Řecko a Turecko budou pokračovat v jednáních o sporech ve vzájemných vztazích na konci února nebo na začátku března. Dnes to uvedl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, aniž by datum blíže upřesnil. Obě země obnovily vzájemné rozhovory po čtyřech letech na konci ledna, připomněla agentura Reuters. Napětí mezi Aténami a Ankarou se v minulých měsících zvýšilo kvůli tureckému geologickému průzkumu v Egejském moři.
Řečtí a turečtí vyjednávači se mají v Aténách sejít ještě před summitem Evropské unie, který je naplánován na 25. března. Podle řeckého premiéra jsou jednání krok správným směrem. &#8222;Turecko ale musí být ve svém chování konzistentní,&#8220; dodal Mitsotakis.
Vyjednavači obou zemí se sešli na konci ledna v Istanbulu po čtyřleté pauze. Už během několika hodin jednání vyšlo najevo, že Turecko a Řecko mají odlišnou představu o náplni rozhovorů. Řecko chce jednat pouze o vymezení námořních ekonomických zón v Egejském moři. Turecko chce vést rozhovory také o dalších sporných bodech ve vzájemných vztazích, například rozdělení Kypru či o odsunu vojsk z řeckých ostrovů, jež se nachází nedaleko tureckých břehů.
<figure id="attachement_49226" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/crude-oil-1.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/crude-oil-1.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Řecko dříve uvedlo, že by se mohlo ohledně vymezení zón v Egejském moři obrátit na Mezinárodní soud v Haagu, pokud s tureckou stranou nenajde dohodu.
Napětí mezi Tureckem a Řeckem vzrostlo v druhé polovině loňského roku poté, co Ankara zahájila v Egejském moři geologický průzkum. Průzkum, jehož cílem je zmapovat zásoby ropy a plynu v oblasti, podle Atén porušuje mezinárodní právo, protože se týká řeckého pevninského šelfu. Ankara tvrdí, že právo neporušuje.
Ve sporu se za Atény postavila Evropská unie, jejímž je Řecko členem. V prosinci rozhodla posílit sankce proti tureckým subjektům zapojeným do průzkumu. Brusel však stále tento krok neudělal. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella Evropská komise nechceme sankcemi zmařit zlepšování vztahů mezi Tureckem, Řeckem a Evropskou unií.

Energetika v zahraničí

Těžba ropy. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/deepwaterhorizonresponse/

Řecko a Turecko chtějí dál jednat o sporech, které se týkají i ložisek ropy a plynu

Společnost GE Steam Power dodala část turbíny pro první tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu. Turbínu vyrobenou ve francouzském Belfortu předala GE i přes světovou pandemii COVID-19 o čtyři měsíce před plánovaným datem. Společnost GE Steam Power o tom <a href="https://www.ge.com/news/press-releases/ge-steam-power-delivers-first-arabelle-steam-turbine-module-ahead-of-schedule-for">informovala ve své tiskové zprávě</a>. První blok elektrárny Akkuyu, jejíž stavba začala v roce 2018, by měl být uveden do provozu v roce 2023, ostatní bloky pak budou postupně následovat. 
Do první turecké jaderné elektrárny Akkuyu byla doručena první část turbíny od společnosti GE Steam Power. Konkrétně se jedná o vysokotlaký a středotlaký stupeň parní turbíny Arabelle. Její součástí budou ještě dva nízkotlaké stupně a spolu s čtyřpólovým elektrickým generátorem o výkonu 1200 MW pak vytvoří 60 metrů dlouhé soustrojí.
<blockquote>„Minulý rok byl opravdovou výzvou – a tato první dodávka zařízení ukazuje odhodlání týmu GE Steam Power zajišťovat včasné a kvalitní dodávky našim jaderným zákazníkům po celém světě,“ uvedl Frederic Wiscart ze společnosti GE Steam Power.</blockquote>
S výrobou turbíny začala GE v červnu roku 2019. I přes obtížnou situaci spojenou s šířením koronaviru zvládla GE dodávku o čtyři měsíce dříve, než bylo původně plánováno.
První blok jaderné elektrárny Akkuyu se <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-stavi-prvni-jadernou-elektrarnu-v-turecku">začal stavět v roce 2018</a> a dokončen by měl být v roce 2023. Výstavba <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/budovane-prvni-turecke-jaderne-elektrarne-byly-dokonceny-zaklady-druheho-bloku">druhého bloku</a> začala loni a dokončena by měla být v roce 2024. Další dva bloky jsou zatím ve fázi plánování. Po dokončení by pak elektrárna se čtyřmi bloky typu VVER V-509 a V-513 měla disponovat instalovaným výkonem 4,8 GW.
<h2>Spolupráce mezi Rosatomem a GE</h2>
Společnost <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ge-power-doda-turbinovy-ostrov-jadernou-elektarnu-el-dabaa">GE Steam Power</a> se podílí na dodávkách pro první tureckou jadernou elektrárnu na základě smlouvy, kterou uzavřela společnost AAEM Turbine technology LLC v roce 2007. AAEM Turbine technology je společným podnikem společností Atomenergomaš (divize ruské energetické společnosti Rosatom) a právě General Electric.
<blockquote> „Poprvé v historii začaly podniky divize strojního inženýrství společnosti Rosatom zapojené do projektu Akkuyu vyrábět turbínový ostrov v souladu s evropskými normami. To je výsledek úspěšného strategického partnerství mezi dvěma giganty – Atomenergomaš z korporace Rosatom a GE,“ uvedl Andrey Nikipelov, generální ředitel společnosti Atomenergomash.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie:: JSC Akkuyu Nuklear

