Top 10 událostí z energetiky za poslední 2 týdny

V uplynulých týdnech bylo v české přenosové soustavě poněkud živo. Další odstávky postihly JE Temelín. K neplánované odstávce prvního bloku ze 3. září se v pátek přidala také odstávka druhého bloku. Obdobná situace postihla elektrárnu Chvaletice, její dva bloky procházejí plánovanou opravu a zbylé dva byly v pátek odstaveny kvůli poruše.

Od půlnoci do páteční 15. hodiny se České republika, jeden z největších exportérů elektřiny v Evropě, stala závislou na dovozu elektřiny z okolních států. Podle mluvčí ČEPS Barbory Peterové chybělo v soustavě v některých hodinách více než 1 000 MW výkonu.

Další důležitá zprávou z Česka se týká novely energetického zákona. Ta bude novelizována dřív než vstoupí v účinnost, bude změněno nejvíce kritizované ustanovení a jedna z největších tak bude odstraněna.

Jakým směrem se ubírá energetika dokazují zprávy o vývoji akcií, zatímco akcie společností vyrábějící větrné turbíny jen letos vzrostly o 70 %, akcie německé RWE budou poprvé za 17 let vyřazeny z indexu Euro Stoxx 50, který se sám považuje za 50 nejlépe hodnocených a likvidních akcií v eurozóně.

1. Temelínský první blok je opět mimo provoz

Ve čtvrtek 3. září po osmé hodině večer byl neplánovaně odstaven první blok jaderné elektrárny Temelín. Jedná se tak o další z řady odstávek, které postihly temelínskou elektrárnu v letošním roce. 

Příčinou odstávky je oprava zpětné klapky na přívodním potrubí parogenerátoru, jedná se tedy o poruchu v nejaderné části elektrárny. Účelem zpětné klapky je zabránit zpětnému proudění vody při přerušení přívodu napájecí vody. Závada se objevila pouze na jedné z osmi klapek prvního bloku elektrárny.

Porucha nastala jen nedlouho potom, co elektrárna dosáhla svého dosud nejvyššího výkonu. Po rozsáhlé modernizaci obou výrobních bloků se její původní projektový výkon zvýšil z 1962 na 2158 megawattů.

2. V německém Kielu vyroste 190MW plynová kogenerační elektrárna s celkovou účinností 90 %

V německém Kielu byl začátkem srpna slavnostně odstartován projekt výstavby moderní vysoce flexibilní plynové kogenerační elektrárny o výkonu 190 MWe, která nahradí zastaralou uhelnou elektárnu. V elektrárně bude instalováno 20 plynových jednotek Jenbacher J920 FleXtra, které se pyšní celkovou účinností přesahující 90 %.

Na projektu se podílí společnosti Stadtwerke Kiel, Kraftanlagen München a GE. Plynové kogenerační jednotky budou kromě 190 MW elektřiny schopny dodávat také tepelný výkon 192 MWt. Účinnost výroby elektřiny dosahuje 45 % a celková účinnost se započítáním výroby tepla potom přesáhne 90 %. V porovnání se současnou uhelnou kondenzační elektrárnou tak dojde ke snížení emisí CO2 z 1,8 mil. tun na cca 540 tis. tun.

3. “Novela novely” energetického zákona změní její největší chybu

Novela energetického zákona, která nabude účinnosti 1. 1. 2016, bude novelizována dřív než začne být účinná. Jednou z největších chyb a kritizovaných ustanovení novely bylo zrušení osvobození od daně z elektřiny pro ekologicky šetrné zdroje. To se má nyní změnit.

Do konce roku bude přijata rychlá “novela novely” energetického zákona . Nově bude upraven zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kde bylo původně osvobození ekologicky šetrné elektřiny zakotveno. Přesná podoba změny zatím není známa.

4. ERÚ: Každé české domácnosti jsme ušetřili 300 tisíc Kč

Energetický regulační úřad (ERÚ) ve svém prohlášení zveřejnil výsledky svého boje s přestřelenou podporou obnovitelných zdrojů, kterou má na svědomí jeho předešlé vedení. Zasadil se také o to, aby se nic podobného neodehrálo v případě biometanu. Podle svých slov ušetřil každé domácnosti na podpoře “zelené” energie 300 tisíc Kč.

Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková ve svém prohlášení hodnotí výsledky působení v úřadu za své čtyřleté funkční období, označuje se za “zvlášť závažného zločince”, který “okradl mafii”.

Největší problém vidí ve špatně nastavené podpoře obnovitelných zdrojů (OZE) v letech 2006-2010 bývalým vedením ERÚ, kterou jsou obyvatelé ČR nuceni platit formou veřejných financí po následujících 20-30 let.

5. Nové HVDC kabely za miliardu eur propojí Francii a Itálii

190 km dlouhé HVDC kabely rozšíří přenosovou kapacitu mezi Francií a Itálií o 1 200 MW. Očekávané náklady se pohybují okolo 1 mld €. Požadavkem EU je, aby každá členská země měla do roku 2020 přeshraniční propojení alespoň ve výši 10 % svého instalovaného výkonu.

Jednou z nejpodstatnějších změn, které dnešní energetika zažívá, je nahrazování tradičních centralizovaných elektráren obnovitelnými zdroji. S decentralizací ale přichází i řada nových problémů, jako například nedostatečné propojení jednotlivých energetických oblastí a nemožnost přenášet energii tam, kde má být spotřebována. Výstavba vedení je legislativně velmi náročná, což často vede k využívání netradičních řešení. Jedním z příkladů takových řešení může být právě započatá výstavba nového vedení mezi Francií a Itálií.

