Domů
Elektrárny ve světě
USA: Výstavba prvních jaderných reaktorů za několik desetiletí je zastavena
Jaderná elektrárna Chapelcross. Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/File:Chapelcross.jpg

USA: Výstavba prvních jaderných reaktorů za několik desetiletí je zastavena

Elektrárenské společnosti z Jižní Karolíny se rozhodly zastavit práce na dvou nedokončených jaderných reaktorech, které měly první v USA za několik desetiletí a byly původně označovány za začátek renesance jaderné energie v USA. Projekt již nyní čelí zpoždění a vysokému překročení nákladů, napsaly agentury AP a Reuters.

V projektu elektrárny V.C. Summer vlastní podíl 45 procent státní elektrárenská firma Santee Cooper. Zbývajících 55 procent vlastní South Carolina Electric & Gas (SCE&G). Vedení obou firem se dnes vyslovila pro ukončení projektu.

Projekt měl začít vyrábět elektřinu loni. Zatím je však dokončen z méně než 40 procent kvůli stavebním problémům, sporům s regulátory a nízké kvalitě prací.

Prezentace připravená pro správní radu Santee Cooper ukázala, že odhadované náklady na dokončení projektu již stouply o 75 procent a projekt by měl začít vyrábět elektřinu nejdříve v roce 2023.

Reaktory měly být prvními novými reaktory od nehody v Three Mile Island v roce 1979. Očekávalo se, že zahájí novou éru výstavby jaderných elektráren, které jsou bezpečnější na provoz, levnější na výstavbu a nevypouštějí emise oxidů uhlíku.

Kolem projektu panují pochybnosti již od konce března, kdy primární dodavatel elektrárny, firma Westinghouse, požádala o ochranu před věřiteli.

Projekt byl schválen v roce 2009. Odhadované náklady na projekt tehdy činily devět miliard USD (195,5 miliardy Kč). Poslední odhady nákladů počítají s 16 miliardami USD.

Komentáře

(43)

Jan Veselý

1. srpen 2017, 14:05

A dva reaktory JE Vogtle jsou další na řadě. Tímto bych "jadernou renesanci" v USA považoval za ukončenou. Zkouška, jestli bude nějaká další, proběhne v Utahu. Uvidíme jak se NuScale zadaří. Třeba se pár reaktorů po roce 2030 postaví.

Martin Pácalt

1. srpen 2017, 14:49

Žasnu nad tím, jak se mohou vyšplhat náklady o 75% nad původní rozpočet a ještě není ani dokončeno 60% prací. Tohle opravdu není dobrá reklama pro americkou jadernou energetiku. Nerozumím jak se může vyplatit nedokončit ten projekt. Peníze jsou už investovány, ale nikdy se nevrátí, dokud se neroztočí turbíny.

Možná nemám všechny informace, ale např. o ruských JE jsem podobnou "špínu" nečetl.

Mimochodem, obecně ve stavebních zakázkách je povoleno max. 20% na vícepráce nad rámec rozpočtu. Cokoliv navíc se dá velmi špatně nebo vůbec nedá vyjednat k proplacení. Alespoň u menších firem.

Jan Veselý

1. srpen 2017, 15:33

V jaderné energetice je běžné i trojnásobné překročení původního rozpočtu. Rekordní je jeden reaktor v USA (nejsem si jistý, tuším Vogtle 1), který stál 7x více než byl původní rozpočet.

Správní rada se rozhodovala jestli stavbu ukončit teď a spolknout zatím proinvestované peníze nebo dostavět, utratit strašně moc peněz s perspektivou toho, že se celá investice stejně bude muset odepsat, protože ta elektrárny by si s bídou vydělala na provoz, ale ne ani na úroky z půjčených peněz. Na rozumnou rentabilitu by prý potřebovali cenu cca 120-150 USD/MWh.

energetik

1. srpen 2017, 17:37

Hm, dobrá inspirace pro tuneláře v ČR kde se bude zase stavět a státní.

energetik

1. srpen 2017, 17:44

"Očekávalo se, že zahájí novou éru výstavby jaderných elektráren, které jsou bezpečnější na provoz, levnější na výstavbu a nevypouštějí emise oxidů uhlíku."

A ty jaderné elektrárny z předchozí éry emise uhlíku vypouští (tedy mimo toxické radionuklidy) a kolik?

L

2. srpen 2017, 13:36

Jde o to, že se jaderné elektrárny nestavěly několik desetiletí a vytratilo se know-how v oborech, které jsou pro výstavbu potřeba. Myslíte si, že dnes by v ČR bylo možné vyrobit generátor 1200 MVA jako se dříve vyráběl pro Temelín? Ani omylem… Příklad z podobného oboru: Ve Škodovce v Plzni byla přerušena výroba elektrických lokomotiv na 20 let. Když se pak vyráběl prototyp lokomotivy 109e, tak vznikal za neskutečných porodních bolestí více než 10 let a výsledkem je stroj, který se nepovedlo prosadit u nás ani v Evropě. Krom zakázky pro ČD se vyrobilo asi jen 8 kusů (dohromady 28 kusů). Za tu dobu Siemens vyrobil stovky lokomotiv Vectron. Dalším problémem je vedení mnoha firem, kdy ve výrobních firmách se snaží udělat univerzální zaměstnance a nectí se oborová příslušnost. Vrcholem je prohlášení vedení firmy, kde tvrdí, že člověk po deseti letech na jedné pozici už nemá co by oboru přinesl a měl by jít v rámci téže firmy dělat něco jiného a na jeho místo by měl přijít někdo jiný a danou pozici obohatit novými nápady a jiným přístupem. Představa, že jeden člověk bude dělat celý život jednu práci je dnes již přežitek. S tím souvisí i tvorba podrobných návodek jak se má která činnost přesně dělat. Velký problém ale nastane, když přijde nestandardní odchylka. A nedej bůh, když podobní zaměstnanci pak mají pracovat na vývojovém projektu… Doba kdy jeden člověk dělal od vyučení/vystudování jednu práci a po 15 letech si dokázal poradit na servisní akci na druhém konci světa prakticky s čímkoliv je již dávno pryč a je to přežité. To jen jeden pohled na nejmenovanou firmu v České Republice se zahraničním vlastníkem, která dělá subdodávky pro energetiku tady i jinde ve světě. Naštěstí po velmi výrazném nárůstu nákladů na nekvalitu a stížnostech zákazníků byl tento nesmysl zrušen. Dovedu si ale představit, že mnoho firem tuto filozofii využívá, zejména na západ od nás. Za tento problém nemohou jaderné elektrárny ani žádné jiné. Tohle je pouze jedním z aspektů, které ovlivňují tento sektor. Nově stavěné jaderné bloky jsou většinou prototypy. A kdo z vás se někdy podílel na vývoji nějakého velkého a drahého prototypu, když tady tak zasvěceně píšete? Kdyby jste s něčím podobným měli tu čest, tak budete psát jinak. Jen ukazujete, že nevíte o co jde. Dalším problémem je, že energetiku ovlivňují lidé, kteří ji nerozumí. Viz. například nově zvolený prezident Macron a jeho prohlášení o výrazném snížení podílu jádra v jejich energetickém mixu. Proč? Jaký k tomu má důvod? V současnosti mají jednu z nejlevnějších elektrik v Evropě a na rozdíl od Německa podstatně lépe plní klimatické cíle. Podobná politická prohlášení sektor energetiky destabilizují. Ano, část jejich jaderných kapacit je před ukončením provozu a bude nutné je nahradit. A je otázkou, jestli půjdou cestou jako dosud a svojí energetiku rekonstruuje jejich průmysl (protože Frantíci jaderky stavět umí, byť jejich dva prototypy reaktoru EPR mají problémy, ale to by se odladilo), nebo jestli si svojí novou energetiku nechají postavit od Němců nebo Dánů (např. VESTAS, Enercon a podobné). Možná, že o budoucnosti Francouzké energetiky se rozhodne direktivně v Berlíně. Otázkou také zůstává, jestli je dobré maximálně tlačit v každém státě kde se staví nová jaderná elektrárna na maximální podíl místního průmyslu. Pro každou místní firmu to bude prototyp a s tím spojené problémy s nekvalitou, cenou, dobou dodávky atd.