Elektrárny ve světě

GE dodalo první turbínu pro tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu

<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/123120-trans-adriatic-pipeline-begins-gas-deliveries-from-azerbaijan-to-italy">Plynovod TAP</a> 30. prosince 2020 začal do Evropy dodávat první zemní plyn. TAP je poslední součástí infrastruktury jižního plynového koridoru. Zemní plyn pochází z Ázerbájdžánu a do Evropy je dopravován mj. plynovodem TANAP přes Turecko až do jižní Itálie. 
Výstavba plynovodu TAP trvala téměř 4 a půl roku a byla dokončena v říjnu 2020. V listopadu 2020 byl zahájen <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-commercial-operations">komerční provoz</a>. Plynovod je již nyní schopen plného provozu, nicméně dle <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/12/31/10591649/first-azeri-gas-reaches-greece-and-bulgaria-via-tap">aktuální dohody</a> se budou dodávky během 15 měsíců postupně zvyšovat ze 40 % až do maximální výše.
<h2>Výstavba navazujícího plynovodu do Bulharska nadále probíhá</h2>
Plynovod TAP navazuje na turecký plynovod <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tanap-jiz-oficialne-uveden-provozu-tap-planovan-rijen-2020">TANAP</a> a tvoří tak poslední část infrastruktury jižního plynového koridoru, který EU považuje za jeden z hlavních diverzifikačních projektů pro dodávky zemního plynu. Zdrojem zemního plynu pro jižní koridor jsou ložiska v ázerbájdžánské části Kaspického moře. Plyn pak dále teče přes Gruzii, Turecko, Bulharsko, Řecko až do Itálie.
<figure id="attachment_22573" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-22573" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor-512x170.png 512w" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Jižní plynový koridor. Zdroj: http://www.tap-ag.com</figcaption></figure>
Dle současných dlouhodobých smluv má TAP dodávat 8 miliard m3 plynu ročně (bcm/y) do Itálie, 1 bcm/y do Řecka a 1 bcm/y do Bulharska. Bulharsko by mělo z plynovodu TAP získávat plyn prostřednictvím plynovodu mezi Bulharskem a Řeckem – tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/delnici-plynovodu-igb-hrozi-vypovedi-kvuli-neplaceni-mzdy">Interkonektorem Řecko-Bulharsko</a> (IGB), jež je momentálně ve výstavbě. Kapacita IGB má být 3 bcm/y a do komerčního provozu má být uveden do července 2021.
<h2>V létě proběhne tržní test o možném zvýšení kapacity</h2>
<blockquote>„Dnes je historický den pro náš projekt, stejně jako pro zúčastněné země a evropskou energetiku. TAP je nepostradatelnou součástí plynárenské soustavy evropského kontinentu, podílející se na plánované energetické transformaci. Nabízíme spolehlivou, přímou a nákladově efektivní přepravní trasu do zemí jihovýchodní Evropy a dále,“ uvedl Luca Schieppati, generální ředitel projektu TAP</blockquote>
Podle <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-transporting-first-gas">vyjádření</a> obchodní ředitelky projektu TAP, Mariji Savovové, bude v létě spuštěn tržní test za účelem prozkoumání možného rozšíření TAP. V takovém případě by byla kapacita plynovodu navýšena na 20 bcm/y .
Zdroj úvodní fotografie: tap-ag.com

