného plynu klesnou z dosavadních 90 miliard metrů krychlových na 65 miliard letos a v letech 2021 až 2024 na 40 miliard ročně. Ukrajina zastavila vlastní přímý dovoz ruského plynu v listopadu 2015, připomněla agentura Reuters. Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se zhoršily ruskou anexí Krymu a vypuknutím povstání proruských separatistů v ruskojazyčném Donbasu na východě Ukrajiny v roce 2014.

Putin a Erdogan dnes oficiálně spustí nový plynovod TurkStream

Řecká vláda v neděli 22. prosince prohlásila, že během příštího měsíce podepíše dohodu o vybudování obrovského projektu společně s Kyprem a Izraelem. Předmětem dohody bude vybudování plynovodu přepravujícího zemní plyn z východního Středomoří do Evropy. Dohoda je z velké části motivována politickým děním v oblasti, a to konkrétně spory týkajících se Kypru. Informoval o tom <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/greece-says-eastmed-pipeline-deal-to-be-signed-on-2-january/">portál Euractiv</a>. 
Řecká vláda prohlásila, že během příštího měsíce podepíše dohodu o vybudování plynovodu EastMed společně s Kyprem a Izraelem. Plynovod bude přepravovat zemní plyn z <a href="https://oenergetice.cz/plyn/staty-vychodniho-stredomori-usiluji-urychleni-regionalni-spoluprace-oblasti-plynarenstvi/">východního Středomoří</a> do Evropy. Rozhodnutí o podepsání dohody přišlo v období existujícího politického napětí v regionu díky vlastním aktivitám Turecka v oblasti a nedávno podepsané dohodě mezi Tureckem a Libyí, která zvětšuje nároky Turecka ve Středomoří s bohatými zásobami zemního plynu.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotaki řekl, že dohoda o vybudování plynovodu EastMed bude podepsaná s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem 2. ledna v Aténách. Plynovod bude dlouhý 2 000 km a povede z východního Středomoří, z oblasti mezi Izraelem a Kyprem, do Řecka a dále do Itálie a dalších zemí v jihovýchodní Evropě. Jeho kapacita je plánována na 9 až 12 miliard m3 plynu ročně.
<figure id="attachment_79344" class="wp-caption aligncenter" style="width: 872px;"><img class="wp-image-79344 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR.jpg 872w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-512x275.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-768x412.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-725x389.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Pipeline_EastMed_2016_FlagsIS-GR-CY_TEKMOR-800x429.jpg 800w" alt="" width="872" height="468" /><figcaption class="wp-caption-text">Plánovaná trasa plynovodu EastMed. Zdroj: <a href="http://tekmormonitor.blogspot.com/2017/01/eastmed-pipeline-commercially-viable.html">Tekmor</a></figcaption></figure>
<h2>Plynovod jako reakce na snahy Turecka posílit svůj vliv ve východním Středomoří</h2>
V návaznosti na dlouhotrvající politický spor mezi Kyprem a Tureckem, kdy na konci 20. st. díky invazi tureckého vojska vznikl stát Severní Kypr, jež ale není uznáván jiným státem než právě Tureckem, objevení zásob zemního plynu v této oblasti vyvolalo další spory mezi těmito dvěma státy. V současnosti EU na Turecko uvalilo <a href="https://oenergetice.cz/ropa/staty-eu-otevrely-cestu-moznym-sankcim-za-turecke-vrty-u-kypru/">sankce</a>. Důvodem sankcí jsou průzkumy vod tureckými loděmi v blízkosti Kypru, kde se snaží nalézt zásoby ropy a plynu. Podle Turecka má totiž Severní Kypr nárok prozkoumávat moře kolem celého ostrova.
Plynovod EastMed má tedy nejen posílit roli Kypru, Řecka a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/obri-dohody-izraelem-egyptem-dodavkach-plynu-muze-tezit-take-evropa/">Izraele</a> v energetickém řetězci dodávek do EU, ale má také zabránit tureckým snahám posílit svou roli ve východním Středomoří.
<blockquote>„Je velmi důležité, že země ukazují, že umí rychle reagovat na provokativní postoj Turecka,“ řekl Stelios Petsas, mluvčí řecké vlády.</blockquote>

