Těžba uhlí a následná rekultivace k sobě neodmyslitelně patří a již po několik desetiletí mění ráz krajiny v českých a moravských uhelných pánvích. Jaký je současný stav v lokalitách nejvíce zasažených těžbou uhlí a jaké jsou plány na budoucí využití těchto lokalit?

Rekultivací jsou myšlena komplexní a souhrnná opatření, která zahlazují nežádoucí antropogenní zásahy do krajiny. V České republice jsou předmětem rekultivace především území postižena těžbou hnědého a černého uhlí. Konkrétně se zahlazují zbytkové jámy po povrchové těžbě uhlí, upravuje se podoba výsypek a rekultivují se usazovací nádrže. Po ukončení těžby tak vznikají pole, lesy případně rekreační oblasti či tzv „nové divočiny“.

Horní zákon

Legislativně je rekultivace ošetřena v zákoně 44/1988 Sb, známým také jako horní zákon. Ten udává organizaci, jež má právo těžby, za povinnost zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou a monitorování úložného místa po ukončení jeho provozu.

Rekultivace - jezero Medard
Rekultivace – jezero Medard

Financování rekultivačních činností je zajišťováno dvěma způsoby. Jednak z povinných finančních rezerv na sanace a rekultivace společností provádějících těžbu. Dále potom z odvodů těžebních společností. Každá licencovaná těžařská organizace je dle horního zákona povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů. Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny těchto nerostů.

Z těchto odvodů převede obvodní báňský úřad 25 % do státního rozpočtu České republiky, ze kterého jsou tyto prostředky použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených těžbou. Zbývajících 75 % převede báňský úřad do rozpočtu obce na jejímž území se dobývací prostor nachází a využití těchto prostředků není nijak účelově vázáno. Obec dostává také roční úhradu za každý hektar plochy dobývacího prostoru. Jedná se o částku v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč za hektar  ani tyto prostředky nejsou nijak účelově vázány v obecních rozpočtech. Konkrétní výše úhrady závisí na stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a dopadu těžby na životní prostředí.

Doposud už bylo v ČR proinvestováno na rekultivační činnosti více než 60 miliard korun. Významná část z těchto prostředků směřovala na rekultivaci po důlní činnosti v Podkrušnohoří.

Vzhledem k neexistenci rezervních fondů na dokončení rekultivací z dob před listopadem 89 musí tuto činnost dotovat stát. Jedná se konkrétně o 15 miliard, které jsou postupně uvolňovány na urychlení rekultivací v hnědouhelných revírech Ústeckého a Karlovarského kraje.

Proměny měsíční krajiny

Krajina severozápadních Čech prošla velmi významnou proměnou . Za posledních 50 let zde bylo například vysázeno 140 milionů sazenic stromů. Náklady na zalesnění jednoho hektaru půdy se pohybují okolo jednoho milionu korun, při nutnosti vysazení alespoň 10 000 sazenic stromů na tuto plochu. Přechod z původního stavu k lesnímu porostu je během na dlouho trať, který trvá trvá zhruba 10 až 15 let.

Takto vypadá krajina v poušti Atacama a podobně by mohla bez rekultivačních zásahů vypadat krajina i v Podkrušnohoří.
Takto vypadá krajina v poušti Atacama a podobně by mohla bez rekultivačních zásahů vypadat krajina i v Podkrušnohoří.

Další variantou rekultivace je zavodnění tedy hydrologická rekultivace. Podle současné podoby těžebních limitů vznikne po ukončení těžby v Podkrušnohoří prostor o objemu 3 miliard kubických metrů, který může být kompletně využitý k zatopení. Případné zatopení těchto ploch bude znamenat zdvojnásobení současné akumulační kapacity vody v ČR.  Podle současných plánů mají do konce roku 2050 ve starých důlních dílech pod Krušnými horami  vzniknout vodní nádrže o celkové kapacitě 2,3 mld. m³ vody, což odpovídá 60 % současné celostátní kapacity všech vodních nádrží a rybníků.

Dále následuje přehled vybraných rekultivačních projektů ze Severočeského a Karlovarského kraje.

Benedikt

V tomto dole nedaleko Vtelna se začalo s těžbou již v polovině 19. století. Do roku 1875 zde probíhala pouze jednoduchá hlubinná těžba. V roce 1957 byl otevřen povrchový důl, v němž probíhala těžba až do roku 1963. Mezi lety 1954 a 1963 bylo z Benediktu vytěženo 1 744 000 tun uhlí.