Plynárenství

Plynovodem TAP začal do Evropy proudit první plyn

Brusel 11. prosince (zpravodaj ČTK) &#8211; Evropská unie rozšíří sankční seznam osob spojených s kontroverzním tureckým průzkumem těžby ve východním Středomoří. Na kroku, před kterým Ankara evropský blok varovala, se dnes po dlouhých výměnách názorů shodli prezidenti a premiéři členských zemí na summitu v Bruselu. Političtí vůdci zdůraznili, že si přejí přátelské vztahy se strategickým partnerem, avšak Turecko podle nich pokračuje v &#8222;jednostranných provokacích&#8220;. Rozhodnout o dalším směřování obchodních a hospodářských vztahů má podle nich EU v březnu.
Unie sankční rámec zavedla loni a dosud na něj zařadila dva přední pracovníky turecké státní ropné společnosti. O přidání dalších lidí či subjektů rozhodnou členské státy v příštích týdnech.
Na posílení sankcí tlačily již několik měsíců zejména Řecko a Kypr, podle kterých turecký průzkum porušuje mezinárodní právo a jejich námořní ekonomickou zónu. Turecko to dlouhodobě odmítá.
<blockquote>&#8222;Turecko se bohužel angažuje v jednostranných akcích a provokacích a vyostřilo svoji rétoriku vůči EU, členským státům a evropským lídrům,&#8220; uvádí se v přijatých závěrech summitu.</blockquote>
Šéfové států a vlád vyzvali Ankaru, aby trvale zmírnila napětí v oblasti poblíž kyperského a řeckého pobřeží, kam střídavě vysílá a stahuje zpět svou průzkumnou loď Oruç Reis. Cílem je podle lídrů zahájit rozhovory mezi Aténami a Ankarou, které by situaci trvale vyřešily.
Zatímco Řecko a Kypr za podpory Francie či Rakouska požadovaly co nejtvrdší postup vůči Turecku, další země jako Německo či některé jihoevropské státy prosazovaly diplomatičtější variantu. Vzhledem k partnerství v NATO a dohodě o migraci považují vztahy s Tureckem za velmi citlivé a nechtějí dále zvyšovat napětí. Lídři EU i proto Ankaru ujistili, že trvá jejich nabídka posilování obchodních vztahů, pokud Turecko změní svůj přístup ve východním Středomoří. Na zavedení zbrojního embarga vůči Ankaře, které požadovalo Řecko, se summit neshodl.
Lídři zato vyzvali šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, aby nejpozději do dalšího summitu plánovaného na březen připravil zhodnocení dosavadních politických, hospodářských a obchodních vztahů EU s Tureckem a možností jejich dalšího směřování včetně možného rozšíření působnosti sankcí. V současnosti zahrnují postihy zmrazení majetku a zákaz cest na území EU.
Šéfové států a vlád rovněž odsoudili jednostranné turecké kroky v severokyperském městě Varoša. Severokyperská turecká republika se v tomto městě, které po turecké invazi na ostrov v roce 1974 musely opustit desetitisíce kyperských Řeků, rozhodla v říjnu otevřít pláže, což podle Bruselu porušuje rezoluci OSN. Evropský parlament vyzval v reakci na tento krok k zavedení nových sankcí, což však dnes summit nepodpořil.

Komoditní trhy

Summit EU schválil rozšíření sankcí za turecký průzkum těžby

Turecké úřady vydaly minulý týden stavební povolení nutné pro zahájení výstavby 3. bloku jaderné elektrárny Akkuyu na jihu Turecka. Aktuálně tak chybí povolení již pouze pro 4. blok.
Jak informuje server <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Turkey-grants-construction-permit-for-Akkuyu-unit?feed=feed">World nuclear news</a>, turecký jaderný regulátor (Nükleer Düzenleme Kurumu – NDK) vydal licenci novému bloku, který bude stavět ruský Rostatom na jihu země.
Licence byla udělena v polovině listopadu potom, co byly vypořádány připomínky úřadu k původní žádosti Rosatomu z března loňského roku. Nyní tedy na základě povolení může být instalován jaderný ostrov, turbína a bezpečnostní systémy.
Zástupce tureckých úřadů v tomto projektu dostavby jaderné elektrárny Akkuyu, Alexey Frolov, uvedl, že na základě dočasných a podmínečných povolení již mohla být zahájena betonáž základů a další přípravné práce, zatímco s čekalo na toto finální rozhodnutí úřadů.
<h2>Tři ze čtyř bloků</h2>
Úřady nyní nevydaly pouze stavební povolení, ale i přidružená nutná povolení jako například licenci pro výrobu elektřiny, povolení k dočasnému používání nákladního terminálu v nedalekém Vostochnu a další.
Teď regulátorovi NDK zbývá rozhodnout o žádosti, kterou Rosatom podal před půl rokem a týká se dostavby 4. bloku na stejné elektrárně. Celá elektrárna má po dostavění mít čtyři bloky ruských bloků VVER-1200 a projekt má být prvním světovým nukleárním projektem, který má fungovat v režimu, kdy jedna společnost elektrárnu postaví, vlastní a následně provozuje. Očekávaná roční rodukce elektřiny po dokončení všech 4 bloků je 35 TWh, což představuje pokrytí cca 10 % spotřeby elektřiny Turecka.

Elektrárny v Evropě

Turecko vydalo stavební povolení 3. bloku jaderné elektrárny Akkuyu

Turecko prodlouží současnou misi svých průzkumných plavidel, která k nevoli Řecka a EU hledají nová ložiska ropy a zemního plynu ve sporné oblasti Středozemního moře. Informovala o tom agentura Reuters. Původně se měla tři průzkumná plavidla vrátit do přístavu dnes, nyní Ankara předpokládá, že to bude až 27. října.
To, že budou lodě Oruç Reis, Ataman a Cengiz Han dál pokračovat v průzkumu poblíž řeckého ostrova Rhodos, nejspíš ještě zhorší napjatou situaci, která kvůli tureckému postupu ve východním Středomoří panuje od léta. Ankara tvrdí, že má na průzkum právo, Atény a také zástupci Kypru mají za to, že turecké lodi protiprávně operují v jejich výsostných vodách.
Turecko minulý měsíc loď Oruç Reis stáhlo, což mělo umožnit diplomatické vyřešení sporu, pak ji ale opět vyslalo na moře. Za to si vysloužilo tvrdou kritiku nejen ze strany Řecka, ale například i Francie a Německa. Na jejich naléhání minulý týden členské země EU na summitu obnovený turecký průzkum odsoudily a pohrozily, že v případě dalších provokací uvalí na Turecko sankce.

Turecko prodlouží spornou misi průzkumných lodí ve Středomoří

Turecké plavidlo Oruç Reis se vrací do sporných vod Středozemního moře, kde bude po deset dní provádět těžební průzkum, informuje dnes BBC s odkazem na oznámení tureckých námořních sil. Řecko na zprávu reagovalo obviněním Ankary, že brání snahám o uvolnění napětí, které mezi oběma zeměmi panuje kvůli sporům ohledně průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východní části Středozemního moře, píše agentura AP.
Konflikt mezi Ankarou a Aténami se vyostřil v srpnu právě kvůli lodi Oruç Reis, která za doprovodu vojenských plavidel operovala ve vodách mezi Krétou a Kyprem. Řecko i Turecko posléze v oblasti uspořádaly námořní vojenská cvičení.
Turecko v září plavidlo stáhlo, což Řecko přivítalo jako vstřícný krok, nicméně šéf tureckého resortu obrany Hulusi Akar řekl, že návrat lodi neznamená, že by se Ankara svých práv vzdala. Turecko ale zároveň uvedlo, že díky tomuto kroku se otevírají dveře pro možná diplomatická jednání před evropským summitem, který se konal 1. a 2. října. Na něm se hovořilo o možných sankcích proti Turecku, pokud bude z pohledu EU pokračovat v nezákonných aktivitách ve vodách, které si nárokuje Kypr a Řecko.
<figure id="attachement_16806" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/8435305475_f529345430_k-725x543.jpg" alt="Ropná plošina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Právě na rozpor mezi tureckou pozicí před summitem a jeho nynějším jednáním poukázal řecký vládní mluvčí. &#8222;Turecko nyní ukázalo, že postrádá důvěryhodnost. Ti, co věřili jeho slovům před evropským summitem 1.-2. října, jsou nyní vyvedeni z omylu.&#8220;
Tentokrát Oruç Reis míří v doprovodu dvou plavidel k řeckému ostrovu Kastellorizo ležícímu jen asi tři kilometry od jižního pobřeží Turecka. Řecké ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že návrat lodi Oruç Reis znamená &#8222;zásadní eskalaci situace a přímou hrozbu pro mír a bezpečnost v regionu&#8220;.
K napětí v řecko-tureckých vztazích přispělo, když premiér severního Kypru Ersin Tatar v úterý oznámil, že se otevřou pro veřejnost pláže ve městě Varoša. Toto &#8222;město duchů&#8220; leží v severní části rozděleného Kypru a po turecké invazi na ostrov v roce 1974 z něj musely odejít tisíce kyperských Řeků. Už léta do něj smí volně vstoupit jen turecká armáda a bezpečnostní složky severního Kypru. Vláda řecké části Kypru krok odsoudila.