Martin Pácalt

2. srpen 2017, 15:27

Souhlasím s Vámi. Dříve si tento stát mohl vyrobit (a zisk zůstal zde) min. tři druhy osobních vozidel(Škoda, tatra, Aero), autobus, nákladní a osobní vlaky, vagóny a menší letadla(Avia, Aero). Jde i o udržení mozků a ty od nás odcházejí s každým tuhým režimem (ten druhý měl a má dlouhodobější účinek, protože ovlivnil nejenom jednu generaci).

Na tomto webu si v diskusích můžete v názorech velmi často přečíst cenová porovnání, ale státní (národní) technologická prestiž , udržení know-how nebo soběstačnost (protože právě ta v době míru vadí, ale v době válek a problémů zachraňuje, vybudovat ji však netrvá týden) už tolik zmiňovaná není.

Milan Vaněček

2. srpen 2017, 16:12

Mluvíte mi oba z duše. Co je zapotřebí: nejprve analýza proč jsme tam kde jsme (mzdy třetinové vůči Německu a pětinové vůči Švýcarsku, kterému jsme před 100 lety byli rovnocenní).

Potom musí následovat řešení, co dělat a jak to udělat.

Jen pár poznámek: důvod nízkých mezd je to, že jsme míň než montovna, vyrábíme hlavně součástky a přibývají především velkosklady. Jen vývoz hotových složitých výrobků a ještě lépe investičních celků může mzdy v ČR uvést na důstojnou úroveň.

A napřiklad v okolí obvyklá sektorová daň může omezit každoroční penězovod ven z ČR.

A to se na nás řití ještě invaze milionů migrantů do Schengenského prostoru.

Možná že nás volby posunou trochu směrem k nápravě ale iluze si moc nedělám.

Jan Veselý

2. srpen 2017, 20:53

Stát vyráběl? To je dnes hodně nepopulární přístup. Za první republiky byly tři automobilky jen v Praze (Praga, Aero, Walter) a minimálně další tři mimo ni (MB, Brno, Kopřivnice). Přežila jedna, jen jako značka většího koncernu, ale přesto se v ČR vyrábí okolo milionu aut za rok a nejvíce autobusů v přepočtu na obyvatele na světě. Sviňská globalizace.

A na jakou válku se to máme připravovat? Válka se ZHN by byla fakt krátká, na velký konvenční konflikt je naše země malá, ta by tu netrvala déle než týden, a na gerilovou/partizánskou/hybridní válku je technologická prestiž a know-how na nic. Na to stačí dost primitivní technika.

A prvními válečnými cíli nepřítele by byla Vltavská kaskáda a právě velké, centralizované zdroje elektřiny.

L

2. srpen 2017, 23:11

Proč zrovna válka? Stačí obyčejný terorismus. Jadernou elektrárnu, tím že je relativně malá ohlídá armáda celkem snadno. Horší bude ohlídat vedení jenž transportuje energii vyrobenou ve VTE ze severu na jih. To bude v budoucnu achillova pata bezpečnosti. V budoucnu se tento problém ještě více prohloubí až ukončí provoz JE na jihu a začnou fungovat offshore VTE farmy na severu. FVE na střechách domů po vesnicích bude mít marginální význam, až v Mnichově nebude jezdit metro, výtahy a jiné spotřebiče. Tohle bude pro teroristy to pravé lákadlo… Energetika postavená na jaderkách zdaleka nebyla tak náročná na dálkové tranzity vyrobené energie.

Jan Veselý

3. srpen 2017, 10:55

A v čem je to horší než stovky km drátů VVN vyvádějící výkon z českých JE. Nějak jsem nezaregistroval, že by Týn nad Vltavou a Třebíč byla nějaká velká centra spotřeby. Prahu dnes odřízne od elektřiny četa Specnaz. Stačí minometem nebo granátometem rozstřílet tři trafostanice na okraji města.

Pokud máte opravdový strach z takového terorismu (nebo v USA z tornád a hurikánů), je jediným možným řešením decentralizace celé energetiky a výroba v místech spotřeby, alespoň pro kritickou infrastrukturu. To, že nebude jezdit metro a výtahy je prkotina, tak holt lidi budou chodit pěšky. Důležité jsou úplně jiné věci.

L

5. srpen 2017, 22:57

Evidentně nechápeš o co jde. Energie z off - shore větrných parků v Baltském/Severním moři (Němci maj obrovské plány s výstavbou VTE na moři) a z dalších větrníků na pevnině se přenáší na jih do Bavorska nebo Rakouska, které nadbytky elektřiny z VTE rádo nakupuje. Přenášené výkony jsou v jednotkách GW na vzdálenost 700 - 900 km přímo a 1000 km přes Polsko. Dále, z matematického modelu naší přenosové soustavy lze vypozorovat, že tok el. energie z Temelína končí ve Středních Čechách v rozvodnách Řeporyje, Chodov a přes vedení V415 jde malá část do rozv. Čechy - střed. To je nějakých 130 km. Menší část výkonu jde přes rozv. Přeštice do Německa a cca 200 MW do Slavětic na Moravě (150 km). Modelovaná situace byla pro zimní maximum odběru. Mě osobně ty rozdíly přijdou dost výrazné a důležité. A nemusí jít o terorismus. Stačí aby při vichřici popadalo pár stožárů. Pokud bude v Německu výroba na severu a jih bude zásobován na dálku, tak sotva můžeme hovořit o nějaké decentralizaci. Asi si zaznamenal kolik mají Němci problémů s chybějícími vedeními mezi severem a jihem. Co si vlastně pod pojmem decentralizace představuješ? Můžeš to trochu rozepsat?

C

6. srpen 2017, 01:19

Němci rozvoj a některé nuance OZEnergetiky nedávají, Je to pár let, ale byla mapa pro jednotlivé spolkové země s plánovaným výkonem a výkonem dosaženým ve VtE, no a zatímco sever má překročeno, vnitrozemí je dost pozadu. Sice to není asi úplně možné brát jako náhradu za sever, ale mohlo by to mírně pomoci s problémy, ale muselo by se řešit co s tím přebytkem na severu.

No a jak se nám bude ten matematický model chovat pokud jednu z důležitých rozvodem zasáhne útok? Jedno jestli vojenský grafitovou bombou, nebo teroristický. Nedopadneme náhodou stejně jako v případě přenášení výkonu ze severu na jih?

Jinak nikdo nezvládneme odhadnout jak se bude energetika vyvíjet v SRN po další iteraci, přičemž tato iterace bude trvat asi 10-20 let, na rozdíl od nás kde se rozhodnutí pro JE bude dát pořádně revidovat až za 35-40 let.

Máme nějaké vize, nějaké odhady, něco je nesmysl, něco možná vyjde, nemáme odhad jaké bude složení populace v Německu a desítky dalších věcí, to je třeba také uvažovat, jaké bude vzdělání, jak se bude hýbat, jak se nám pohna umělá inteligence... Máme tu rapidně se vyvíjející oblast baterií, nové typy solárních článků, zlepšování stávajících, na to by asi lépe odpověděl pan Vaněček. Naposledy jsme tu rozebírali palivové články, to jsem vám pak už neodpovídal, ale jak jsem se díval tak některé články umí jít na cenu proudu z nich kolem 0.06$/kWh. Našel jsem nějakou firmu co v USA články na zemní plyn dodává, bohužel neměli ceník...

Aniž bych chtěl vytahovat všemožné sci-fi záležitosti, možná jsme na hranici technologické singularity, takže nevíme co se stane, ani v energetice. Tam by mohla totiž AI dost pomoct místo operátorů, pokud se dobře udělá a bude zaměřená jen na pár věcí, nebude tedy univerzální jako lidská nebo zvířecí, může snáze předpovědět a zareagovat na mimořádnosti. Jenže k tomu se musí zavést do elektrizační soustavy "routování" tedy každý uzel a spínací stanici vybavit PST, čímž se obchází Ohmův zákon. Ona schopnost real-time routování nechybí jenom v elektroenergetice, ale třeba i na železnici, kde by to mohlo pomoct s nedostatkem kapacit a pod., pokud by se daly v elektrické síti upravovat cesty, pak nám nehrozí problémy s blackouty v takové míře. Jenže na toto by asi bylo třeba právě AI z hlediska nutnosti odhadnout vývoj do budoucna na několik hodin, odladit přechodové jevy a podobně.

To u dráhy nehrozí, tam stačí jednoduché nalezení cesty nějakým UCS, vytvoření doplněného grafikonu a jeho zaslání na stanice, z čehož vzniknou příslušné rozkazy. Tady že bude stroj minutu chroupat a pak dalších 15 minut vezme než se všichni lidi vzpamatují proč že mají mezinárodní vlak v Moravské Třebové, nic se neděje. Elektrická síť potřebuje reakční dobu mnohem kratší. Navíc bude otázka co třeba udělá oblast s nastaveným přístupem pro 100MW když naráz vypadne zdroj, bude třeba brát od sousedů 200MW a PST bude nastaveno na 100MW max. Frekvence uletět nemůže dojde k podpětí? Nadproudová ochrana asi nezareaguje, je tam ten polštář v podobě PST.

A tyto obrovské míry neurčitosti které se objevují znamenají že nejsme sto předpovědět jestli Němci nestaví totálně zbytečné vedení protože zjistí že nejsou třeba. Dneska vyšlo toto na osel.cz: osel. cz/9495-nahodne-objeveny-nanohlinik-by-mohl-nastartovat-vodikovou-ekonomiku.html

To zase mění pravidla hry, pokud někde budou sto dělat ze vzniklého kalu znovu prášek pak tento mohou, třeba i s demineralizovanou vodou, vozit vlakem do elektráren na jihu. Možná to bude mít vyšší energetickou hustotu než uhlí. Nebo se to bude dát koupit v padesátikilovém pytli pro domácí stanici, kdoví. (Na tomto je ale zajímavé že se podobný proces roky objevoval na "free energy" stránkách, jako magický pohon, "spaloval" se tam hliníkový pásek v nějakém roztoku snad hydroxidu a uvolněný vodík se vedl do motoru)

Jediné co se dá tak s jistotou formulovat jsou některá pravidla a podmínky jako třeba nutnost routování či dostatečná kapacita získaná konvenčně.

Nutnost zajištění ochrany centrálních stanic a vedení, nebo decentralizace a ochrana redundancí...

Patrně nutnost nasadit počítačové (polo)autonomní řídicí systémy...

Našlo by se ještě něco, ale teď už se mi o tom moc přemýšlet nechce, přece jenom je jedna ráno.

L

6. srpen 2017, 10:45

Dík za zajímavý pohled na problematiku. Je to jedna z možností kterou se bude energetika ubírat.

Nicméně si pokládám otázku co vlastně já jako koncový odběratel získám těmito inovacemi. Stávající stav je takový, že dodávka elektřiny je spolehlivá, mohu odebírat tolik kolik zrovna potřebuji a je levná včetně všech poplatků. Ano, já považuji stávající ceny za elektřinu přiměřené.

Co získám tím, že budu mít svůj zdroj, byť bude o trochu levnější než dodávka ze sítě? Určitě se sníží spolehlivost dodávky, budu muset řešit údržbu, budu omezen kapacitou zdroje a tak dále. Navíc budu stále závislý na distributorovi zemního plynu u kterého těžko můžeme odhadnout jeho cenu v horizontu 10 - 20 let, když se řada států chystá postavit svojí energetiku na plynu + OZE. Zemní plyn je sice ekologičtější než uhlí a ropa, ale stále je to fosilní zdroj.

Celé tohle mi přijde jako násilné zavádění inovací do systému který sám o sobě funguje bez problémů. Jak jsem již psal v příspěvku dříve, při stávajícím trendu v Německu kdy výroba je na severu a zásobuje se jih dálkovým tranzitem to není rozhodně decentralizovaná výroba o které se tady tak často píše.

Jistě, teroristický útok vyřadí z provozu jakoukoliv síť. Ale jde spíše o to, že s délkou přenosu klesá spolehlivost. Prostě čím delší vedení, tím větší pravděpodobnost že se něco stane. Vyvedení výkonu z JE se projektuje dle kritérium N-2. Tj. při výpadku dvou vedení musí být zachována schopnost vyvést bezpečně výkon. Na podobném principu budou muset i Němci řešit spolehlivost zásobování jižní části jejich území. Tu Prahu nespasí fotovoltaika na střechách některých budov a stovky MW z Temelína pro Prahu nebo jednotky GW pro jih Německa potřebují dostatek cest pro případ výpadku a je mu jedno (tomu výkonu) jestli mu cestu nastaví stávající automatika nebo nějaká umělá inteligence. Stávající automatika s vyškoleným dispečerem řízení zvládá dobře. Větším problémem může být zastaralost a neudržovanost infrastruktury. Je levnější řešit paralelní trasy pro vzdálenosti 100 – 200 km pro jaderné elektrárny a 700 – 1000 km pro VTE.

Při výpadku vedení dojde k podpětí pokud nebude dostatečný zdroj jalového výkonu pro udržení napětí. Samozřejmě že musí být dostatečná kapacita na ostatních vedení pro činný výkon. Dnes standardně přibudíš/odbudíš více ostatní generátory v dané lokalitě a napětí dorovnáš pomocí jalového výkonu (napětí je na rozdíl od frekvence lokální parametr). Pro řízení výkonových toků v přenosové soustavě máme nejen PST trafa ale FACT systémy. Nicméně při vhodném územním rozložení velkých zdrojů nejsou nutně potřeba.

Jinak souhlasím s relevancí těch prognóz do budoucna. Hodně důležitý faktor je i rozvoj elektromobility. Kolik se povede nahradit klasických aut elektromobily? Bude to 10 %, 30% nebo 100%? To může s energetikou zcela zásadně zamíchat. Uvádíš některé vynálezy, které jsou zatím v laboratořích. To může být ještě hodně dlouhá doba pro jejich zavedení do praxe. Na to moc spoléhat nelze při plánování na řekněme další 15 - 20 let.

C

6. srpen 2017, 12:45

Proto píši o tom že nevíme, co bude za další iteraci, která je u OZE těch 15-20 let, u jádra 30-50, dle reaktorů, provedení atd. To že Němci jedou na krátkých iteracích jim dá lepší možnost na vývoj zareagovat.

Když to přeženu, (on je to nesmysl poněkud) příští vláda na vánoce odhlasuje stavbu 8 VVER1200, upíše peníze, asi 100mld ročně, a začne se stavět v roce 2019, v roce 2022 opravdu bude dostupný funkční sféromak s výkonem asi 200MWt/50MWe za 1/3 ceny JE. Jenže by budeme mít do roku 2061-2070 blokovány prostředky. Němci ale budou moci kolem roku 2040, nebo i 2030 přeskočit, na fúzi. (je to vysoce nepravděpodobné, ale co kdyby) U nás nebudou peníze a moc ani důvod, takže pokud se udělá velká jaderná akce, pak do roku 2100 se nic nového moc stavět nebude.

Jak rychlý bude nástup elektromobility je otázka, jenže problém je v tom že Evropské země nemají, nemá to nikdo na světě, progresivní plán jak ji zavést dostatečně rychle, už před lety mohli začít na dráze, kde je to bez větších problémů, u nás přibylo jen pár kilometrů na soukromé trati v Jeseníkách a pár kilometrů z Retzu, ale to protože ÖBB a výlety z Vídně. Pokud by to bylo podobné, tak z elektromobility z pohledu sítě mít strach nemusíme, bylo by to do 50 % během hodně dlouhé doby.

Kritériem N-2 u vyvedení výkonu z JE si nějak nejsem jistý, veškeré mapy EPS ukazují jen jednoduchá vedení od každého bloku, ovšem záloha napájení přes 110kV může být asi N-2, to už jsem moc nezkoumal. Je možné že to vede pak z rozvodny, dále, ale prvních par kilometrů fakt nevím. Ani mi to tehdy u Dukovan tak nepřišlo (jinými slovy nedopočítal jsem se počtu vedení :))

V otázce zavádění, nezavádění plynových článků, tam právě bude rolí hrát (pod)udržovanost infrastruktury, plyn se dá třeba tlakovat do zásobníku, tady, pokud se výrazně nezmění ceny, to smysl nemá, jenže už v takových USA to smysl mít může, pokud to běží v kogeneračním režimu, pak je to zase další a jiná diskuse. (jinak ty články mají životnost i 60k hodin, co jsem tedy se dočetl) Je totiž dost věcí, které se nám u nás zdají jako hloupost, ale stačí jet někam jinam a ono to smysl dává protože tam jsou jiné podmínky.

Odběhnu na moment od energetiky, některým cizincům nedává smysl třeba náš systém hromadné dopravy dokud jim nevysvětlíte podmínky v jakých funguje. Pro Američany je nepochopitelný systém navazujících dálkových vlaků, jejich hustota (Amtrak třeba jede v dané relaci jen jednou denně, spoj Vídeň - Praha jede asi 14x (7x bez přestupu, 7x s přestupem) nebo nějak tak ), nebo že není všechno stavěné pro auta, že se tu dá chodit pěšky a obejdete tak všechno co potřebujete, atp.

Takže u nás kde máme trafo na každém rožku a v každém druhém městě minimálně MVE či kogenerační teplárnu a každý druhý vinohrad má přípojku k veřejné síti, která je spolehlivá, se může zdát myšlenka nezávislého zdroje jako hloupost, ale třeba v USA kde je síť mnohem méně spolehlivá to smysl dává. Konec konců i u nás se svého času u domů stavěly zásobníky na plyn (někdy na přelomu tisíciletí). Takže může být X věcí, které my nevíme a v jejichž světle to smysl dává.

Plyn má ještě jednu výhodu, můžeme jej získat snadno z mnoha zdrojů, ať už neobnovitelných, tak i obnovitelných, tak i lez vyrábět plyn syntetický, což je ale drahé, zatím.

Na tom jihu Německa by to mohly být až desítky GW, to jen na okraj, pak by to byla decentralizovaná výroba, jenže teď to prostě dopracovali do nešťastné situace že mají obrovský výkon na severu a malý na jihu, kde se zase proto mají stavět PPE, prostě jim to dost ujelo. Proč? To je otázka.

Podle mne bude zavedení AI potřeba z důvodu nutnosti řídit mnohem složitější systém s množstvím proměnných vstupů, to už možná nebude možné řídit jen na základě současné automatiky a lidí. Navíc pokud by šla dolů úroveň školství, stát se může (Rozhodně ne že by mělo být založeno jen na biflování nebo se nevyvíjet, ale hlavně se s ním nesmí houpat, to se děje nejen u nás), sehnat dostatečně kvalifikované lidi bude problém, AI zato bude mít stále zhruba stejné a definované kvality a schopnosti. Demografii nezapomínejme, pokud se dopracujeme velmi blízko 1 dítě/žena, pak populace bude klesat, ale spotřeba EE může stagnovat či růst (podle toho co se bude dít, možná bude třeba násobné množství jen abychom mohli existovat protože bude třeba odsolovat vodu atp. může dojít k masivnímu rozšíření asistenčních robotů obecné robotizaci světa, to je sice skoro sci-fi, ale asi ne zase úplné), pak se nám nemusí vůbec dostávat lidí.

Martin Pácalt

3. srpen 2017, 09:32

Psal jsem o době válek a problémů, ne jen o válkách. A podle mého je jakákoliv vyspělost v době krize lepší než průměrnost nebo zaostalost. Špičkový hacker toho dokáže hodně zničit od stolu, špičkový IT odborník dokáže leccos zachránit.

Poznámky pod čarou:

Formulací "stát mohl vyrobit" jsem zkratkovitě myslel místní podniky a firmy. Ten víc jak milion aut se u nás vyrobí je fajn, hodně lidí je zaměstnaných, dobře zaplacených na místní poměry, odvody také zůstávají u nás, ovšem Škodovce stát odpouští daně z příjmů (jeden rok to bylo cca 600 mil. Kč)a vlastníky jsou zahraniční akcionáři a transfer do Wolfsburgu jede (je to tuším 16mld. ročně ).

Ono i to mnohem primitivnější vodárenství je na pendrek. Slabou polovinu obstarávají a inkasují města a obce, ostatní jsou Francouzi, Rakušané, Němci, Španělé s Japonci. Plynárenské trubky zprivatizovala Zemanova vláda s tím, že těch 80mld. Kč půjde na penzijní reformu (nešla ani koruna). Distribuční poplatky již víc jak 15let proudí opět k Němcům.

Jan Veselý

3. srpen 2017, 11:02

To je prostě globalizace a my malá ryba v ní. A té rybce navíc kvůli komančům 40 let ujížděl vlak. Tohle se všechno rozhodlo už dávno.

Včera jsem shodou okolností četl zajímavý článek o možné obchodní válce USA x Německo. Jednoduchá ekonomická analýza ukazuje, že obě země se spolu MUSÍ kamarádit, protože Němci mají v USA asi za 1.5 bilionu dolarů investic a USA v Německu okolo 800 miliard USD. A vzájemně si zaměstnávají statisíce, možná miliony, lidí.

