„Vzít energetiku do vlastních rukou.“ První rok komunitní energetiky v Česku

Komunitní energetika umožňuje sdílet elektřinu z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a posilovat energetickou soběstačnost. Lex OZE II otevřel cestu k zapojení se prostřednictvím aktivních zákazníků nebo energetických společenství. Úspěšně realizované projekty ukazují, že komunitní energetika může mít různou podobu - od sdílení v bytových domech až po rozsáhlá energetická společenství propojující stovky odběrných míst. Nový dotační program KOMUNERG má rozvoj výrazně podpořit.

Komunitní energetika představuje způsob, jak mohou domácnosti, obce a firmy společně využívat elektřinu z OZE. Klíčovým krokem bylo přijetí novely energetického zákona účinné od roku 2024. 

Průkopnický projekt sdílení elektřiny přitom byl realizován už v roce 2023, jak uvedla na Konferenci o komunitní energetice v Třebíči Markéta Zemanová, členka Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Jednalo se o omezený model sdílení v bytových domech, který umožnila vyhláška ERÚ. Tento model se také stal základním východiskem pro nastavení legislativy pro další modely sdílení, už skrze distribuční soustavu.

Markéta Zemanová komunitní energetiku a sdílení vnímá jako možnost, jak posílit soběstačnost, zvýšit odolnost vůči cenovým výkyvům a současně zapojit místní do rozvoje regionu: 

„Komunitní energetika představuje důležitý prvek transformace české energetiky. Perfektně naplňuje tzv. „3D“, která jsou s touto proměnou spojována - dekarbonizaci, decentralizaci a demokratizaci. Připadá mi to jako taková dobrá možnost, jak vzít energetiku do svých rukou, a zajistit si soběstačnost, i když ne 100%, ale aspoň do jisté míry. Částečná soběstačnost umožní nějakou větší odolnost lidí vůči s cenovým krizím a cenovými výkyvům. Určitě je na ní dobré také zapojení občanů, místních firem, obchodníků a místních orgánů, které zlepšuje společenskou akceptaci obnovitelných zdrojů.“ 

Skupiny sdílení

Lex OZE II zavedla do českého práva nové pojmy zásadní pro komunitní energetiku, a to jsou skupiny sdílení. První skupinou je tzv. aktivní zákazník. Ta může mít až 11 členů napříč Českou republikou. Podle Šárky Fialové ze společnosti E.ON tvoří právě aktivní zákazníci nejčastější a nejpopulárnější skupinu. Model je jednoduchý a neplatí u něj tak výrazná omezení.

Druhou skupinou jsou energetická společenství. Oproti aktivnímu zákazníkovi vyžadují registraci u ERÚ. Do konce června příštího roku platí omezení, co se týče rozsahu a územní působnosti společenství. Maximum je stanoveno na 1 000 odběrných míst a tři sousední obce s rozšířenou působností. U bytových domů, kde sdílení probíhá za jednou hlavní domovní přípojkou, je možné sdílet elektřinu dokonce bez distribučních poplatků.

Princip sdílení

Sdílení probíhání v 15 minutových intervalech, kdy je nezbytné vyrobenou elektřinu spotřebovat. Proto je nezbytné při plánování párovat vhodná místa na základě předpokládané spotřeby a výroby. Například v případě fotovoltaiky nejvyšší výroba elektrické energie z fotovoltaických panelů obvykle nastává mezi 9. a 16. hodinou. Z pohledu jednotlivých odběrných míst v obci jsou proto nejvhodnějšími pro sdílení elektřiny typicky obecní úřad a škola, které vykazují největší soulad s výrobní křivkou. 

V letních měsících ovšem dochází k výraznému poklesu spotřeby elektřiny ve školních budovách. Na to je možné reagovat změnou režimu v rámci tzv. alokačního klíče, který nastavuje poměr distribuované elektřiny do jednotlivých míst spotřeby. V rámci optimalizace jako takové lze také zapojit baterie jako zdroje flexibility.

Společnost E.ON nabízí pro zájemce o zapojení se do sdílení elektřiny bezplatně službu Partner sdílení. V rámci ní nabízí provedení celým procesem - od založení skupiny sdílení až po nastavení alokačního klíče.

Komunitní energetika v praxi

Na Konferenci Komunitní energetika měst a obcí pořádané společností E.ON zazněla řada inspirativních příkladů demonstrujících různorodou podobu komunitní energetiky v praxi.