Ropa

Turecká výzkumná loď se vrací do sporných vod, Řecko se ohrazuje

Turecká loď Yavuz dnes opustila vody jihozápadně od Kypru, kde prováděla průzkum surovinových ložisek. Původně měla na místě být podle Ankary do 12. října, ale dnes dorazila do tureckého Taşucu v provincii Mersin. Přesun lodě může pomoci zmírnit napětí panující ve východní části Středozemního moře kvůli sporům o právo na průzkum, uvedla agentura Reuters.
Loď Yavuz operovala u Kypru od loňského července, letos se přesunula jihozápadně od ostrova.
Spory o průzkum těžby mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem a Kyprem na straně druhé se řešily i na úrovni Severoatlantické aliance. Řecko a Turecko se minulý týden dohodly na mechanismu, který má zabránit incidentům mezi armádními plavidly a letadly.
V Turecku má dnes jednat šéf NATO Jens Stoltenberg, který se pak přesune do Řecka. Také Evropská unie se sporem zabývala a v pátek oznámila, že pokud Turecko své aktivity ve sporných vodách Středozemního moře neukončí, je připravena k postihu.
Napětí ve východním Středomoří narůstalo od srpnové kolize řecké fregaty s tureckým válečným plavidlem poblíž turecké průzkumné lodě. Polevilo až ve chvíli, kdy se Turecko a Řecko v září dohodly, že obnoví rozhovory kolem sporů o těžbu. Tato jednání jsou přerušena od roku 2016. Pokračující činnost plavidla Yavuz k napětí přispívala.