C

3. srpen 2017, 11:30

To ale neznamená že nemáme dělat všechno proto abychom si z té globalizace také kus neutrhli. Sednout si a rezignovat není řešení. Nemůžeme se pořád řídit tím co se stalo v historii, stejnými vzorci. Mělo by se udělat vše proto aby se to tedy posunulo na vyšší úroveň.

Jan Veselý

3. srpen 2017, 12:54

Souhlas, nefňukat a makat. Makat líp a chytřeji. Už jsou kolem nás další Kolbenové, Škodové a Baťové, jen ještě o nich nevíme.

C

3. srpen 2017, 13:28

Problém je v tom že prostředí pro ně není ideální a možná je dokonce proti nim. S tím by chtělo něco dělat a ani stav plné zaměstnanosti s tím moc nepomáhá, ta je dělána bohužel montovnami a podobně, což odčerpalo obrovské množství lidí použitelných jinde (odchod do zahraničí je pak nevýznamný), z dlouhodobého hlediska to může být problém. Na druhou stranu je to impuls k robotizaci, bohužel tu nelze nasadit všude nikde ve světě totiž ještě nesou potřebné typy robotů.

C

3. srpen 2017, 13:33

P.S. Dále je pro náš export mimo EU problém v naší poloze kdy jakýkoliv je zatížen vysokými poplatky cizích železnic a poplatky za dálnice. Jediná naše svobodná cesta bývalo Labe, které má už nějaké to století zvláštní statut a nelze tam dle dohod vybírat clo ani jiné podobné poplatky, jenže to je nepoužitelné. Důvody proč se alespoň neprohrabuje ať někdo zkusí vysvětlit.

C

2. srpen 2017, 23:31

Problém našeho průmyslu je v tom že nikdo nebyl sto delší dobu prorazit na západě a samozřejmě je tu problém v tom že se za tu dobu ztratily znalosti, ale i 109E bylo něco úplně nového, dokonce jiného než Asynchron, těch cca 20 let a k tomu asi dalších 10-20 let technologického zpoždění způsobilo příliš velkou mezeru. Pak je také problém v tom, že ČD neměly a nemají dodnes program obnovy elektrických lokomotiv, kdy se jen velmi pozvolně nahrazuje 1. generace strojů, které mají odporovou regulaci, jsou to stovky kusů, ale na nové stroje nejsou peníze, takže se po tratích na 160 prohání ve velkém lokomotivy na 120 max. Některé novější stejnosměrné lokomotivy se u ČDC předělávají na dvojsystémové (363.5), sice se nasazují jednotky, ale to je nedostatečné, zajímavé je třeba že se v Rakousku od prý má upouštět. Jinak lokomotivy vyrábí CZloko, jestli je to jen rekonstrukce nebo novostavba těžko říct, většinou z původní lokomotivy skoro nic nezbude. Na druhou stranu se třeba i GE se super novou lokomotivou v 50. letech spálil, v USA mají střídavou trakci, udělali tedy lokomotivu plnou nových ignitronů a podobně, nechytlo se to (<20 kusů), jediný zákazník zkrachoval po poklesu transportu uhlí a síť doslova roztrhala konkurence (O což se snažili asi 50 let), zničili, rozdupali, rozebrali, co se hodilo použili, ale jinak dílo zkázy.

Vagony, nevím, možná něco naposledy dělala Vagonka Studénka, ale většina vagonů je z Východního Německa, poslední dělané u nás jsou snad nějaké Bp z 92. roku. Nákladní by měl dělat Legios, ale ani na jednom není co vymýšlet, základ konstrukce je dán typy vozů UIC, úplně nezávislé konstrukce by mohla jezdit akorát tak tady, na mezinárodní by to neprošlo a bůh ví jestli by to dostalo schválení od DÚ a SŽDC. Na druhou stranu schválení k provozu dostal legiovlak na stoletých podvozcích, vagon v provedení kabrio...

Podívejte se na jaké úrovni byla produkce u nás a v zahraničí, to je třeba také srovnávat, kde byla výroba čipů tam a kde tady. Ano traduje se mnohde že byly továrny na Hi-Tech záměrně koupeny a zničeny, ale kdoví jak to přesně bylo. A stejně by se jen stěží podařilo pro Teslu sehnat licenci třeba na procesor 386, Zbrojovka měla disk s úžasnou kapacitou 10MB, asi by neudrželi krok se zahraničím, kdy kapacita disků šla nahoru. Nedá se tak myslím říct že by prosté nepřerušení výroby nějak zásadně měnilo současnou situaci. Samozřejmě by to bylo jiné, ale nejsme asi nikdo sto odhadnout jaké.

Jan Veselý

2. srpen 2017, 20:38

V lecčem jste se trefil. Hlavní problém výstavby velkých uhelných a jaderných elektráren spočívá v tom, že to jsou velké infrastrukturní projekty a každá je svým způsobem unikát. A každý, kdo něco dělá ví, že se na prvním projektu se (jak se u nás v Ostravě říká) vydupe. No, a tohle stavění unikátů má konkurovat tovární výrobě elektráren? Zmíněný Vestas vyrobí několik větrných elektráren každý den, fabrika na FV panely jich vyrábí miliony ročně a když Musk prezentoval video ze své fabriky na Li-ion články, tak to musel pouštět zpomaleně, aby bylo vůbec něco z té výroby lidským okem vidět. Takhle se dá učit (na energetiku) neskutečně rychle.

Další důležitou věcí je to, že jaderná energetika bývala svého času lákadlo pro ty nejlepší techniky a inženýry. Dneska tihle špičkoví lidé o jádro ani pohledem nezavadí, dělají jiné věci.

A k Francii, ústup od jádra se tam děje právě proto, že jejich vlastní domácí jaderný program je dovedl do technické slepé uličky a ekonomického fiaska jménem EPR. EPR je tak pitomý design, že se snad nedá ani normálně dostavět. Prostá ekonomická úvaha jim ukázala, že je už dnes levnější stavět VtE a FVE než draze rekonstruovat a držet při životě první generaci jejich jaderných reaktorů. Ta věc nezačala z Macronem, už fakticky začala předtím za socialistů. Macron to asi jen urychlil, přece jen není součástí tradičního "já na bráchu, brácha na mě" a navíc je to člověk přes prachy.

Ve Francii je levná elektřina, protože většina jaderného programu byla financovaná z veřejných rozpočtů nebo z FIAT peněz. Němci elektřinu tvrdě daní a podporu nových elektráren platí spotřebitelé, kteří tím zároveň křížově dotují německý průmysl.

O budoucnosti elektroenergetiky se fakticky do značné míry v Berlíně rozhodlo, to Němci jako první velký zákazník zaplatili rozjezd (a selekci těch perspektivních) moderních OZE a stále výhodnější cenu za ně pro celý svět. Teď už to žije vlastním životem a od Francouzů přijde tak "merci".

C

2. srpen 2017, 21:20

Pánové, zajímavou diskusi jste zde otevřeli, tak se přidám.

Nejspíš kdyby se měla nějak eliminovat unikátnost každého bloku tak by se muselo vrátit k dřívějšímu konceptu elektráren s několika menšími bloky, řekněme 3x250MW, místo jednoho bloku cca 700MW a tyto stavět s menšími obměnami, to by snad mohlo pomoct, jenže to nikdo nebude dělat, popravdě nevím proč.