Řecko: Dohoda o vybudování plynovodu EastMed bude podepsána v lednu

Turecký provozovatel přenosové soustavy TEİAŞ a ruská společnost JSC Akkuyu Nuklear podepsaly dohodu o připojení jaderné elektrárny, která je v současnosti ve výstavbě. Smlouva dává základ pro vybudování přenosového vedení od jaderné elektrárny v rozsahu šesti přenosových linek. Elektrárna by v budoucnu měla pokrývat přibližně 10 procent  spotřeby elektřiny v zemi a její zprovoznění se očekává v roce 2023. Turecko by se tak mělo stát další zemí provozující jaderné elektrárny.
Turecký provozovatel přenosové soustavy (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/tso">TSO</a>), společnost <a href="https://www.teias.gov.tr/">TEİAŞ</a>, podepsal <a href="http://www.akkuyu.com/akkuyu-nukleer-ile-teias-arasinda-elektrik-iletim-sistemi-baglanti-anlasmasi-imzalandi/update">smlouvu</a> o připojení první turecké jaderné elektrárny. Smlouva byla podepsána se společností <a href="http://www.akkunpp.com/index.php?lang=en">JSC Akkuyu Nuklear</a>, která je dceřinou společností Rosatomu, ruské státem ovládané společnosti. Po podepsání smlouvy započne proces přípravy připojení budoucí jaderné elektrárny do přenosové sítě.
Dle smlouvy by mělo být od rozvodny u elektrárny postaveno celkem šest nových přenosových linek na napětí 400 kV. Celkem by měla nová vedení dosáhnout  přibližně 1000 km a propojit elektrárnu se šesti rozvodnami, které jsou již dnes součástí turecké přenosové soustavy. Celková délka turecké přenosové soustavy má v současnosti přes 68 tisíc km vedení, 736 rozvoden a transformačních stanic a 12 linek VVN propojujících Turecko s okolními zeměmi.
<blockquote>&#8222;Dohoda garantuje, že v době spuštění jaderné elektrárny bude k dispozici nová infrastruktura pro spolehlivé připojení elektrárny a bezproblémový přenos energie až k zákazníkům. Je třeba sladit veškeré technické parametry, tak aby byly kompatibilní s požadavky, které jsou kladeny na spolehlivý provoz energetické soustavy. Uzavření dohody o připojení lze nepochybně považovat za jednu z klíčových etap při realizaci projektu JE Akkuyu.&#8220;
Anastasia Zoteeva, CEO JSC Akkuyu Nuklear</blockquote>
<h1>První turecká jaderná elektrárna</h1>
Dohoda mezi Tureckem a Ruskem z roku 2010 dává dceřiné společnosti Rosatomu právo vystavět, vlastnit a provozovat <a href="https://oenergetice.cz/clanky/akkuyu">první tureckou</a> jadernou elektrárnu. Ta je v současnosti budována a její první blok by měl být uveden do provozu v roce 2023. Konkrétně při příležitosti sta let od vzniku republiky.
Elektrárna se nachází v jižní části Turecka, v provincii Mersin, a po spuštění by měla dodávat přibližně 10 % elektřiny spotřebovávané v Turecku. Elektrárna má mít celkem čtyři reaktory typu <a href="https://oenergetice.cz/clanky/vver-1200">VVER-1200</a>.
<figure id="attachment_49271" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-49271" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-512x288.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da-800x451.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/thumbs_b_c_fd7805cddedc964134a4dad424e0c7da.jpg 863w" alt="Vizualizace jaderné elektrárny Akkuyu" width="512" height="288" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace jaderné elektrárny Akkuyu.</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Díky podpisu smlouvy bude mít Turecko již během pár let ve své přenosové soustavě připojenou první jadernou elektrárnu. Tedy nepřerušovaný zdroj základního zatížení, generující významné množství elektřiny.&#8220;
Anastasia Zoteeva, CEO JSC Akkuyu Nuklear</blockquote>

Elektřina

Turecko připravuje přenosové vedení pro jadernou elektrárnu Akkuyu

Oficiální spuštění plynovodu TurkStream je naplánováno na 8. ledna příštího roku. U slavnostního spuštění plynovodu se má setkat prezident ruské federace Vladimír Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. 
V roce 2020 budou uvedeny do provozu hned dva plynárenská projekty, které mají pro Evropu klíčový význam. Oproti předchozím předpokladům totiž bude plynovod TurkStream uveden do provozu až 8. ledna 2020, zatímco dřívější odhady předpovídaly, že bude zprovozněn již v tomto roce. Druhý projekt plynárenské společnosti Gazprom, Nord Stream 2, bude v závislosti na počasí spuštěn kolem poloviny příštího roku.
Plynovod Tursktream se skládá ze dvou paralelních větví, přičemž každá má přepravní kapacitu ve výši 15,75 mld. m3 plynu ročně. Plynovod je dlouhý celkem 930 km a končí u města Lüleburgaz na severovýchodě Turecka, poblíž bulharských a řeckých hranic.
V průběhu roku 2016 to přitom vypadalo, že z projektu nakonec sejde. Po sestřelení ruské stíhačky ze strany turecké armády byl projekt zastaven a jeho dokončení bylo nejisté. Po uklidnění politického napětí ovšem v květnu 2017 začala stavba a již v listopadu 2018 byla dokončena offshore část plynovodu.
Plynovod TurkStream byl navržen jako náhrada dříve projektovaného <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/south-stream-ani-turkish-stream-neni-podle-putina-minulosti/">plynovodu SouthStream</a>, který byl ovšem zastaven kvůli rozporu s právem Evropské unie. Jeho koncový bod v Turecku poblíž hranice Evropské unie tudíž není žádnou náhodou, ale využití možnosti, jak se vyhnout legislativnímu rámci EU.
Evropská unie tak dle současných plánů rozšíří v roce 2019 a 2020 počet plynovodů, které ji budou zásobovat zemním plynem, o další tři. Jedná se o již zmiňovaný TurkStream, Nord Stream 2 a TANAP, který byl uveden do provozu v tomto roce.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/cYAwOe3E-Xk" width="725" height="408" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen">﻿</iframe>

TurkStream oficiálně zahájí provoz 8. ledna 2020, plyn dopraví na hranice EU

Brusel 11. listopadu (zpravodaj ČTK) &#8211; Země Evropské unie otevřely cestu k možnému uvalení sankcí na turecké představitele či organizace zodpovědné za nepovolené vrty u pobřeží Kypru. Rámec pro případné postihy dnes přijali ministři zahraničí EU. Na jednání v Bruselu schválili i prodloužení sankcí za porušování lidských práv a zásad demokracie ve Venezuele a zdůraznili vůli pokračovat v plnění jaderné dohody s Íránem.
Ankara provádí u pobřeží ostrova rozděleného na řeckou a kyperskou část průzkumné vrty pro těžbu ropy. Kyperská republika, která je členem EU, proti aktivitě Turecka protestuje a unijní lídři už v červnu označili vrty za nelegální. O měsíc později se ministři zahraničí shodli na postizích v podobě omezení unijních peněz proudících do Turecka či zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi.
Dnešní rozhodnutí umožňuje zakázat vstup na území EU jednotlivcům odpovědným za pokračující vrty a zmrazit jim majetek. Stejný postih se může vztahovat i na firmy či instituce.
Rada zároveň prodloužila sankce vůči Venezuele do 14. listopadu 2020. Další rok tak zůstane v platnosti embargo na prodej zbraní a vybavení, které by venezuelské orgány mohly používat k potlačování opozičních protestů. Prodloužen je rovněž zákaz cest do EU a zmrazení majetku 25 lidí spjatých s venezuelským režimem.
EU kritizuje vládu autokratického prezidenta Nicoláse Madura za omezování demokracie a zbídačování obyvatel, kterým se často nedostává ani základních potravin a léků.
Ministři zahraničí se dnes opět shodli na snaze dodržovat jadernou dohodu s Íránem navzdory tomu, že Teherán pokračuje v jejím vypovídání. &#8222;I když je stále složitější ji zachovat, budeme pokračovat ve snaze o její plné převedení do praxe,&#8220; řekla po jednání šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Unijní země podle ní nadále považují dohodu JCPOA za klíčovou pro evropskou bezpečnost. EU podle Mogheriniové počká s dalšími kroky na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o aktivaci odstředivek používaných k obohacování uranu, s níž začal Teherán minulý týden.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas z bruselského jednání zamířil do Paříže, kde má na programu separátní jednání se svým britským a francouzským protějškem. Německo, Británie a Francie jsou signatářskými zeměmi dohody a podle Maase stále hodlají přesvědčit Írán, aby se k jejímu dodržování vrátil.
Unijní ministři dnes v Bruselu jednali také o situaci v Afghánistánu po zářijových prezidentských volbách, na jejichž předběžné výsledky se zatím čeká. EU je podle Mogheriniové připravena podpořit mírové rozhovory o budoucnosti země mezi afghánskou vládou a islamistickým hnutím Tálibán. Doufá také v obnovení dialogu mezi touto organizací, která ovládá část země, a Spojenými státy.
<blockquote>&#8222;Očekáváme však, že tento proces neohrozí, ale naopak posílí už dosažená zlepšení, zvláště co se týče lidských práv a práv žen,&#8220; upozornila Mogheriniová na některé obavy spojené s islamistickými představami Tálibánu.</blockquote>