5. V Plzni byly nasazeny dva rychlodobíjecí elektrobusy

Koncem května letošního roku vyrazily v Plzni do provozu dva moderní elektrobusy, které byly vyrobeny společností Škoda Electric. Spolu s provozem elektrobusů byl zároveň zahájen provoz dobíjecí stanice, ve které stráví autobus během nabíjení pouze 6 až 8 minut. Vývoj elektrobusu byl zaštítěn prestižním evropským projektem ZeEUS(Zero Emision Urban Bus System), který se věnuje projektům elektromobility ve veřejné dopravě. 

Moderní ekologický autobus od Škody, který obdržel název Perun (zkratka Pure Electric Runner odkazující na čistě bateriový provoz), byl poprvé představen světu v září 2013. Výhodou tohoto elektrobusu, který disponuje parametry a výkonem srovnatelným s klasickými autobusy poháněnými spalovacími motory, jsou kromě ekologického provozu i výrazně nižší provozní náklady v porovnání s tradičními autobusy se spalovacími motory.

7. RWE bude po více než 17 letech vyřazena z Euro Stoxx 50

Akcie německé RWE budou po více než 17 letech vyřazeny z Euro Stoxx 50 indexu, který se sám považuje za 50 nejlépe hodnocených a likvidních akcií v eurozóně.

Jak informovala agentura Bloomberg, hodnota akcií největšího německého výrobce elektřiny klesla od začátku tohoto roku již o 49 %, důvodem je pokles cen elektřiny v Německu, které se propadají až na dvanáctiletá minima.

Podle informací Stoxx Ltd. bude RWE vyloučena z indexu od 21. září, stane se tak po více než 17 letech.

Akcie essenského energetického koncernu v úterý dokonce spadly až na 13,02 €, což je nejnižší hodnota od srpna 1992, kdy Bloomberg začal sledovat akciový trh.

8. Akcie společností vyrábějící větrné turbíny jen letos vzrostly o 70 %

Evropští výrobci větrných turbín jsou v současnosti společnostmi s jedněmi z nejlepších výsledků na akciových trzích. Pomohl tomu zejména velký příliv nových objednávek a současně také úsporná opatření, která byla provedena v období ekonomické krize. Jak informoval Bloomberg, akcie výrobců větrných turbín jsou nyní velice dobře hodnocené a lídrem mezi nimi jsou akcie dánské společnosti Vestas.

Konkrétně společnost Vestas zaregistrovala rekordní objem objednávek a zisky převýšily očekávaní analytiků. Její konkurent, německá společnost Nordex SE, zaregistrovala rekordní produkci turbín a španělská Gamesa Corp Technologica SA zdvojnásobila své zisky.

Zatímco sektor obnovitelných zdrojů zažívá obrovský růst, klasické energetické společnosti v Evropě trpí kvůli nízkým cenám elektřiny.

9. Americký břidlicový plyn může díky nové technologii těžby zůstat extrémně levný dalších dvacet let

Vývoj technologie těžby tzv. břidlicového plynu v USA umožní Americe využívat extrémně levný plyn v horizontu dalších 20 let. Dle původních předpokladů měla cena za milion britských termálních jednotek (BTU) z břidlicového plynu postupně růst ze tří až na šest dolarů. Jenže společnosti Comstock Resources aChesapeake Energy dokázaly přijít s vylepšením vrtů, které stlačí cenu pod tři dolary za milion BTU při zachování ziskovosti vrtu, uvedl server E15.cz. 

Podle těžařů stačí horizontální část vrtů prodloužit přibližně o dvě třetiny v porovnání se současnými vrty. Současně se do vrtů napustí třikrát více frakovací směsi, jež narušuje okolní horninu a umožňuje uvolňování plynu. Takovýto vrt je sice o třetinu dražší v porovnání se současnou technologií, jenže přináší výnos 30 % při ceně 2,50 dolaru za milion BTU. Společnost Comstock Resources uvádí, že pro v současnosti používané konvenční vrty se pohybuje výnos okolo osmi procent.

10. Světová těžba uhlí převyšuje spotřebu, ceny klesají na dlouhodobá minima

Cena uhlí může poklesnout až pod $50 za tunu v důsledku nadbytečné nabídky na světových trzích a v kombinaci s růstem některých světových měn, které podporují vývoz uhlí. V oblasti měn pomohl zejména silný dolar, který se dostal na nejvyšší hodnoty od roku 2005.

Podle Deutsche Bank vzroste v tomto roce světová nabídka uhlí na trzích o 1,2 %, zatímco poptávka po uhlí poklesne o 2,8 %. O poklesu cen uhlí informovala agentura Bloomberg.

Mimo to se na cenách projevuje částečný odklon Číny od fosilních paliv včetně uhlí (Čína je největším světovým spotřebitelem uhlí). Ta se snaží přeměnit svůj energetický sektor směrem k obnovitelným zdrojům, zejména energii z větru, solárních panelů a vodních elektráren. Tento převrat má zlepšit situaci znečištěného ovzduší, které má podle nedávné studie na svědomí až 1.6 mil. lidských životů ročně.

Dále jsme psali o:

Který energetický zdroj je nejlevnější? Náklady na výrobu energie, externality a dotace

CNG v České republice – fakta a statistiky

Chladící soustavy tepelných elektráren

Plavidla na jaderný pohon: ponorky

Vodní elektrárny v ČR: Vltavská kaskáda – 1. část