Jan Veselý

2. srpen 2017, 22:45

Taky mě dost překvapuje, že jediný, kdo se o něco takového seriózně pokouší je NuScale v Utahu s tím plánem na 6x200MW JE. Já v tom vidím názornou ukázku rozdílu mezi teorií a praxí. Teoreticky je levnější jeden velký reaktor, prakticky jeho ekonomiku zabije překračování rozpočtu a unikátní díly, což u série menších reaktorů může být výrazně potlačeno, viz jaderný program ČSSR s VVER-440.

Milan Vaněček

2. srpen 2017, 23:15

Není v tom nějaký zmatek? Co já vím z dávné diskuse v Nature, z Wikipedie a z firemních dat tak pasivní bezpečné chlazení je zajištěno u reaktoru s výkonem pouze 50 MWe. Tedy 1,2 GW elektrárna by musela mít 24 takových reaktorů (to vše prodraží a převýší úspory z hromadné výroby ??). Ale tohle je parketa pana Wagnera, ten by nám mohl dát odpověď na skutečný současný stav.

Martin Pácalt

3. srpen 2017, 10:15

Osobně se mi větší množství malých reaktorů líbí více než jeden dva 1200MWové. Na plánu odstávek Dukovan jde krásně vidět, jak jsou postupně připojovány s blížícím se podzimem (samozřejmě letos to souvisí i s licencováním na další léta). Dobře se tak dá reflektovat nižší letní spotřeba už v této úrovni plánování výroby.

Rusko staví ty svoje VVER1200 u Petrohradu hned 4 (Bělorusko myslím 1, Finsko 1), protože pracují v měřítku krát 10, takže si tu modulárnost jsou schopni zavést tak jako tak, ale i u nich by reaktory 200-400MW šly vyrábět jako houska na krámě a byly použitelné. V dukovansko-temelínské soutěži jsou snad jediní, kteří nabízejí již provozované reaktory v komerčním provozu. Líbí se mi i představa, že např. soutěžíte 2 200MW bloky a možností obce na dalších 6 x200MW.

Nerozumím úplně té praxi , kdy má být každá JE originál. Stavebně musíte vždy vyřešit pro danou lokalitu originální základy (piloty, milánské stěny, základová deska (nebo spíš blok) , ale světlý prostor uvnitř pro technologická střeva se opakují(nejdražší hi-tech položky). Samozřejmě vždy je různě vzdálen např. vodní zdroj chlazení, ale ty trubky nehrají takovou roli. Připadá mi to jako jeden ze dvou zbytečných vlastních gólů, které si JE dávají. A kdo čte moje příspěvky, ví, že z toho neskáču radostí vzhůru.

Martin Pácalt

3. srpen 2017, 10:17

opce, pardon :-)

Vladimír Wagner

4. srpen 2017, 14:59

Souhlasím, že krach projektu VC Summer je momentální konec cesty k obnově rozvoje jaderné energetiky v USA. O reaktorech ve Vogtle se rozhodne na konci srpna. Tam je situace odlišná. Bloky jsou více dokončené a finance na jejich dokončení jsou vyšší. I situace na trhu s elektřinou a v počtu zákazníků je rozdílná. Je tak pravděpodobné, že se rozhodne o dokončení bloků. V každém případě to povede ke zrušení všech příprav na stavbu bloků AP1000 v USA. V každém případě tím USA ztrácí prozatím úplně realizovat komerční jaderné elektrárny, Pokud budou bloky využívající zkušenosti z AP1000 reaktorů, tak to bude v čínské režii.

Podle mého ukazuje tato událost na jeden základní aspekt. Jde o problém kontinuity a schopnosti dodavatelských stavebních a technologických firem. Ty byly jedním z podstatných důvodů problémů. V USA předtím téměř čtvrt století výstavba jaderných bloků neprobíhala. Ukázalo se, že schopnost místních firem realizovat takové velké stavby a řešit případné problémy není na potřebné úrovni. Je to vidět i v kontrastu se situací v Číně, kde se staví řada typů bloků, i AP1000, a stavby se realizují sice ne úplně bez problémů, ale hlavně se postupně bloky dokončují a spouštějí. Je vidět, že je mnohem důležitější, zda a kolik bloků se staví, než kolik je jich typů. Získané zkušenosti se uplatňují v celém sektoru. Podobná je situace i v Evropě

Dalším problémem byl i přístup Westinghouse, který se posunoval stále více ve směru, že bude nabízet čistě projekt a jeho realizace a zodpovědnost za ní je už na jiných.

Hlavní přínosy nových reaktorů se mohou projevit až při jisté sériovosti a standardizaci výroby, která se v současné době u AP1000 nedá předpokládat. Ta naopak probíhá v ruském programu VVER, kdy bloky III+ generace vznikly evolucí předchozích typů, takže v Novovoroněži je první fungující blok tohoto typu, ale nedávno zprovozněné bloky Kudankulam 5 a 6 jsou mu svými vlastnostmi velmi blízké a hlavně je zde celá řada standardních komponent. Rusko několik těchto bloků doma i v zahraničí dokončuje, staví, rozbíhá stavbu a zahajuje projekty. Což je podle mě hlavní důvod, proč u nich nejsou takové problémy. Podobnou cestu si vybudovala Jižní Korea, tam to má ovšem pravděpodobně zlikviduje politické rozhodnutí momentálního vedení státu. Dost těžko si lze představit, že se budou hromadněji kupovat reaktory ze státu, kde místní prezident doma jejich výstavbu zakáže. Takže v principu zůstává dále jen Čína, která posbírala zkušenosti z celého předchozího vývoje evropských a amerických modelů a na jejich základě postupně dospěla ke svým modelům s vysokou úrovní standardizace. Takže kromě ruského modelu VVER1200 se k perspektivním modelům III+ generace zařadí čínský Hualong One.

Co to znamená pro Česko? V případě, že chce stavět jaderné bloky, mělo by se hlavně snažit, aby si své zkušenosti a znalosti zachovaly české firmy, které budou u nás potenciálními dodavateli. Tomu by mělo nahrávat jejich uplatnění na různých stavbách, které se realizují nyní, tedy dokončovaných Mochovcích a blocích v Maďarsku, Finsku, Indii i dalších místech. Tomu do jisté míry nahrává to, že s uplatněním na budování bloků VVER jsou dlouhodobější zkušenosti a naše přítomnost při tom je docela úspěšná. Vzhledem k tomu, že se podařilo dodat i komponenty pro blok EPR, pokus o jistou účast na stavbě Hinkley Point by asi taky nebyl marný. Pokud jde o případné bloky pro dostavbu Dukovan a Temelína, je u nich třeba vyžadovat fungující blok doma i v zahraničí a také dostatečné zkušenosti s budováním, tedy určitý počet realizovaných projektů. V současné době a v nejbližších letech tuto podmínku splňuje pouze blok VVER1200. Z již zmíněných důvodů se diskvalifikuje korejský, který je navíc pro nás příliš velký.

Pokud jde o diskuzi kolem velikosti bloků. Zvětšování velikosti velmi často obecně vede ke zlepšení efektivity a snížení ceny. Projevuje se to i u obnovitelných zdrojů. Větrné turbíny se staví stále větší a velmi nízké ceny, kterými se tady často šermuje, jsou u velkých fotovoltaických a větrných farem. U jaderných bloků je to ještě zvýrazněno řadou dalších faktorů. Řada servisních a bezpečnostních prvků (kontejnment, zajištění ochrany, chlazení, areál, …) se nedá budovat po kouscích. U každého tepelného zdroje bude jedna větší turbína lacinější a efektivnější než odpovídající počet malých. Pokud se jedná o malé modulární reaktory, tak v případě, že nejde o velmi specifické zařízení, jako jsou třeba plovoucí jaderné bloky, tak musí být pro jejich ekonomičnost úplně jiný koncept takový, že jde v podstatě o velmi kompaktní „jadernou baterii“. Tedy něco, co zkouší zmíněný NuScale. Jestli a kdy se nějaký takový model objeví, je zatím otázkou.

Co je podstatné, v případě, že nemám firmy, které dokáží stavět a provozovat klasické jaderné elektrárny, je hodně těžké nastartovat výrobu a rozvoj těch pokročilejších, třeba modulárních s úplně novými koncepcemi. To je vidět i nyní. I ve vývoji pokročilých jaderných technologií je nejdále Čína. Vzhledem k tomu, že mezi fúzními a štěpnými technologiemi je řada synergií, budou v případě dokončení vývoje fúze na tom daleko lépe státy, které budou mít firmy zapojené do budování a využívání štěpných reaktorů. Evropa a USA tyto schopnosti ztrácejí. V Evropě je to podobné ztrátě schopností ve vývoji a využití biotechnologií ideologickým zákazem a bojem proti GMO. Já sám nejsem přesvědčen o nutnosti intenzivního boje proti emisím a fosilních paliv se ukazuje být dostatečné množství. Pokud by se však přece jen ukázalo, že se já a další skeptici v této oblasti mýlíme, bude Evropa plně závislá na Číně a Rusku.

Vladimír Wagner

4. srpen 2017, 15:01

Pochopitelně jsou u Vogtle finance na jejich dokončení nižší :-)

Milan Vaněček

4. srpen 2017, 17:19

Ano souhlasím, vypadá to že Západ jadernou energetiku rozvíjet nebude, jen Východ (Čína a Rusko).

Vladimír Wagner

4. srpen 2017, 18:24

Ovšem je třeba rozlišit dodávky jaderných bloků a využívání jaderné energetiky. Využívání jaderné energetiky (tedy nízkoemisní energetiky pomocí kombinace jádra a obnovitelných zdrojů) předpokládá Finsko, Maďarsko, Velká Británie, Slovensko a Francie (ostatně i Česko). Některé další státy předpokládají, že nebudou stavět nové jaderné bloky v případě, že ty staré nebudou muset nahradit fosilními. Příkladem je třeba Švédsko.

L

2. srpen 2017, 23:21

A v čem podle tebe tkví ta unikátnost? Řekl bych, že by stačilo kdyby měl jeden výrobce pro všechny své reaktory stejné subdodavatele. Když to v každém státě dělají s jinými subdodavateli, tak to ve výsledku nefunguje. Pokud máme firmu A, která vyrábí stroje nějakou svojí technologií a dáme tento stroj vyrobit firmě B, která sice dělá stejné stroje ale jinou opět svojí technologií, tak to firma B může zkazit byť má 80 let tradici v oboru. Ověřeno v praxi.

C

3. srpen 2017, 09:41

Problém unikátnosti je v tom, že postavíte jen jednotky bloků, našel jsem si pár nových uhelek v Německu Moorburg má 2x820MW, Lippendorf má dva bloky o 934MW, nové bloky elektrárny Boxberg 1x900MW, 1x675MW, Ledvice NZ 660MW. Ano sice to dělali různí dodavatelé, Adularya má 2x145MW, to nevypadá na nějakou sériovost. Ano, každou stavěl nejspíše někdo jiný, ale i tak, z pohledu elektrárenské společnosti to musí být v dlouhodobém měřítku nevýhodné. V případě problémů vlastně nepůjdou stroje ani zkanibalizovat, jako to nedávno udělali v USA kde se prodal generátor z propáleného bloku TMI do jiné elektrárny téhož výkonu, kde byl generátor zralý výměnu.

V minulosti když se začínalo s poválečnou obnovou tak se začaly dělat bloky po 50MW, které se pak instalovaly v celkem hojném počtu, pak bylo dost bloků 110 a 220-250MW (Dneska se to už moc dohledat po všech úpravách nedá) To už je dost velký rozdíl proti tomu jestli se dělá jeden nebo 24 stojů (počítám že turbíny v JE u nás a na Slovensku jsou +- podobné) eventuálně ještě více. Samozřejmě je to spojeno s tím že se parní elektrárny nějak hojně nestaví.

L

5. srpen 2017, 23:23

K tomu ti povím jedno: výkony které uvádíš jsou celkem blízko sebe. 900 MW, 934 MW a 820 MW se dá pokrýt jediným typem stroje (generátorem), jen má pokaždé jiný štítek. Neříkám, že to je i tento případ. Ty elektrárny neznám. Běžně se nabízí jeden typ generátoru např. v rozmezí výkonu 110 - 150 MW. Záleží to zejména na teplotě chladícího média na vstupu do stroje.

Co se velikosti jaderných bloků týče, tak bych byl pro bloky 600 MWe, kde by měl blok dvě turbosoustrojí se vzduchem chlazenými generátory. Jejich pořizovací cena je výrazně menších než u strojů jež jsou chlazené vodou a vodíkem. Údržba je také o poznání levnější. Samozřejmě u bloků s vyšším výkonem se bez vodíku neobejdeme.

L

2. srpen 2017, 22:59

Možná se ve Francii dotovala výstavba JE z veřejných peněz, ale zajistilo jim to na mnohá desetiletí levnou a bezemisní elektřinu. Neznám přesnou ekonomickou bilanci francouzkých jaderných elektráren, ale bude určitě podobná jako ta našich. Čez zvežejnil již před 12 lety, že se Dukovany již dvakrát zaplatili a to v té době měli před sebou dalších asi 35 let provozu. Vyrábí elektřinu s náklady 0,6 Kč/kWh. Obě naše jaderky jsou nejziskovější elektrárny ČEZu. A kolik odvedl ČEZ za posledních 15 let do státní kasy? Předpokládám, že nejinak tomu bude i ve Francii. Pokud se jaderná elektrárna za svojí životnost vrátí 4 – 5krát, tak je to sakra dobrý kšeft. To že se dnes nevyplatí JE v Evropě stavět je jen a pouze díky uměle vytvořené legislativní překážce. Obnovitelné zdroje energie mají zákonem stanovené výkupní ceny, mají přednost výkupu vyrobené elektrické energie před ostatními zdroji. Naopak uhelné, plynové a jaderné zdroje prodávají elektřinu podle aktuálních cen na burze, které jsou rozkolísané díky OZE. Takže OZE mají právní jistotu příjmů a ostatní zdroje jsou v naprosté nejistotě. Kdyby byly v jiném průmyslovém oboru takto pokřivené podmínky pro podnikání, tak by v něm nikdy nikdo normální nepodnikal, kdyby nebyl zvýhodňován. Tohle je naprosto nedemokratické a popírá to snad veškeré tržní principy. Celý problém s nevýhodností klasických elektráren je uměle vyvolán.

Ano, přesně tak. Čím více Německo vyveze své zelené ideologie, tím více prodá jejich technologií a bude více profitovat. Je to jejich obchodní strategie. Ale je výhodná i pro nás? Nějaké subdodávky pro ně děláme, ale v podstatě minimum – třeba jim dodáváme ocel (4% jejich spotřeby). Tedy dodáváme to co má nejnižší přidanou hodnotu. Wikov vyvinul také svojí větrnou elektrárnu 2 MW. A jak se uchytila na trhu? Asi tak jako dříve zmíněná lokomotiva 109e.

A Spojené státy? Za posledních 7 let se tam z ČR vyvezly generátory střední velikosti v součtovém výkonu desítek GW. Jejich technologie, kdy na kamion jsou schopni dát komplet plynovou elektrárnu o 35 MW je úžasná a flexibilní nejen z hlediska regulace výkonu, ale také z hlediska místa výroby. Plyn je tam velice levný. Dle mého názoru tam jiné typy zdrojů nepotřebují, pokud chtějí udržet cenu elektřiny dole. Ale tohle rozhodně není scénář pro Evropu, kde plyn musíme nakupovat (Rusko, Blízký východ, USA) a nebude tak levný.

Pokud bude chtít Německo nahradit uhlí a jádro pomocí VTE a FV, tak bude muset svojí stávající kapacitu v těchto typech zdrojů ztrojnásobit. A to jsem zvědav co to udělá s cenou. Už nyní je tam cena jedné kWh se započtením daní a poplatků hodně vysoká oproti nám a chudší domácnosti to začínají pociťovat. A nástup elektromobilů? Na 1 milion elektroaut je potřeba 2200 MWe s ročním využitím 90%, nebo 4400 MWe s využitím 45 % v kombinaci s nějakými velkými staničními akumulátory a tak dále. Ve výsledku tedy bude jejich instalovaná kapacita v OZE možná 6 až 8 krát větší. A celé to budou držet pohromadě baterky z lithia, které je jedovaté a pokud se ho nenajdou nějaké významně větší zásoby, tak jeho cena vystřelí tak vysoko, že ani pečlivá recyklace baterek ji nesrazí a celé se to sesype jak domeček z karet. Zatím se ročně vyrábí jen několik tisíc elektromobilů, až to bude po celém světě několik milionů za rok, tak pak něco povídejme o tom, kam bude cena baterií z lithia směřovat. Zatím je to jen věštění z koule. Stávající snižování jejich cen je dáno nadhodnocenými výrobními kapacitami výrobců kdy očekávali strmější růst poptávky po elektromobilech.

Milan Vaněček

2. srpen 2017, 23:25

Ano, Německo do roku 2050 více než ztrojnásobí kapacitu svých větrných a fofovoltaických elektráren. Ale do deseti let už je bude stavět bez dotací, jako nejlevnější a současně nejčistší a nejbezpečnější zdroje na trhu. Toto se jaderným elektrárnám podařit nemůže.

L

5. srpen 2017, 23:51

To že se něco podobného nepovede jaderným elektrárnám máte nějak podloženo? Provoz bez dotací je široký pojem. Jak bude tedy vypadat model financování těch nových projektů? Budou pro ně platit stejná pravidla jako pro uhelné elektrárny dnes?

Je zajímavé, že si v jednom příspěvku stěžujete jak jsme oproti západu platově znevýhodněni a na druhou stranu chcete následovat nejdražší možnou cestu k bezemisní energetice aplikovanou v Německu. Mám pocit, že si vůbec neuvědomujete jak velký rozdíl v platech mají Němci a my. Němci tuto energetiku budují již více než 15 let. Za tu dobu bych čekal nějaký pokles produkovaného CO2 na vyrobenou kWh el. energie, ale když jsem viděl porovnání s ostatními státy v Evropě, tak Němci na tom tak dobře nejsou (cca na naší úrovni). A to jsou v jejich energetickém mixu ještě bezemisní jaderné elektrárny. Podstatně lépe je na tom Slovensko a Francie. Proto si říkám, jestli ten boj proti CO2 není jen zástěrka pro ideologickou podporu Německého průmyslu. Protože prostým porovnáním energetik v Evropě dojdeme k závěru, že ke skutečné redukci CO2 vede jiná, levnější cesta.

C

6. srpen 2017, 01:30

No a jak to bylo s emisemi v období 2000-2011? Po roce 2011 totiž většinu růstu OZE jde na krytí poklesu produkce z JE.

Stěžování si na platy a podporu OZEnergetiky bych jako vzájemně výlučné neviděl.

JE jsou od rychlého růstu blokovány nedostatkem kapitálu a politiky, těmi hlavně, Jestli se tu nyní hádají 7 roků či více o tom kdo bude stavět v Temelíně, když svého času Rosatom vyhrožoval že to postaví sám a i sám bude provozovat, to je problém. To by se musela otevřít další místa pro JE a nechat kohokoliv ať staví a definitivní získání parcely až po spuštění elektrárny. Dále se snad všechny projekty JE nějak prodražují, kdyby o 10-20 % asi se nic neděje, jenže tady cena roste i 3x, to je zase problém.

Navíc se obávám, že mimo malých zemí a zemí se zanedbatelnou jadernou energetikou nikdo nebude sto výrazně jaderné kapacity násobit, na světě asi totiž nejsou kapacity pro produkci dostatečného množství reaktorů. Teď mají JE v USA pár procent, ale reaktorů je stovka. Ztrojnásobení by znamenalo během dalších 40 let instalovat 200 reaktorů nových a nahradit 100 starých. Takže ročně asi 8 reaktorů, je to vůbec průmysl sto vyrobit a jsou tu na to finance? Bavíme se asi o 48 miliardách dolarů ročně.

C

3. srpen 2017, 00:03

Problém našeho průmyslu je v tom že se nedaří výrobky udat na světovém trhu, nemáme rozvinuty obchodní schopnosti, to je ten nejzásadnější problém. To je třeba případ vlaků, spolu s problémy 109E se moc nedají exportovat. Patří k nejvýkonnějším lokomotivám v Evropě, přesto se ji nedaří udat ani v nákladní dopravě a ani na rychlíky atd. Ovšem tu samozřejmě hraje roli více faktorů. Možná se místo Interpanterů měly nakoupit další lokomotivy a vagony, které se stejně nakupují.

Stejně tak neuměl wikov prodat větrné elektrárny, teď se omezili na převodovky, pokud se dobře pamatuji. Problém je v tom že Německo si svou značku vybudovalo a dále buduje, to u nás neumíme, to je problém proč u nás je všechno v podobě sub a sub sub dodávek.

Samozřejmě by průmyslu pomohly zakázky doma, ale pokud není firma sto plnit termíny a ani po měsíci není sto technologii uvést do provozu, je to problém.

Vinkler

3. srpen 2017, 06:19

souhlasím, kvalita obchodníků, obchodních manažerů v oblasti funkce jde k 0. Umí prodávat "rohlíky", ale jak to má být začleněno do fungujícího systému neví. Dovedete si někdo představit, že v USA udělají důchodci nové APOLO?

vinkler

3. srpen 2017, 06:28

souhlasím. Mladí obchodní manažeři umí prodávat rohlíky. Nechtějí vědět, jak to má fungovat, chtějí jen uzavřít smlouvuk prodeji. Dovedete si někdom představit, nové APOLO a jeho náklady? To v česku chceme?

Zapletal

2. únor 2021, 20:54

Tady se ukazuje, jak je jaderná energetika nekonkurenceschopná ekonomicky. Ona není ale konkurenceschopná ani ekologicky. Budoucnost je proto v obnovitelných zdrojích.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.