Ropa

Státy EU otevřely cestu možným sankcím za turecké vrty u Kypru

USA <a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Turkish-Bank-Tries-And-Fails-To-Skirt-US-Sanctions.html?fbclid=IwAR1lfdiT9HShafKv6v0IVUq1Eh7Kv_KCEtTRh7xhjWS6v4G_-g_YnoOOj6w">ohlásily</a> sankce proti turecké státem vlastněné bance Halkbank. Důvodem je zapojení turecké banky v aktivitách týkajících se Íránu v řádu několika miliard dolarů, které odporují sankcím USA vůči Íránu.
<blockquote>„Jak je uvedeno v dnešním obvinění, systematické zapojení Halkbank v nedovoleném pohybu íránských miliard dolarů pocházejících z prodeje ropy bylo navrženo a vykonáváno seniorními úředníky banky. Tito úředníci pak byli chráněni vysoce postavenými tureckými vládními úředníky, z nichž někteří obdrželi úplatky v hodnotě několika milionů dolarů za podporu a ochranu tohoto systému,“ uvedl právní zástupce pro jižní okres New Yorku.</blockquote>
Podle obžaloby Halkbank využila finanční společnosti v Íránu, Spojených arabských emirátech a dalších zemích k porušování a vyhýbání se zákazům proti íránskému přístupu k finančnímu systému USA, obchodování s íránskou ropou a plynem a dodávkám zlata íránské vládě, íránským společnostem a osobám.
Zmíněné schéma tak dopomohlo převést až 20 miliard dolarů pocházejících z prodeje íránské ropy na účty Halkbank, jak uvádějí státní zástupci v žalobě. Z toho pak byly miliony dolarů využity k uplacení vysoce postavených vládních činitelů za účelem ochrany systému před regulačními orgány USA.
Vztahy mezi Ankarou a Washingtonem jsou napjaté také z důvodu stažení vojsk USA ze Sýrie a následnému útoku Turků proti Kurdům. Prezident Trump po začátku ofenzivy uvalil na vrcholné představitele Turecka sankce a poslal do Turecka své zástupce – Mika Pence a Roberta O´Briaena.
<blockquote>„Jsem plně připraven rychle zničit tureckou ekonomiku, pokud budou turečtí vůdci pokračovat v této nebezpečné a destruktivní cestě,“ uvedl tehdy Trump. „Nikdy bychom nemohli vyhlásit příměrí,“ reagoval Erdogan.</blockquote>
Tureckou ekonomiku dlouhodobě trápí propad turecké liry. Energetické společnosti, které neměly prodej elektrické energie nasmlouvány v cizí měně – např. dolarech, zaznamenaly v loňském roce značné ztráty v důsledku pohybu kurzu turecké liry, jelikož poskytnuté úvěry těmto společnostem jsou ve většině případů spláceny právě v dolarech.