Vysoké Popovice jsou jednou z obcí, kde se sdílení energie letos rozběhlo. Na střeše místní školy zde vznikla fotovoltaická elektrárna o výkonu 20 kWp a mezi odběratelská místa patří kromě vzdělávací instituce například obecní úřad nebo prodejní stánek. Starostka Petra Hanáková očekává, že se počáteční investice vrátí přibližně do tří let.

Dalším příkladem je spolek Enerkom Slovácko, který sdružuje už sedm skupin sdílení a téměř sto členů. Zhruba dvě třetiny tvoří jednotliví občané, zbytek pak podnikatelé, obce a příspěvkové organizace. Od dubna, kdy sdílení v regionu odstartovalo, se do systému zapojilo už 160 odběrných míst.

Jiným příkladem je Zlín, kde vzniklo energetické společenství spravované společností Teplo Zlín, a.s., vlastněné městem. Společenství se soustředí na instalaci fotovoltaických elektráren na městských objektech. Aktuálně provozují výrobny o výkonu 380 kWp, přičemž do budoucna plánují rozšíření až na dvanáctinásobek.

Nedostatečná kapacita sítě

Kraj Vysočina začal instalovat fotovoltaické elektrárny na budovách svých velkých energeticky náročných institucí, aby se částečně staly soběstačnými v oblasti elektrické energie. Podle hejtmana Martina Kukly ale často narážejí na omezení kapacity připojení k síti, což brání plnému využití potenciálu.

„Příkladem toho je město Ždírec nad Doubravou, kde budujeme fotovoltaickou elektrárnu zhruba o výkonu 50 kWp, ale ty střechy by umožnily daleko větší. My bychom přitom její elektřinu spotřebovali, ale distributor nám nepovolil větší výkon,” upozornil.

Podle Reného Neděly, vrchního ředitele sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), způsobují blokování kapacity tzv. spekulanti, kteří si zarezervují určitou kapacitu, ale již se nepřipojí. Zmiňovaný problém adresuje letos schválená novela energetického zákona známá jako lex plyn. Tato právní úprava mění pravidla pro uzavírání smluv o připojení nových elektráren a bateriových úložišť k distribuční nebo přenosové soustavě. Podle nových pravidel bude část skládané zálohy nevratná, aby se zajistilo, že smlouvy budou uzavírány jen u projektů s reálnou šancí na realizaci. Její výši určí ERÚ ve vyhlášce o podmínkách připojení, výše zálohy činí nejvýše 50 milionů Kč.

Nová pravidla se vztahují i na smlouvy uzavřené před účinností zákona, pokud připojení zařízení ještě nenastalo. Zákon ukládá, že všechny dosavadní smlouvy musí být do 15 měsíců doplněny dodatkem obsahujícím povinnost uhradit nevratnou část.

Spuštěn nový dotační program

Na konci října Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí ČR spustilo nový dotační program KOMUNERG, který má usnadnit rozvoj energetických společenství a investice do obnovitelných zdrojů energie. Na projekty zaměřené na výrobu a sdílení zelené elektřiny v rámci místních komunit vyhradily částku jedné miliardy korun. Ty pochází z Modernizačního fondu EU financovaného z výnosů systému obchodování s emisními povolenkami.

Stejná suma je rezervována pro případ, že zájem o podporu překročí vyhrazenou alokaci. Podpora je nastavena flexibilně - žadatelé mohou využít dotaci, zvýhodněný úvěr se splatností 5 až 10 let nebo kombinaci obou nástrojů. Podmínkou je, že podíl vlastního financování musí tvořit alespoň 10 % celkových nákladů projektu. Od půlky prosince spustí přijímání přihlášek.

Budoucnost komunitní energetiky

Po prvním roce od zahájení registrací u Elektroenergetického datového centra  pro sdílení elektřiny evidovalo v srpnu tohoto roku více jak 16 tisíc výrobních míst a přes 25 tisíc odběrných míst. Ta si mezi sebou v celkovém objemu vyměnila už více než 33 GWh elektřiny.

Názory odborníků na přínos komunitní energetiky se značně liší. Jiří Krista, člen rady Unie komunitní energetiky a předseda Enorkomu Opavsko, očekává masivní boom. Dle něj by do roku 2030 mohla být do nějaké formy komunitní energetiky zapojena až třetina obcí a polovina občanů.

Naopak pochyby o rozjezdu komunitní energetiky v ČR má například výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Podle něj jsou očekávání větší, než bude skutečný přínos, ačkoliv u obcí a jejich objektů vidí potenciál.