Turecko stáhlo z vod u Kypru loď Yavuz provádějící průzkum surovinových ložisek

<a href="http://www.akkuyu.com/concrete-pouring-of-two-buildings-foundation-slabs-completed-at-akkuyu-npp-unit-2/update">Společnost JSC Akkuyu Nuklear oznámila dokončení betonáže základové desky pro reaktorovou budovu a strojovnu druhého bloku nově budované Jaderné elektrárny Akkuyu v provincii Mersin na jihu Turecka</a>. Elektrárna má po dokončení disponovat instalovaným elektrickým výkonem 4800 MW, který zajistí čtyři tlakovodní reaktory VVER-1200, a má pokrýt přibližně 10 % turecké elektrické spotřeby. 
Hlavním dodavatelem projektu je ruská státní společnost Rosatom. Zvolený obchodní model build-own-operate je u Rosatomu první svého druhu a realizuje jej na základě mezistátní smlouvy v hodnotě 20 miliard dolarů (cca 461 miliard korun) podepsané Ruskem a Tureckem v květnu 2010.
<figure id="attachment_88016" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88016" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-1024x577.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-1024x577.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209101916t83size300_1-800x451.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">Betonáž základů turecké jaderné elektrárny Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
<h2>Kovové armování srovnatelné s třetinou Eiffelovy věže</h2>
Na základovou desku reaktorové budovy bylo spotřebováno více než 17 000 kubických metrů betonu. Zabetonovaná plocha činí celkem 6864 čtverečních metrů, má výšku 2,6 m a hloubku 8 metrů.
<figure id="attachment_88017" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88017" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-1024x590.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-1024x590.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-512x295.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-768x442.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-725x418.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102018t37size300_1-800x461.jpg 800w" alt="" width="525" height="302" /><figcaption class="wp-caption-text">Základy turecké jaderné elektrárny Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
<blockquote>„Abychom zajistili maximální pevnost desky, základ obsahuje celkem 2451 tun ocelových výztuží, což odpovídá třetině hmotnosti všech kovových konstrukcí Eiffelovy věže,“ uvedla JSC Akkuyu Nuklear. „Pro udržení výztuží v požadované poloze se používá pevný kovový rám.“</blockquote>
<h2>Základy pro téměř půl milionu tun</h2>
Hmotnost plně funkční reaktorové budovy bude činit přibližně 470 000 tun, což znamená že základová deska ponese hmotnost dvakrát větší, než je hmotnost největší výletní lodi na světě. Celá základová deska reaktorové haly je „vysoce odolná vůči zemětřesení“.
<figure id="attachment_88018" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-88018" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-1024x577.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-1024x577.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/20202209102050t33size300_1-800x451.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Akkuyu; Zdroj: JSC Akkuyu Nuklear</figcaption></figure>
Stavba základové desky strojovny obsahuje přibližně 3200 tun ocelových výztuží a její pevnost podporuje 363 nosných rámů. Plocha betonované základové desky činí 5814 metrů čtverečních a sahá do hloubky -12,5 až -7,1 m pod povrch země. Výška desky strojovny se pohybuje mezi 2 až 5,4 metry nad úroveň země.
Zdroj informací a úvodní fotografie: <a href="http://www.akkuyu.com/concrete-pouring-of-two-buildings-foundation-slabs-completed-at-akkuyu-npp-unit-2/update">JSC Akkuyu Nuklear</a>

Jaderné elektrárny

Na budované první turecké jaderné elektrárně byly dokončeny základy druhého bloku

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v rozpravě Valného shromáždění OSN vyzval k uspořádání regionální konference o spolupráci ve Středomoří, která by zmírnila napětí kvůli průzkumu těžby v oblasti. Podle Erdogana by se takové konference měly zúčastnit země regionu včetně Severokyperské turecké republiky. Tu ale uznává jen Turecko. Informovala o tom agentura Reuters.
<blockquote>&#8222;Rád bych zopakoval naši výzvu k dialogu a spolupráci s pobřežními státy Středomoří,&#8220; řekl dnes Erdogan v předtočeném videu vysílaném na rozpravě Valného shromáždění OSN.</blockquote>
&#8222;Proto navrhujeme regionální konferenci, která zohlední práva a zájmy všech pobřežních států,&#8220; uvedl Erdogan a dodal, že by tam měli být účastni i kyperští Turci.
Podle Erdogana chce Turecko vyřešit neshody spravedlivě a náležitě prostřednictvím rozhovorů, nesmí být ale vyloučeno ze hry ve východním Středomoří.
Turecký prezident už o víkendu prohlásil, že rozhovory Ankary a Atén kvůli sporům ohledně průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří by mohly být obnoveny brzy. Evropští lídři ale podle něj situaci nepomohou, když budou hrozit Ankaře sankcemi.
O obnovení rozhovorů, přerušených podle agentury Reuters v roce 2016, hovořil dnes Erdogan prostřednictvím videokonference s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Erdoganův mluvčí posléze uvedl, že Ankara a Atény jsou připraveny začít předběžná jednání o obnovení rozhovorů. Ještě dnes by měl o této věci Erdogan hovořit i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, napsala dnes některá turecká média.
Napětí kvůli těžbě ve východním Středomoří se mezi Ankarou a Aténami nově vyhrotilo v srpnu, kdy Turecko vyslalo do sporné oblasti průzkumnou loď doprovázenou vojenskými plavidly. Řecko i Turecko posléze v oblasti uspořádaly námořní vojenská cvičení.
Ankara minulý týden plavidlo stáhla. Nejprve tvrdila, že tak učinila kvůli rutinní údržbě, pak připustila, že se tím otevírá šance pro diplomatické řešení. Dnes ale řecký deník Kathimerini s odkazem na turecká provládní média napsal, že průzkumná loď Oruç Reis opět vyplula z přístavu Antalya, zdržuje se ale podle médií stále v zálivu tohoto přístavu a nedoprovází ji námořnictvo.