Po sporech mezi zastánci zavodnění dolu a jejich oponenty, kteří podporovali zavezení  dolu městskými odpady a zeminami, nakonec na přelomu 60. a 70. let zvítězila varianta zatopení dolu. Proto se v současnosti na území bývalého lomu může nacházet sportovně rekreační areál Benedikt s vodní plochou o rozloze 4,7 ha.

Matylda – jezero i autodrom

Autodrom Most
Autodrom Most

S těžbou v tomto dole se začalo v roce 1886 a to hlubinným způsobem. Od roku 1918 je zde povrchový důl. Po ukončení těžby byla zahájena v roce 1986 rekultivační činnost. Jednalo se o stavbu vodní nádrže v místě bývalého povrchového dolu, která se v roce 1992 začala napouštět vodou z Nechranického přivaděče. Vznikla tak rekreační oblast Matylda s rozlohou vodní hladiny 38,7 ha.

Dalším významným příspěvkem k současné podobě mosteckého okolí, je vybudování Autodromu Most, který vznikl na rekultivované výsypce dolu Matylda. Výstavba tohoto okruhu začala v roce 1978 a trvala 5 let. Vznikla tak závodní trať o délce 4 219 m s 21 zatáčkami, která má již stabilní místo například v kalendáři ME tahačů.

Z Chabařovic Miladou

V lomu Chabařovice se uhlí začalo těžit v roce 1977 a o útlumu těžby v tomto lomu rozhodla vláda v roce 1991, když určila závaznou linii těžby. K tomuto útlumu docházelo od roku 1994 a k úplnému ukončení činnosti došlo poté v roce 1997. Díky ukončení těžby tak v zemi zůstalo 128 milionů tun kvalitního nízkosirnatého hnědého uhlí. Za dobu své existence bylo v lomu Chabařovice vytěženo 61,7 milionů tun uhlí a 252 milionů m³ nadložních zemin.

Jezero Milada (dříve nazýváno Chabařovické jezero) má rozlohu 252,2 ha a rozkládá se na území bývalého hnědouhelného dolu Chabařovice. Napouštění jezera začalo 15. června 2001 a trvalo více než devět let do 8.srpna 2010, kdy definitivní výška hladiny jezera dosáhla 145 m.n.m. Rekultivace v této oblasti přišla celkem na 5,4 miliardy korun.

Rekultivace Hipodromem

Na počátku dnes již tradičních dostihových závodů v Mostě byl důl Robert II, ze kterého se za dobu svého provozu

Hipodrom Most
Hipodrom Most

vytěžilo 10 milionů tun uhlí a jehož provoz byl ukončen v roce 1987. Skrývkové zeminy z tohoto lomu byly sypány na Velebudickou výsypku. V době maximálního výkonu za poslední rok provozu bylo na tuto výsypku převezeno 27 milionů m³ nadložních zemin. Celkem bylo na tuto výsypku umístěno 242,3 miliony m³ nadložních zemin, které vytvořily převýšení původního území až o 75 m na ploše 784 ha.

Provoz dostihového závodiště byl spuštěn v září 1997. Zatravněné tribuny dostihového areálu pojmou 40 000 diváků, délka dostihového oválu je 1 800 m a přímá dráha má délku 1 200 m. Celková rozloha areálu je 82 ha.

Rozvoj areálu pokračuje i dále, když zde bylo minulý rok bylo otevřeno první fotbalgolfové hřiště v České republice.

Budoucnost

Další z vodních rekultivačních akcí probíhá na Sokolovsku, kde se v současnosti napouští jezero Medard, které má být dobudováno v roce 2017 a jeho 70 ha bude sloužit k rekreačním účelům.

Dalšími místy, kde budou vznikat nové vodní plochy, jsou lomy ČSA a oblast lomů Jiří a Družba. V dole ČSA se stále těží a při neprolomení limitů v něm bude těžební činnost ukončena mezi roky 2021-2025. Následné napouštění jezera bude trvat 10 až 15 let. Plánované ukončení těžby v lomech Jiří a Družba je v roce 2038 a na jeho místě vznikne vodní plocha s rozlohou 1312 hektarů.  Revitalizační jezera jsou plánována i v dolech Tušimice, Vršany a Bílina a jejich souhrnná vodní plocha bude přibližně 2 500 ha. Dokončeny by měly být v šedesátých letech tohoto století.

Reference: http://www.mesto-most.cz/

Zdroj úvodní fotografie: http://www.dts-as.cz/rek.php

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *