Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Írán dodává ropu do Číny navzdory americkým sankcím

Írán dodal ropu do čínských rafinérií poprvé od doby, kdy Spojené státy v květnu letošního roku zrušily výjimky na íránský ropný export. Podle mnohých analytiků je nepravděpodobné, navzdory snaze USA zcela utlumit íránský export ropy, že Čína úplně zastaví import ropy z Íránu. Čína navíc rozhodnutí o ukončení výjimek ze strany USA kritizovala a je otázkou, jak se v aktuálně probíhající obchodní válce s USA zachová.

Podle analýzy TankerTrackers.com dojela středně velká loď Suezmax, kterou vlastní NITC (Národní íránská tankerová společnost), do čínských přístavů. Loď vyplula 28. května a měla naloženo okolo jednoho milionu barelů ropy. Jedná se tak o první nezávislé potvrzení, učiněné na základě sledování tankerů, že Čína vzdoruje americkým sankcím.

2. GE ukončí provoz teprve 10 let staré paroplynové elektrárny v Kalifornii

General Electric v pátek oznámila, že ukončí provoz své kalifornské paroplynové elektrárny teprve ve třetině její životnosti. Podle společnosti není provoz elektrárny se zastaralou technologií v konkurenci větrných a solárních elektráren ekonomicky rentabilní.

Paroplynová elektrárna, známá pod názvem Inland Empire Energy Center, používá dvě turbíny GE třídy H, vyvinuté teprve v minulé dekádě, před tím, než společnost představila svou vlajkovou třídu HA, která využívá jiné technologie.

3. Elia: Blockchain je 2 roky od komerční životaschopnosti

Využití blockchainu a dalších digitálních technologií k optimálnímu začlenění obnovitelných zdrojů a flexibilní spotřeby do evropské elektrizační soustavy by mělo být připraveno do roku 2021. V rozhovoru pro server Montel to řekl výkonný ředitel belgického provozovatele přenosové soustavy (PPS) Chris Peeters. 

Loni v srpnu spustil belgický PPS Elia pilotní projekt zaměřený na využití technologie blockchain pro zprostředkování plateb za vyrovnávání výroby obnovitelných zdrojů a flexibilní rezervní „zdroje“, jako jsou baterie a tepelná čerpadla.

4. Dukovany neplánovaně odstaví 2. blok kvůli závadě parogenerátoru

Jaderná elektrárna Dukovany znovu odstaví druhý blok, který je po plánované odstávce v provozu od neděle. Důvodem je možná závada na jednom ze šesti parogenerátorů, kterou odhalily standardně prováděné zkoušky. Blok zůstane odpojený několik dní, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

„Blok se pomalu odstavuje. Ve 12:00 se vydal pokyn k postupnému odstavení a vychlazení bloku. Odpojení proběhne ještě dnes odpoledne,“ řekl ČTK Bezděk.

5. Havlíček: Tendr na nový blok se vypíše po uzavření smlouvy s ČEZ

Tendr na stavbu nového jaderného bloku, který by měl nahradit nynější dukovanské bloky po jejich odstavení, se bude vypisovat, až bude jasná smlouva mezi vládou a společností ČEZ. Novinářům to dnes po zahájení Konference ekonomických diplomatů v pražském Černínském paláci řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Cílem je kontrakt uzavřít do konce roku, v příštím roce se začne připravovat vlastní tendr, doplnil. O tom, že stát připravuje smlouvu s ČEZ, hovořil minulý týden v Dukovanech vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

„Tendr se bude vypisovat v momentě, kdy bude jasná smlouva mezi státem, respektive vládou a společností ČEZ. To bychom chtěli zvládnout do konce tohoto roku. V příštím roce se začne připravovat vlastní tendr. Potom bude trvat řádově dva tři roky, než tendr bude uzavřen. Je vysoce pravděpodobné, že rozhodování o ‚vítězi‘ tendru bude už na další vládě, nicméně uvidíme, co se ještě dá zvládnout v této vládě,“ řekl Havlíček.

6. S poklesem cen plynu se v USA v posledních letech staví stále více pokročilých paroplynových elektráren

Propad cen zemního plynu, který způsobuje stále rostoucí domácí těžba, stimuloval ve Spojených státech v posledních letech výstavbu nových plynových zdrojů. V posledních třech letech rovněž výrazně vzrostl podíl pokročilých paroplynových bloků, které nabízí vyšší účinnost a nižší náklady na výstavbu než starší typy plynových zdrojů.

Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) v posledních letech v USA rostou jednotky až desítky GW výkonu v paroplynových zdrojích ročně, přičemž v posledních letech se ke slovu dostávají pokročilé paroplynové bloky (ANGCC).

7. Nový rekord německých OZE: V prvním pololetí by měly pokrýt 44 % celkové výroby elektřiny

Obnovitelné zdroje energie se v Německu v prvním pololetí letošního roku podílely na celkové výrobě elektřiny v zemi 44 %. Významný nárůst na výrobě zaznamenaly především větrné elektrárny a to jak onshore turbíny na pevnině, tak i jejich offshore protějšky na moři. Na základě předběžných dat zveřejnila výsledky německá asociace BDEW.

Postupný nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu stále pokračuje. Za první pololetí tohoto roku vyrobily obnovitelné zdroje o 5 % více elektřiny než v roce předešlém. Do roku 2030 chce Německo vyrábět 65 % elektřiny z těchto zdrojů, některé asociace ovšem varují, že současný nárůst není pro dosažení tohoto cíle dostatečný.

8. Americké uhelné elektrárny zaznamenaly v dubnu nejnižší měsíční výrobu za 47 let

Výroba elektřiny z amerických uhelných elektrárnách dosáhla v dubnu „pouze“ 60,1 TWh a byla tak nejnižší za posledních 47 let. Letošní duben byl zároveň historicky prvním měsícem, kdy obnovitelné zdroje vyrobily v USA více elektřiny než zdroje uhelné. 

Výroba elektřiny v dubnu je v USA tradičně nižší ve srovnání s ostatními měsíci díky mírnému počasí. Deset z posledních jedenácti nejnižších měsíčních výrob elektřiny v USA bylo zaznamenáno právě v dubnu.

9. ČR není dle EU dostatečně ambiciózní v cílech pro OZE a zaostává v energetické účinnosti

Česká správa v červnu obdržela zhodnocení národního klimaticko-energetického plánu. Evropská komise má k plánu řadu připomínek. Především upozorňuje na to, že Česká republika by měla zvýšit podíl energie vyráběné z OZE, zlepšit se v oblasti energetické účinnosti a upravit pravidla ohledně užívání biopaliv.

České cíle v oblasti ochrany klimatu patří mezi nejnižší v Evropě. Evropská komise nyní navrhuje zvýšení podílu výroby OZE na konečné spotřebě. Dle směrnice o obnovitelných zdrojích energie by do roku 2030 mělo 32 % spotřebované energie v EU pocházet z OZE. Příspěvek České republiky byl přitom stanoven na 14,2 % (z původních 13,6).

10. Gazprom: Povolení pro dánskou část by Nord Stream 2 měl získat do několika týdnů

Výstavbu kontroverzního plynovodu Nord Stream 2, který se nezamlouvá některým evropským zemím a Spojeným státům, již několikrát zbrzdilo Dánsko, které zatím projektu neudělilo povolení. Podle generální ředitelky společnosti Gazprom Export by projekt měl povolení získat do několika týdnů. V případě dalších průtahů je Gazprom připraven se bránit soudní cestou.

Výstavba plynovodu Nord Stream 2, který má rozšířit stávající kapacitu přímé přepravní trasy zemního plynu z Ruska do Německa na dvojnásobek, intenzivně probíhá, stále se však čeká na povolení ze strany Dánska. Elena Burmistrova, generální ředitelka společnosti Gazprom Export, podle serveru ICIS v minulém týdnu uvedla, že povolení by projekt měl získat nejpozději do 5 týdnů, tedy do konce července.

Inovativní technologie

Siemens zprovoznil první elektrotermální úložiště energie, pojme 130 MWh

Společnost Siemens Gamesa Renewable Energy uvedla v Hamburku do provozu svůj systém pro elektrotermální skladování energie, který je schopen uložit až 130 MWh tepelné energie po dobu jednoho týdne. Akumulace probíhá elektrickým ohřevem tisíce tun lávových kamenů až na teplotu 750 °C. Cílem společnosti je navýšit skladovací schopnost systému až na jednotky GWh s elektrickým výkonem v řádu stovek MW.

Siemens Gamesa Renewable Energy (SGRE) v polovině června v Německém Hamburku spustila jako první na světě elektrotermální systém akumulace energie (electric thermal energy storage system – ETES). Zařízení obsahuje přes 1000 tun lávových kamenů, které jsou ohřívány pomocí odporového ohřívače a dmychadla na teplotu 750 °C. Takto je v systému možno uchovat až 130 MWh tepelné energie po dobu jednoto týdne.

V Nizozemsku byl představen elektromobil se solárními panely a dojezdem 724 km

V Nizozemsku byl představen prototyp elektromobilu se solárními panely na střeše od společnosti Lightyear. Elektromobil Lightyear One má dojezdovou vzdálenost 724 km na jedno nabití. Nabízet se začne příští rok od částky 149 000 eur.

Zpravodajský portál EURACTIV informoval o automobilové novince společnosti Lightyear. Nizozemská společnost se sídlem v Helmondu v úterý představila nový elektromobil se solárními panely na střeše. Společnost sdělila, že tento model bude světově první elektromobil se solárními panely, který bude mít dálkový dojezd. Lightyear uvádí dojezdové schopnosti modelu 724 km na jedno nabití.