
Až dvakrát dražší. Klíčový zdroj pro energetickou transformaci prudce zdražuje
Cena výstavby paroplynových zdrojů podstatně vzroste a rozhodnutí postavit paroplynovou elektrárnu je aktuálně nejdražší za posledních deset let, uvádí nová analýza společnosti Lazard analyzující cenu výroby elektřiny z jednotlivých zdrojů. V případě paroplynových zdrojů jde o podstatnou změnu trendu - nyní dostavené zdroje totiž vycházejí co do investičních nákladů relativně příznivě, výstavba nových zdrojů se ovšem prodraží.
Investiční banka Lazard již několik let po sobě vydává analýzu, ve které srovnává cenu výroby elektřiny hlavních výrobních zdrojů na americkém trhu. Přehled nákladů je ovšem hodnotný i pro Evropu. Banka zdroje srovnává především prostřednictvím jejich současné tzv. sdružené ceny energie (LCOE), ale naznačuje také další hodnotné informace o investiční náročnosti jednotlivých zdrojů, mimo jiné jaké ceny lze očekávat v následujících letech.
Ohledně budoucího vývoje se banka vyjádřila právě k investičním nákladům na jednotku instalovaného výkonu paroplynových elektráren. Podle ní jsou aktuální náklady na výrobu elektřiny v moderních plynových elektrárnách s paroplynovým cyklem (CCGT) zatím jen o něco vyšší než v loňském roce. Banka ovšem při tomto hodnocení uvažuje pouze zdroje, které byly uvedeny do provozu nyní (resp. v posledních 12 měsících). Proto meziročně mluví pouze o mírném zvýšení.
Naproti tomu v horizontu několika let se čeká významný posun. Trh se potýká s nedostatkem turbín, rostoucími cenami vstupů a delšími dodacími lhůtami. Právě tyto faktory by mohly vést ke zvýšení ceny elektřiny vyráběné paroplynovými elektrárnami už v následujících několika letech (banka mluví o zdrojích uvedených do provozu po roce 2028).
Zatímco u elektráren aktuálně uváděných do provozu se odhadují investiční náklady v rozmezí 1 200 až 1 600 dolarů za kW, ilustrativní scénář poukazuje na to, že u projektů plánovaných až po roce 2028 se mohou investiční náklady vyšplhat až na 2400 až 2 600 dolarů. Zdražení je tak téměř dvojnásobné.
Paroplynová elektrárna Inland Empire Energy Center společnosti GE. Autor: Oohlongjohnson, Wikimedia Commons
I když paroplynové elektrárny zdražují, stále zůstávají levnější než jaderné zdroje. Pro srovnání - jihokorejská společnost KHNP plánuje výstavbu nového jaderného bloku v České republice s investičními náklady přibližně 8 000 EUR na instalovaný kilowatt. V USA jsou tyto náklady ještě vyšší - podle analýzy Lazard se pohybují mezi 9 000 až 14 000 dolary za kilowatt, jak ukazují dopočtená data z výstavby elektrárny Vogtle.
Investiční náklady jsou ovšem jen jednou složkou, která se podílí na celkové ceně elektřiny vyráběné elektrárnou. Pro skutečné porovnání různých zdrojů je nutné započítat i další položky - především palivové náklady, náklady na údržbu a provoz. Zejména palivové náklady jsou u jaderných elektráren podstatně nižší, jak ostatně bylo vidět kvůli vysoké ceně zemního plynu v průběhu let 2021-2023. Teprve součet všech těchto složek, přepočtený na jednotku vyrobené elektřiny, umožňuje férové srovnání různých technologií.
Také v České republice mají růst paroplynové zdroje
Paroplynové elektrárny mají růst také v tuzemsku a mají zajistit mimo jiné dostatek kapacit pro výrobu elektřiny v období před dokončením nových jaderných bloků v lokalitě elektrárny Dukovany. Bloky zde mají vyrůst podle harmonogramu nejdříve v roce 2036, ale vzhledem k realitě staveb jaderných elektráren (a obecně rychlosti výstavby v České republice) to velice pravděpodobně bude později.
Naproti tomu řada stabilních zdrojů základního zatížení má ubývat. Největší provozovatelé uhelných elektráren dlouhodobě varují, že provoz se již v horizontu několika let ekonomicky přestane vyplácet.
Právě za účelem výstavby plynových zdrojů a zajištění ekonomiky uhelných elektráren vzniká novela energetického zákona označovaná jako Lex Plyn. Tato novela prošla legislativním procesem v Senátu, ze kterého byla vrácena s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny.
Jak informoval Ekonomický deník, v ČR by měly vyrůst také nové velké teplárenské plynové zdroje například v Opatovicích, Komořanech (obě provozované v rámci skupiny Energetický a průmyslový holding, a.s. (EPH)), Mělníce (provozovaný Skupinou ČEZ) či Třebovicích (provozované společností Veolia Energie ČR). Tyto zdroje by pro zajištění ekonomické návratnosti měly čerpat provozní podporu od státu, kterou si vysoutěžily v aukcích organizovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Mohlo by vás zajímat:
Bodejť. Výroba paroplynů byla před 20 lety likvidována. Kapacity jak výrobní, tak zejména inženýrské nejsou. Za ty léta se to zapomělo. Většina se musí postavcit a naučit znova. A to není zdarma.
Takže odchod od uhlí se nám ještě prodraží. Dosud se tradovalo, že PPE jsou investičně levné a provozně drahé.
A energetický mix OZE+akumulace+PPE bude ještě dražší.
no a čekal někdo něco jiného?
Proč proboha CCGT? Pro zajištění bezpečnosti dodávky budou stačit OCGT, byly by dřív a s nižšími investicemi.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se