Komoditní trhy

Spojené státy uvalily sankce na tureckou banku za porušování sankcí vůči Íránu

Ankara 3. září (zvláštní zpravodaj ČTK) &#8211; Ztráta pro český stát kvůli nedokončenému tureckému projektu Adularya, na kterém se podílely české firmy, bude v každém případě velká. V tuto chvíli Česko hraje nejen o výši ztráty, ale také o další zakázky v Turecku a spolupráci s tureckými organizacemi. Novinářům to po dnešním jednání s tureckou ministryní obchodu Ruhsar Pekcanovou řekl český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který je společně s premiérem Andrejem Babišem a podnikatelskou delegací na třídenní návštěvě Turecka.
Česká exportní banka (ČEB) na projekt půjčila téměř 12 miliard korun. Celková pojistná angažovanost státní pojišťovny EGAP je podle dřívějších informací 16,1 miliardy korun Kč, nesplacená výše jistiny úvěru ČEB byla 11,7 miliardy Kč.
Projekt, který zahrnuje nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu Yunus Emre a sousední lignitový důl, byl jedním z důvodů, které přivedly k úpadku společnost Vítkovice Power Engineering, jež byla hlavním dodavatelem stavby. Uhlí údajně neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Dostavba by mohla přijít až na více než tři miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu.
<blockquote>&#8222;Budou to velmi citlivá jednání, kdy se budeme snažit v každém případě získat maximum, ale je velmi předčasné diskutovat o tom, kolik by z toho mohlo být. V každém případě ztráta pro český stát bude velká, na to se připravme,&#8220; řekl Havlíček.</blockquote>
Podle ministra bude třeba, aby se obě strany pokusily dosáhnout kompromisu; patrně bude nutné, aby jeho součástí byla nabídka českého subjektu, který by dostavěl a zprovoznil alespoň část elektrárny. O projektu bude vpodvečer česká delegace jednat také s tureckým ministrem pro energetiku a s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
V srpnu se uskutečnilo třetí kolo tendru na prodej elektrárny, opět se ale nepřihlásil žádný zájemce. Druhý pokus o prodej se uskutečnil na začátku července, první v lednu.
Česká delegace dopoledne jednala také s prezidentem tureckého obranného průmyslu, tomu představila pět českých společností, které působí v oblasti letectví, ale i výroby automobilů nebo vývoje informačních systémů. &#8222;Jsme členy NATO, Turecko má druhou největší armádu v NATO a investuje obrovské prostředky do obranného průmyslu,&#8220; uvedl Havlíček.

Energetika v zahraničí

Havlíček: Ztráta ČR kvůli nedokončenému projektu turecké elektrárny Adularya bude velká

<a href="https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Turkey-Continues-Oil-Gas-Drilling-In-Eastern-Mediterranean.html">Turecko nadále pokračuje</a> v těžebních operacích ve východní  části Středozemního moře a navíc plánuje poslat do oblasti další těžební loď. Spor ohledně práva na průzkum upoutal pozornost nejen EU, ale i USA.
Dvě turecké lodě i nadále pokračují ve vrtech poblíž Kypru, třetí loď se k nim má připojit na konci srpna. Informaci poskytl turecký ministr, Fatih Donmez, v komentářích z tohoto týdne právě na palubě jedné z těchto lodí.
Turecko uznává Severokyperskou tureckou republiku, která ovšem není mezinárodně uznávaná, a naopak neuznává a zároveň nemá diplomatické vztahy s mezinárodně uznávanou vládou Kypru. Kypr přitom patří mezi členské státy EU.
Turecko si nárokuje podíl na nerostném bohatství ostrova, ropě a zemním plynu, jelikož dle jeho názoru spadá část kyperského pobřeží pod jurisdikci tureckých Kypřanů nebo Turecka. Turecko neuznává ani dohody, které vláda Kypru podepsala s dalšími státy ohledně výhradních námořních zón ve Středozemním moři.
V únoru letošního roku uvedlo Turecko, že průzkumné lodě brzy začnou s vrty za účelem těžby ropy a zemního plynu poblíž pobřeží v severní části Kypru. Tento krok znovu zažehl napětí mezi Tureckem, Kyprem a Řeckem ohledně práv na průzkum. K lodím Fatih a Yavuz se ale přesto na konci tohoto měsíce připojí další průzkumná loď Oruc Reis.
<h2>Varování USA a EU Turecko ignoruje</h2>
Turecko je odhodláno pokračovat ve vrtných operacích i navzdory varování Spojených států a Evropské unie, která minulý měsíc prohlásila, že vzhledem k pokračujícím nezákonným vrtným aktivitám Turecka pozastavuje EU jednání o letecké dopravě a zastavuje s Tureckem také rozhovory “na vysoké úrovni“. Rovněž vyzvala Evropskou investiční banku (EIB), aby zvážila své úvěrové aktivity v Turecku, zejména půjčky se státní podporou.
Turecko na to reagovalo prostřednictvím svého ministra zahraničí prohlášením, že závěry EU nijak neovlivní turecké odhodlání v aktivitách pokračovat.
<blockquote>„Tyto závěry ukazují, jak je EU vůči Kypru předpojatá a zaujatá, protože se nezmiňují o tureckých Kypřanech, kteří mají stejná práva na přírodní zdroje ostrova a zcela ignorují jejich existenci na Kypru,“ zní z Turecka.</blockquote>